Rytíři symbolizují statečnost a spravedlnost. Legendy i obrazy je popisují jako elitní válečníky v naleštěné zbroji sedící na krásném koni, kteří se bez rozmýšlení vrhají bránit slabé. Tato představa je však jen zlomkem rytířského života.

Přemýšlíte o tom, proč se vám nedaří výkonnostně posunout i přes to, že byste tomu byli rádi? Dost možná chybí vašim lekcím stranová práce. Ta je totiž zodpovědná za většinu „oplůtkových“ zázraků.

Dostala jsem od vás různé dotazy, z nichž většina ale měla jedno společné: týkala se problémů koně s injekcemi. Musím říct, že mě to příliš nepřekvapilo. Koresponduje to s mými vlastními zkušenostmi z praxe. Pokud se o nějakém koni tvrdí, že má problémy s veterinářem, ve většině případů má problém právě s injekcemi.

Ohledně celého středověku máme mnohé předsudky. Opěvované turnaje rytířů nevyjímaje. Jednalo se skutečně o čestné souboje pravých mužů, kteří bojovali pro dámy svého srdce, jež je s kapesníčky v rukou pozorovaly a trnuly hrůzou, aby ten, komu věnovaly panensky čistou květinu, v souboji nepřišel o život? Bylo to trochu jinak. I když pravidla klání se postupně ustálila.

Spokojené ržání, klapot kopyt, vůně kožených postrojů, usměvaví kočí. Kočáry kodrcající se centrem Prahy jsou v metropoli tradiční výjev a projížďka fiakrem je skutečný zážitek. Objevuje se ale i kritika a obviňování z týrání zvířat. Jak je to doopravdy, se vydala zjistit redaktorka přímo mezi povozníky a jejich koně.

Letošní 156. výročí krvavé bitvy u Hradce Králové z roku 1866 připomenou na začátku července v Hradci Králové a na Chlumu různé akce, například bitevní ukázky, pochody historických jednotek bojištěm či pietní akty.

V dnešním článku z The Horse Magazine se podíváme s Christianem Thiessem na téma poloviční zádrže a proč je kolem ní tolik nejasností.

Obsedání je v životě jezdeckého koně kapitola stěžejní a veledůležitá. A právě o ní si dnes budeme povídat s Jiřím Kašpárkem a jeho partnerkou Nikolou Voborskou, kteří se na obsedání, výcvik a nápravu nevhodně obsednutých koní specializují.

Další tři zcela odlišná a naprosto jedinečná jezdecká odvětví, která obohacují jezdecký sport a činí ho naprosto výjimečným. Od klasického ježdění se v principu všechny tři disciplíny pochopitelně výrazně liší. Svá specifika tedy skýtá i jezdecký úbor určený pro tyto jezdecké disciplíny. Pravidla těchto disciplín nepopisují jezdeckou ústroj zdaleka tak dlouze a detailně jako například pravidla parkuru a drezury. Jako všude jinde i tady ale platí, že bezpečnost je na prvním místě.

Anglický plnokrevník je ušlechtilý, inteligentní, rychlý a výkonný… Ocení ale tyto jeho plemenné atributy i sportovní a hobby jezdci? Může mít A1/1 naději i na jinou úspěšnou kariéru než na tu dostihovou? Koho jiného se zeptat než jejich jezdců a majitelů!

Doteky tvoří nebo se spolupodílí na většině povelů, které v komunikaci s koňmi používáme. Taktilní kontakt má proto ve výcviku koní skutečně zásadní, nezastupitelnou roli. Za pomoci doteků – rukama, nohama, bičem, vodítkem a později způsobením změn v rozložení naší hmotnosti – vytváříme pomůcky (povely, signály) a také sdělujeme zprávy týkající se našich emocí – ať jde o náklonnost, podporu, radost či trest až agresi. Dotek, místo jeho působení a také jeho síla a délka trvání tedy plní nejen funkci informační, ale zprostředkovává také přenos emocí a ocenění výkonu – trest a pochvalu.

Aportuje věci, místo pac podává nohu, reaguje na povel „Lehni!“, na přivolání přikluše. Víc než leckterý lovecký pes toho umí kůň Mango. Díky své majitelce Jarmile Slané z Brna. Žena má letité zkušenosti ze cvičení psů i koní. U dlouho neposedného bělouše je zkusila propojit. „S dřívější majitelkou se Mango obrátil na záda, všichni se ho pak báli a dva roky strávil jen v ohradě. Metoda výcviku jako u psa se vyplatila, ukázalo se, jak je hravý,“ povídá žena.