Jezdecká stáj U Ryzáčka a váš chov koní plemene ČSP a connemara pony jsou dnes již etablované značky s dlouhou tradicí...

To ano! :) Je to již neuvěřitelných skoro 30 let... A pořád jedeme... Pět dní v týdnu trénujeme, šestým rokem pořádáme drezurní hobby závody. Je to někdy hodně náročné, ale je to jako doping – když se pak někomu zadaří, vrátí vám to tu energii mnohonásobně zpátky. Moc mě baví pracovat s dětmi, které chtějí na sobě pracovat, a ty pokroky jsou hodně vidět. Pořádáme výstavy pro plemeno český sportovní pony a connemara. Nádhera – je to měsíc neuvěřitelných příprav, ale když to vyjde, pak je to skvělý pocit...

Musím se zeptat... vztah ke koním má vaše rodina v kořenech nebo je za tím vším jen čistá láska?

Na začátku byla – a pořád je – láska ke koním. Geny žádné.

Kromě plemene český sportovní pony se již dlouho věnujete i chovu jednoho z pestré palety původních britských plemen – connemara pony. Proč padla volba právě na toto pony plemeno?

Když potkáte v životě výjimečného koně, hodně vás to ovlivní. A takovým koněm byl Diamant 424 (článek o Panu koni si můžete přečíst zde). Connemara hřebec – charismatický, plný energie, pracovitý, krásný... prostě úžasný. Řekla bych, že právě setkání s ním bylo naprosto rozhodující. Prvně jsme ho viděli startovat v jeho šestnácti letech s Nikolou Grünthalovou. Troufám si říci, že kamarádství mezi Nikolou, její maminkou Adrianou a námi a obrovská důvěra vedla k tomu, že se Diamant (stále v majetku Grünthalových) přestěhoval na důchod k nám. Naše Míša s ním startovala v roce 2012 v drezurních úlohách (CDI Brno, CDI Leudelange , CDN Weikersdorf) – a bylo to neuvěřitelné. Diamant, v té době jako devatenáctiletý, dokázal na MČR pony v drezuře vyhrát jedno kolo za 67 %, v druhém skončil bohužel jako předposlední. V té době ho již trápily problémy se sluchem a často se nečekaně lekal. Nicméně, vidět ho pod sedlem v drezurním obdélníku byl zážitek.

Byla to nádherná doba pracovat s takovým koněm. S Nikolou absolvoval do té doby nespočet skokových soutěží do 115 cm, ale také drezurních úloh, účastnil se i ME v Polsku. A to již měl v Německu za sebou skvělou sportovní kariéru (v roce 2006 zvítězil v TOP TEN v žebříčku všestrannosti) a velké úspěchy v chovu jako plemenný hřebec. Na různých mistrovstvích Evropy pony jsme viděli neskutečné výkony connemara anebo part bred connemara poníků ve skákání nebo všestrannosti. Velká škoda, že do našeho českého pony sportu si našli cestu ze zahraničí hlavně velšové, kteří vlastně prvotně ke sportu nejsou šlechtění. Diamant se u nás po své sportovní kariéře prosadil nejprve v chovu českého sportovního ponyho... Topi, Dark Star, Diamond´s Bella, Tracy, Diamond´s Rose... nyní jsou jeho nejstarší potomci 8letí a jsou všichni skvělí. Jako 20letý měl za sebou Diamant již korung v Německu do PK německého jezdeckého pony, do PK connemara pony a v německém chovu zanechal spoustu potomků, chovných klisen i plemenných hřebců. V roce 2000 mu byla udělena zlatá chovatelská medaile. Diamant a jeho život by vydal za jednu knihu... setkání s ním nás tedy muselo ovlivnit a tímto moc a moc děkuji Adrianě a Nikole Grünthalovým za to, že se Diamant stal nedílnou součástí našeho života.

Kolik máte aktuálně doma connemar? Kde a jakým způsobem jste vybírali plemenný materiál?

