Jarní pastva – jak předcházet komplikacím

17. 5. 2022 Clair Thunes, Gabriela Rotová Autor fotek: Jonáš Dušánek Překladatel: Gabriela Rotová Zdroj: The Horse URL zdroje: thehorse.com

Náhlý přechod ze sena na jarní pastvu může vést ke kolikám nebo i vzniku laminitidy. Je možné se těmto závažným zdravotním problémům vyhnout? Opravdu představuje jarní pastva pro koně takové riziko?

Otázka:

Letos na jaře jsem svého koně přestěhoval do nové stáje, kde jsou k dispozici pastviny. Můj kůň ale nebyl na pastvě od té doby, co jsem ho koupil, a nevím přesně, jak přechod ze sena na trávu provést tak, abych maximálně eliminoval rizika. Vím, že přechod musí být postupný, ale jak moc postupný? Co přesně a jak mám udělat?

0K0X8205.JPG

Na dotaz odpovídá Clair Thunes, PhD, která je renomovanou specialistkou na výživu koní:

Jsem si jistá, že váš kůň přístup na pastvinu ocení. Ale máte pravdu: Dietní změny, ať už jde o doplňková koncentrovaná krmiva, kvalitu nebo druh sena nebo přesun na pastvu, mohou vést ke kolice a laminitidě, pokud jsou provedeny náhle. Jen postupný přechod umožní trávicímu traktu, aby se změnám přizpůsobil. Typy a množství enzymů, které trávicí systém koně vylučuje, specificky odpovídá krmné dávce, kterou kůň konzumuje. Totéž platí i pro bakterie, které tvoří mikrobiom zadních částí střeva koně.

Když se krmná dávka náhle změní, hrozí, že složky krmiva, které mají být stráveny a absorbovány v tenkém střevě, se dostanou do zadních částí střeva, kde následně naruší mikrobiální populaci mikrobiomu. To může mít za následek produkci plynu, snížení pH zadních částí střeva (prostředí se stává kyselejším) a také odumírání určitých bakteriálních populací, což způsobuje uvolňování toxinů. To vše může přispět ke kolice a laminitidě.

DSC-0234.JPG

Jarní pastva obsahuje hodně vlhkosti, bílkovin a nestrukturálních sacharidů. Tento typ sacharidů se sice typicky nachází v jadrných krmivech s nízkým obsahem vlákniny (oves, kukuřice a ječmen), ale obsahují je i fruktany (ve vodě rozpustný polymer fruktózy), které obsahuje tráva. Druhy trav, které se v našem podnebném pásu vyskytují, jsou obecně na fruktany velmi bohaté a mají i vysoký genetický potenciál pro hromadění nestrukturálních sacharidů. Při teplotách pod 5° Celsia je množství fruktanů maximální, a proto hladina fruktanů v rostlinách vrcholí na jaře a na podzim.

Krmná dávka, která obsahuje velké množství nestrukturálních sacharidů, má dva problémy:

  1. Náhlý přechod na stravu s vysokým obsahem nestrukturálních sacharidů může způsobit již zmíněné narušení střevní mikroflóry v zadní části střeva, protože cukr a škrob, které by měly být odstraněny v tenkém střevě, zde stráveny nejsou. Při trávení vyššího množství fruktanů proto v slepém střevu klesá množství celulotických bakterií trávících nerozpustnou vlákninu a roste množství laktobacilů a streptokoků. Celkové množství mikroorganismů v zadní části střeva (bakterií i prvoků) tedy klesá.
  2. U koní s metabolickými problémy, jako je dysregulace inzulínu a equinní metabolický syndrom, mohou nestrukturální sacharidy vést ke vzniku a rozvoji kolik a laminitidy.

Při fermentaci vlákniny nedochází ke zvyšování kyselosti prostředí. S fruktany je tomu naopak, protože dochází k produkci kyseliny mléčné. Při trávení fruktanů proto ve slepém střevě klesá množství celulotických bakterií trávících nerozpustnou vlákninu a roste množství laktobacilů a streptokoků. 

DSC-0476.JPG

Aby se tyto změny minimalizovaly, je nutné pozvolné zavádění na pastvu, zvláště pak u koní s metabolickými poruchami. Je důležité si uvědomit, že tato kategorie koní by se v některých případech neměla pást vůbec. Pokud tedy je váš kůň obézní, velmi hubený, trpí equinním metabolickým syndromem, má rezistenci na inzulin nebo prodělal v minulosti epizodu laminitidy, konzultujte vhodnost pastvy se svým veterinárním lékařem. Než tedy svého koně pást začnete, ujistěte se, že se pást může.

