Javiere, když Vás člověk sleduje při práci, nelze si nevšimnout, že máte mimořádný cit pro koně a perfektní načasování. Kde jsou kořeny toho všeho? Španělská kultura, geny v rodině anebo...?

Moje kořeny jsou ve Valencii. Pouhých 100 metrů od mého domu bylo jezdecké centrum, kde jsem jako malý kluk mohl každý den sledovat koně a jejich jezdce při práci. Právě tam se zrodila moje zvědavost a zájem o jezdecký svět. Tehdy jsem přesvědčil mé rodiče, abychom začali s mými prvními jezdeckými lekcemi...

Kde a s kým jste se vzdělával? Co Vás formovalo?

O mnoho let později – to už jsem nebyl kluk – jsem začal jako asistent u J. Luise Lary, jezdce z Jerezu, v hřebčíně Hermanos Cortes, od kterého jsem se hodně naučil. Později jsem měl možnost na Mallorce několik let spolupracovat s Javierem Romerem, který byl v té době vyhlášeným jezdcem z Córdoby a vedoucím jezdecké show Medieval Times v USA. Zde jsem získal spoustu zkušeností v tréninku jezdců a jejich koní.

Jste renomovaný trenér a jezdec, věnujete se žákům, přípravě koní pro potřeby filmu, účastníte se výstav a show... co z toho všeho je vašemu srdci nejbližší?

To, co mě na této práci velmi naplňuje, je příprava mladých koní. Pozorovat, jak se učí, vyvíjejí a jak rozumí tomu, co je chcete naučit. To mi přináší uspokojení, ale bezesporu největší radost mi dělá pomoc druhým jezdcům. Snažím jim předávat své znalosti s pokorou... Baví mě sledovat jejich radost z pokroků a to, jak si užívají práci se svými koňmi.

Naši čtenáři jsou stejně oddanými milovníky filmů, v nichž figurují koně, jako všech forem koňských show. Je příprava koní pro potřeby filmového průmyslu a show v něčem jedinečná a specifická?

Pro tyto potřeby je skutečně velmi důležité vybírat koně s dobrou povahou a dobrým přístupem k práci. Kůň by měl mít také stavbu těla vhodnou pro daný typ práce... Každý kůň je jiný, každému koni musíme nastavit trénink na míru, podle jeho schopností, charakteru, fyzičky… Žádní dva koně nejsou stejní...

Na co v této souvislosti nejraději vzpomínáte?

Nejraději vzpomínám na představení v divadle „es Foguero“ na Mallorce s „Almirante Sr“. On byl prvním koněm na světě, se kterým se pracovalo ve volnosti přímo v divadle.

Srdcové eso mezi plemeny?

V rámci iberských plemen a jejich nejslavnějších a nejznámějších kříženců je pro mě bezpochyby nejlepším koněm na světě P.R.E. Jeho povaha, jeho přizpůsobivost a ochota k práci, jeho ušlechtilost, jeho schopnost vyhovět, jeho naprostá oddanost jezdci, jeho krása, jeho obrovské srdce, jeho harmonie, jeho elegance… Z těchto a mnoha dalších důvodů se mu po celém světě odjakživa říká „kůň králů“. Podle mě má toto plemeno všechny předpoklady k tomu, aby mohlo být považováno za nejlepší na světě.

Měl byste radu, co dělat, pokud jsme zahořeli vášní k iberským plemenům? Importy ne vždy končí šťastně...

Dovozy v mnoha případech končí špatně kvůli příležitostným prodejcům, prostým zprostředkovatelům. Já jim říkám „zabijáci prodeje“. Nemají žádné zkušenosti, nabízejí koně, které ani neznají a v mnoha případech ani neví, odkud jsou. Mnozí z nich využívají neznalosti jazyka země původu kupujících nebo neznalosti P.R.E. Jsou rakovinou pro milovníky tohoto plemene. Nedostatek odbornosti a znalostí je činí velmi nebezpečnými. Pokud si chceme koupit dobrého španělského koně, musíme si nechat dobře poradit, musíme se obrátit na uznávaného odborníka, který nám také může pomoci s případnými problémy, které můžeme v budoucnu mít.

Má toto plemeno i svou slabou stránku?

