H. Strasser na české universitní půdě

3. 4. 2006 Tomáš Sychra Autor fotek: Ing. Tomáš Sychra

Jihočeská univesita s podporou Agrární komory uspořádaly dvoudenní seminář o pohledu této německé veterinářky na funkci kopyt a na následnou jejich úpravu. Paní Hiltrud Strasser je jednou z propagátorek odchovu koní v podmínkách blízkých přirozeným. Semináře se zúčastnilo přes padesát chovatelů, podkovářů, studentů a zájemců o chov koní.

V úvodu semináře Dr. Strasser pohovořila o svých začátcích. Byly skromné a ovlivněné nedostatkem peněžních prostředků a zdánlivě nevyhovujícími podmínkami pro chov koní. Do této doby spadají také prvopočátky jejího přesvědčení o tom, že kůň žijící v podmínkách blízkých jeho přirozeným podmínkám, trpí daleko méně zdravotními potížemi. Toto poznání pramení z jejího srovnání koní různých plemen z různých částí světa s koňmi žijícími ve stájích. Z porovnání celé řady zdravotních ukazatelů došla k závěru, že koni podmínky stájového života nesvědčí. Začala proto hledat jednotlivé problémové oblasti a dnes je dokáže zcela jasně definovat: kůň potřebuje pro svůj duševní rozvoj nepřetržitý život ve stádu a pro své tělesné zdraví možnost stálého pohybu, stálého příjmu potravy a bosá kopyta.

Po tomto úvodu se věnovala anatomii a fyziologii kopyta v kontextu celého organizmu koně. Koňské kopyto je jedinečný orgán, který slouží jako dodatková krevní pumpa a zajišťuje podle Dr. Strasser doplňkové zásobení krví v distálních částech končetin. Na příkladech a obrazových přílohách spojených s animací pohybu jasně ukázala, že dosavadní představy o kopytech jsou neúplné. Z jejích výzkumů, ale i z výzkumů řady prestižních univerzit vidíme, že pro zdravé kopyto je nezbytná denní hydratace kopytní stěny. To lze zajistit stáním koně minimálně čtvrt hodiny ve vodě. Dále se dozvíme, že podkova zamezuje roztahování kopyta při nášlapu a postupně vede k sevřenému kopytu. To zapříčiňuje přerůstání rozpěrek, podsazení patek a zvýšený tlak v kopytě. Výsledkem jsou bolesti obvykle označované za podotrochleární, i když vlastně ve skutečnosti o podotrochlozu nejde. Dále paní doktorka vysvětlila anatomii krevního oběhu v končetinách a neblahý vliv například bandážování prstů, které omezuje žilní průtok.

Náplní druhého dne byly základy úpravy kopyt podle jejích doporučení, ale i vysvětlení, proč někdy nefungují. Dr. Strasser zcela jasně řekla, že zutí koně vyžaduje celou řadu opatření, aby jeho převedení na boso bylo úspěšné. Vynechání některého kroku může způsobit problémy, které úspěšnému převedení koně na boso zamezí. Nejčastěji to je stání koně v boxu či nedostatečný pohyb, žádná nebo nedostatečná hydratace kopytní stěny či mazání kopyt, krmení pouze dvakrát či třikrát denně a v neposlední řadě i špatné strouhání. K tomu je třeba říci, že pravděpodobně jediným opravdu vyškoleným a erudovaným kopytářem u nás je pan Stanislav Blecha. Mohu se mýlit a tak se omlouvám, pro případ, že by snad ještě někdo další byl vyškolen. Nemyslím tím absolventy kurzů na Hněvšíně, které jsou skvělé pro chovatele a majitele, ale absolventi nejsou kvalifikovaní kopytáři, i když na tomto kurzu se učí podle materiálů Dr. Strasser.

V dalších kapitolách lektorka pohovořila o tom, jakými prostředky lze zajistit přirozený odchov a jak se k přirozeným podmínkám přibližují na její kopytní klinice, i když také nemají ideální podmínky. Když se chce, tak to jde. Z toho důvodu bych doporučil všem, kteří o to mají zájem, ale i těm, kteří pochybují, absolvovat Hněvšínský kurz. Dostanou odpovědi na většinu otázek a zůstane jen málo otazníků. Myslím, že přínosem by byl i pro mnohé veterináře, protože hovoří o nových poznatcích z fyziologie a anatomie.

V poslední části, která byla praktická ukázala na anatomickém vzorku kopyt jejich praktické úpravy a postupy.

Svoji přednášku bohatě dokumentovala výsledky svého vlastního výzkumu, ale i výzkumu dalších odborníků z Německa, Rakouska, Švýcarska, Velké Británie a USA. Ukazuje se, že tato problematika již není jen její specialitou a doménou, ale že se na stejných úkolech podílí řada dalších institucí i universit.

O to více s její vědeckou erudovaností kontrastovalo chování a vyjadřování několika ze zúčastněných podkovářů, které dávalo možnost k úvahám, že na seminář nejeli proto, aby se dozvěděli něco nového, ale aby se pokusili práci Dr. Strasserové diskreditovat. Kováři a podkováři byli vždy elitou mezi řemeslníky, bohužel několik diskutérů volilo takové výrazy a způsob diskuse, že škodilo názoru na všechny příslušníky tohoto váženého společenstva. Stále se drželi svých zažitých dogmat a bez jakéhokoli důkazu zpochybňovali práci řady výzkumných universitních pracovišť. Jejich chování bylo často tak nevhodné, že by asi měli v nejbližší době navštívit kurz slušného chování podle Gutha-Jarkovského. Snad to bylo motivováno určitým konkurenčním postavením, ale i v tomto případě nesouhlas lze vyjádřit s taktem. Zdá se, že toto chování a intolerance k názoru jiných se zabydluje na české koňařské scéně a vrhá ji o mnoho let zpět. Známe to z diskusí o metodách prosazovaných P. Parellim, M. Robertsem, z kritiky některých metod léčby koní, z nevraživosti jezdců, věnujících se různým sportovním využitím koně, a to hlavně "anglie" kontra "western" a podobně.

Je možné, že od semináře někteří jeho účastníci očekávali něco jiného, protože jeho název mohl evokovat dojem, že v něm bude podrobně probírána problematika úprav jednotlivých kopytních problémů. Toto byl ale seminář pro širokou veřejnost, který si kladl za cíl propagaci metody. Vedle těchto popularizačních seminářů existuje dvouletý kurz pro kopytáře. Ten je samozřejmě daleko podrobnější a také jako kvalifikační kurz i daleko dražší.

Seminář byl tlumočen pracovníkem university s odborným terminologickým dohledem pana Stanislava Blechy. Známe ho jako překladatele pilotní publikace Dr. Strasser na českém trhu s názvem "Život se zdravými kopyty". Pokud bude nějaké "příště", tak by asi bylo vhodnější, kdyby celý seminář byl tlumočen nezávislým tlumočníkem a byl při takovém počtu účastníků ve vzdušnějším prostředí. Kdo však řešil otázku, zda koně nechat na podkovách a nebo ho zout, nebo proč to udělat či neudělat, tak byl, myslím, opravdu spokojen a jeho otázky byly zodpovězeny.

Příbuzné články:

 

Podobné články

Snažíte se dostat léky do svého koně? Odborník na výživu radí, jak na to.

Fyzicky náročnou kariéru sportovních koní neodmyslitelně provázejí zranění, utrpěná ať už při tréninku, závodu, nebo nešťastnou nehodou na pastvině.…