Ochrana koňských ploch – větrná eroze

8. 3. 2022 Iveta Jebáčková-Lažanská Autor fotek: archív autorky

Máte koně na hliněných výbězích? Máte pastvinu věčně vypasenou až na kořínky – tedy travní plochu s narušeným (nesouvislým) drnem? Potom jistě víte, že právě na takovýchto plochách se nejvíce projevuje jeden nepříjemný a přitom tak opomíjený jev, totiž větrná eroze.

Většina lidí si dělá vrásky s erozí vodní. Ta úřaduje méně skrytě a týká se především svažitých půd. A lidé se jí bojí – v prudkých deštích strhává zeminu a zanechává hluboká koryta v cestách, polím bere tuny ornice, svahy dokáže během chvíle připravit o svrchní kabát… Nánosy promáčené půdy snáší nemilosrdně z vrcholů do údolí. Koňákům povrchy bere a také zanáší enormním množstvím sedimentů. Chovatelé ze svažitých lokalit mají z přívalových dešťů a následné vodní eroze respekt. A další spousta jich je v klidu – mají pozemky na rovině a lijáky jim nijak výrazně neškodí. Ovšem s erozí větrnou je to jinak. Té se v našich českých končinách nejsme zvyklí bát, nejsme naučení vůbec se jí zabývat. Přitom právě ona se týká veškeré půdy, bez ohledu na sklon pozemku.

Větrná eroze je přírodní proces, při kterém síla větru přesouvá půdní částice po zemi nebo i vzduchem na vzdálenosti menší i značné. Následkem je tvorba nánosů, ubývání svrchní části zeminy a obnažování půdního podkladu.

Větrná eroze je ovlivněna vícero faktory: klimatickými, půdními, vegetačními.

Faktor klimatický

Síla a četnost větrů se v posledních letech zvyšuje. Mnoho území ČR je i na jaře postiženo suchem, takže půda v době jarních osevních prací bývá v některé roky na mnoha místech doslova přesušená. Připočteme-li teplo a silný vítr (jako třeba letos u nás na jižní Moravě, kdy prášíme jako v nejsušším létě), docházíme bohužel k závěru, že větrnou erozí bývá pravidelně postihována velká část republiky. Ztráta ornice je velké zlo nejen pro zemědělce, ale pro každého, kdo chce jíst české potraviny.

Faktor půdní

Mnohem větší šanci ke škodám má eroze na půdách holých a na půdách s malým množstvím organické hmoty. Půdní struktura je v této problematice často opomíjená. Prašné nesoudržné půdy budou vždy větrnou erozí dotčeny více než půdy sice suché, ale soudržné (tedy s velkým množstvím zbytků vegetace v horních vrstvách, hnojené organicky – tedy hnojem).

Faktor vegetační

Místa nekrytá vegetací v době sucha ztrácí větrnou erozí svrchní vrstvu v nenahraditelné míře. Vegetační kryt je nejúčinnější obranou před větrnou erozí. Neponechávat půdu po sklizni holou, ale ihned vysévat další plodinu (využívat maximálně meziplodiny) je nejúčinnější strategie. Maximální ochranný efekt má vždy nahusto setý porost, kdežto setí do řádků je méně účinné. V lesích je vykácené oblasti třeba urychleně osázet, než se tak stane, ponechat na povrchu holiny alespoň větve a zbytky po těžbě, než se plocha při výsadbě vyčistí. Velmi důležité je ponechat polním plochám remízky a větrolamy, věnovat se zodpovědně funkční krajinotvorbě. Konkrétně u koní nedovolovat vypásat a vydusávat pastviny až na hlínu, řešit povrch základních výběhů tak, aby byl co nejméně prašný a ve větrech zůstával na místě. Využívat větrolamy kolem pastvin a výběhů, živé ploty a promyšleně umístěné terénní nerovnosti (kopce a valy).

→ Větrolamy sázíme ve směru převládajících větrů.

Půda patří mezi nejcennější přírodní bohatství každé země. Je neobnovitelným přírodním zdrojem.