To nejlepší na tomto plemeni jsem popsal výše. Slabší stránkou může být jeho citlivost ve srovnání s jinými plemeny. P.R.E. jsou koně s velkým srdcem. Sice nám dovolí mnohokrát udělat chybu, ale musíme se do něj vcítit.

Máme se obávat – jak je často slyšet – že české klima nebude těmto plemenům „šité na míru“?

Otázka klimatu není handicapem, protože tisíce koní P.R.E. byly úspěšně vyvezeny do celé Evropy. Importovaný kůň jen potřebuje dostatek času na adaptaci. Klima, krmivo, způsob ježdění, to vše je pro něj velká změna, takže nejvhodnější je postupná změna. Musíme chápat, že kůň potřebuje čas adaptovat se na novou situaci. Sám jsem do České republiky dovezl desítky koní a s trochou trpělivosti a mé pomoci byla adaptace skvělá a jejich noví majitelé jsou se svými novými koňmi naprosto spokojeni.

Pravidelně vedete drezurní kliniky v různých částech světa. Existuje nějaký konkrétní problém, se kterým se pravidelně setkáváte u studentů všech úrovní? Je něco takového jako „klasická“ chyba?

V poslední době jsem vedl kliniky po celé Evropě, v Rakousku, Německu, Belgii, Španělsku, Polsku i Maďarsku zaměřené na klasickou a španělskou drezuru a práci ve volnosti, takže mám trochu rozhled… Klasickou chybou, se kterou se obvykle setkávám v rámci všech svých kurzů, je nadměrné používání rukou a nedostatečná práce s vnější otěží a vnitřní holení. U nových koní, se kterými pracuji se svými klienty, se obvykle snažím hledat uvolnění, ohnutí, impuls a kadenci. Ježdění a trénink koně musí mít základní plán, který se přizpůsobuje potřebám koně. I když ale máme obecný tréninkový plán, jakmile koně lépe poznáme, musíme do výcviku začlenit i individuálnější přístup.

Nejdůležitější při výuce je pro mě bezpochyby porozumění studentů. Technika musí vždy předcházet akci a její pochopení je proto nezbytné. Musíme si uvědomovat to, jak jsme schopni do koně naším jednáním zasáhnout. Proto se studentům snažím objasnit, jak a proč kůň reaguje na naše podněty. Je velmi důležité, aby kroky byly krátké, jednoduché a také velmi stručné a srozumitelné, a to jak pro koně, tak i jezdce.

Souhlasíte s názorem, že čím vyšší požadavky klade člověk na koně, tím vyšší požadavky by měl klást sám na sebe?

Vždy musíme začít nejprve sami u sebe. Nemůžeme chtít po koních ani jezdcích to, co nejsme schopni sami nabídnout...

Kolik máme koni dopřát času, aby si na novou situaci/pomůcku zvykl?

Stejně jako člověk nemá každý kůň stejnou kapacitu učení, proto není dobré čas paušalizovat... Jsou koně s velmi dobrými dispozicemi pro některé věci, a ne tak dobrými pro věci jiné. Vždy bychom měli podporovat ty schopnosti, ve kterých jsou daní koně nejlepší, a mít více trpělivosti s těmi, ve kterých jsou slabší.

Staří mistři často dříve, než začali se cvalem, cvičili své koně v klusu až do piafy. Myslíte, že tento postup by i dnes mohl být živý?

Stejně jako staří mistři, i já si myslím, že piaffa je cvičení, které koni velmi pomáhá shromáždit se, udržet rovnováhu a uvolnit se. Proto učím všechny své koně už v raném věku ze země až do piaffy a věřím tomu, že to hodně prospívá jejich drezurnímu pokroku.

Specializujete se mimo jiné na equitacion de adormo (cirkusové lekce). Toto tak oblíbené téma proto nemůžeme minout... Mají tyto lekce kromě efektu i nějaký gymnastický přínos?

Některá cirkusová cvičení jsou pro koně velmi pozitivní. Například španělský krok nám pomáhá více uvolnit hřbet koně. Další nepřispívají ničím konkrétním, ale všechny nám obecně pomáhají budovat poslušnost a bližší vztah s naším koněm.

Jak má vypadat dobře provedený kompliment? Dnes často vidíme, že ho cvičitelé získávají přes hluboké ohýbání za odměnou umístěnou mezi předními končetinami, kdy kůň pomalu leží na hlavě...

