DREZURNÍ přechody jsou nejčastěji ježděné pohyby, ale nikde není pořádně vysvětlená jejich mechanika. Ta nám ukazuje způsob, jak je jezdit efektivně. "Klíčem" k pochopení, a tím i k efektivnímu ježdění plynulých DREZURNÍCH přechodů, jsou následující informace:

• přechody probíhají vždy v momentě, kdy má kůň diagonální pár končetin ve fázi podpěru,
• končetiny ve fázi kmitu potřebují určitou dobu, aby změnily svou polohu pro nový chod (pozn. překl.: nový pohybový vzorec) (důležité je důsledně dodržovat tempo), protože pouze tak bude přechod proveden správně,
• přechody závisejí na držení těla čili postoji koně (srovnání páteře od týlu po ocas), což někteří autoři a rozhodčí označují jako "rámec",
• přechod je vlastně jakási DIAGONÁLNÍ koordinace končetin, která sjednocuje jednotlivé chody: v drezúře má ve skutečnosti "normální" krok, klus a cval "čtyři" doby: letmý přeskok v každém cvalovém kroku lze považovat za LATERALIZOVANÝ chod, takže kůň, který ho ovládá, vlastně umí čtyři chody; je dokonce možné (i když VELMI vzácné) jezdit skutečné přeskoky (kůň musí být absolutně prostupný a "vysoký v kohoutku"),
• přechody zvyšují mentální a fyzický trénink koně i jezdce (čím vyššího pokroku dosáhneme, tím bude také dokonalejší naše komunikace),
• staří mistři věděli, jak trénovat koně při přechodech krok-klus; uměli také zlepšovat přechody mezi dvěma "chody" - piafa a pasáž jsou obsaženy v perfektním přechodu krok-klus, kdy kůň je vyrovnaný a nedělá změny v pružném spojení s otěžemi nebo s jezdcovou holení,
• analýza úderů kopyt poskytuje nezbytnou, ale ne dostatečnou informaci pro pochopení mechaniky přechodů: informace o "tiché" fázi klusu a cvalu plus umístění končetin ve vzduchu (ve fázi kmitu) je také důležitá (tato informace je obsažená v animacích a videozáznamech).

V tomto článku o přechodech se budu těmito body blíže zabývat. Můžeš si zde prohlédnout fotografie, pohyblivé animace a obrázky vytvořené z videozáznamů, abys viděl, co se s koněm v takovou chvíli děje. Kdykoli můžeš jít ke koni, jezdit na něm a zkoušet, zda jsi pochopil, co cítíš, že kůň dělá. V mnohém ti pomůže pozorovatel ze země nebo zrcadlo na jízdárně.

Přestože existuje mnoho věcí, které lidé chtějí vidět, je rozdíl mezi tím, co tvůj instruktor VIDÍ a co ty CÍTÍŠ na svém koni. A záleží na pocitu, aby ses naučil provádět přechody v pravý okamžik pohybu koně.

To, co cítíš pod sedlem, je na obrázcích zobrazeno růžově, jsou to nejširší hřbetní sval ("lat"), který pomáhá táhnout vedoucí hrudní končetinu dozadu, když je ve fázi podpěru (dotkne se země) (3. úder kopyta ve cvalu: červeně je znázorněný střední hýžďový sval ("glut"), který manipuluje pánevní končetinou). Velké laty se kontrahují ve fázi podpěru, ty to UCÍTÍŠ JAKO NADZVEDNUTÍ, když relaxují, aby umožnily končetině kmitnut dopředu, POCÍTÍŠ TO JAKO POKLES. To jsou výborné informace, protože nyní se už nebudeš muset dívat dolů, abys věděl, co tvůj kůň dělá (kinestetické učení neboli učení pocitem). Koně jsou odborníci na pocity, protože si nezatěžují hlavy čtením knih (nebo webových stránek). A ty můžeš použít "koňský smysl" tvého koně, abys upravil a vylepšil to, co sis přečetl a potom si to vyzkoušel v sedle.