Větrná eroze má tři posloupné fáze:

  • narušení povrchu půdy a uvolnění půdních částic (abraze)
  • odnos uvolněných půdních částic a jejich přemísťování (deflace)
  • ukládání částic půdy (sedimentace)

Nejjemnější částečky půdy jsou větrem vyzvednuty a přeneseny často na skutečně velké vzdálenosti – mohou vznikat zákaly vzduchu (v prachových bouřích bývá viditelnost menší než 1 metr). Středně velké částice vítr unáší skokem – tzv. saltací. Jde o nejvýznamnější druh pohybu, takto je větrem přemístěn největší objem světových půd. Pohyb největších a nejtěžších částic půdy probíhá sunutím po povrchu díky síle větru a také nárazy skákajících částic.

Živé ploty poskytují menším plochám výraznou protivětrnou ochranu.

Na povrchu větrem erodované půdy zůstává snížený půdní horizont, velké částečky půdy, které vítr neunesl, a také eolické sedimenty (kamínky). Následuje další poškozování půdy tzv. vyvátím, často až na kořínky vegetace, která je tak obnažena a může hynout.

V ČR je větrnou erozí ohroženo 26 % celkové výměry zemědělské půdy, na Moravě dokonce 45 %! Ještě před 10 lety byla tato čísla méně než poloviční…

Škody způsobené erozí

  • ztráty živin, humusu, osiva
  • poškození pěstovaných plodin
  • zvyšování štěrkovitosti půd (odvátím jemných částic)
  • vyšší znečištění ovzduší (zvýšením koncentrace jemných prachových částic ve vzduchu)
  • škody na zdraví lidí (i zvířat)

Příčiny vzniku větrné eroze spatřují odborníci především v nadměrné velikosti pozemků s jediným druhem pěstované plodiny (monokultury), pěstování širokořádkových plodin – například kukuřice, obzvlášť, je-li pěstována na erozně ohrožené půdě. Nadměrné udusání povrchu těžkou technikou nebo zvířaty. Absence větrolamů, alejí, remízků, příkopů, valů, tůní a svejlů – jednoduše řečeno: malá pestrost krajiny.

Nádherně zeleného areálu koňské farmy dosáhneme: a/ malým množstvím koní na jednotce plochy + častou rotací pastvin; b/ zbudováním zpevněných základních výběhů a navazujících treků, díky kterým zůstane většina zatravněných ploch ve zdravé kondici i přes vysoké počty koní. Aneb dávkovaná pastva…

Ochrana koňských ploch před větrnou erozí

Naprostým základem pro nás koňáky je pravidlo „nepřekoňovat plochu“. Pokud máme koní více, než jaká je únosnost ploch (drn už se ničí a vyšlapává, pastvina přestává být pastvinou, ale spíše výběhem, plochy jsou tudíž holé, bez vegetace), měli bychom přistupovat k jejich ochraně: tedy vyčlenit menší zpevněný výběh – klidně s trekem kolem takové části pastvin, kolik jsme schopni jednorázově zpevnit nebo postupně sytit pískem, prosívkou, kamenivem, štěpkou, slámou a jinými přírodními materiály, které pokryjí povrch zatěžovaných ploch a zabrání tak jejich mechanickému narušení a odvátí. Mysleme prosím na to, že koňmi narušená půda v suchá období práší a následně podléhá větrné, mechanické i vodní erozi. Tedy UBÝVÁ.

Při zpevňování základních výběhů zatravňovací betonovou dlažbou dobře zvažte pohodlí koní – některé typy betonových zatravňováků mají příliš velký průměr ok, takže z nich koně neustále vyšlapávají zeminu a brzy chodí dost nekomfortně. Na občasné přejití nevadí, ale na stabilní pobyt koní je taková dlažba nevhodná.

Malý domácí trek – cestičky vysypané štěrkem, základní výběh zpevněný rastry zasypanými kamenivem. Díky těmto opatřením koně ani na malé velmi namáhané ploše nevytváří podmínky pro škody na půdním fondu vlivem větrné eroze.

Ochrana pastvin – nutnost, nebo nesmysl?

