Při sestavování krmné dávky v těchto případech záleží na mnoha faktorech. V první řadě na tom, zda kůň trpí závažnějším onemocněním celého organismu nebo má pouze lokální zranění (zpravidla pohybového aparátu, například nataženou šlachu). U koní, kteří trpí celkovým onemocněním, se často můžeme setkat s nechutenstvím, které samozřejmě musíme vyřešit jako první a koně „rozkrmit". Hladovění delší než pár dní poškozuje trávicí trakt a vede často k průjmům, což už tak oslabené zvíře může dále vyčerpat a prodloužit jeho rekonvalescenci. V extrémních případech lze koně umístit na veterinární kliniku a krmit jej sondou, pokud se ale podaří jej rozkrmit, je to mnohem lepší.

Můžete sáhnout po běžném mashi postaveném na chutných pšeničných otrubách se špetkou soli, která díky sodíku podporuje chuť k jídlu. Mash je dobrou volbou také u koní, kteří špatně pijí a u kterých se bojíte při nedostatku pohybu koliky. Mash s vařeným lněným semínkem nebo trochou oleje vám v tomto případě udělají dobrou službu. Hltání zamezíte přídavkem řezanky. Příjem vody můžete kontrolovat vypnutím napáječky a podáváním vody v kýblu. Přidejte také probiotika. Na trhu je dnes mnoho mashů od klasických obilných, přes nízkosacharidové, až po vydatné receptury cílené většinou na starší koně, které jsou živinově vyvážené a umožní vám koně na mashi držet i po delší dobu bez obav, že by mu něco scházelo. Dovolí-li to počasí, také můžete koni nasekat čerstvou zelenou píci nebo ho vezměte napást. Dále můžete zkusit přidat komplex B-vitamínů nebo pivovarské kvasnice, které jsou na ně bohaté. Vitamíny skupiny B podporují chuť k jídlu. Pokud váš kůň nechce žrát, je dovoleno prakticky cokoli, můžete mu nabídnout banány, hroznové víno, med, hroznový cukr... to vše je lehce stravitelné a bohaté na energii. Všechno je lepší než nic.

Jak vrátit energii koni zesláblému nemocí

Pokud jste překonali nechutenství a kůň dobře přijímá krmivo, je nutné zvážit jeho výživný stav. Koně, kteří jsou po prodělané nemoci hubení a vyčerpaní, budou mít poměrně vysoké požadavky na příjem živin v krmné dávce.

Zejména koně po prodělaných infekčních stavech mají zvýšené energetické nároky. Vždy podáváme krmnou dávku postavenou na kvalitním seně. Dobrou volbou jsou také cukrovarské řízky, které mají dostatek dobře stravitelné vlákniny, málo škrobu a cukrů a přitom vysoký celkový obsah energie. Pokud kůň z nějakého důvodu špatně přijímá seno, dá se dočasně až z jedné třetiny nahradit právě cukrovarskými řízky. Zbytek denní dávky sena nahradí granulované senné pelety. Pamatujte, že 1 kg suchého granulovaného sena nahradí 1 kg sena dlouhého. Dále je potřeba přidat kvalitní bílkoviny např. ve formě vojtěškových úsušků, sóji nebo různých výlisků semen, a jako doplněk energie ideálně tuk. Můžete s úspěchem zařadit také extrudované lněné semeno nebo konopné otruby.

U koní v rekonvalescenci rozhodně nedoporučuji do krmné dávky zařazovat obilniny. Výjimkou jsou koně se zhoršenou funkcí jater. Ti totiž nejsou často schopni sami syntetizovat dostatečné množství glukózy, a je proto vhodné jim poskytnout obilniny jako zdroj škrobu, který se na glukózu v organismu rozkládá. Bohužel ale tito koně mohou trpět také inzulínovou rezistencí, a proto je nutné pro ně krmnou dávku sestavovat obzvlášť pečlivě a nejlépe ve spolupráci s veterinářem.

Pokud krmnou dávku sestavujete z jednotlivých surovin nebo pokud podáváte menší než výrobcem doporučené množství komerčních granulí/müsli, kupte koni kvalitní vitamino-minerální premix. Zajistěte také přístup k bílému solnému lizu a čisté vodě. Je dobré zvážit přídavek vitamínu E, C a selenu jako důležitých antioxidantů. Vždy koně na nové krmení po nemoci navádějte pomalu. Zpočátku krmte často po malých dávkách. Tuk přidávejte až jako poslední a opět pomalu. Dopřejte koni čas, aby si na krmení zvykl a netlačte na něj.

Koně, kteří jsou i po prodělané nemoci v dobrém výživném stavu, postačí nechat na dietě z kvalitního sena přístupného ad libitum a vhodného balanceru. Balancer je u nás poměrně málo známá forma krmiva, která je svým zaměřením někde mezi klasickými granulemi nebo müsli a vitamino-minerálním premixem. K bílkovinném základu (nejčastěji sója, vojtěška nebo konopí) jsou přidány všechny důležité vitamíny a minerály. Dávka pro 500 kg vážícího koně je většinou kolem 0,5 kg na den.

