Jihočeská univesita s podporou Agrární komory uspořádaly dvoudenní seminář o pohledu této německé veterinářky na funkci kopyt a na následnou jejich úpravu. Paní Hiltrud Strasser je jednou z propagátorek odchovu koní v podmínkách blízkých přirozeným. Semináře se zúčastnilo přes padesát chovatelů, podkovářů, studentů a zájemců o chov koní.

Co je měsíční slepota? Jak se dá léčit? Jaká je prognóza onemocnění? Jak provádět prevenci, aby k tomuto onemocnění nedošlo? ... Chtěl bych v tomto článku reagovat na četné dotazy z diskusního fóra Equichannelu, kde majitelé postižených koní hledají pomoc pro své čtyřnohé přátele.

Veterinární podmínky stanovuje níže uvedený „ Metodický návod SVS ČR č.3/2004 „ (celé znění je zveřejněno na stránkách www.svscr.cz). Zde následuje citace textu, týkajícího se všeobecných podmínek a koní.

Přestože se tento článek netýká přímo koní, zcela jistě rozšíří obzor jejich majitelů či ošetřovatelů. Na diskusních fórech se už několikrát točily výměny názorů na téma antibiotika, přesto mnoho lidí má o těchto látkách jen mlhavé vědomosti – vědí jen to, že tyto léky z nějakého důvodu nemají sami podávat laikové a že s jejich podáváním se pojí celá řada nějakých problémů. Nechci rozebírat nic vysoce odborného a vyčerpávajícího, berte následující odstavce spíše jako rychlé a stručné nastínění problematiky podávání antibiotik.

Jednou z hlavních deviz koně je to, že nám dává k dispozici svou sílu a pohyb. My lidé tuto sílu využíváme pro vlastní radost či užitek a občas zapomínáme, že o každý zdroj energie je třeba se dobře starat. Ani stroj nevydrží stálou zátěž bez údržby, natož živý organismus. Je-li navíc základem organismu tak komplikovaná soustava kostí, šlach a svalů jako u koně, je doslova nezbytné přidat i nějakou nadstandardní péči.

V nedávno publikovaném článku „Stručný pohled do anatomie kopytního pouzdra“ jsem se zmínila o tom, co může mít vliv na kvalitu vzniklé rohoviny. V knize „Der richtige Hufschutz für mein Pferd“ od Gisely a Burkharda Rauových jsem našla velice pěknou kapitolu o tom, jak se přirozeně mění kopytní pouzdro koní v závislosti na ročním období; to vše dle hesla: „Aby kopyta co nejlépe sloužila a chránila v různých podmínkách prostředí“. Zde se můžete podívat na stručný výtah z této knihy.

Pokud chceme pochopit, jak lze kopytům našich koní „pomoct“, pak bychom měli vědět, jak vlastně kopyta vypadají a z čeho se skládají.

Pokud si tento pojem budeme definovat, správně bychom řekli, že ataxie = pohybová nekoordinovanost. Může být způsobená naprosto čímkoli (třeba i nadměrným požitím alkoholu). Je to tedy příznak (symptom), ne nemoc (podobně jako je třeba horečka či svalový třes).

RPK, neboli rinopneumonie koní, je jistě onemocnění, o kterém už slyšela většina majitelů a chovatelů koní. Většina z nich ví, že proti ní existuje vakcína, která má především chránit březí klisny před zmetáním. Mnozí taky vědí, že nemoc způsobují herpesviry, kterých je hned několik, ale v tuto chvíli začíná zmatek… Takže si to nějak zkusme urovnat.

Ve dnech 5.-8.11.2002 proběhl na brněnském výstavišti další ročník mezinárodního veletrhu pro rehabilitaci, protetiku a zdraví - REHAPROTEX. V jeho rámci představilo občanské sdružení Šemík z Řícmanic již třetí ročník projektu Kůň jako lék. Cílem je pomoc dětem překonat těžké životní situace, psychická traumata a problémy související s výchovou. Prostřednictvím koní získávají děti podněty ke spolupráci, komunikaci a pozitivnímu přístupu k životu. Velký zájem je o novou motivační jezdeckou soutěž PARA-WESTERN.

Zvláště v letních měsících cestují zvířata se svými pány a paními na letní pobyt ze zahraničí i do ČR. Tyto individuální cesty nemají obchodní charakter a proto stačí, mají-li psi a kočky v pořádku mezinárodní očkovací průkaz, ale třeba kůň musí mít průkaz koně. Pokud jde o svody zvířat, kterých se zúčastní i zvířata ze zahraničí, je tomu trochu jinak.

Jsou všude kolem nás a hlavně kolem našeho koně. Svěží, barevné, voňavé a pro koně přímo k nakousnutí. Některé znáte nebo sbíráte jako léčivé rostliny, některé si natrháte do vázy, jiných si ani nevšimnete. Jenže si jich všimne váš kůň. Ten ale neví, že některé z těch kytiček, které mu rostou na pastvě, mohou být nebezpečné. A vůbec – víte to vy?