Skippy byl pojmenován dost výstižně. Neuskakoval, ale zlobil a k velké lítosti majitelky Amber Cash z delawarského Newarku vyhazoval. „Byl velmi špatně jezditelný. Vyhazoval, vykopával, kousal, zdrhal a nebyl k zastavení. Myslela jsem si, že se to tréninkem zlepší, ale pořád byl naštvaný.“ Ale nebyl vždycky takový a často, obzvláště když neměl jezdce, byl tento velký rezavý valach velice příjemný, což vedlo jeho majitelku k podezření, že jeho vyhazování je způsobeno bolestí. „Byl úžasný, veselý a hravý, ale když se necítil dobře, bylo to peklo.“

Majitelka vyzkoušela mnoho sedel, protahovací techniky, chiroterapeuty a vše bez výsledku. Co bylo příčinou, se zjistilo až při RTG zad, kde se ukázalo, že valach trpí „kissing spinges“, nemocí, kdy při prohnutí páteře o sebe třou trnové výběžky obratlů. Po operaci, která měla za cíl vytvořit více místa mezi obratli, se ze Skippyho stal úplně jiný kůň. „Byl mnohem, mnohem spokojenější a snadněji jezditelný.“

Vyhazování

U koní se vyhazování vyvinulo jako obranný mechanismus, který měl pomoci koni ze sebe sejmout predátora. Doktorka Sue Dyson, MA, VetMB, DEO, FRCVS, někdejší vedoucí klinické otropedie v newmarketské Animal Health Trust Centre for Equine Studies, k tomu publikovala práci, která se věnuje přehledu výzkumu vyhazování u koní. Doktorka Sue Dyson k tomu říká, že jen málo dalších býložravců umí vyhazovat, jako např. ovečky nebo antilopa, ale byli to právě koně, kteří to dotáhli k dokonalosti. Umí vyskočit do vzduchu dvěma či čtyřma nohama náraz, někdy v kombinaci s vyklenutými nebo narovnanými zády, hlavou nízko a náhlými zastaveními a otočkami. Takto mohou sundat jakékoliv zvíře ze svých zad, včetně lidí.

Různé typy vyhazování

Ne všechna vyhození jsou stejná. Některé jsou jenom lehkým vyhozením s prodlouženou zádí a hlavou nahoře, zatímco jiné jsou skutečně tvrdé s velkým vyhozením a hlavou dole; některé jsou sérií vyhazování, často se zastavováním a obraty. Doktorka Sue Dyson k tomu říká: „Vždy se ptám svých klientů, zda cítí, že by se je kůň snažil sundat. Pokud odpoví, že ne, je situace odlišná než u koně, který se o to skutečně snaží.“

„Naše zdroje se shodují, že většina koní, kteří pravidelně vyhazují, si vyžaduje návštěvu veterináře. I když se vás kůň nesnaží shodit, jeho řeč těla vám říká, že je něco špatně a že potřebuje pomoc.“

Kissing spines

Pokud se trnové výběžky vyčnívající z horních obratlů navzájem dotýkají, říká se, že se „líbají“, odtud názvosloví „kissing spines“. Kost, která se dotýká kosti, to bolí a zvláště s dodatečným tlakem shora od jezdce, jak říká veterinář Beau Whitaker z Brazos Valley Equine Hospital v texaském Saladu. „Je to první věc, po které se koukám u koní, kteří vyhazují. Kissing spines v oblasti, kde je sedlo, s největší pravděpodobností způsobí diskomfort koni, který v reakci na to vyhazuje. Když se dostanete na koně, způsobí to, že se „prohne“ a kosti se tak navzájem „políbí“, protože se dostanou blíže k sobě, což způsobí bolest a kůň začne vyhazovat.“ Ale ne každý kůň s RTG, které ukazuje na kissing spines, projevuje bolest formou vyhazování.

