Pohybový systém koně je fascinujícím a komplexním mechanismem. Pokud dojde k poruše některé ze struktur pohybového systému, tj. svalů, šlach, kostí, kloubů, vazů nebo nervů, může to mít vážné důsledky pro jeho zdraví, pohybové schopnosti a výkon. V tomto článku se zaměříme na periferní nervy, které hrají klíčovou roli v přenosu smyslových a motorických informací. Tyto nervy propojují různé části pohybového systému a umožňují koni plynule se pohybovat a reagovat na vnější podněty.

Obecně je pro kastraci optimálně doporučováno období mezi druhým a třetím rokem života hřebečka. A to jak z hlediska dalšího vývoje chování a morfologického vývoje koně, tak v souvislosti s riziky operace a komplikací, ke kterým může dojít. Nedávno publikovaná studie ale naznačila, že hříbata zřejmě mohou být kastrována podstatně dříve – dokonce i ve věku tří dnů – a to zřejmě bez nepříznivých následků.

Zdraví hřbetu je zásadní podmínkou pro dobrou výkonnost koně. Pokud chcete, aby se váš kůň pohyboval zdravě, tedy správně přes hřbet, je potřeba podívat se na koně celostně, tedy vzít v úvahu všechny aspekty života koně. Bylo by chybou přemýšlet jen o hřbetu izolovaně a nevzít v úvahu celého koně. Nezdravá biomechanika může vést k bolestem zad, žaludečním vředům, špatné výkonnosti, záhadnému kulhání bez příčiny, problémům s chováním, ztrátě důvěry, svalovému napětí a mnoha dalším problémům.

Jedna z nejčastějších nemocí koní a téměř „zázračné“ účinky mnohdy proklínané vojtěšky… Asi tak by se dal charakterizovat článek o žaludečních vředech, jejich podstatě, léčbě a prevenci.

Máte koně, který už astma má, nebo se chcete tomu riziku vyhnout? Co radí veterináři? A jak můžeme snížit počet částic, které znečisťují vzduch ve stáji?

Co víme o účincích konopí a jeho užití u koní? Prozatím toho mnoho není. Tato problematika je však již v popředí zájmu vědců.

Zajistit, aby naši koně byli v daných teplotách ideálně zásobováni vodou, není snadné. Přesto by to ale měla být naše priorita. I mírná dehydratace nebo hypohydratace totiž způsobuje změny kardiovaskulárních, metabolických a neurologických funkcí a i mírně nedostatečné zásobování organismu vodou (1-2 % tělesné hmotnosti) má nezanedbatelný vliv na fyzický výkon. Tento stav ale neovlivňuje pouze výkonnost. Lehké úrovně dehydratace mohou způsobit změny nálady, kognitivních funkcí a třeba také pokles laktace.

V sobotní první části jsme si vysvětlili pojem tepelný stres a seznámili jsme se se situacemi, které ho mohou vyvolat, i faktory, které jeho nástup urychlí. Dnes si řekneme něco o sledování zdravotního stavu koně a o tom, jak přehřátého koně správně chladit.

Vysoké teploty pod vymetenou oblohou už dobře ukázaly svoji žhavou sílu. Takové počasí může však ubližovat, a to i koním. Podívejme se, jak se koně vyrovnávají s teplem a co se stane, když se dostanou do tepelného stresu - a kdy jsou teplem nejvíce ohroženi.

Přestože se o problémech, které našim koním způsobují „samozvaní krmiči“, mluví a mluví, koní, kteří na ně doplatili životem, stále přibývá. Osvěty na toto téma nebude asi nikdy dost. Požádali jsme tedy MVDr. Kateřinu Junghansovou, aby nám vysvětlila, co se děje v organismu nevhodným druhem potravy nakrmených koní a promluvila o tom, jaké možnosti vidí v oblasti prevence.

V Ústeckém a Libereckém kraji je akutní nedostatek terénních veterinárních lékařů s potřebnou specializací. Veterinární lékařky MVDr. Lýdia Suková, MVDr. Kristýna Hodinová, MVDr. Eliška Šanderová a MVDr. Markéta Lehmanová proto zaslaly otevřený dopis Ministerstvu zemědělství ČR, Veterinární univerzitě v Brně, Komoře veterinárních lékařů ČR a vedení Ústeckého a Libereckého kraje.

Slunce pálí a rtuť na teploměru se šplhá nebezpečně vysoko. Člověk by nejraději ležel u vody, ale musí jít trénovat, protože o víkendu ho čekají důležité závody. Je mu horko, ale chlácholí ho vidina vychlazeného piva, až se z tréninku vrátí. Jenže co kůň? Je mu taky horko? Nebo to koně berou jinak?