Od spuštění nového systému až do dnešního dne se v seriálu americké autorky Nancy Nicholson, Ph. D. nezobrazovaly obrázky, čímž toto ojedinělé dílo ztrácelo na hodnotě a zcela postrádalo svůj smysl. Konečně mohu všem zájemcům s radostí oznámit, že ztracené obrázky jsou na svém místě! Protože vše jsem vyťukávala ručně stručně odkaz po odkazu, může se stát, že jsem nějaký obrázek, video nebo odkaz přehlídla; prosím proto všímavé čtenáře, aby mě upozornili na diskusním fóru o Equichannelu a já to mohla co nejdříve opravit. Přeju pěkné čtení!

Pokud zrovna dnes nemáte potřebu jít jezdit, nevadí, můžete se se svým koněm zabavit jinak. Stačí trochu šikovnosti, něco fantazie a máte postaráno o plodné a zajímavé odpoledne či celý den.

O drezúrním ježdění, o pohybu koně a působení jezdce jsme si již řekli dost, zamysleme se však nad tím, jaké jsou psychické schopnosti koně.

Dnes se ještě ve zkratce podíváme na některé cviky klasického ježdění.

Na dvou stopách nemusíme pracovat pouze na dlouhé stěně nebo diagonále. Kruhy nebo čtverce jsou jízdárenské figury, na kterých své koně přiježďovali už staří mistři klasického jezdeckého umění.

Ustupování na holeň, poloviční překroky či cvik dovnitř plec mají nesporný význam pro drezurní přípravu (nejen drezurního) koně. Souhrnně těmto cvikům říkáme práce na dvou stopách a Nancy Nicholson nám k nim podá svůj komentář.

Podle drezurních pravidel je prostupnost takový stav koně, kdy jde na obě ruce rovnoměrně, uvolněně a poslušně, reaguje na jezdcovy pomůcky pobízející dopředu, do stran i vydržující. Prostupnost je rozhodující vlastnost dobře přiježděného koně.

Jezdit přechody tak, aby byly plynulé, okamžité, aby v nich kůň neztrácel rovnováhu, není tak snadné. Základem je fáze podpěru diagonálního páru končetin a správné načasování pobídky - a samozřejmě také stupeň fyzické i psychické trénovanosti koně.

V klasickém ježdění jsou přechody mezi chody nedílnou součástí rozvoje pohybových schopností koně. Přechody jsou také základem pro zdokonalení jeho shromáždění a výrazu pohybu.

Protože cval je chod asymetrický, tedy při cvalu na levou ruku vykonávají končetiny koně jiné pohyby, než při cvalu na pravou ruku, není změna směru ve cvalu tak "jednoduše" proveditelná, jako například v kroku nebo klusu. Pokud změníme ve cvalu směr, můžeme si vybrat z několika možností: buď nic neuděláme a budeme pokračovat v kontracvalu, nebo přejdeme do klusu či kroku a nacváláme na opačnou nohu, nebo si "přeskočíme", tedy provedeme letmý přeskok či letmou změnu cvalu. Drezurní letmá změna cvalu má svá specifika a svá pravidla a kůň ji musí umět provést na pokyn jezdce ve správnou chvíli správným způsobem. MVDr. Dominika Švehlová

Na první pohled se shromážděný a střední cval od sebe liší rychlostí i prostorností cvalového kroku (skoku). Existují však i další rozdíly, kterých si méně zkušené oko nemusí hned všimnout.

Na úvod dnešního povídání o cvalu bych ráda řekla na vysvětlenou pár slov: Cval je asymetrický chod, což znamená, že během jednoho pohybového cyklu (tedy cvalového kroku neboli cvalového skoku) opíšou pravé končetiny jiný pohyb, než končetiny levé. Proto existuje pravý cval (tedy na pravou ruku) a levý cval (na levou ruku); proto, když chceme ve cvalu změnit směr, musíme pokračovat v takzvaném kontracvalu nebo přejít do klusu či kroku a znovu nacválat na správnou nohu nebo provést letmý přeskok.