Obrázky nahoře ukazují rovnovážné pozice koně, kdy je levá diagonála ve fázi podpěru, a to v OBVYKLÉM kroku a klusu, a pravá diagonála v pravém cvalu. Dole jsou ukázány fotografie koní, stojících na levých diagonálách v každém chodu. Rozmístění diagonálních párů je předurčeno už ve chvíli, kdy obě končetiny došlapují (přestože ony 4 údery v kroku jsou tvořené diagonálními páry, kdy je na zemi pouze jedna končetina a ne obě současně).

Dobré zprávy: pomůcky pro přechody lze dát ve chvíli, kdy je kůň ve fázi podpěru (každý chod má svoji charakteristickou sekvenci NADZVEDNUTÍ a POKLESNUTÍ patřičných svalů). Od koně se pocitem naučíš tyto sekvence v jednotlivých chodech a přechod provedeš tím, že změníš tyto sekvence nadzvedávání a poklesnutí do pohybového vzoru nového chodu (do kterého chceš přechod provést), lépe řečeno umožníš koni provést přechod. Přechody tak budeš moct provést specifickými technikami, podívej se na rozfázované obrázky jednotlivých chodů.

Špatné zprávy: Rozmístění mezi diagonálními páry je v normálních chodech ROZDÍLNÉ! Největší vzdálenost mezi diagonálními končetinami je v normálním klusu, nejkratší v normálním kroku a mezi tím je normální cval. Pro shromážděné chody se toto rozmístění srovná a je stejné, jako u normálního kroku! Proto je klus, který chceš po koni z normálního kroku, shromážděný. Je to také důvod, proč "chytří" koně při přechodu z kroku do klusu "zamíchají" nohami. Mohou tak zvětšit vzdálenost mezi končetinami a při co nejmenší svalové námaze (kdy jejich laty, gluty a jiné svaly na končetinách lační po kyslíku) dosáhnou potřebného postoje páteře a posunou své tělo dopředu nad diagonálním párem končetin ve fázi podpěru.

Další špatné zprávy: Pozice končetin ve fázi kmitu přechod z jednoho normálního chodu do druhého neovlivňuje. Jedna končetina je vždy více vepředu, než by měla být pro nový chod, a druhá je více vzadu. Pokud dodržíme opatrné tempo, pomalejší shromážděné tempo, může kůň upravit pozici končetin ve fázi kmitu v následujícím kroku. To můžeme sledovat například při SHROMÁŽDĚNÉM kroku, který se vyznačuje krátkými kroky a krátkou fází, kdy laterální končetiny tvoří písmeno "V"; tento krok je diagonalizovaný a slouží jako vstupní chod pro pasáž a piafu. Urychlené kroky (pozn. překl.: "zacupitání") jsou pro koně jedním ze způsobů, jak se vyhnout námaze (abys cítil, jaké to je, zkus také zpomalit svoje kroky a uvidíš, jaké úsilí to vyžaduje, abys udržel na chvíli masu svého těla s nohou ve vzduchu).

Další dobré zprávy: Jak již věděli klasičtí mistři, správně provedené přechody krok-klus a krok-cval podporují celý trénink koně a eventuálně produkují shromážděnou formu chodů. Například přechod ze shromážděného kroku do klusu dává vznik "polovičním krokům" a později piafě (klus na místě).

A proč neuvádím, že kůň přebírá ve shromáždění více hmotnosti na záď? Protože měření koní ve shromážděných chodech na force plates (tlakové plotýnce) při drezúrách Grand Prix na Olympijských hrách v Barceloně říkají, že tlak během shromáždění byl na všechny končetiny stejný. Hmmm. Více o tom se dozvíte v kapitole pojednávající, jak kůň mění pozici své páteře pro provedení shromážděných, normálních, středních a prodloužených chodů. To umožní pochopit důležitou úlohu pružného hrudního koše z balistického pohledu.

