Je nad slunce jasným faktem, že kvalita a tvar kopyt mají rozhodující význam nejen pro zdraví a výkon našich koní, ale i pro jejich celkovou pohodu. Pořekadlo „kopyto dělá koně“ nespadlo samo sebou z nebe. Statistická většina kulhání totiž s kopyty souvisí, a proto je korektní úprava kopyt vskutku nad míru důležitá. Jenomže dobrého podkováře abys pohledal... dnes tedy pár tipů, jak o „cenný poklad“, v podobě zkušeného podkováře, raz dva nepřijít!

Jaro už konečně začíná nakukovat, příroda se po zimním lenošení opět dala do pohybu a spolu s ní se k životu probírá i spousta otravného hmyzu. Mouchy, muchničky, pakomárci, komáři, střečci, ovádi a bodalky začínají útočit ze vzduchu, v trávě a keřích pak trpělivě čekají na kapku krve další mistři v dotěrnosti, nezdolná a nebezpečná klíšťata.

Start letošní sezóny obstará v neděli 16. dubna trojice rovin a dvojice proutěnek, které otevřou českou překážkovou sezónu. Na programu jsou sice pouze dostihy nižších kategorií, nicméně diváci se mohou těšit například na účast jezdecké špičky, a to včetně Jana Faltejska. Toho na podzim vyřadilo zranění z boje o obhajobu šampiónského titulu, ale o minulém víkendu se dostal na vítěznou vlnu, když slavil dvě vítězství v Bratislavě.

Naši koně mlsají rádi a preferují sladké. Jenže sladké neznamená zdravé. Jaké jsou přijatelné alternativy pro malé motivační pamlsky?

Není to jen pocit. Váš kůň doopravdy věnuje pozornost každému vašemu pohybu a tónu hlasu. Naslouchá vám, sleduje vás, a co je nejdůležitější, je vámi a vašimi emocemi ovlivňován.

V překladu článku z časopisu The Horse odpovídá výživová specialistka na dotaz, jak může výživa ovlivnit línání a přechod ze zimní do letní srsti.

Věděli jste, že koně při extenzivní pastvě (tedy takové, kdy je málo zvířat na velké výměře) vytvářejí příznivé podmínky pro ohrožené druhy hmyzu a drobných obratlovců díky fauně, která na pasených plochách následně roste? A že se tak děje překvapivě rychle a můžete k tomu využít u nás běžně chovaná plemena koní? Pokud se chcete dozvědět něco z praxe přímo od chovatelky, která své koně manažeruje cíleně s ohledem na ochranu ohrožených druhů, vrhněte se na dnešní rozhovor.

Chov koní venku s sebou nese mnohá úskalí. Jedním z nich je krmení žlabovými krmivy na výbězích/pastvinách. Nakrmit si dva domácí koně venku není žádný zvláštní problém, ale zkuste jich takto krmit deset nebo rovnou dvacet! Že si na krmení zavádíte stádo na boxy? No jo, ale to jste v menšině! Protože velká většina současných držitelů koní nonstop venku krmí tam, kde koně bydlí – tedy na venkovních plochách. V dnešním článku se podíváme, jak si s tímto fenoménem, dříve nemyslitelným, ten který chovatel poradil. A jaké vychytávky se osvědčily.

Už nějakou dobu víme, že zebry nemají pruhy kvůli predátorům, ale kvůli parazitům. Otravní ovádi jako by neměli zebří vzory rádi. Nadšení zoologové z University of Bristol se to rozhodli prozkoumat a převlékali za tím účelem koně do rozmanitých oblečků. Zjistili, že ovádi vážně nemusejí pruhy, které opticky rozbíjejí siluetu zvířete.

Nadějné a zdravé koňské batole je splněným snem každého chovatele. Cesta k takovému úspěchu je ovšem nejen dlouhá, ale často i trnitá. A to obzvláště, pokud jsme podcenili kapitolu s názvem „Příprava klisny k reprodukci“. Reprodukční schopnost klisny totiž ovlivňuje celá řada faktorů a nejen existence, ale i zdraví hříbat, začíná právě u ní.

MVDr. Romanu Babákovou asi netřeba představovat. Znáte ji díky vývoji doplňků koňské výživy Habibi, kterému se věnuje již 13 let. V posledních letech se ale pohled na krmení koní rapidně mění ruku v ruce s nárůstem různých metabolických onemocnění.

Chov v hřebčíně v Napajedlích na Zlínsku, který měl nejstarší tuzemský chov anglických plnokrevníků, zřejmě skončí. Na sociálních sítích se objevily informace o ukončení činnosti hřebčína a odvozu koní. Bývalá ředitelka hřebčína Margita Balaštíková, která je poslankyní za hnutí ANO, o odvozu zvířat ví a řekla, že budoucnost hřebčína nezná.