Vše výše uvedené se dá aplikovat i na koně podvyživené s tím, že podle stupně podvýživy a celkového stavu organismu a podmínek, ze kterých kůň přišel, se musí zpočátku opatrně dávkovat i seno a až poté pomalu přidávat ostatní krmiva, aby se předešlo tzv. „refeeding syndrome". Na toto téma jsme již psali zde.

Koně zranění

Pokud se kůň zraní, ale celkově je jeho organismus v pořádku, hlavním problémem pro nás bude, jak jej udržet v dobré kondici a přitom ho nepřekrmovat. Jako první věc je nutné u takového koně úplně vysadit obilniny a energetické koncentráty obecně. Obzvlášť nutné je to u koní, kteří nemohou plně zatížit všechny končetiny, protože více zatěžované zdravé nohy jsou náchylné k mechanickému schvácení kopyt. Vysadit energeticky bohatá krmiva je důležité i u sportovních koní, kteří se zranili v plném tréninku. Jejich záchovnou potřebu energie bohatě pokryjí kvalitní objemová krmiva v neomezeném množství, opět je můžete doplnit balancerem nebo trochou bílkovinného krmiva s vitamino-minerálním premixem, abyste koni pomohli udržet osvalení.

Pokud je kůň krmen větším množstvím obilnin (obecně koncentrátů) na úkor krmiv objemných, je ideálním postupem pomalé ubírání jádra, aby se udržela stabilní mikrobiální populace trávicího traktu a aby se organismus koně postupně naučil využívat jako zdroj energie primárně právě objemná krmiva. Bohužel praxe toto často neumožňuje. Pokud má kůň povolen alespoň nějaký pohyb (procházka na ruce, kroková vyjížďka, malý paddock), doporučuji jádro ubírat postupně alespoň několik dní. Pokud je kůň znehybněn úplně (např. jedna noha v kastu a zvýšené riziko schvácení zdravé a více zatěžované končetiny) nebo je více vzrušivý či dávka příkrmu opravdu velká, je potřeba jádro sebrat úplně a hned. Aktuální je zde rozhodně přídavek probiotik s prebiotiky. Tito koně většinou nejrychleji opadají ze svalů a hubnou a udržet je po dobu rekonvalescence v rozumné kondici je nejnáročnější.

Po ukončení léčby a opětovném zařazení koně do tréninku je potřeba začít se zařazováním koncentrovaných krmiv a zejména obilnin pomalu podle zvyšující se zátěže. Tento postup zařídí, že se trávicí trakt koně opět postupně připraví na příjem původní krmné dávky.

Problém může nastat u koní, kteří jsou náchylní k přibírání nebo přežírání. U koní se sklony k obezitě, které nemůžeme krmit neomezeně objemnými krmivy, volíme seno horší nutriční kvality (kvalita hygienická musí být vždy bezvadná), máčíme je nebo mícháme se slámou (nejlépe do 10% denní dávky píce, max 30% pro větší riziko zácpové koliky), a také určenou dávku píce (zpravidla ne víc než 2 % hmotnosti koně na den) dáme do sítí s malými oky, aby kůň žral pomalu a celý den. To je důležité i proto, aby kůň svou dávku sena nesežral rychle a pak neměl po zbytek dne hlad. To nesvědčí ani jeho trávicímu traktu, ani psychice. Kůň, který je celý den zavřený v boxe, je náchylný ke vzniku pohybových stereotypů či agresivitě, pokud je hladový, platí to dvojnásob.

Krmení před a po plánované operaci

Před plánovanou operací se doporučuje koním zamezit v přístupu k jakémukoli krmivu po dobu 6-12 hodin před zákrokem. Anestezie a podaná analgetika mohou mít negativní vliv na střevní peristaltiku a spolu s hladověním delším než 12-18 hodin před operací tak mohou být predispozicí pro vznik pooperačních komplikací.

Koně po operacích nezasahujících trávicí trakt bývají krmeni po 4-6 hodinách od odeznění anestezie. Koním po operaci střev se nejprve po uplynutí této doby nabízí každou hodinu menší množství vody, po 6-12 hodinách následuje každou hodinu hrst trávy nebo sena. Po 12-18 h se začíná podávat cca 0,5 kg sena každé tři hodiny. Množství sena se následně postupně zvyšuje a snižuje se frekvence krmení. Čistě objemová dieta by měla být dodržena po dobu jednoho týdne po operaci, následně může být kůň postupně naveden na svou obvyklou krmnou dávku. Obiloviny podávejte nejprve dva týdny po zákroku.

Na závěr bych ráda zmínila, že je vždy nutné zohlednit jak individuální stav koně, tak konkrétní zákrok, který kůň podstupuje. Uvedené postupy jsou obecnými pravidly, které se ovšem musí přizpůsobit každému jednotlivému případu. Ošetřující veterinář vám dá vždy přesné informace, jak u vašeho koně postupovat.

Ing. Monika Mechová

Vystudovala Mendelovu univerzitu, obor krmivářství. Specializuje se na péči o koně s žaludečními vředy a metabolickými potížemi jako jsou PSSM, HYPP nebo PPID (Cushingův syndrom) a pravidelně publikujie odborné i populární články o krmení koní. Více informací naleznete na webových stránkách Ing. Monika Mechová: Poradenství ve výživě koní a také na FB skupině.