Christian Thiess demystifikuje poloviční zádrž

15. 1. 2025 The Horse Magazine Autor fotek: THM, Tomáš Holcbecher Zdroj: The Horse Magazine URL zdroje: www.horsemagazine.com

V dnešním článku z The Horse Magazine se podíváme s Christianem Thiessem na téma poloviční zádrže a proč je kolem ní tolik nejasností.

Poloviční zádrž nebo poloviční paráda?

Domnívám se, že jedním z důvodů, proč poloviční zádrž vyvolává mezi anglicky mluvícími jezdci tolik nejasností, je samotný výraz … „HALF HALT“ (= poloviční zastavení). Může vyvolávat dojem, že pomůcky potřebné k dosažení poloviční zádrže jsou stejné jako pomůcky pro nedokončené zastavení. To má za následek, že někteří jezdci své pomůcky přehánějí, zasahují do pohybu koně a někdy dokonce kazí jeho chuť jít dopředu. Pak není divu, že existují lidé, kteří jsou přesvědčeni, že poloviční zádrž přípravě koně škodí. Abychom však byli spravedliví, měli by odsuzovat pouze špatně trénované jezdce, kteří své pomůcky neumějí aplikovat.

1aaValegroExtTrot.jpg

Správně koordinované poloviční zádrže jsou sice podobné pomůckám pro zastavení, ale liší se od nich a k záměně obou pojmů nebo jejich správnému použití by nemělo docházet.

Ve většině evropských jazyků se používá francouzský termín – „poloviční paráda“ – a zdá se, že jezdci zde nezaměňují „poloviční zádrž“ s „polovičním zastavením“, protože termín pro zastavení je „celá paráda“. Zbavme se tedy hned teď velké části tajemství tím, že budeme dále mluvit o poloviční parádě (pozn. překladatele pro zjednodušení půl-parádě) místo o poloviční zádrži.

Připadá vám tato scéna povědomá? Jezdíte na koni a používáte to, co považujete za správné půl-parády, když na vás trenér zařve – „Netahej za otěž, nepoužívej ruku“. Cítíte se zmatení, protože víte, že pro správné provedení půl-parád pomůcky otěží musíte používat, i když dominantní jsou pomůcky holení a sedem.

Nicméně uposlechnete pokyn trenéra a snižujete pomůcky otěží, dokud trenér neřekne: „Tak je to lepší.“ K tomu obvykle dojde, když přestanete používat pomůcky otěží úplně. Přibližně ve stejnou dobu si všimnete, že je rámec vašeho koně stále delší a delší a jeho zadní nohy nedošlapují pod tělo tolik jako dříve. Cítíte, že váš kůň padá na předek. Možná se dokonce začíná tahat nebo se opírat o udidlo a ztrácí rytmus.

 2ForehandForward.jpg

Trenér vám řekne: „Pobídni ho víc, ať dává zadní nohy lépe pod sebe. Tvůj kůň musí být kulatější.“

Začínáte dávat silnější pomůcky, silnější půl-parády, a tedy i silnější pomůcky otěží. Možná ucítíte, že váš kůň začíná více ohýbat pánevní končetiny a jeho rovnováha a rytmus se mohou začít zlepšovat. Váš trenér ale není s vaší jízdou spokojený. „Netahej za otěž, nepoužívej příliš mnoho ruky.“

Opět snižujete pomůcky otěží, ale nemůžete vyhrát! Přesto váš trenér znovu vykřikne: „Tvůj kůň je na předku.“

Znovu použijete silnější půl-parádu, jen abyste slyšeli: „Netahej za otěž. Nehýbej rukou.“

Nyní jste opravdu zmateni. Co máte dělat?

Už víte, že jezdci, kteří mají nejlepší ruku, s ní zřejmě nedělají nic jiného, než že jí nesou ve vzpřímené poloze před tělem. Pravdou je, že ačkoli tito jezdci zdánlivě nedělají s rukou nic, ve skutečnosti toho dělají hodně. Jejich ruka aktivně ovlivňuje koně. Pracuje ve spojení s holení a sedem a uplatňuje koordinované půl-parády.

Jak je to možné bez viditelného pohybu ruky?

Tajemství spočívá v tom, že během aktivní fáze půl-parády ruku podpoříte zády.

 3.jpg

Horní část těla jezdce (od sedu nahoru) musí pracovat v součinnosti s paží jezdce, tj. v okamžiku použití půl-parády, jsou záda jezdce aktivní (v kontrakci) v součinnosti s horní a dolní částí paže, včetně ruky. Tomu se často říká „zpevnění zad“.