Pokud pochopíš mechaniku přechodu, bude ti jasné, proč potřebuješ citem rozeznat jednotlivé fáze daného chodu, a poznat moment, ve kterém můžeš přechod udělat. Jedná se o "fázi podpěru", což znamená, že ve fázi podpěru je diagonální pár končetin. Rozmístění diagonálního páru, pozice končetin ve fázi kmitu a načasování chodu - to vše se podílí na provedení přechodu. Pro drezúru jsou povolené pouze ty chody, které lze úspěšně spojit s důsledností. Proto každý drezurní chod má ČTYŘI "doby", a to i tehdy, kdy obsahuje tiché doby, tedy doby, kdy neslyšíme úder kopyta.

Krok: všechny 4 fáze lze slyšet jako údery kopyt
Klus: 2 údery kopyt, dvě tiché fáze
Cval: 3 údery kopyt, jedna tichá fáze

Drezurní krok má čtyři rovnoměrně rozložené údery neboli doby. Spřažené verze kroku ("singlefoot", rack aj.) neslouží k drezurní přechodům, protože mají jiné rozmístění diagonálních párů končetin a načasování úderů. V kroku mohou být ve fázi podpěru dva druhy párů končetin, a to diagonální a laterální.

Musíš cítit DIAGONÁLNÍ moment kroku, klusu a cvalu (moment, kdy se břicho koně nevykloní ani doprava ani doleva a hrudní končetina je ve všech třech chodech daleko vepředu ve fázi kmitu). Podívej se na následující fotky, kde jsou koně v "normálních" diagonálních rovnovážných pozicích v kroku, klusu i cvalu. Naneštěstí pro demonstraci rozdílů v rozložení končetin, kůň na těchto fotkách (morgan, Raynyday Maximillian) už provedl tolik přechodů, že ví, jak rozmístit končetiny ve fázi podpěru, stačí mu k tomu pouze stálý kontakt s lonžovacím obnoskem. Lonžovala jsem ho proto na ohlávce (nikdy to nedělej, především ne tehdy, když kůň táhne, protože ohlávka může sklouznout přes oko), takže neměl stálý kontakt, který by mu pomohl provést přechody, takže může ukázat rozdíly v rozmístění diagonálního páru končetin ve fázi podpěru v každém chodu. Chci zdůraznit, že tyto fotografie ukazují NORMÁLNÍ fázi podpěru diagonálního páru končetin pro každý chod, končetiny ve fázi kmitu už zaujímají místo pro chod, do kterého se přechod provádí.

Přechody jsou složité, protože i když končetiny diagonálního páru v podpěru budou od sebe vzdálené potřebným způsobem, jedna "končetina v kmitu" bude více vepředu, než by měla být v nadcházejícím chodu, a jedna bude více pozadu. Například, důvod, proč se nezkušení koně zakolébají při přechodu ze cvalu do klusu je to, že vedoucí hrudní končetina je před pozicí, kterou by měla mít v klusu, a pánevní končetina ve fázi kmitu je za pozicí, kterou potřebuje pro diagonální klus. Pro vyrovnaný přechod ze cvalu do klusu, je třeba upravit tempo cvalu, aby v danou chvíli hrudní končetina ve fázi kmitu "počkala" a její diagonální pánevní končetina ji mohla "dohnat". Tato sekunda je rovnovážnou pozicí pro přechod a znamená to, že půl tuny koně s jezdcem závisí na síle a ohebnosti svalů, které udržují páteř rovnou, a na síle velkých svalů, které pohybují končetinami.