Naše chovatelské začátky patřily, jak jsme již zmínili, českému sportovnímu pony... i když u nás působil právě Diamant 424 jako plemeník. Do začátků našeho chovu jsem vybírala klisny velmi pečlivě – úžasná Belle´s Rozetta, Deborah, Sissi, Šejna, Golden Deisy... chovné pony klisny převážně s velšským původem. Avšak nikdy jsem si nedokázala představit, že by bylo možné si koupit čistokrevnou connemara klisnu. A pak se to stalo. Stačilo nepatrné rýpnutí od známého z Německa na Facebooku: „Proč nechováte čisté connemara pony, když máte skvělého Diamanta?“ A tak jsme na jaře v roce 2017 s dcerou Míšou přivezly z Dánska naši první čistou connemara klisnu určenou do chovu – dvouletou Skaergardens Spicy Love. Nevím, jestli to bylo štěstí, nebo můj cit pro poníky, ale po dvou letech pravá sestra naší Spicy, klisna Delicious Love, vyhrála pod sedlem světovou výstavu HOYS v Birminghamu a letos v roce 2022 tato výjimečná klisna potvrdila svoje kvality i vítězstvím ve třídě in hand – na ruce se svým hříbátkem. Mezitím Spicy porodila v roce 2019 překrásnou klisničku Spicy Rebel a letos Spicy Corri – obě po Diamant 424.

Druhou výjimečnou connemara klisnu Kilpatrick Rose jsme koupili přímo z Irska již březí. Na inzerát – pouze podle fotografie – moc krásná klisna. Teprve dodatečně jsem zjistila výjimečnost této klisny... její první dcera velmi úspěšně vrcholově soutěží v Anglii ve všestrannosti a pravá sestra Rose byla velmi úspěšná v Irsku na výstavách. V roce 2019 se Rose narodil hřebec po Diamantovi  – Diamondczech Full Moon, který sbíral úspěchy na mnoha výstavách. Vyhrál třídu mladých na Bundesschau v Německu v roce 2021, stal se Supreme šampionem 4. české výstavy connemara pony 2022, stal se Supreme šampionem na NPS výstavě v Opřeticích 2022 a úspěšně také absolvoval předvýběr hřebců do PK ČSP. Splnil podmínky výkonnostních zkoušek a od roku 2023 již může působit v chovu ČSP. Jeho pravý bratr byl prodán do Německa a letos jsme se dočkali od Rose překrásné klisničky, se kterou počítáme do našeho chovu.

V chovu máme ještě další dvě connemara klisny, a ve výběhu čekatelky – Supreme vícešampionku letošní connemara výstavy, dvouletou Cornfield Christine po hřebci Tempo Active Atlas a z našeho chovu roční klisničku Diamondczech Ashlynn po stejném hřebci. A chov = výběr. Musíme se umět dobře rozhodnout. Velmi, opravdu velmi těžko, se mi loučí s každým poníkem... S každým jsem strávila spoustu času a je v něm kus našeho života... ale snažíme se alespoň najít ten nejlepší domov. Letošní rok byl pro náš chov velmi plodný – narodily se nám čtyři překrásné klisničky. Velmi mě těší jejich hodnocení na letošní výstavě od irského posuzovatele Damiena Gilla, který jako šampionku hříbat vybral právě klisničku z rodiny dánské klisny Spicy Love. Velmi dobré hodnocení dostal také již zmiňovaný Copperbeech Franklin, který se stejně jako Moon bude připravovat na jarní inspekci hřebců. Je to potomek vynikajícího hřebce Bunowen Paddyho a počítáme s ním, pro jeho krev, do našeho chovu. Pro zkvalitnění chovu jsme letos ze Švédska zakoupili mražené sperma connemara hřebce Linsfort Barney. Bohužel letošní pokus nevyšel a jedna dávka ještě čeká na pokus v příštím roce. Ale i neúspěch patří k chovu...

Máte za sebou v souvislosti s chovem connemara pony ale i další mimořádný úspěch. A tím je založení plemenné knihy connemara pony...

