Tepelný stres u koní (1)

13. 6. 2010 The Horse

Léto už vystrčilo první růžky a vysoké teploty pod vymetenou oblohou ukázaly svoji žhavou sílu. Takové počasí může však ubližovat, a to i koním. Podívejme se, jak se koně vyrovnávají s teplem a co se stane, když se dostanou do tepelného stresu - a kdy jsou teplem nejvíce ohroženi.

thlogo(autor původního textu: Nancy S. Loving, DVM)

Pod helmou jste zpocení a pot vám při ježdění stéká na obličej. Krk koně je mokrý a otěže kloužou jako namydlené. Čím lepší práci po svém koni vyžadujete, tím líněji se pohybuje. Přestože jezdíte po pevném povrchu, zdá se, jako by se jeho nohy bořily, jako by zem nechtěla pustit jeho kopyta. Koni prostě došla pára - přesněji řečeno jeho tělo se zavařilo. Blíží se k nebezpečnému stavu zvanému vyčerpání. Zastavíte ho, ale jeho svaly se chvějí, dech je povrchní a nozdry široce roztažené. Mohli jste snad předvídat, jak daleko to dojde? Mohli jste předejít tomuto nebezpečnému stavu? Pojďme se podívat, jak se u koní vyvíjí teplotní stres, jakých příznaků si můžete všimnout a jak tomu všemu předejít.

Hromadění horka

Je třeba rozlišovat pojmy úpal (přehřátí) a tepelný stres. K úpalu může dojít během relativně krátké doby, pokud například kůň bez kondice namáhavě pracuje v horkém počasí nebo je přepravován v nevětraném přehřátém vozíku. Tepelný stres je obvykle výsledkem dlouhodobějších ztrát tekutin a elektrolytů během vyčerpávající práce. Tato práce může být vyčerpávající právě proto, že ji provádíte v horkém prostředí, za nevhodných podmínek či došlo k nedostatečnému pocení. Slunečné dny jsou provázeny vysokými okolními teplotami. Horký a vlhký vzduch způsobuje, že kůň se těžko zbavuje vnitřního tepla (tj. mechanismy ochlazování jsou nedostatečné a/nebo jsou překonány).

tepelný stresS každým krokem koně pracují i jeho svaly - a hromadí se v nich velké množství tepla vzniklého metabolismem pracující svaloviny. Více než polovina energie, která při pohybu vzniká svalovou aktivitou, se mění v teplo.

Pokud by se to ponechalo tak, neustálá tvorba tepla by vedla až k vyčerpání. Pokud nejsou splněné požadavky svalů na kyslík a energii, svaly se unaví. Ve vyšších teplotách potřebují svaly (ale i ostatní tělesné tkáně) více kyslíku, aby si vyrobily energii. Pokud je kůň přehřátý, požadavky jeho těla na kyslík mohou být tak velké, že kůň ho tolik do sebe dýcháním nedostane.

Unavený kůň bude mít pravděpodobně druhý den bolavé svaly; ztráta svalové kontroly a síly následkem únavy může vést k vážné nehodě. Vyčerpaný kůň může zakopnout a upadnout a ohrozit sebe i svého jezdce. Pokud se tepelný stres koně neřeší, mohou se projevit nervové problémy včetně křečí, může dojít k poškození srdce, svalů a ledvin.

Hodiny práce nebo intenzivní, byť krátká zátěž jsou situace, kdy kůň ztrácí schopnost zbavit se svého tělesného tepla dostatečně rychle. Koně se zbavují tepla ze svalů tím, že se potí. Tím se dostává teplo z vnitřních struktur na povrch kůže. Vypařováním se pak kůň ochlazuje. Tímto procesem se při pohybu kůň normálně zbaví až 70 % vzniklého tepla.

Horké počasí, především pak spojené s vysokou vlhkostí vzduchu, oslabuje schopnost koně se ochladit. Potí se, ale to obvykle nestačí k tomu, aby se ochladil.

Horké počasí, především pak spojené s vysokou vlhkostí vzduchu, oslabuje schopnost koně se ochladit. Potí se, ale to obvykle nestačí k tomu, aby se ochladil.

Dalším problémem dlouhodobější práce je to, že kůň se potí dlouho. Ztrácí tak tělesné tekutiny a s nimi i elektrolyty. Pokud kůň musí uběhnout kilometr či dva, ztratí potem vodu i trochu elektrolytů, ale práce brzo skončí a on ztráty zakrátko nahradí. Pokud však tato práce trvá déle, svaly stále vyrábějí teplo a kůň se stále potí, aby se ho zbavil.

Tepová a dechová frekvence

Když roste tělesná teplota, není pocení jediným způsobem, jak se ochladit. Rychlé dýchání je mnohem méně účinný mechanismus, ale kůň jím dokáže eliminovat až 15 % tepla. Například pro psa je to však téměř jediný mechanismus ochlazování. Když kůň zrychlí dýchání, horká krev teče z rozpálených kosterních svalů do srdce a do plic. S každým nádechem se chladný vdechnutý vzduch v plicích změní v horký vzduch vydechnutý.

Tepová a dechová frekvence tak může zůstat zvýšená i určitou dobu po skončení práce; krev cirkulující tělem tak odnáší teplo ze svalů ke kůži a dýchání zůstává jako méně důležitý pomocný mechanismus ochlazování.

