Téma měsíce skáče do své druhé poloviny. Rady a tipy, jak a kdy s dítětem na koni začínat, jak ho učit koně řídit, máme za sebou a dnešní článek budeme věnovat tomu, co se s ježděním dětí často spojuje: cvičení na koni a částečně i voltiži.

Dnes se od úplných začátků přesuneme ke starším dětem a k začátkům samostatného ovládání koně. Povídat budeme o tom, jak na lonži dítě připravit na samostatné fungování, a také o vodění, zatáčení a ohýbání.

Prázdniny jsou jednoznačně časem dětí a budeme to respektovat i zde na Equichannelu v tématu měsíce. Červenec proto bude patřit dětem, tedy hlavně dětem u koní. První článek tematické série bude pojednávat o tom, kdy a jak děti s koňmi seznamovat a o prvních jezdeckých zkušenostech.

Na vyjížďce se dá dobře s koněm pracovat, ale jezdit sám, to je nuda. Dá se přiježďovat i v případě, že vás do lesa vyjede víc? Určitě! Přinášíme vám pár tipů, jak hromadně zdokonalit poslušnost a ovladatelnost svých koní. Začněme ale pár odstavci o tom, co na sebe a co na svého koně, aby bylo drezurování v terénu pohodlnější a bezpečnější.

Pro správnou gymnastickou průpravu je nepostradatelný rovný a pružný povrch; pouze na něm může kůň do každého svého kroku vložit dostatečný kmih a může se nést. Chrání jeho šlachy, kopyta a klouby a neunavuje svaly. Přestože takový povrch najdete ve volné přírodě jen málokde, lze drezurně trénovat i na tom, co nabízí krajina.

Příroda nabízí mnoho možností k přiježďování koní, jak jsme se již dozvěděli v prvním díle našeho tématu měsíce. Dnes pokročíme dál a řekneme si, kde, jak a proč procvičovat přechody a práci na dvou stopách.

Většina čtenářů Equichannelu jezdí se svými koňmi do terénu. Mnohým nestačí se jen vozit, ale chtějí zlepšovat proježděnost svého koně nebo mu zvyšovat fyzickou kondici. V květnovém tématu měsíce vám postupně nabídneme pár tipů, jak využít různorodosti přírodního terénu ke zdokonalení ovladatelnosti a prostupnosti koně i k dokonalejšímu propracování jeho pohybových schopností.

Pokračujeme v tématu měsíce a dnes přinášíme další díl „závodní kuchařky“ - jak na závody. Řeč bude o přihláškách, razítcích a dalších nudných, ale nutných náležitostech, bez kterých nikam vyjet nemůžeme. A také o tom, co si vzít s sebou a co dělat na závodech.

Hned první den, který jsme na Equitaně strávily, ve středu, mě v programu zaujaly dva body: skoková výcviková lekce s Ingrid Klimke a halové krosové závody. Odebrala jsem se proto do haly č. 6, hlavní předváděcí arény, a se zápisníkem v ruce a foťákem (pravda, obyčejným kompaktem) v druhé čekala na skokovou hodinu s touto světoznámou všestrannostní jezdkyní a trenérkou.

Přestože o předsezónní přípravě koní na různé jezdecké disciplíny jsme psali už v únoru, přidáme ještě dnes několik rad určených dvojicím soutěžícím v parkurech a odpoledne se můžete těšit na velké finále celého tohoto tématu - v poněkud odlehčeném duchu ;-)

Zájemci o klasickou drezuru ve francouzském duchu již vědí, že i v České republice se lze s takovým ježděním setkat, a to na kurzech vedených německou trenérkou Sabine Mosen, licentovanou učitelkou „školy lehkosti“ Philippe Karla. Chtěli jsme tuto příjemnou, zkušenou a vzdělanou paní představit našim jezdcům trochu blíže, proto jsme ji požádali o rozhovor.

Příprava anglického plnokrevníka na novou sezónu je pro dostihového fanouška takřka neviditelné období opředené tajemstvím. Co se vlastně děje ve stájích během dlouhých zimních měsíců? Jak důležité je to, co dostihové koně mimo sezónu dělají? Nejedná se vlastně jen o takové překlenovací období, které je prostě jen nutné nějak přežít?