Pokud jste si jistý, že pastva bude pro vašeho koně přínosem, nezačínejte s pastvou příliš brzy. Pást hned poté, co se louky zazelenají, může být lákavé. S pastvou je ale vhodné počkat, dokud porost nebude alespoň 15 centimetrů vysoký. Bezpečným pravidlem je, že deset centimetrů by mělo patřit rostlině. Pokud se pastviny spásají pod touto výškou, začnou rostliny ztrácet životaschopnost, odumírají a příležitost k uchycení získá plevel.

V případě, že travní porost již má požadovaných 15 centimetrů, umožněte koni pastvu, ale prvních několik dnů jen po dobu 15 minut. První dny tedy může být vhodnější pást koně na ruce. Poté prodlužte dobu pastvy každý den asi o 15 minut, dokud se váš kůň nebude pást celkem asi čtyři hodiny. Před tím, než koni umožníte neomezený přístup na pastvinu, měl by se váš kůň pást čtyři hodiny denně alespoň týden.

DSC-0760.JPG

Je zřejmé, že proces bezpečného zavádění koně na plnou pastvu je náročný a velmi vám pomůže, když budete kreativní. Počátečních 15–30 minut pastvy můžete snadno zvládnout při pasení koně před a po ježdění. 15 minut pastvy před tréninkem je skvělý způsob, jak dostat odpovídající množství mladé trávy do žaludku vašeho koně. Pokud máte málo času, můžete koně čistit, zatímco se pase. Nebo se jen tak poflakujte a užívejte si jeho společnosti. Poté přidejte nějakou tu minutu po ježdění jako odměnu. Rozvrh zavádění koně na pastvu si naplánujte tak, aby delší pastva vyšla na víkend nebo dny, kdy máte více prostoru. Oslovte i kolegy ve stáji. Jeden druhému můžete vypomoci. Týmový duch může bezpečnému zavedení koní na pastvu pomoci.

Článek byl publikován 14. března 2022 na webu The Horse.


Závěrečná doporučení

Ještě před tím, než začnete svého koně zavádět na pastvu, pokuste se objektivně zhodnotit jeho BMI. Metabolické poruchy totiž mají kauzální souvislost s obezitou. Tukové buňky, které jsou ve zdravém organismu ochránci a dobrými sluhy, se při vysokém BMI mění v nebezpečné nepřátele. Vše totiž přestává fungovat tak, jak fungovat má. Tukové buňky zákonitě nemohou ukládat nadbytečné lipidy donekonečna. V obézním organismu proto dochází k produkci volných mastných kyselin, které postupně zaplavují kosterní svalstvo, játra, srdce i slinivku.

A právě tento stav vede k funkčním a metabolickým poruchám. Objevuje se nedostatečná sekrece inzulinu a rezistence na něj, játra produkují více lipoproteinů. Z tukové tkáně se začnou uvolňovat „špatné“ cytokiny, které podporují zánět a omezují citlivost k inzulinu. Snížena je naopak produkce zdraví prospěšných cytokinů. Protože zánět a inzulinová rezistence (tkáň nereaguje na inzulin tak, jak by měla) jsou zásadními prediktory metabolických disfunkcí, včetně equinního metabolického syndromu (EMS), který je spojován se vznikem laminitidy, musíme před zahájením plné pastvy důsledně zvážit, zda náš kůň nemá našlápnuto k obezitě, protože platí jednoduchá rovnice: obezita = inzulinová rezistence, chronický zánět a oxidační stres.

Pastva tedy nepředstavuje hrozbu jen pro koně, kteří prodělali laminitidu, trpí Cushingovým syndromem nebo equinním metabolickým syndromem, ale i pro koně, kteří prozatím trpí „jen“ nadváhou. Obezita vzniká interakcí genetických (predispozice určitých plemen koní) a zevních faktorů, ovšem hlavní příčinou jejího vzniku je stav, kdy v organismu není přítomna rovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Většina kategorií koní s BMI vyšším než 5 proto nemůže mít celodenní přístup na vysoce energetické jarní pastviny, ani kdybychom zcela odhlédli od citlivosti koní na fruktany.