Námitky a poznámky k lonžování na následujících fotografiích. NEJEDNÁ se o trénink. Měli byste vždy lonžovat na opravdovém lonžovacím obnosku a s lonžovacím obřišníkem/sedlem (podívejte se na metodu, adaptovanou z Španělské jezdecké školy ve Vídni). Raynyday Maximillian je zde lonžován na ohlávce, abych ukázala, že není potřeba žádné speciální výstroje k tomu, aby se kůň pohyboval v rovnováze, pokud lekcím porozuměl. Klasické jezdecké metody jsou založené na biomechanických principech: opravdová rovnováha a koordinace odmění koně pohodlným způsobem pohybu. Max má za sebou klasický trénink, který také koni poskytne prostor k pochopení, co se po něm žádá, a dá mu dost času, aby ukázal jezdci, že lekci pochopil. Pro inteligentní, citlivé koně to znamená, že si odnesou svoji pýchu na dobře provedenou práci zpět do stáje.

Rovnovážná pozice fáze podpěru (pozn. překl.: kdy končetiny, které jsou ve fázi podpěru, stojí kolmo pod tělem, kůň se přes ně "překlápí"), levá polovina kroku na levou ruku. Je to "kulatý" krok, protože Maxův krk jde od své báze tak, že jeho obratle tvoří rovnoměrné "C" směrem k zemi. Jde "vzhůru od kohoutku" nebo "ze hřbetu". Tak se naladí hrudní koš, aby poskytl více energie získané kompresí končetinami ve fázi podpěru. Viz diskuse o cvalu, kde je popsána role krku, svalů hrudních končetin a hrudního koše pro tvorbu pružných chodů.

Vzdálenost mezi diagonálními končetinami ve fázi podpěru je v normálním kroku nejkratší.

Fáze podpěru, levá polovina klusu na levou ruku. Je to "kulatý" klus, protože pozice Maxova krku je stejná jako v kroku. To se naučil pod sedlem a teď se pohybuje "kulatě" i ve výběhu. Pro mě je od mého koně největší pochvalou, že si osvojil vše, co se naučil a používá to, co už zná. Protože kůň se rád cítí pohodlně, usuzuji, že mírný stupeň kulatosti mu umožňuje pohodlně rozložit energii vzniklou údery jeho končetin na zem po celém jeho těle. Protože Max je "barokní" typ koně (a nikdy ještě nepromeškal svoji porci jídla), je odborník na ovládání své páteře a může uspokojivě provádět všechny drezurní pohyby.

Prostor mezi diagonálními končetinami ve fázi podpěru je v normálním klusu největší.

Rovnovážný bod fáze podpěru, levý cval na levou ruku. Je to "kulatý" cval, protože pozice Maxova krku je stejná, jak byla popsána ve stati o v kroku a klusu.

Vzdálenost mezi diagonálními končetinami je v obvyklém cvalu něco mezi normálním krokem a normálním klusem.

Všechny ty technické řeči vytahují na světlo dvě překvapení:

nejtěžším přechodem pro ježdění je přechod mezi krokem a klusem (staří mistři to věděli, ale neuměli to vysvětlit technicky), a

přechody mezi krokem nebo klusem a cvalem začínají "dobou Dvě", čili druhým úderem kopyta, a moment přechodu je MÍNUS (NÁHODNĚ ZVOLENÝ) PRVNÍ DOBA CVALU, COŽ JE DOŠLÁPNUTÍ VNĚJŠÍ PÁNEVNÍ KONČETINY PO FÁZI VZNOSU. První úplný cvalový krok je ten, který následuje po přechodu. Když jsem toto vysvětlovala jednomu ze svých instruktorů (po předvedení mých animací na přenosném počítači), chvíli na mě zíral a pak řekl: "Tak to je důvod, proč mi jeden můj instruktor vždy říkal, že se kůň převalil do cvalu!".

Nebudu odpovídat na emaily, zabývající se tímto bodem. Více se naučíte sledováním videa, jezdce provádějícího správné přechody (například současný šéf jezdec Španělské jezdecké školy) anebo ježděním vlastního koně.

Nancy Nicholson, Ph.D.

MVDr. Dominika Švehlová

Pozn. redakce: Odkaz na stránky Dr. Nancy Nicholson naleznete v každém díle v úvodní hlavičce, kliknutím na název zdroje.