Kompliment (poklona) může být normální, nebo portugalský (kůň před sebe natáhne obě přední nohy a vloží mezi ně hlavu). Nikdy jsem své koně neodměňoval pamlsky. Krásná a dobře provedená poklona je taková, která nevypadá vynuceně a kůň při ní netrpí.

Koho jiného než Vás, se ptát na španělský krok? Proč je tento cvik apriori „španělský“?

Vlastně nevím, odkud španělský krok přesně pochází, ale jisté je, že je ve Španělsku velmi populární.

Jak má dobře provedený španělský krok vypadat a jaké jsou nejčastější chyby?

Španělský krok musí být energický a kadencovaný. Kůň při španělském kroku musí zvedat nohy do vodorovné polohy a také musí mít být narovnaný... musí se vždy pohybovat vpřed a musí být zřetelné aktivní zapojení zadních končetin. Bez pohybu vpřed není španělský krok. Nejčastější chybou je nedostatečná aktivita zadních nohou koně, rovnost resp. poloha koně – čím uzavřenější úhel, tím obtížnější je uvolnit hřbet koně a tím pádem menší výraz při zvedání nohou.

Oblíbená otázka, kterou i já často dostávám…:-) Jak dlouho nám výcvik této lekce bude trvat?

Délka výcviku se bude lišit v závislosti na schopnostech koně. Porozumění cviku je velmi individuální. Pokud se nám španělský krok s koněm podaří a kůň ho provede správně, je třeba koně ihned odměnit a dát mu odpočinek. Na to se nesmí zapomínat.

Zkusím ještě jednu otázku z podobného soudku. Jak dlouho trvá, než naučíme koně lehnout na povel?

Položení koně může trvat hodinu nebo celý měsíc. I tady záleží na charakteru koně, jeho schopnostech učení, uvolněnosti a dalších faktorech. Nikdy nelze zobecnit čas, když mluvíme o zvířatech.

Jak u tohoto cviku postupujete? Vždy přes kompliment, anebo?

Způsob, jak naučit koně lehat na povel, bude záviset na tom, co je pro něj nejjednodušší... některá plemena – jako například koně fríští – mívají s tímto cvikem větší potíže. Existuje několik způsobů, jak koně lehnutí naučit, ale obecně je to z poklony obvykle nejjednodušší. Koně tak požadavek lépe pochopí. Je to záležitost rovnováhy.

Další vaší specializací je volná drezura... jaký je Váš vztah k ní? A jaký by měl být náš vztah k ní? :)

Drezura ve volnosti je bezesporu „disciplína“, kterou mám moc rád. Jejím základem musí být vždy pohodlí či nepohodlí koně, aby se kůň cviky naučil.

Nyní jste v ČR dlouhodobě. Jak se Vám v ČR líbí a jak se Vám pracuje s českými studenty?

Jsem velmi rád, že pracuji v České republice. Mám štěstí, že mám několik skvělých studentů a přátel od koní, kteří mě každým dnem víc baví. Těší mě s nimi pracovat kvůli jejich povaze a nadšení. To mě nesmírně motivuje.

Aktuálně mám rozpracovaných několik projektů. Dovážím kvalitní koně ze Španělska a věnuji čas jejich přípravě k prodeji.

V současné době denně spolupracuji se stájí Trojan v Praze, kde v brzké době zahájíme mnoho dalších společných projektů. Myslím, že mě tu budete mít dlouhodobě. Mám své závazky ve Španělsku, ale již se sídlem zde ve stáji Trojan.

Bude možné Vás v nadcházející sezóně někde vidět v akci?

Pro letošní rok máme rozjednané projekty a spolupráce a možná letos vystoupím na nějaké akci v ČR. V tuto chvíli ale nemohu nic potvrdit... Rád bych, opravdu!

Pokud práci Javiera Simona ještě neznáte, můžete nahlédnout pod pokličku dění ve dnech 22. až 24. února i vy! Třeba jen v pozici diváka... V areálu Qranch Bezděkov – Pavlov se bude konat další z úspěšných seminářů. V případě zájmu se můžete hlásit na e-mailech simkovaj707@gmail.com či novotnamonika71@seznam.cz nebo volejte na tel. 721 812 124.