Nebezpečné vedro

10. 7. 2024 Viviana Bardo Autor fotek: Gabriela Rotová, Jonáš Dušánek

Horké dny přinášejí kombinaci, která může skončit tragicky: kůň se potí a málo pije, nebo zůstává příliš dlouho na slunci.

Dehydratace (odvodnění) je stav nouze v hospodaření s vodou. Tělo ztrácí víc tekutin, než je kůň schopný pitím doplnit. Toto nebezpečí hrozí nejvíce za veder nebo při velké námaze. Při čtyř až pětihodinové jízdě může kůň klidně vypotit 30 až 40 litrů potu. Kritické to začíná být, když kůň během jednoho dne ztratí víc než deset procent své váhy. Úpal nastává při horkém počasí s vysokou vlhkostí vzduchu. Vzduch nasycený vlhkostí si neporadí s koňským potem, který se tak neodpařuje a neochlazuje tělo. Příčinou bývá kromě příliš velké zátěže v horkém a dusném počasí i nevyhovující ustájení. V přeplněných, špatně větraných stájí se teplo kumuluje. Hodiny trvající stání v přepravnících, stanových boxech na závodech nebo na přímém slunci může také vést k úpalu, při kterém se vnitřek koňského těla může zahřát až na padesát stupňů.

0K0X6528.JPG

        Stín koně při vysokých letních teplotách potřebují 

Rizikové disciplíny

Ohroženi jsou především koně věnující se všestrannosti a vytrvalosti. Při vytrvalostních závodech byla u koní naměřena ztráta až dvanáct litrů potu za hodinu. I koně v nižší zátěži se mohou odvodnit, třeba na dlouhých vyjížďkách, pokud po cestě dost nepijí. Zvlášť ohroženi jsou netrénovaní koně, protože se rychleji zpotí. Když kůň spotřebuje všechny rezervy vody, už se nemůže potit a teplota v těle stoupá. V zásadě snáší robustní plemena koní vedro hůře než třeba arabové. Jejich hustá srst se silněji potí, pot schne a ochlazuje tělo jen pomalu. K rizikové skupině patří i staří koně s oběhovými problémy a koně, kteří jsou oslabeni nemocí nebo vyčerpáním.

Projevy onemocnění

Když dehydratovaný kůň ztratí přes deset procent své hmotnosti pocením nebo průjmem, zhoustne jeho krev a dojde k omezení dostatečného prokrvení a zásobení kyslíkem životně důležitých orgánů. Ve střednědobém horizontu se zhroutí metabolismus, později kolabuje krevní oběh. Při úpalu vyřadí nahromaděná teplota v těle cirkulaci krve. Krev se nedostane k orgánům, zásobování kyslíkem a živinami se zhroutí. Jen mozek se přeplní krví. Pokud se koni okamžitě nedostane ošetření, následuje oběhový šok.

Zda je kůň dehydrovaný, poznáte testem kožní řasy: uchopte mezi prsty kůži na koňské lopatce. Pokud zůstane stát déle než tři až čtyři vteřiny, je kůň dehydrovaný. Okamžitě přestaňte s prací a koně odveďte na klidné, chladné a stinné místo. Ihned zavolejte veterináře. Během čekání na jeho příjezd nechte koně co nejvíc pít. Nechte koně pokud možno pást. Tráva sestává z 90 procent z vody a obsahuje hodně elektrolytů. Otřete koně mokrou houbou. 

Pozor na deku

Při úpalu je dekování tabu. Jinak se teplota bude hromadit ještě víc. Důležité je chlazení dostatečným množstvím vody. Osvědčily se i masáže tlakem studené vody – koně osprchujte studenou vodou a intenzivně masírujte tělo kartáčem. Masáž by měla trvat asi pět minut a opakovat by se měla po půl hodině až hodině. 

Po ochlazení se zkolabovaný, ležící kůň, někdy sám od sebe postaví. Dokud leží, chrání svůj krevní oběh, proto se ho nikdy nepokoušejte postavit násilím. Pokud kůň sám nechce pít, veterinář nejprve odebere krev, aby zjistil, které elektrolyty koni scházejí a poté zavede infuzi.

0K0X6570.JPG

Možné následky dehydratace

  • Úpal: může vzniknout dehydratací. Hodně koní ale dostane úpal, aniž by byli dehydrovaní. Zatímco úpal je možný jen při extrémně horkém nebo horkém a vlhkém vzduchu, dehydratace může nastat i během chladných dnů.  
  • Schvácení kopyt: Protože dehydratace omezuje prokrvení, je narušena peristaltika střev. Živiny jsou špatně transportovány, přes střevní stěnu prosakují toxiny a mohou zapříčinit schvácení kopyt.
  • Zhroucení krevního oběhu: Ve vodě rozpuštěné minerály a stopové prvky jsou životně důležité, protože například řídí hospodaření s vodou. Pokud se krev v důsledku přehřátí nebo ztráty tekutin příliš zahustí, zhroutí se látková výměna a oběh.
  • Poškození orgánů: Nedostatkem kyslíku ve tkáni odumírají buňky, což může vést k otokům mozku, poškození centrálního nervového systému nebo plic. 
  • Selhání ledvin: Nedostatek vody v těle dehydrovaných koní vede k tomu, že jejich ledviny produkují silně koncentrovanou moč nebo přestanou moč produkovat. Jedy, například z rozkladu bílkovin, téměř nejsou vylučovány a způsobují poškození orgánu až k selhání ledvin. 

0K0X5602.JPG

Prevence

Učte koně pít. Od malička a všude, klidně i z potůčku. Pokud víte, že je váš kůň na pití háklivý, měli byste na závody, vyjížďky nebo vytrvalostní jízdy sebou vozit dostatek vody. Pořiďte si odpovídající nádobu na napájení. Koně s westernovou nebo drezurní pákou v hubě potřebují k napojení poměrně širokou a hlubokou nádobu. Při transportech je třeba koně napojit každé dvě hodiny. Kromě trávy je hodně vody a elektrolytů obsaženo v mashi, mrkvi a jablcích. Krmení bohaté na vlákniny je dobrá prevence dehydratace. V létě nezapomeňte zajistit ochranu před sluncem v podobě stromů nebo přístřešků.

 

Podobné články

Je dobrý nápad ostříkat koně studenou vodou ihned po zátěži? Má se přebytečná voda z těla stáhnout stěrkou?

Vzhledem k prostředí, ve kterém koně žijí, je vznik různých typů ran relativně běžný. Není neobvyklé, že si koně poraní kůži o překážku, ostré…