Náhlý přechod ze sena na jarní pastvu může vést ke kolikám nebo i vzniku laminitidy. Je možné se těmto závažným zdravotním problémům vyhnout? Opravdu představuje jarní pastva pro koně takové riziko?

Díky činnosti společnosti Česká krajina, která řadu let působí v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí, jsme si již zvykli spojovat pastvu velkých kopytníků s ochranou biologické rozmanitosti a adaptací krajiny na změny klimatu. Zdá se ale, že pozitivní vliv na biodiverzitu, a tak i hodnotu trvalých travních porostů, nemá jen „divoký“ exmoor pony, ale i „obyčejní“ koně domácí. Rozsáhlá studie, kterou před nedávnem publikovali Anja Schmitz a Johannes Isselstein z univerzity v Göttingenu, totiž prokázala, že pastva koní má – na rozdíl od pastvy skotu – vysoký potenciál v oblasti udržení a rozvoje biologické diverzity travních ploch v oblasti mírného podnebného pásma.

V dnešním pokračování našeho seriálu Kořeny moderního teplokrevníka se zaměříme na hřebce malého vzrůstem, ale o to významnějšího. Hyperion vyhrál Derby a stal se jedním z nejvýznamnějších plemeníků historie plnokrevníka. 

Jak jsou již naši chovatelé zvyklí, i letos je pro ně pořádán autobusový zájezd na přehlídku plemenných hřebců Hřebčína Sprehe, která se koná již tuto sobotu 9. dubna 2022 od 14:00 ve Vechtě.

V únoru a březnu letošního roku se napříč celou republikou konaly oblastní schůze chovatelů českého teplokrevníka. Všechny byly přístupné i pro zájemce o vstup do spolku či další chovatele, kteří se o chov zajímají, a z diskuze vzešlo mnoho dobrých nápadů a připomínek, kterými se bude zabývat nové předsednictvo, které bude voleno na celostátní konferenci SČT.

Jeden malý chlapec si v roce 1997 jako dárek ke svým sedmým narozeninám přál poníka. Starší bratr mu poradil, že lepší bude kobylka. Rodinný příslušník, chovatel koní, nemohl nechat přání nevyslyšeno. A nastalo tedy poptávání a shánění pony kobylky, která by splňovala parametry přání oslavence.

Domov ušlechtilých starokladrubských koní zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO. To je Národní hřebčín Kladruby nad Labem, který chová bělouše v Kladrubech a vraníky ve Slatiňanech v Pardubickém kraji. Do zahájení letošní návštěvnické sezony zbývá jen několik dní. Nechte se příjemně naladit fotografiemi, za které děkujeme Národnímu hřebčínu a Michaele Purnochové. 

Národní hřebčín Kladruby nad Labem uvítal ve dnech 16. a 17. března zástupce Švédské královské jízdní gardy.

Slyšeli jste někdy slovo beberbecker? Ne? Já také ne, než jsem se rozhodla doposud opomíjenou zkratku „BEBE“ nebo také „BEBER“ schovanou v zadní části původů sportovních koní trochu více prozkoumat. Výsledek? Fascinující zjištění o existenci teplokrevného plemene, které mělo vliv na chov sportovních koní v Německu a dnes prakticky neexistuje.

Máte koně na hliněných výbězích? Máte pastvinu věčně vypasenou až na kořínky – tedy travní plochu s narušeným (nesouvislým) drnem? Potom jistě víte, že právě na takovýchto plochách se nejvíce projevuje jeden nepříjemný a přitom tak opomíjený jev, totiž větrná eroze.

Upozorňujeme všechny chovatele plemene český teplokrevník, že se dne 30. 3. 2022 koná v Hostinci u Čiháků, Vystrkov 30, od 10 hodin Konference spolku Český teplokrevník z.s. (SČT), kde se mimo jiné bude volit také Rada plemenné knihy ČT (RPK).

V roce 2022 jsou v Zemském hřebčinci Tlumačov k dispozici dva plemenní starokladrubští hřebci v majetku Národního hřebčína Kladruby nad Labem (NHK), a to formou inseminace čerstvým spermatem.