Bolest sakroiliakálního kloubu

Sakroiliakální kloub leží mezi největší kostí pánve – kyčelní kostí a křížovou kostí (obratle vedoucí od beder směrem k ocasu koně) a je uchycen pomocí vazů nahoře i dole. Kvůli opotřebení nebo zranění mohou být tyto vazy a klouby poškozené a výsledkem je často vyhazování koně, vysvětluje doktorka Sue Dyson. „Obvykle vyhazují, jenom když jsou ježděni, ne na lonži“ a dodává: „Vyhazují s prodlouženou zádí, obvykle ve cvalu a mohou vykopávat do strany nebo dozadu. Jako jezdec se nebudete cítit, že by se vás snažili sundat.“ Její zkoumání utracených koní pro studii, která bude brzo zveřejněna, ukázala, že někteří koně dokonce mají poškozený smíšený nerv (obturator) nebo dokonce sedací nerv, což může vést k neuropatické bolesti způsobené poškozením specifických oblastí nervového systému.

Žaludeční vředy

Vyhazování způsobené bolestí může zapříčinit i žaludek, objasňuje veterinář Beau Whitaker. 60 % až 90% sportovních koní má žaludeční vředy, které vzniknou, když trávicí kyseliny naruší stěny žaludku, často kvůli stresu, velkému množství koncentrovaného jádra nebo dlouhých přestávek mezi žraním. „U některých koní se stává, že je žaludek bolí natolik, že začnou vyhazovat, zvláště když cválají a rozkolísaná hladina žaludeční kyseliny dráždí vředy.“ K tomu doplňuje, že gastroskopie je jedinou cestou, jak zjistit, jestli kůň má vředy; je to velmi užitečný diagnostický nástroj, když jsou ostatní možné příčiny vyloučeny.

Špatné sedlání

Sedlo, které je nesprávně upevněno nebo špatně umístěno na zádech koně, může způsobit velký tlak na konkrétní místa na zádech koně nebo dokonce „píchat“, např. těsně za kohoutkem, doplňuje doktorka Sue Dyson. Někteří koně mají „vyhazovací bod“ za sedlem a silný tlak na tuto oblast může způsobit právě vyhazování. Veterinář Beau Whitaker doplňuje, že vyhazování může způsobit také zlomená kostra sedla, náprsníky, uzdečky či udidlo. A podbřišáky také mohou být problémové, zvláště ty, které mají elastické části. Některým koním je elastický podbřišník nepříjemný.

Jiné možné zdroje bolesti

Doktorka Sue Dyson upozorňuje, že vyhazování spojené s bolestí může mít příčinu kdekoliv na těle koně, např. z pánve, z nohou (zvláště z hlezen a kolen) či z žeber. „Kulhání také může způsobit vyhazování, ale to může také přijít z jiného konce koně, někdy mají háčky na zubech nebo zlomený zub,“ zdůrazňuje veterinář Whitaker. „To může začít bolet mnohem více, když dostanou hlavu do nějaké pozice, často ji vymrští, ale také jsme už viděli bolest od zubů manifestovat v podobě, jakou byste nečekali, jako např. vyhazováním.“ Doktorka Dyson doplňuje, že viděla vyhazování spojené s natrženým vazem v zádech, spondylózou (degenerativní onemocnění kostí) páteře, zlomenou hrudní kostí, … jen namátkou z možných příčin.

Strach

Za některých okolností můžeme pozorovat po pádu jezdce, který neuseděl vyhazování, že jsou koně vyděšení. Doktorka Sue Dyson říká: „Můžete vidět koně, kteří právě sundali jezdce, jak jenom stojí a chovají se překvapeně a vystrašeně. Často se bojí, že jezdec znovu nasedne.“ Ale to neznamená, že se takto chová, protože „udělal něco špatného a ví o tom“, to je antropomorfizace koně. Spíše se bojí toho, že jim zase přelétne nějaká hmota přes hlavu (jezdec).