Přivezením Spicy a Rose do Čech začalo pro mne neskutečné období nejistoty. Dopisování s irskou plemennou knihou, prosby o rady ICCPS (Světová asociace pro chov connemara pony)... nikdo mi nedokázal poradit, jak zajistit registraci hříbat a uchovnění klisen tady v Čechách. Opakované dopisování s různými německými svazy... vše bylo stále neúspěšné. Na konci roku 2017 přišla krátká odpověď ze Sasského chovatelského svazu: „Zajistíme registraci vašich poníků.“ To byl rozhodující okamžik pro chov connemara pony u nás v Čechách. V té době bylo v Čechách asi deset connemara pony. V roce 2018 bylo registrováno první hříbě narozené v Čechách – naše Caillin.

Zájem o chov těchto poníků pak nabral na obrátkách. Každoročně se konala registrace hříbat a inspekce klisen u nás ve Straškově za přítomnosti inspektora německého chovu. Myšlenky na organizování českého connemara chovu se však pořád honily hlavou, a proto jsme společně s Rafi Hamoudovou a několika chovateli založili v roce 2020 Českou Asociaci Connemara Pony. Mezitím probíhala jednání s mateřskou plemennou knihou, získávání dalších informací z ostatních dceřiných plemenných knih – hlavně BCPS – britské PK a přicházely rady od chovatelů v ostatních zemích – Irska, Dánska, Německa, Finska, Anglie. V létě 2021, po roční neskutečné mravenčí práci, která zahrnovala překlady, hodiny na telefonu a opakované návštěvy na MZe, jsme slavnostně datovou schránkou odeslali kompletní složku dokumentů  k žádosti o schválení uznaného chovatelského sdružení, kterou jsme rok před tím podaly. A úterý 23. 8. 2022 se zapíše do historie chovu connemara pony – Ministerstvo zemědělství rozhodlo o uznání CACP jako uznaného chovatelského sdružení pro vedení plemenné knihy connemara pony! :) Je to splněný SEN. To asi vystihuje vše. Nikdo si neumí představit (kromě Rafi a možná mého manžela Zdeňka) tu práci – čas, telefonáty, dopisování... Ale stálo to za to!

Jaká je organizace vašeho chovu?

Celý náš chov stojí na dvou lidech. A to na Zdeňkovi – manželovi a mojí osobě. Ale naši práci si neumíme představit bez pomoci dcery Míši, která při studiu zaskočí, když je potřeba. Mladým poníkům – příprava na výstavy, předvádění, základní učení – se věnuje s neskutečným klidem a láskou Terka Razáková a tímto jí musím poděkovat. A vlastně i v této sestavě zvládáme lonžování, obsedání a základní výcvik poníků. Náš tým by ale nebyl úplný bez Mirka Kučery, který se stará všem našim poníkům o kopyta, inseminačního technika Milana Hosnedla, který zajišťuje reprodukci, kontrolu březosti. Bez těchto lidí bychom nefungovali.

V letošním roce jsme premiérově vyzkoušeli inseminaci – odběry Diamanta ve spolupráci s MVDr. Eliškou Punčochářovou v Hoštce. Vzhledem k věku Diamanta, který příští rok oslaví 30 let, budeme v odběrech pokračovat a bude v rámci plemenitby opět nabízeno chlazené sperma. Do plemenné knihy ČSP se jako plemeník zařadil i jeho syn Diamondczech Full Moon, který v příštím roce bude působit také v inseminaci (chlazené sperma). Jsem nesmírně šťastná, že s většinou majitelů našich poníků udržuji stálé kontakty a jsem jim za všechny informace, fotografie, videa velmi vděčná. Jsem v nepřetržitém kontaktu i s chovateli našich connemara pony v Irsku, Dánsku, Německu, setkala jsem se s dcerou pana Dorflera, kde se narodil Diamant.

Od chovu zpět k ježdění...:) Vždy ti byla blízká především drezura. Proč právě ona?

Nikdy jsem drezuru nebrala jako absolutní poslušnost koně. A moje „drezurní jezdecké začátky“ musely být pro moje koně opravdu náročné...:) Jezdit jsem nikdy neuměla. To, že jsem se na koni udržela a snažila se jezdit v obdélníku, se nedalo dle mého nazvat drezurou. Ale upřímně, moc jsem se to chtěla naučit. A díky některým z našich koní – poníků, jsem snad alespoň trochu pochopila základy práce s koněm pod sedlem. A možná se to chvílemi dá drezurou nazvat. V každém případě mám z práce pod sedlem s našimi poníky/koňmi velkou radost a doufám, že i oni jsou na tom stejně.

