Vlny letních veder už trápí jižní části Evropy a brzy dorazí i k nám. Jak můžeme zpříjemnit tropické dny našim koním, kteří jsou lépe uzpůsobeni chladu a přehřívají se desetkrát rychleji než my?

O uplynulém víkendu se u nás běhalo na dvou dostihových drahách. Sobotní Most měl vrchol v tradiční sprinterské Ceně jezdectví, v neděli ve Slušovicích byl program složený z rovinových i překážkových dostihů.

Také se cestou po naší vlasti, milí koňáci, rozhlížíte „postiženýma“ očima? Tedy očima koňáka, který krajinu přejíždí koňopohledem? Takovým tím „jé, tady by se nádherně cválalo!“ či „tady je rovinka jak podle pravítka, to by se stavěla venkovní jízdárna!“ nebo „ti mají krásně členité, veliké výběhy pro ovečky, tam by šlo vybudovat úplný ráj pro naše koně!“…?

Co myslíte? Mohla by mít na chování koní a jejich vztah k lidem vliv skutečnost, že jejich jezdci a ošetřovatelé jsou příslušníky jednoho určitého pohlaví? Právě na tuto otázku se zaměřila nedávno publikovaná australská studie.

Energické poplácání po krku po čistě zajetém parkuru nebo třeba po nezvykle klidné reakci na injekci. Slova jako “to je pašááák”, “tááák je hodný” nebo jiné slovní pochvaly... Je důležité pochvalou nešetřit a koně v průběhu i po skončení tréninkové lekce nebo třeba veterinárního úkonu pořádně pochválit, aby věděl, že si ceníme jeho spolupráce a odnesl si pozitivní zkušenost.

Víme, že stres má negativní dopad na gastrointestinální trakt a celkové zdraví koní. Co ale s tím? Úprava a optimalizace krmné dávky a její obohacení o určité živiny nebo doplňky může koním pomoci lépe se vyrovnat s fyzickými změnami způsobenými stresem.

Stres z odloučení je napětí, obava, strach, který vzniká, když jedinci, mezi nimiž je určitá emociální vazba, nejsou schopni se navzájem dotýkat nebo vidět. Pro koně je společnost jiných koní velmi důležitá, stádový pud je však více, než jen touha se družit. Je to instinkt a potřeba k přežití.

Kinetóza je fyzický stav jedince, který vzniká v důsledku podráždění vestibulárního aparátu. Pejskaři tuto takzvanou nemoc z pohybu velmi dobře znají. Štěňata a mladí psi při cestách autem často nadměrně slintají a někdy i zvrací. Může se tento problém týkat i koní? Jak se zdá, souvislost mezi neklidem při transportu a projevy kinetózy existuje. Alespoň právě to naznačují výsledky nejnovějších výzkumů.

Jedním slovem ANO. Fytoestrogeny ovlivňují plodnost klisen. Tento závěr podporují jak zkušenosti chovatelů, tak i publikovaná věda. Ale pozor, neměli bychom házet všechny fytoestrogeny do jednoho pytle.

Koňařské akce jsou něco, na co se všichni těšíme a netrpělivě odpočítáváme dny v kalendáři. Nemůžeme se dočkat, až vyjedeme ven a ukážeme, co umíme na kolbišti. Ale pro naše koně to může být zdrojem stresu a nejistoty... Co s tím?

Nutriční management koní chovaných ve skupinovém ustájení může být náročný, zvlášť když je nutné krmit senem. Existuje totiž souvislost mezi chováním při hledání potravy, sociální dominancí a tělesnou kondicí. Výběr správné metody krmení senem má také potenciál prodloužit dobu, po kterou koně projevují přirozené chování a snížit výskyt chronického stresu a z dlouhodobého hlediska omezit vznik abnormálního a stereotypního chování.

Většina lidí nasedá na koně z levé strany. Pro jezdce zažitá a praktická záležitost, koně si zvyknou na všechno. Kdyby si však mohli vybrat, možná by někteří preferovali mít člověka po pravé straně a vlastně by se jim líbilo, aby jim vůbec nelezl na hřbet. Má to cenu vůbec řešit? Mnoho začátečníků se ptá, proč z levé strany. Nějak jim odpovědět musíme.