K zapojení zad dochází na zlomek sekundy během aktivní fáze půl-parády, tj. v okamžiku, kdy kůň zvedá zadní nohu na odpovídající straně ze země. Po aktivní fázi půl-parády bezprostředně následuje pasivní fáze.

Akce zad jezdce během půl-parády je velmi podobná pohybu, který lidé používají na houpačce. Rád bych, abyste si představili, že se na ní teď houpete. Co cítíte? Když se houpačka zvedá, budete podporovat a následovat její pohyb. Budete silně držet provazy a horní část vašeho těla a paže budou spolupracovat, když budete houpačku pohánět výš, tj. vaše zádové svaly a svaly horní a dolní části paže se budou napínat a vy budete zpevňovat svoje záda. Úhel mezi horní a dolní částí paže bude mezi 80 a 120 stupni. Když houpačka klesá dolů, udržíte stejnou pozici, ale vaše aktivující svaly budou uvolněné nebo pasivní. Vaše ruce budou stále v kontaktu s provazy, ale váš úchop bude pasivní.  V dalším okamžiku, kdy houpačka půjde opět nahoru, budete opět součástí pohybu a pro jeho podporu se svaly vaší horní části těla a paží napnou a vy budete zpevňovat záda. Úhel vašich loktů zůstane stejný (80­–120 stupňů). Při pohybu dolů se vaše svaly opět uvolní, ale úhel mezi horní a dolní částí paže zůstane stejný.

Typ koordinované akce zad a rukou při zhoupnutí je podobný vlivu, který potřebujete k použití půl-parády. K jejímu úspěšnému uplatnění nepotřebujete vůbec hýbat paží a rukou! Můžete mít silný vliv na otěž tím, že budete držet paži a ruku stejně jako při pohybu na houpačce, za předpokladu, že máte současně aktivní podporu zad.

Abych vám ukázal, jak je opora zad důležitá, chtěl bych, abyste si opět představili, že se houpete na houpačce. Nebo ještě lépe, skutečně si najděte houpačku a proveďte toto cvičení. Když houpačka stoupá vzhůru, nestahujte zádové svaly a svaly paží, místo toho sledujte pohyb se shrbenými zády. Co se stane?

Instinktivně se budete snažit kompenzovat nedostatek opory zad tahem ruky. Úhel v loktech se změní, ruce a lokty se posunou dozadu. Totéž se stane v půl-parádě, pokud se pokusíte použít pomůcku otěží bez podpůrného vlivu zad. Abyste udrželi rovnováhu, budete nuceni tahat za otěž, což způsobí, že se vaše ruka posune dozadu. Úhel vašich loktů se změní stejně, jako když jste byli na houpačce a nepoužívali záda.

Chtěl bych vás varovat před nepochopením používání zad. Někdy se setkáte se špatnými nebo tvrdými jezdci, kteří se při jízdě zaklánějí. Tím se změní úhel v loktech jezdce, a následně může dojít k příliš ostré pomůcce rukou. Také kontrakce jezdcových zad může být příliš silná a kůň může trpět bolestí. Aby záda správně podporovala pohyb ruky, musí být tělo jezdce vzpřímené a hrudník vystrčený (tj. tělo jezdce je přibližně kolmo k hřbetu koně).

4.jpg

Když se naučíte používat záda jako oporu pro ruku, budete jezdit lépe. Konkrétně budete schopni účinněji ovlivňovat svého koně. To je považováno za jedno z nejcennějších tajemství jezdectví. Umět to provést správně často znamená rozdíl mezi brilantním ježděním a průměrností. Abyste byli schopni správně aplikovat půl-parádu, budete to muset procvičovat, a to tak, že to budete cvičit, cvičit a cvičit a pochopíte teorii, která za tím, co se snažíte dělat, stojí.

PŘECHODY

Klíčem k tomu, abyste mohli jezdit správné přechody, je půl-paráda. Pokud ji nedokážete aplikovat účinně tak, aby ovlivňovala vašeho koně, nikdy nebudete schopni jezdit důsledně správné přechody.

Existují dva typy přechodů: přechody v rámci jednoho chodu (například přechod ze shromážděného do prodlouženého klusu) a přechody z jednoho chodu do druhého. V obou případech existují přechody nahoru a dolů.

Přechody v rámci stejného chodu jsou součástí pokročilejší práce. Přechody z jednoho chodu do druhého jsou však součástí základní práce a my se na ně nyní zaměříme.

