Nedávná diskuze na téma bolavých zad, kloubů a jiných zdravotních problémů jezdců mě inspirovala k sepsání článku, který by mohl být mnohým aspoň návodem, stopou, po které by se mohli vydat směrem k bezbolestnému zdravému životu.

Každé dva roky je ve švýcarské Ženevě uspořádán velký veterinární seminář zaměřený na problematiku koňského zdraví. V roce 2007 se konal ve dnech 11. – 13. prosince a řešil problematiku koňských končetin. Seminář absolvovalo přes 500 účastníků a své zkušenosti předneslo 31 přednášejících z jedenácti zemí. Českou republiku zde zastupovali MVDr. Žert, MVDr. Bartůnková a podkovář Ing. Vinčálek.

V USA se zhruba u 3.000 koní pokusili o léčbu kmenovými buňkami. Návrat dostihového koně na dráhu poté, kdy ho zranění šlachy či kloubu z dostihového pole vyřadilo, je pro majitele koní významným výsledkem, nicméně přílišnými nadějemi zúčastněné objekty nehýří. Přesný princip léčby není znám a šetrnost dalšího využívání koně je zpochybněna. Zajímá vás téma? Více informací najdete v článku na Osel.cz.

Pod pojmem mechanismus kopyta je nutno chápat různé elastické pohyby, které vznikají uvnitř rohového pouzdra během zatížení a odlehčení končetiny. Vedou ke změně tvaru kopyta, ale týkají se také jeho vnitřních struktur. Kromě elastických částí rohového pouzdra jsou součástí pružného systému kopyta také kopytní chrupavky a jako pružný polštář působící vazivový střel. Jednotlivé teorie se liší především v tom, která stavební součást kopyta je odpovědná za tvarové změny kopytního pouzdra. Více najdete v dalším díle seriálu Jindřicha Vinčálka, který pro vás zařazujeme do elektronického archivu Jezdectví. Dnešní díl je z čísla 7/2001.

Důležitost zdravého kopyta a správného podkování pro celkové zdraví, spokojenost a využitelnost vašeho koně jistě není třeba příliš zdůrazňovat. Každý, kdo se kolem koní pohybuje i jen omezenou dobu, se setkal se zakováním, prasklým, otlačeným či těsným kopytem nebo snad hnilobou kopyt... Přitom velkému množství problémů s kopyty se dá předejít prevencí a řádnou péčí. – Takto začal více jak před šesti lety seriál Jindřicha Vinčálka v časopisu Jezdectví. V rámci pokračování v doplňování našeho elektronického archivu vám jej nyní budeme připomínat pravidelně na internetu. První díl nese název Anatomie kopyta a najdete jej v čísle 6/2001. V čísle 11/2007 jsme pro vás doplnili řádkovou inzerci.

Hipoterapeutické centrum Epona Brno vás zve v pátek 31. srpna od 14.30 hod. do jezdeckého areálu v Hostěnicích na „Loučení s prázdninami“. Čekají na vás různé hry, soutěže a projížďky na koních. Navíc se můžete dozvědět něco o hipoterapii. Vstup je zdarma. Partnerem akce je Český rozhlas Brno a časopis Jezdectví.

Koně nazývaní mušáci jsou jistě postrachem většiny chovatelů koní. Toto slovo nevzbuzuje obavy jen u těch lidí, kteří netuší, co se za ním skrývá. Ve své podstatě jde o přecitlivělost na kousnutí hmyzem, které se u takto postižených koní často projeví jako alergie. Ta má různé projevy, od vyrážek a pupenců až po kožní sepse vedoucí k nekrózám či vypadávání srsti nebo k zánětům očí.

Na úvod nám dovolte pár řádků z průvodního dopisu autora příspěvku: „Již mnoho let vedu hiporehabilitaci pro postižené roztroušenou sklerózou, kterou mám já sám. Domnívám se, že by bylo velice užitečné, kdybyste mohli své čtenáře informovat i o této problematice. Je pravda, že se většinou setkávám s pochopením u lidí „od koní", ale na druhé straně je též pravda, že ne mnoho z nich úplně ví, o co vlastně jde. A o specifice naší nemoci už skoro vůbec. I když se občas nestačím divit, kdo co ví, ale to je jiná kapitola, spíše výjimka potvrzující pravidlo.“

Nejčastější druhy otoků a jejich příčiny, flegmona, absces, zánět žil, zánět lymfytických cest, zánět šlach, sloní noha, pipky, otoky karpálních kloubů, otoky spěnkových kloubů, otoky hlezenních kloubů, možnosti léčby, chronické stavy - pokračování.

Nejčastější druhy otoků a jejich příčiny, flegmona, absces, zánět žil, zánět lymfatických cest, zánět šlach, sloní noha, pipky, otoky karpálních kloubů, otoky spěnkových kloubů, otoky hlezenních kloubů, možnosti léčby, chronické stavy.

Jedním z úkolů pokožky a samozřejmě i kopytní rohoviny (která je kožním derivátem tvořeným pokožkovými buňkami), je nepropustit ke škáře a potažmo ke krevním cévám vodu a ani jiné molekuly; a naopak - nepustit vodu potřebnou pro správnou funkci rohoviny ven.

Podkování za tepla je ve své fázi připalování podkovy na kopyto jedním z mnoha diskutovaných témat v péči o koňská kopyta. Laická i odborná veřejnost se rozcházejí v tom, jakým způsobem a do jaké míry ovlivňuje připalování kvalitu rohoviny a zdraví celého kopyta. S členem Živnostenského společenstva podkovářů Liborem Dolákem a jeho kolegy jsme se rozhodli provést přímo při podkování koní malý pokus, který měl za úkol alespoň orientačně odpovědět na dvě základní diskutované otázky: Ovlivní připalování vlhkost a následně kvalitu rohoviny? Zvýší se při připalování teplota kopyta nad nějakou kritickou mez?