Česká centrála cestovního ruchu by ráda do roku 2003 vstoupila s novou, pro Vás jistě zajímavou, marketingovou kampaní nazvanou "Aktivní dovolená".

Událost, na kterou čekaly generace českých jezdců, je za námi. Slavnostní otevření nové jezdecké haly na Císařském ostrově v Praze proběhlo minulý víkend v rámci dvoudenního seriálu skokových závodů. O výsledcích jsme vás průběžně informovali během nedělního dopoledne a souhrnně pak pár hodin po ukončení poslední soutěže. Pojďme se však podrobněji poohlédnout, jaký měla celá akce průběh.

Městu Ústí nad Labem bylo svěřeno uspořádání Mistrovství Evropy mužů a žen v moderním pětiboji. Akce bude probíhat ve dnech 17. až 23. června 2002.

V České republice dochází v posledních letech k prudkému rozvoji jezdeckého sportu, což signalizuje jak rostoucí počet koní a jezdců, tak i zvýšený zájem veřejnosti a mezinárodní úspěchy korunované vítězstvím A. Opatrného na Mistrovství Evropy juniorů v roce 2000. Bouřlivý rozvoj tohoto sportu spojeného s ušlechtilými lichokopytníky rovněž vyvolává potřebu vhodných prostor a podmínek pro jeho provozování. Dlouhou dobu bylo i hlavní město Praha bez vhodného stánku pro jezdecký sport.

Hned ze začátku je mou povinností oznámit, že jsem jedna z těch, které se o útulku paní Sodomkové vyjadřovali negativně; především díky setkání s několika lidmi, jež na inkriminovaném místě byli a všechny své dojmy z návštěvy shrnuli do jednoho slova: hrůza. Navíc žiji kousek od Karlových Varů a zvěsti, které se táhnou mezi koňaři o otročínském útulku, by mohly posloužit jako předloha nekonečného románu o koňském pekle.

Snad nikomu z naší jezdecké veřejnosti nemohlo uniknout, že se v neděli 10. března 2002 konal v novém pražském divadle Broadway tradiční „Galavečer jezdeckého sportu“ spojený s vyhlášením nejlepších koní a jezdců předchozího roku.

V sobotu 16. února se v kolínském městském společenském domě konal již XXII. ročník reprezentačního jezdeckého plesu. Pořadateli byli stáj „Václav“ Kolín, Jezdecký klub Equus Team Mareček a ing. Václav Luka (Chotouň).

Je poledne, babička se při vaření skoro dostala do obvyklé formy a svolává nás k jídlu. Máme zeleninovou polívku a párky s chlebem. Jako moučník zbytek už hodně tekutého nanukáče s jahodami. Není to estetické, ale je to dobré. Preventivně to lehce prokládáme lihovinou.

Hladina šla dolů o celých deset centimetrů! Neprší a trošku se snad jasní. Ale pořád nás straší představa, že „ti“ na přehradě nechají lidi vydechnout, počkají, až voda opadne a znova upustí a budeme v tom zas. Straší mě, co ti naši pejsani. Musím je dostat někam na sucho, pořádně je vzít vyvenčit. Pokusíme se je převézt na kopeček na člunu! První pojede Andy. Bude to snazší, než s Bártem, je menší. Jestli bude z loďky skákat, popadnu ho do náruče a přenesu.

Jestliže jste se pevně rozhodli, že nechcete strávit rok svého života v kasárnách a raději zvolíte o polovinu delší variantu civilní služby, máte jedinečnou možnost strávit těchto osmnáct měsíců ve společnosti krásných a ušlechtilých zvířat, kterými koně bezesporu jsou. Vše má však jedno ale. Organizace, ve které je možné vykonávat civilní službu, musí být státní, obecní, či nevýdělečná nestátní právnická osoba (příspěvková organizace).

Noc byla neklidná, spaní přerušované hlídáním vody při baterce. Naštěstí stoupla jen o pár centimetrů. Ráno je opět pošmourné, obloha olověná, hladina kalná. Přes noc vystoupila v chodbě na druhý schod a u hlavního vchodu ke čtvrtému.

Ráno je pošmourné a mokré, i když zrovna neprší. Postaraly jsme se o zvířátka, vynosily vodu a zas vyrazily do práce. Ale cesta na „trojku“ bránu je zavřená. Musíme nechat motorku na „dvojce“ a na Dvojkolí jít přes fabriku pěšky. V půli cesty nás a další lidi opět zastavila obrovská kaluž. Už z dálky vidíme, jak přes ní jezdí multikára a v kabině i na korbě převáží vyjevené pracovníky tam i zpět. Začíná pršet.