Můžeme krmit seno s vůní karamelu?

30. 11. 2023 Natálie Dolanská Autor fotek: Adobe Stock Images

Otevřeli jste balík sena a stájí se vine vůně karamelu. Musíme zahnědlé seno vyhodit nebo ho můžeme přece jen zkrmit?

Příprava sena je tradiční konzervační metoda, která nespočívá pouze v odsušení volné vody, ale je ovlivněna i dalšími fyzikálně–biochemickými faktory. Při výrobě sena je proto nezbytné respektovat, že pokosená píce je biologicky velmi aktivní materiál, ve kterém dochází k rozkladným přeměnám, které mohou významným způsobem ovlivnit výslednou koncentraci živin.

Pokud má být sklizeň úspěšná a kvalita sena vysoká, je třeba věnovat velkou pozornost obsahu vlhkosti píce při sklizni. Také dodržení technologie výroby a správné skladování je při výrobě suchých objemných krmiv zásadní. Při nerespektování potřebného obsahu sušiny totiž vždy dochází k extenzivnímu zahřívání, následnému plesnivění a celkovému znehodnocení a každý nadlimitní výskyt plísní je spojen s nedostatečnou technologickou disciplínou a je indikátorem špatných skladovacích podmínek – tepelného poškození, nerovnoměrného stupně zavadnutí nebo vyššího výskytu ruderálních plevelů s obtížnějším zavadáním.

Nebezpečí samozáhřevu

Pokud bylo sbaleno a uloženo do skladu seno, které obsahovalo více než 20 % vody, existuje riziko samozáhřevu. Při samozáhřevu začnou v balících sena probíhat v různé rychlosti a rozsahu složité biochemicko-mikrobiální procesy, které doprovází snížení stravitelnosti a nutričních hodnot krmiva, mikrobiální aktivita a tvorba mikrobiálních metabolitů.

Samozáhřev sena je tedy poznamenaný jak vysokými ztrátami živin, tak i významným zhoršením hygienické kvality. Toxigenní druhy plísní totiž produkují v důsledku samozáhřevu hygienicky velmi závažné mykotoxiny. Jde především o ochratoxiny A, B a C, které jsou produkovány plísněmi rodu Aspergillus (A. ochraceus), Penicillium (P. viridicatum, P. verrucosum aj.), mykotoxin T-2 (též toxin T-2, T-2 mykotoxin, T-2 toxin) což je trichotecenový mykotoxin, přirozený vedlejší produkt plísně Fusarium spp a také trichotheceny.

Z krmivářského hlediska je proto nutné konstatovat, že každý samozáhřev, každé tepelné poškození naskladněného sena, je nežádoucí, protože dochází nejen ke snížení dietetické a nutriční hodnoty krmiva (snížení energie, výrazná redukce stravitelnosti organických živin), ale i využitelnosti bílkovin, včetně vzniku nestravitelných produktů Maillardovou reakcí (neenzymatická reakce mezi redukujícími sacharidy nebo produkty jejich degradace s aminokyselinami, nebo bílkovinami).

Optimální termín seče pícnin je obecně prvním a základním předpokladem k získání kvalitního objemného krmiva. Příčinnou samozáhřevu lisovaného sena je buď slisování příliš vlhkého sena, dodatečné ovlhčení vlivem vzlínání z půdy (pozdní svoz balíků z luk) nebo jde nevhodné skladování. Rizika zaplísnění a samovznícení jsou odvislá od vlhkosti sena. Jestliže je obsah vody před sbalením:

  • do 10 % seno je přeschlé, láme se a práší
  • 10–15 % minimální ztráty zahříváním, minimální riziko samovznícení
  • 16–20 % vhodné prostředí pro růst plísní, uskladnění s použitím konzervantů, nízké riziko samovznícení
  • 21–25 % vysoká pravděpodobnost růstu plísní, střední riziko samovznícení
  • nad 25 % vysoké riziko samovznícení

Samozáhřev a samovznícení

Prevencí proti samozáhřevu sena a zejména samovznícení je vedle důsledného dodržování technologických zásad a skladování také pravidelné měření teploty, především pokud je seno skladováno ve větším množství ve vnitřních prostorách. Teplota sena by nejen z hlediska technologického, ale i výživářského nikdy neměla překročit hranici 50- 60 °C. Měření teploty je důležité i proto, že proces samozáhřevu může trvat i několik týdnů, ne jen pár dní po naskladnění. Po uskladnění sena by se proto měla kontrolovat teplota uvnitř balíků a to nejméně jednou týdně dva měsíce po sklizni. Pokud teplota stoupne na 65 °C, je nezbytné seno vyskladnit a zchladit. Pokud je teplota balíků vyšší než 80 °C, už se senem nemanipulujte a kontaktujte hasiče.

testo-905-T1-0560-9055-side-2000x1500-master.jpg

Pokud naměříte:

  • 46–54 °C – měřte dvakrát denně
  • 55–64 °C – měřte po několika hodinách
  • 65–79 °C – mějte dobrou zásobu vody po ruce, pomocníky a vyndejte horké balíky, uvědomte hasiče, že máte potenciální problém
  • 80 °C a více – volejte hasiče, vyveďte zvířata z budovy, ale nemanipulujte s balíky, dokud nejsou hasiči na místě – manipulací a přívodem kyslíku mohou vzplanout

Krmit nebo nekrmit?

Seno, které po slisování tvoří teplo, nemusí být bezpečné krmit ani po dokončení posklizňové fermentace, protože vysoký obsah vlhkosti je ideální prostředí pro vznik a rozvoj plísní. Pokud seno voní po karamelu nebo tabáku a změnilo barvu ze zelenavé na hnědou, až tmavě hnědou je bezpečnější ho nekrmit.

Podobné články

Zrovna si užíváte poklidnou vyjížďku a povídáte si se spolujezdcem, když najednou ze křoví vylétne bažant (nebo cokoliv jiného) a vy musíte…

Zdravotní stav kopyt koně je ovlivněn mnoha faktory, včetně genetiky, prostředí, dalších zdravotních problémů, péče o kopyta a výživy

Zdravá rohovina kopytní stěny je hladká, růstové kroužky jsou téměř neviditelné, má lesklý povrch a nejsou na ní vidět žádná odštípnutá místa ani…