DSC-0712.JPG

Jak zdravě na pastvu:

  • Nepodceňujme přípravu na pastevní sezónu – koně by v zimním období neměli výrazně zhubnout a ani ztloustnout. Na pastvinu by měli odcházet ideálně s BMI 4 na desetibodové stupnici.
  • Pokud chceme začít s jarní pastvou, důsledně vyhodnocujeme rizika spojená se změnou krmné dávky a příjmem fruktanů. Všechny mikrobiální populace žijící v GI traktu koně – bakterie, protozoa i houby – potřebují pro svůj život, fungování, fermentaci a reprodukci optimální hodnoty pH. Náhlé změny krmné dávky proto skutečně představují problém. Čím je změna ve složení krmné dávky větší, tím delší dobu se na tuto změnu střevní mikroflóra adaptuje.
  • Při zavedení na pastvu umožníme v přechodovém období stálý přístup k senu. Stále ještě víme relativně málo i o tom, jak dlouho trvá, než je gastrointestinální mikrobiota schopna se změnám ve výživě přizpůsobit, a proto se snažíme koně při přechodu ze sena na pastvu maximálně podporovat v příjmu sena. Pokud jsou koně umístěni v boxu, krmíme seno ještě před vyvedením na pastvu a i tam seno koním nabízíme. I změna nutričně velmi podobných druhů sena je schopna ovlivnit složení mikrobioty GIT.
  • Velmi mladá jarní tráva má obsah fruktanů nízký, s postupujícím stárnutím porostu ale riziko narůstá, především pokud teploty klesají pod 5 °C fruktany totiž rostliny nevyužívají jen jako zdroj energie, ale i jako ochranu buněčné stěny před poškozením chladem (ale i patogeny a infekcemi). Maximální obsah fruktanů má v našich podmínkách tráva v období od druhé poloviny dubna a v průběhu května, kdy je vegetativní růst maximální. Až po odkvětu a vymetání trav množství fruktanů v rostlinách klesá. Pozor je třeba dávat i na podzim – traduje se, že přemrzlá tráva je bezpečná. Není tomu tak – až stařinu, z níž jsou zcela vyplaveny cukry a fruktany, lze považovat za bezpečnou.
  • U rizikových koní využíváme pastevní náhubky, které sníží objem příjmu až o 30 %. Pastevní náhubek je vhodným řešením, pokud chceme omezit příjem nebo snížit/udržet tělesnou hmotnost koní.
  • V období zvýšeného stresu rostlin – jarní a podzimní teploty pod 5 °C, dlouhotrvající sucho, vysoké teploty a intenzita slunečního záření, paseme se zvýšenou obezřetností – tyto faktory vedou ke kumulování fruktanů v rostlinách.
  • Při nedostatku některých prvků nebo i prostoru (konkurenční boj) rostliny omezují růst a kumulují fruktany. Význam má v této souvislosti dusík – pokud je ho v půdě nedostatek, rostliny produkují fruktan – vhodné je proto přihnojování pastvin, na kterých se chystáme pást dusíkatými hnojivy v přiměřeném množství.
  • Až do vymetání trav minimalizujeme nebo zcela vynecháme koncentrovaná krmiva s vysokým obsahem škrobů a cukrů – obilniny. Pokud potřebujeme obohatit krmnou dávku o doplňky, vmícháváme je do řepných řízků, otrub, vojtěškových granulí a olejů, které mají obsah cukrů a škrobů nízký.
  • Náhlá změna krmné dávky – ze sena na trávu – představuje vyšší riziko poklesu pH tlustého střeva než náhlá změna z trávy na seno. Na jaře proto musíme být více obezřetní než na podzim.
  • Cílem každého chovatele by měla být snaha zajistit kontinuálně přibližně stejnou krmnou dávku, která má relativně stabilní složení. Pokud chovatel musí měnit skladbu krmné dávky (zejména sezónní přechody, zavádění nových typů koncentrovaných krmiv), musí být tento přechod pozvolný. Když je přechod skokový (šokový) může docházet k průjmům, ztrátám tělesné hmotnosti a rozvoji celé řady poruch trávicího traktu i k metabolickým poruchám. 
  • Domestikace ovlivnila nejen fenotyp a genotyp koní, ale i jejich střevní mikroflóru. Mikrobiota u Equus ferus przewalskii je významně rozmanitější ve srovnání s domestikovanými koňmi, což zřejmě souvisí i s vyšší různorodostí rostlinného materiálu, který divocí koně konzumují, a pomalejším nástupem změn v jejich výživě. Domestikovaní koně jsou tedy na změny citlivější než původní divocí koně. Čím prošlechtěnější plemeno, tím více bychom se měli mít při změnách v krmné dávce na pozoru.
  • Existuje souvislost mezi vývojem koliky a změnami relativního množství mikrobiálních taxonů v GIT. Odborníci na výživu koní plošně doporučují maximálně pozvolný přechod (7–14 dní) při jakékoli dietní změně ve výživě. Nikdy proto nepodceňujme rizika spojená s pastvou.
Podobné články

Dost možná i vaši mazánci nakynuli s podzimem jako buchtičky, zadek louplý ve stylu panské kuchařky a v korýtku na zádech by bylo možné transportovat…

Baculatí koně, baculatí psi, baculaté kočky a rovněž tak i baculaté děti mají jedno společné. A tím jsou jejich nedisciplinovaní majitelé :). Ona…