Stokrát probírané video ze skokové hodiny na půdě SZeŠ Lanškroun rozbouřilo hladiny nejedné internetové diskuse a získalo své místo i v nekoňařských zpravodajstvích. Všude se dokola omílají pojmy „kopání“, „nepřiměřené trestání“ a dokonce i „týrání“. Protože však Equichannel není laický zpravodajský server, zaujal ho jiný aspekt tohoto rozhodně negativního a odsouzeníhodného příkladu z jezdeckého sportu. /Viz dále…/

Po westernové drezuře se budeme věnovat té „anglické“. Dotazy o (nejen předsezónní) přípravě drezurního koně zodpovídala Lucie Marešová. Její tipy pomohou nejen začínajícím drezurním jezdcům – jsou jasné, srozumitelné a perfektně účinné!

Další disciplínou, které se z hlediska přípravy na sezónu podíváme na zoubek, je reining. Klára Šalková, známá představitelka a trenérka této "westernové drezury", nás seznámí se samotnou podstatou reiningu i s tím, jak ona před sezónou pracuje se svými koňmi.

Dnešní článek vám přináší další z celé řady pohledů na to, jak po zimě připravit koně na nadcházející jezdeckou sezónou. Jeho autorka Veronika Cejpová je jezdkyně a trenérka pro westernovou disciplínu zvanou all around a protože jí rukama každým rokem prochází celá řada různých koní, prozradí vám pár tipů, které se jí po tu dobu osvědčily.

S prodlužujícími se dny a postupným očekávaným příchodem jara mi dovolte představit svou vizi ohledně jarní přípravy koní do disciplíny vytrvalostní ježdění.

Zima sice ještě nekončí, ale jaro se kvapem blíží a s ním i jezdecká sezóna. Ať už je to sporťák, který má přes léto lámat rekordy ve zvolené disciplíně, nebo hobbíčkář, který bude nosit svého jezdce po okolní krajině, jedno mají společné: budou fyzicky pracovat, stanou se z nich atleti. A pokud chce být někdo zdravý, výkonný a spokojený atlet, potřebuje být dostatečně fit.

Tématem měsíce února je předsezónní příprava a soustředění. Protože dobří trenéři nejsou jen v naší kotlince, je možné, že v tomto období využijete i někoho, kdo češtinou nevládne. Připravili jsme proto pro vás malý přehled jízdárenských figur a základních cviků nejen v češtině, ale i angličtině a němčině.

Na bezzubadlových uzdeniach som začala jazdiť pred štyrmi rokmi. V súčasnosti jazdím výlučne na side-pulloch. Pre ilustráciu uvádzam prípady niekoľkých koní a moje skúsenosti s prechodom na tento typ uzdenia.

Rukavici, hozenou v minulém díle, zdvihl jeden z nejpovolanějších – MUDr. Karol Hollý a poskytl stručné povídání o tom, jak pracovat s koněm na bezudidlovém uzdění. Vlastně, není to tak docela jen o bezudidlovém uzdění, ale o celé Karolově filosofii práce s mladým koněm, v níž bezudidlové uzdění představuje jen jeden dílek skládanky.

Ostré udidlo, resp. páka patří jen do zkušených rukou, to je známá pravda. A co „jemné“? Jemným neublížíte? Myšlenka (zejména) dr. Cooka, že udidlo jako takové do koňské huby nepatří, je už poměrně známá a většinou považovaná za extrémní a ojedinělý názor. Je jen nemnoho nadšenců, kteří se ji snaží propagovat, ovšem, upřímně řečeno občas i ke škodě věci.

Tímto dílem bych ráda povídání o rollkuru uzavřela. Zbývá vysvětlit, jak má vypadat správné použití hyperflexe podle Sjeffa Janssena, jak se takový „dobrý rollkur“ liší od toho "špatného" a co na to všechno říká FEI.

Minule jsem psala o tom, co to vlastně rollkur je a proč je tak účinný. Koně, ježdění v pozici LDR jsou elastičtí, lehcí vpředu a stálí na přilnutí. Zastánci tohoto způsobu tréningu jsou přesvědčeni, že kůň se cítí pohodlně, neboť je zbaven veškerých blokád, je ohebný a ochotně zůstává v LDR držení. Prostě stává se „happy athlete“, což je drezurním ideálem.