Kdo tě na cestě s koňmi nejvíce ovlivnil?

Jednoznačně to byli samotní koně a poníci, díky kterým jsem se naučila později i jezdit. Díky jejich trpělivosti se mnou, nejen v sedle... Willík, Baron Trenk, Trinka, Colinda Valk, Belle´s Rozetta, Stripe, Diamond´s Rose, Diamond´s Bella. Teď už mi opravdu ke štěstí stačí – nevadit koni na hřbetě. Doufám, že se mnou Dark, Moon, Beauty souhlasí... :) Ale pokud chceš slyšet jména jezdeckých vzorů... Jednoznačně Ingrid Klimke. Její přístup ke koním – ve stáji, pod sedlem, při vodění... její klid při práci s koněm.

Kdybychom chtěli sáhnout do šuplíku s označením nejvýznamnější úspěchy – co by v něm bylo? 

Nevím, zda jako největší úspěch označit výsledky dcery Míši v drezuře s Trinkou (dvojnásobní mistři republiky v drezuře pony – Holsteins Dirigent, Diamant) nebo Baronem Trenkem – český teplokrevník (trojnásobní mistři republiky v drezuře dětí). Nebo Marušky s mojí holandskou klisnou Colinda Valk – také mistři republiky v drezuře dětí... Nebo účast na mistrovství Evropy, CDI závody v zahraničí. Krásná doba. Holky, které jsem trénovala, byly neskutečné, makaly a skvěle jezdily... Pro mne ale asi je největším životním „úspěchem“ connemara hřebec Copperbeech Franklin. Poník, který jako hříbě přijel z Irska k nám do stáje... nenechal se pohladit, bál se lidí. Přitom přijel z milující rodiny. Bohužel jeho transport z Irska probíhal v době počátku brexitu a patrně ne úplně regulerně. Franklin přijel vystrašený a nedůvěřivý. Trvalo přes rok, než tento mladý hřebec začal opět důvěřovat lidem. A to je pro mne asi to největší vítězství.

Máš nějakou filosofii, motto, něco, čeho se v zásadě pevně držíš?

Na prvním místě musí být kůň – pony. Jezdectví je sport a trénovat, zlepšovat musíte nejen koně, ale hlavně sportovce – jezdce. A ten musí chtít. Pokud je jezdec pasivní, nechce pracovat sám na sobě, pak moje práce jako trenéra pozbývá smyslu. Práce s koněm je snadná, koně spolupracují rádi a ochotně. Bohužel často si jezdci myslí, že ta hlavní práce spočívá na koni. Ale opak je pravdou. Tím dokonalejším – nejen fyzicky, ale i hlavou – tím, kdo je o krok napřed, musí být vždy jezdec.

A co se týká práce se samotnými koňmi – je to věc klidu a dostatku času. Málokterý kůň se narodí jako nezvladatelný blázen. Většinou má každé takové chování původ bohužel v lidech a jejich práci s koňmi. Když vidím některé metody výchovy a tréninku, říkám si, proč to vlastně ti lidé dělají...

Máte před sebou ještě nějaké další velké cíle?

Připravit do sportu Moona a Franklina a prezentovat je jako ty nejlepší sportovní pony – pracovité, snadno jezditelné.

Co by sis přála, kdybys chytila pohádkovou zlatou rybu? :)

Zlatou rybku jsem už chytla a není, co víc si přát... Mám život plný poníků a to díky mojí rodině (Zdeňkovi a Míše). Bez ní bych si nikdy svůj sen neplnila... jen díky nim ten sen pořád trvá.

A otázka poslední... Co největšího ti koně dali?

Spoustu přátel, zážitků, krásných chvil. Východy a západy slunce ve výběhu s hříbaty. Poznala jsem při cestách Irsko, Dánsko, překrásné země…