Většina majitelů koní si uvědomuje, že vnitřní parazité mohou být zodpovědní za špatný zdravotní stav koně. Většina také chápe souvislost s tím, že tito parazité „kradou“ koním živiny. Jenomže parazitózy mají ještě podstatně závažnější následky.

Podle nedávno zveřejněné studie není optimální tělesná kondice záruka, že váš kůň je v bezpečí před svými úhlavními nepřáteli – metabolickým syndromem a laminitidou. Obezita totiž zřejmě není spolehlivý indikátor metabolických problémů.

Poranění hlubokých struktur oka koně je noční můrou chovatelů, protože se obvykle jedná o zranění, která zrak koně v různém rozsahu nenávratně poškodí. Jistou naději přináší mezenchymální kmenové buňky. Ty totiž představují zajímavou možnost terapie mnoha patologických procesů postihujících rohovku.

Průměrná délka březosti klisny je 333 dní s odchylkou plus mínus patnácti dní. O embryonálním vývoji hovoříme do čtyřicátého dne březosti klisny. Od čtyřicátého dne až do porodu pak probíhá vývoj postembryonální, hříbě se mění z embrya v plod. Ne vždy ale vše probíhá tak, jak bychom si přáli. Nezanedbatelné procento gravidit klisen totiž končí abortem.

Vyhazování se u koní vyvinulo jako obranný mechanismus, který jim měl pomoci zbavit se predátora. Dnes už se běžný kůň s predátorem jen tak nesetká, jaké jsou tedy příčiny vedoucí k vyhazování koní?

Masterson Method je metoda sjednoceného konceptu postupů z fyzioterapie a neurologie koní. V čem se liší od jiných terapií a v čem je její přínos jedinečný? To vše nám v rozhovoru přiblíží Ivana Zajíčková, akreditovaná terapeutka této metody.

Klíčovým rysem equinního metabolického syndromu je inzulinová dysregulace. Primárním klinickým patologickým nálezem je hyperinzulinémie s normální koncentrací glukózy v krvi (inzulinová rezistence). Dalšími laboratorními nálezy bývají zvýšená hladina triglyceridů a sérová koncentrace leptinu. K souvisejícím příznakům patří neplodnost, dysfunkce vaječníků, arteriální hypertenze a zvýšená chuť k jídlu.

Jestliže jste na konci sil, musíte se s tím nějak vypořádat – koně to řeší kompenzačními pohyby. Některé jsou výrazné, jiné sotva viditelné.

Cukrovarské řízky – vedlejší produkt cukrovarnického průmyslu, který vzniká vyluhováním sacharózy z řízků cukrové řepy – jsou považovány za krmivo, které má pozitivní vliv na střevní mikrobiom. Máme je nebo nemáme v roli prebiotik zařazovat do krmné dávky koní? Na tuto otázku odpovídá nejnovější výzkum, který uskutečnil tým vědců z americké University of Missouri.

Závažné onemocnění nebo zranění koně, to je bez nadsázky noční můra každého majitele. Ten moment, kdy najdete svého koně ve výběhu zraněného, nebo ráno přijdete do stáje a najdete koně v kolikových bolestech, je velmi stresující...

Situace, kdy se kůň v plné práci zraní nebo onemocní a musí zůstat stát v boxu, nebo mít pouze kontrolovaný pohyb, je noční můrou nejednoho majitele. Jak takového koně krmit, aby ztratil co možná nejméně ze své kondice, měl v krmné dávce dostatek všech živin a nebyl nebezpečný sobě i svému okolí kvůli přebytku energie? A jak krmit koně, kterému je špatně a trpí nechutenstvím?

V posledních několika měsících sociální média opakovaně vyděsila chovatele koní informacemi o akutních otravách trnovníkem akátem. Přesto se najdou tací, kteří se této rostliny ve výbězích svých koní nebojí a nezdráhají se ani stavět z akátových kůlů ohrady. Máme nebo nemáme se ho bát?