My koňáci ještě pořád přes koně nevidíme dál do krajiny, bohužel… Stále si majitelé koní stěžují na ustajovatele, pokud ti s pastvinami hospodaří šetrně, bojí se o ně a v době bláta je chrání. Dnešní hospodáři již nemají znalosti, kterými zcela přirozeně vládli naši dědové. Starat se o pozemky není to samé, jako z pozemků soustavně pouze těžit. Bohužel velká část stájí přesně to dělá – z veškeré plochy jen bere, využívá ji pro koně jako bezednou mošnu, do které stačí sáhnout a ona vydá další a další poklady. Neberou v úvahu množství koní na ploše a pod vlivem „kamarád říkal, že pase celoročně“, se snaží o to samé v podmínkách, které to samé jednoduše nikdy neumožní…

Nechat travní plochy odpočívat, nemusí znamenat zavření koní na jeden malý výběh. PP Krapice.

Stále dokola slýchám, že tráva je JEN tráva, že i když je přes zimu koňmi zničena od pohledu nevratně, stejně zase obroste a jede se dál… Že je taková pastvina rok od roku více znehodnocována plevely a nebezpečnými rostlinami, způsobujícími zdravotní potíže koní (např. fotodermatitidy), že přibývá holých míst bez vegetace už my, milovníci koní, často vůbec vidět nechceme.

Nízká cena ustájení v ČR nepřímo tlačí ustajovatele do obsazování ploch co nejvíce koňmi, mají-li vydělat nejen na živobytí, ale i na nutný rozvoj živnosti. Nájemníci (tedy klienti ustajovatele) si stěžují na špatnou péči o pastviny, které jsou spíš prašnou pouští v létě, bez špetky životaschopné zeleně, a bahenními lázněmi v zimě – a už si neuvědomují, že ustajovatele sami natlačili do problémů s travními plochami. A to požadavkem na nestahování koní z pastvin v mokrá období. Následné nadměrné poničení plochy, které je již nad rámec regenerační schopnosti trav, pak dávají za vinu špatné péči provozovatele areálu. Prosím, uvědomte si, že co si může dovolit majitel mnoha pastevních hektarů (málo koní, mnoho plochy, pastevní dotace na xy hektarů), nemůže si dovolit jezdecká stáj s pár vymodlenými hektárky intenzivně využívaných pastvin plných koní (bez pastevních dotací, neboť počty koní dalece převyšují počty tzv. velkých dobytčích jednotek povolených na hektar).

Dalším faktem je, že i příkladně opečovávaná travní plocha se správně naplněnou kvótou dobytčích jednotek pro intenzivní pastvu není trvale udržitelná pod náporem koní, musí být dosévána a neinvazivně (bez orby) stále postupně v určitých intervalech obnovována jak sečením a mulčováním nedopasků, tak hnojením a vyvažováním pH, provzdušněním a dosevem trav vhodných na konkrétní stanoviště – a také nezbytným odpočinkem! Bez této péče pastevní porost vymírá a uvolňuje postupně místo dvouděložným rostlinám na úkor travin (jednoděložných). Pastvina prostě stárne a degraduje vždy, i bez nadměrného počtu koní – příroda není nastavena na samoudržitelnost velkých ploch trav, ty slouží jen jako prvotní náplast na bolístky země. V našem klimatickém pásu má příroda vždy tendenci traviny postupně nahrazovat vyšší vegetací, až by postupně po létech na místě pastviny stál vzrostlý les… aneb sukcese v čisté podobě.

Ekologická sukcese

V multimediální výukové příručce Biogeografie Masarykovy univerzity se dočteme, že: Jednotlivé druhy i celá ekologická společenstva se vzájemně nahrazují nejen v prostoru, ale i v čase. Tyto změny jsou předmětem zájmu jednak ekologů, kteří studují relativně krátká časová měřítka, a jednak paleontologů, kteří studují velmi dlouhé periody. Sukcese představuje postupné změny ve struktuře a funkci společenstva v průběhu ekologického času. Jedná se o uspořádaný vývoj bioty na daném místě, kdy jedno společenstvo střídá druhé. Sukcese je zcela normálním procesem v jakémkoli ekosystému, v němž dochází k disturbancím, které opakovaně narušují či likvidují celá společenstva. Jestliže dojde k odstranění půdy a veškerého organického materiálu (např. ledovcem nebo vulkanickou erupcí), potom následný proces sukcese označujeme jako primární sukcesi. Je-li území narušeno, například požárem či větrnou bouří, a je z něj odstraněna pouze většina žijících organismů, nikoli však půda (v níž jsou zásoby diaspor), probíhá zde následně sekundární sukcese.