Nechtěně naučené vyhazování

Ať už se koně bojí nebo očekávají bolest nebo prostě jenom nechtějí být ježděni – možná díky předchozím špatným zkušenostem – někteří se naučili vyhazovat, aby se zbavili jezdce a jakékoliv bolesti (stresu) s tím spojené. Odměna je natolik silná, že se naučili vyhazovat, aby jí docílili. I když veterinář uleví pomocí léčby koni od bolesti, kůň může dál pokračovat ve vyhazování, protože se naučil, že ho to bolí, když je ježděn. Dokud se něco nezmění, například management chování, dostanete se do situace, která se může vymknout kontrole. A tuto spirálu může odstartovat nezkušený jezdec. Jezdci se slabou rovnováhou mohou způsobovat koni bolest a snadno spadnou po jednoduchém vyhození. Někteří koně se také naučí vyhodit hned zpočátku jezdecké lekce, a nezkušeného jezdce rychle sundají. Vyřešit naučené vyhazování je často mnohem obtížnější než vyhazování kvůli bolesti. Veterinář Beau Whitaker říká: „Někdy je nutné pracovat s těmito koňmi po psychické stránce, jakmile odstraníte příčinu bolesti. A ne vždy je to snadné.“

Trénované vyhazování koní

Stojí za zmínku, že někteří koně jsou trénováni k tomu, aby vyhazovali. „Některé linie koní jsou výrazně lepší ve vyhazování, především ti rodeoví,“ upozorňuje také doktorka Dyson. Tito koně obvykle nevyhazují, pokud nemají důvod, ale mohou k tomu mít větší dispozice. A některé jezdecké školy, jako například Španělská jezdecká škola ve Vídni, koně učí podobné cviky vyhazování, třeba kapriolu.

Cítím se skvěle!

Vyhazování ukazuje na pozitivní i negativní pocity koní. Někdy vyhazují z bujnosti na pastvině nebo při hraní a někdy i pod sedlem. Doktorka Dyson k tomu dodává: „Mohou se cítit skvěle, třeba když je vezmete na pláž cválat a hodí několik „happy“ hrbů.“ Zde je ale jasný rozdíl mezi vyhozením koně z přemíry radosti či energie a tím, když je něco špatně. Spokojené vyhazování obvykle má za následek pouze vyhození ve vzrušujících situacích, ale když kůň vyhazuje ve dlouhé sérii nebo se to děje pokaždé, když jezdíte, to by vás mělo upozornit, že něco není v pořádku. Vyhazování z radosti není obvykle problém – pokud nejste nezkušení, abyste je neuměli projezdit. Ale koně se mohou naučit, aby nevyhazovali pod jezdcem, ani když jsou happy.

Shrnutí

Pokud máte koně, který vyhazuje, nechte si zkontrolovat koně i výstroj. Sedlář vám může zkontrolovat sedlo a uzdečku a veterinář může pátrat po příčině vyhazování. Obvykle začne s prohmatáním zádě koně, dále s rentgenovým vyšetřením, a pokud je to nezbytné, tak i s gastroskopií, doplňuje veterinář Beau Whitaker. Veterinář by měl koně vidět na ruce, během lonžování a pod sedlem (pokud je bezpečné ho jezdit). Lokální dočasné blokády nervů mohou pomoci najít oblast, která bolí. Někdy veterinář provede sonografii bolestivého místa, aby se zjistilo, zda jsou poškozeny měkké tkáně. Pokud tohle nevede k nalezení problému, lze pokračovat skenem kostí (pomocí scintigrafie), aby se odhalil zánět v kosti. Sken kostí může také pomoci veterináři hodnotit výsledky léčby. Léčba musí být samozřejmě stanovena na základě diagnózy. Někteří koně také potřebují korekci chování poté, co je jejich bolest odstraněna, takže vyhledejte pomoc u odborníka. Veterinární léčba a management chování vám následně pomohou vyřešit problém s vyhazováním koně. Když se vám povede identifikovat, kde je problém, máte vyhráno.