Dobrá kondice koně a dobrá cirkulace jeho krve jsou důležitými předpoklady pro účinné ochlazování. Pokud kůň není fit, jeho tepová a dechová frekvence jsou následkem namáhavé práce vysoké. Jeho nozdry zůstanou roztažené a slabiny se budou rychle pohybovat s každým dechem, jako by „dýchal jako pes". Pokud je jeho minutová dechová frekvence rychlejší než tepová (= inverze), znamená to, že má vysokou tělesnou teplotu a dýchací cesty se snaží zbavit tepla.

U koně v dobré kondici se po aerobní práci vrátí tepová frekvence pod 60-64 tepů/minutu během 10-15 minut. Bez ohledu na intenzitu zátěže pak mají dechová i tepová frekvence klesnout pod 64 tepů/minutu do 30 minut po ukončení práce. Dehydratace toto tepové zotavení zpomaluje.

Pokud přetrvává zvýšená tepová frekvence, znamená to, že kůň není schopen se vyrovnat s kladenými požadavky a možná má metabolické problémy. Nedostatečné tepové zotavení po zátěži také často signalizuje hrozící metabolický kolaps jako následek dehydratace, vyčerpání energetických zásob, ztrát elektrolytů a nahromadění tepla ve svalech.

Přehřátí koně mohou mít nepravidelný nebo příliš rychlý srdeční rytmus. Může se u nich objevit synchronní diafragmatický flutter (známé také jako bušení bránice). Při něm slabiny koně „tepou" ve velmi rychlém rytmu, objevuje se během teplotního stresu a je spojen a acidobazickými (= rovnováha kyselin a zásad) a elektrolytovými abnormalitami, konkrétně s alkalózou a nízkou koncentrací vápníku v krvi.

Budování kondice

Mnozí z nás tráví hodně času posilováním svého těla, aby byli dobrými „jezdeckými atlety". Běháme, jezdíme na kole nebo provádíme jiné aerobní sporty, to vše za účelem zlepšit svoji výdrž a kondici. I naši koně potřebují podobný trénink, snad jen poněkud upravený.

U koní se obvykle trénují ty dovednosti, které jsou nutné pro jeho disciplínu. Ale aby byl jakýkoli kůň spokojeným a úspěšným atletem, potřebuje ještě jiný trénink: takový, který zlepšuje kondici jeho kardiovaskulárního systému (= srdce a cévy). Když se tréninkem zlepší svalové funkce, bude potřeba méně práce k tomu, aby kůň dosáhl určité atletické úrovně, a přitom se bude v těle tvořit méně tepla.

Rizikové faktory

Horké počasí není jediným faktorem přispívajícím k inverzi (vyšší dechová frekvence než tepová), dehydrataci nebo jiným příznakům teplotního stresu. Také kůň, který běží příliš rychle vzhledem ke své fyzické kondici, generuje nadbytečně mnoho tepla. Přehřeje se i kůň, který musí zdolávat strmé svahy, překonávat náročné skoky nebo sprintovat. Teplo se hromadí ve zvýšené míře i u koně, který pracuje pod jezdcem příliš dlouho bez odpočinku.

Ohrožen přehřátím je i kůň, který sportuje v husté zimní srsti, protože srst, která zadržuje tělesné teplo během chladného počasí, bude také zadržovat teplo během práce. Takové koně je třeba ostříhat, aby se mohli vyrovnat s klimatickými podmínkami. Také hodně svalnatí koně, například teplokrevníci a quarter horse, jsou více ohroženi zadržováním tepla v pracujících svalech než koně štíhlí, například arabi či plnokrevníci (i proto jsou tato plemena oblíbenější ve vytrvalostním sportu). Je to proto, že mají nižší poměr povrchu těla pro chlazení k mase těla generující teplo.

Koně v nadváze obalení podkožním tukem se nemohou účinně zbavovat tepla. Nejenže u nich nadměrná tělesná hmotnost interferuje s procesem ochlazování, ale poukazuje i na nedostatečnou fyzickou kondici. Správný trénink jim vrátí štíhlou linii, vytvoří svalovinu v místech, kde byl kdysi tuk. Podpoří také rozvoj sítě krevních vlásečnic, zlepší prokrvení kůže a svalů, takže se zlepší i cirkulace kyslíku do tkání a odplavování tepla k povrchu kůže.

Většina koní potřebuje nejméně tři týdny na to, aby si zvykli na teplé klima a jejich tělo se naučilo zbavovat účinně tepla.

Přepravování koní v uzavřených přívěsech v horkém počasí může přispět k dehydrataci a teplotnímu stresu. Také kůň, který byl přivezen do teplého prostředí a nebyl navyknutý na práci v teplém a vlhkém počasí, nebude připraven na odolávání teplotnímu stresu v tomto prostředí, a to bez ohledu na to, v jak dobré kondici je. Většina koní potřebuje nejméně tři týdny na to, aby si zvykli na teplé klima a jejich tělo se naučilo zbavovat účinně tepla. U některých koní se po příjezdu do teplého prostředí objevuje anhidróza, čili neschopnost se normálně potit.

Ve středu se můžete těšit na druhou část článku o tepelném stresu. Tentokrát se seznámíme s jeho příznaky, řekneme si, jak koně správně ochladit a zmíníme se o pojmu anhidróza.

Podobné články

Snažíte se dostat léky do svého koně? Odborník na výživu radí, jak na to.

Fyzicky náročnou kariéru sportovních koní neodmyslitelně provázejí zranění, utrpěná ať už při tréninku, závodu, nebo nešťastnou nehodou na pastvině.…