Příklad sekundární sukcese na opuštěném poli. (Strahler 2011)

Protierozní opatření

Opatření před větrnou erozí bychom my koňáci měli vždy zapojovat do plánovaného budování výběhů. Stane-li se komplexní úprava pozemku (tedy i s protierozními opatřeními) samozřejmostí, ušetříme si následné výdaje a problémy. A v neposlední řadě podpoříme ekologickou stabilitu stanoviště.

Mezi základní opatření patří, jak jsme si již řekli, zpevnění nejnamáhanějších ploch. Vyvarujeme se ekologicky nepříznivých materiálů, jako je asfaltový recyklát nebo vyřazené dřevěné železniční pražce (ty spadají, vzhledem k charakteru chemických látek, které byly použity při ošetření dřeva při výrobě a následné další kontaminaci související s provozem na železnici, pod definici nebezpečného odpadu ve smyslu Zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.) a zaměříme se na přírodní kamenivo všech frakcí, písek, rastry, geobuňky a rohože určené pro tyto účely.

Tato stáj pase na poměrně rozlehlých pastvinách, ovšem přídělově. Ve zbytku času jsou koně na trecích a základním výběhu. Všechny povrchy jsou zpevněny různými typy štěrku a písku. Bez problémů si tu poradí i s koňmi, kteří potřebují hodně chodit a přitom se nepást.

V pastvinách zřídíme větrolamy a remízky, vysadíme živé ploty (viz odkazy na tematiku pod článkem). Ve směru převládajících větrů můžeme k rozdrobení vichrů použít, krom výsadby, i síťové clony natažené na konstrukcích např. z Texas-panelů, nebo i úplně jednoduše velké balíky slámy, které menší plochu výběhu částečně ochrání. Čím větší plocha pastvin zůstane nepoškozená, s travním krytem, tím menší ztráty půdy. Zpevněné výběhy budujme o velikosti, kterou jsme schopni finančně vykrýt. Tedy raději menší základní výběh se zpevněným povrchem a komfortně zařízený, odcloněný od větrů, než výběh velkorysý, ale tzv. na větrné hůrce.

Závětří z naskládaného otopového dříví. →

Mezi technická opatření před větrnou erozí patří i budování benjes-plotů, teras, zvýšených záhonů, ostrůvků zeleně na základních výbězích a také stavba méně obvyklých oplocení kolem výběhů, která mají za úkol drobit nebo úplně odclonit větry. Také svejly a protierozní příkopy mají smysl (ty spíše do větších ploch než na záklaďáky).

Krom funkce protierozní plní veškerá tato opatření i významnou funkci krajinotvornou.

Závěrem jednoduchá věta: Vyvarujte se kombinace nechráněné přeschlé a holé půdy!

Zpevnění nejvyužívanější části výběhu umožňuje koně zavřít v nevlídné dny na menší plochu a pošetřit tak pastviny, aniž by tato enormně namáhaná část pozemku došla úhony.

Benjes-ploty různé výšky a šířky patří mezi jednoduchá protivětrná opatření na malých plochách.

Benjes-plot, postupně zvedaný, zajišťující u krmelce částečné závětří.

 

Zdroje a doporučená literatura:

  • Masarykova univerzita - Multimediální výuková příručka Biogeografie, 2. vydání
  • Rizika nakládání s vyřazenými dřevěnými železničními pražci
  • HOLÝ, Miloš; Protierozní ochrana, r. 1978, nakladatelství SNTL
  • JANEČEK, Miloslav a kol.; Ochrana zemědělské půdy před erozí, r. 2002, ISV
Podobné články
Řepné řízky granulované

Cukrovarské řízky jsou benefitem pro téměř všechny kategorie koní. Pro koně stárnoucí a staré, kteří nejsou schopni přijmout dostatečný objem sena,…

Náhlý přechod ze sena na jarní pastvu může vést ke kolikám nebo i vzniku laminitidy. Je možné se těmto závažným zdravotním problémům vyhnout? Opravdu…