S jezdcem a trenérem Javierem Simonem, který se specializuje na klasickou drezuru, working equitation, práci ze země, drezuru ve volnosti i equitacion de adorno – cirkusovou práci, jsme se setkali na soustředění, které se konalo na konci ledna v areálu Qranch Bezděkov. A protože je tento charismatický Španěl v poslední době mezi jezdci stále více populární, alespoň letem světem jsme ho pro naše čtenáře vyzpovídali…

Za možnost vyzpovídat paní Ivu Lind (dříve Andersson) jsem vděčná, protože její jméno u nás v začátcích „bosonožství“ znal asi každý, koho problematika bosých kopyt nadchnula. Navíc jsou každé pootevřené dveře do sousedních států a nakouknutí jimi na tamní chov koní obohacující, na tom se jistě shodneme. Takže zprostředkovat našim čtenářům něco málo o venkovním držení koní z ekonomicky vyspělé země, kterou Švédsko bezesporu je, navíc očima paní Andersson (omluva za použití bývalého jména, ale právě jím se Iva Lind v ČR zapsala do paměti mnoha koňáků), jsem nadšeně uvítala…

V neděli 22. ledna oslavil 90. narozeniny pan Vladimír Pechan z Vlčic u Trutnova – rodák z Pardubic, profesí lesník, posléze podnikatel, dlouhá léta Krakonoš, chovatel a cvičitel koní, soused pana prezidenta Václava Havla, věčný optimista s osobitým humorem, pracant a dříč s mladou duší i v požehnaném věku.

Christian Ahlmann je nepřehlédnutelný – vysoký, štíhlý a vždy plně soustředěný jezdec startuje v sedlech hřebců belgického plemene zangersheide. Byl již podruhé v řadě vyhlášen za nejlepšího jezdce Global Champions League. Na rozhovor pro Jezdectví si našel čas ještě před Prague Playoffs.

Za svou kariéru vyhrál více než osm set překážkových a také téměř sto rovinových dostihů. Třikrát naplno bodoval ve Velké pardubické, čtyřikrát v řadě se mu podařilo ovládnout prestižní Gran Premio Merano.

Divadlo a hraní ho chytly až s věkem, kdy opustil práci prodavače aut v mototechně. Vášní ke koním ochořel spolu s bratrem Karlem mnohem dřív. Rozumí jejich duši jako málokdo, trénuje je, což ho dovedlo i k roli v novém filmu Buko režisérky Alice Nellis.

Když jsem dělala v roce 2019 první rozhovor s Kateřinou Jindrovou, tušila jsem, že si nepovídáme naposledy. Katčina pracovitost a zápal je totiž jasnou indikací k úspěchům i přes ztížené podmínky, jaké obyčejný majitel jediného sportovního koně, navíc ustájeného u domu bez zázemí haly a kvalitní jízdárny, má.

Diamond Czech Pony a Jezdecká stáj U ryzáčka… Co je spojuje? A jak se člověk dostane od vrcholového sportu k chovu connemara pony? Cesta je to velmi dlouhá, ale krásná... říká Michaela Pavlisová.

Pětadvacetiletá kočí Lucie Maryšková s valachem Szogunem už nasbírala řadu národních i mezinárodních úspěchů. To i přesto, že letošní sezona byla její první v kompletní kategorii, kde je drezura, maraton a parkur. Letos se, kromě evropského šampionátu, na všech závodech umístila do pátého místa. „Kdyby mi tohle někdo řekl v lednu, tak bych si myslela, že je blázen,“ směje se Lucka. Příští rok už bude zařazena do seniorské kategorie a má mnoho plánů.

Lidé o něm hovoří jako o létajícím Francouzovi a znají ho jako Lorenza. Jeho vlastní jméno Laurent Serre je podstatně méně známé stejně jako životní příběh, který by přitom stál za filmové zpracování.

Je módním trendem mluvit o tom, jak si bohaté paničky koupily svoji cestu na vrchol mezinárodních drezurních závodů. Pravdou je, že to téměř vždy končí slzami a několika šťastnými prodejci koní. Charlotte Jorst je ale výjimkou potvrzující pravidlo. Ano, je extrémně bohatá a je pravda, že se dostala k drezuře až později v životě a rozhodně si pořídila několik koní s do očí bijícími cenovkami, z nichž někteří nedostáli očekávání, ale je nepopiratelné, že závodí proti těm nejlepším na světě a úspěšně! Rebecca Ashton se v článku magazínu The Horse vydala zjistit, jak to Charlotte dokázala…

„Voltiž je pro mě spojení gymnastiky, koní a adrenalinu,“ říká osmnáctiletá Tereza Czyžová, úspěšná voltižérka a reprezentantka, v rozhovoru pro aktuální číslo časopisu Jezdectví.