Mušáci

22. 8. 2007 Tomáš Sychra Autor fotek: Tomáš Sychra

Počet fotografií: 9

Koně nazývaní mušáci jsou jistě postrachem většiny chovatelů koní. Toto slovo nevzbuzuje obavy jen u těch lidí, kteří netuší, co se za ním skrývá. Ve své podstatě jde o přecitlivělost na kousnutí hmyzem, které se u takto postižených koní často projeví jako alergie. Ta má různé projevy, od vyrážek a pupenců až po kožní sepse vedoucí k nekrózám či vypadávání srsti nebo k zánětům očí.

Nejvyšší výskyt těchto potíží je v letních měsících a jde tedy obvykle o problémy sezónního charakteru. Takto postižení koně jsou neklidní, hází hlavou a stále se drbou. Vznikají tím odřeniny, které se snadno infikují. Malé mušky zalézají i do uší a vyvolávají v nich záněty na boltcích a vznik tvrdých krust. Práce s takovýmito koňmi je obtížná, neboť se těžko soustředí na práci a stále se drbou.

Jistou obranou je takto postiženého koně umístit do stínu a přehodit přes něj síťovaný hustý přehoz. To pomůže ale jen proti určitému typu hmyzu. Další pomůckou je široká nabídka repelentů, kterých je na trhu velké množství. Ty ale nejsou univerzální a je třeba vyzkoušet, zda fungují na hmyz v dané lokalitě a také to, zda kůň není alergický na některou jejich složku. Účinnost repelentů bývá v širokém rozsahu od několika hodin až po několik dní. Tato doba hodně závisí i na počasí a na tom, jak repelenty vymývá déšť.

Vlastní alergické projevy bývají někdy potlačovány kortikosteroidy. Toto opatření bývá účinné, ale musíme si uvědomit, že jde mnohdy o podávání steroidů po celou dobu expozice hmyzem, tedy řadu měsíců. Stále se proto hledají způsoby, jak koním ulehčit jinými metodami. Proč mouchy na některé koně jdou a na některé méně se přesně neví, ale může to být dáno rozdíly v jejich vnitřním chemizmu. Ten může souviset i se složením podávaného žrádla či složením travin na pastvině. Naopak rozdílné reakce na vlastní štípnutí hmyzem souvisejí se stavem imunitního systému.

Na změnu „chuti“ vnitřního prostředí pro hmyz se doporučují různé recepty. Bývá to podávání velkých dávek vitaminu B, například v podobě pivovarských kvasnic, nebo přímo tablet vitamínu B. Dalším receptem je zkrmování česneku v různých provedeních. Na muchničky se osvědčilo koření hřebíček, které lze vyvařit a kůži potírat nebo nechat rozkousat a výpary pak muchničky odpuzují. Tohle skvěle funguje i u lidí. Podobně se projevuje i bylina řebříček. U svých koní jsem si všiml, jak si ji na pastvě cíleně vybírají. Řebříček ovlivňuje i hormonální cyklus klisen a působí na rozmnožovací orgány a není tedy od věci se domnívat, že jeho požíráním koně instinktivně ovlivňují složení potu a tím i odpuzují hmyz.

Tam, kde všechny tyto babské recepty selžou a my nechceme nechat koně strádat, je nezbytné přijmout jiná opatření. Jednou z možností je obrátit se na veterináře a ten, jak jsme už řekli, pravděpodobně aplikuje kortikoidy. Dále je možné využít některé z nekonvenčních léčebných metod a snažit se též zasáhnout vnitřně a přitom šetrně. Účinná je například akupunktura. Ta velmi dobře zharmonizuje imunitní systém a minimalizuje projevy alergie. Když s kúrou akupunktury začneme v období klidu, tedy někdy v únoru či březnu, pak je velká naděje, že se alergické potíže odbourají úplně. To ostatně platí i pro pylovou alergii, která je u koní také častá. Jestliže kúru zopakujeme obdobně ještě příští rok, může dojít k úplnému zániku alergických potíží natrvalo. Další možností je homeopatie, kdy lze jít cestou symptomatologickou, tedy po obtížích a nebo cestou takzvaně konstituční. Poslední možností, o které se zmíním, je bylinná terapie. Ta působí harmonizačně jako homeopatie a regulačně jako akupunktura. Na skutečném příkladu si můžeme ukázat, jak taková léčba bylinami probíhá a jaké má výsledky.

1

2

3

4

5

Ve své kartotéce mám osmiletého valacha Borise od Žatce. Je to norik. Majitelka si ho koupila, protože jí ho bylo líto a koupila ho již jako muchaře. U původního majitele byl stále zavřený. Nová majitelka koně nejprve odčervila, ale svědění kůže nepolevilo. Muchař je od hříběte a tytéž potíže měla i jeho matka. Při mé první návštěvě 22.9.2006 byl kůň samý bolák po celém těle (Obr.1.), v hřívě (Obr.2.), na břiše (Obr.3.), na hlavě (Obr.4.), na korunkách kopyt (Obr.5.) a kulhal.

EAD vyšetření odhalilo patologie v orgánových okruzích krevního oběhu, plic, tlustého střeva, ledvin a jater. Boris byl umístěn trvale na pastvinu a dostal byliny a bylinné kompozice, ovlivňující přímo alergii a dále krevní oběh, tlusté střevo a játra. Tlusté střevo souvisí s imunitním systémem a projevuje se na něm zaplísnění.

1.10. mi majitelka sdělila, že se kůň přestává drbat a zmírnilo se kulhání. Stav se zlepšoval, ale stále nebyl ideální. Další informace z 27.12. říká, že kulhání zmizelo a bude provedeno parazitologické vyšetření. Léčebně jsme pokračovali bylinnými kombinacemi na játra a cíleně na kůži.

Další vyšetření EAD bylo provedeno 31.7.2007. Kůň je viditelně klidnější, má na sobě látkový přehoz, ale kůže a srst je klidná a na původně vydřených místech má nové osrstění, které má tmavší barvu. Odřeniny a vřídky na pokožce zmizely. Na kontrolních snímcích je vidět současný stav, tedy stav v době maximálního náletu hmyzu. (Obr.6-záď), (Obr.7-hříva), (Obr.8-břicho), (Obr.9-korunky).

6

7

8

9

Další zlepšení by se asi dosáhlo doplněním dosavadní léčby akupunkturou, ale v okolí není žádný dostupný akupunkturista. V terapii tedy pokračujeme bylinnými kompozicemi podle kontrolního EAD vyšetření.

Lze konstatovat, že i tak je stav koně výrazně lepší. Tímto postupem je důležité v léčbě pokračovat i ve zdánlivě klidovém období a provést detoxikaci od plísní, které bývají rozhodujícím zatěžovacím faktorem, který zvyšuje následně citlivost imunitního aparátu a tím i citlivost na hmyzí štípnutí.