Přechody směrem dolů

Přechody dolů jsou ze cvalu do klusu, ze cvalu do kroku, ze cvalu do zastavení, z klusu do kroku, z klusu do zastavení a z kroku do zastavení. Tyto přechody se liší stupněm obtížnosti, ale použití pomůcek je velmi podobné.

Začněme zkoumáním přechodu ze cvalu do klusu. První fáze přechodu zahrnuje přípravu koně. Váš kůň je správně připraven, když je pozorný k vašim pokynům a v dobré rovnováze, tj. jeho pánevní končetiny došlapují pod tělo. Půl-paráda je pomůcka, kterou k přípravě koně používáte.

Druhou fází přechodu je jeho provedení. V této fázi použijete silnější půl-parádu, dostatečně silnou na to, abyste změnili chod. Jedná se o aktivní část půl-parády, po které bezprostředně následuje část pasivní. V této fázi zjemňujete kontakt na otěži. To je pro úspěch přechodu rozhodující. Nepřerušujete kontakt s hubou koně, spíše jsou sed a ruka neaktivní – podobně jako při pohybu směrem dolů na houpačce.

5.jpg

Mnoho jezdců se mě ptá, kolik půl-parád musí použít, aby správně připravili svého koně na přechod? Ptají se také na to, jak silné musí půl-parády být.

Jednoduchý recept neexistuje. Kdyby existoval, nebylo by ježdění až takovou výzvou. Pravdou je, že se intenzita a počet potřebných půl-parád liší kůň od koně a situaci od situace, například stejný kůň může být citlivější, když se jezdí doma než na závodech. Pokud jezdíte na správně připraveném pokročilém koni, stačí se napřímit (tj. zpevnit záda), přiložit holeň a jezdit do mírně omezující ruky. Váš kůň bude došlapovat více pod sebe a bude připraven na přechod.

U nezkušených nebo špatně připravených koní je třeba použít silnější půl-parády – jednu, dvě, tři nebo čtyři. Pokud stále cítíte, že váš kůň nezapojil dobře hlezna a těžiště není dostatečně vzadu, budete muset použít pátou nebo šestou půl-parádu. Poté následuje jedna silnější půl-paráda, dostatečně silná na to, aby změnila chod koně.

 6.jpg

U správně připraveného pokročilého koně stačí myslet na přechod, sednout si hlouběji s mírně přiloženou holení do velmi lehkého přidržení rukou a náš kůň provede přechod dolů.

 7.jpg

Pokud nepoužijete půl-parádu k přípravě koně a použijete pouze silnou půl-parádu ke změně chodu, váš kůň nebude připraven a je pravděpodobné, že nebude v rovnováze a spadne na předek. Jestliže k tomu dojde, můžete se uchýlit k použití příliš silné ruky, protože budete mít pocit, že je nutné, abyste přitáhli otěž k podpoře koně. Přechod nebude mít gymnastický vliv na zadní končetiny vašeho koně, místo toho může kůň cítit nepříjemné pocity v předních končetinách. Časem se to může hromadit a náchylní koně se mohou sesypat.

 8.jpg

Další možností je, že pomocí půl-parád koně správně připravíte na přechod, ale promeškáte správný okamžik pro použití silné půl-parády, abyste změnili chod. I přes vaši snahu o správnou přípravu na přechod váš kůň okamžitě spadne na předek. Jinými slovy, jeho těžiště se posune dopředu a vám nezbude nic jiného než přitáhnout otěže, abyste změnili chod. Přechod opět nebude mít žádnou gymnastickou hodnotu pro zadní končetiny koně, místo toho budou zatíženy končetiny přední.

Jinou možností je, že se správně připravíte a správně použijete silnější půl-parádu, ale v následujícím okamžiku se vám nepodaří pomůcku otěží zjemnit. V takovém případě bude váš kůň pravděpodobně v napětí a nepřejde správně a plynule do nového tempa. Může dokonce hodit hlavou vzhůru nebo znatelně ztratit rytmus.

Pro ilustraci si představte, že jedete na koni, který přechází z klusu do zastavení. Správně jste použili své půl-parády pro přípravu a váš kůň je aktivní a pozorný.  Poté použijete silnější půl-parádu pro zastavení. V tomto případě jste provedli plnou parádu (každá půl-paráda, která přivede koně do zastavení, se nazývá plná paráda). Váš kůň zareaguje odpovídajícím způsobem a zastaví dokonale čtvercově, což je skutečný obraz zastavení. Ale nezvládnete zjemnit pomůcku otěží! Co se stane? Váš kůň se dostane do napětí a ukročí dozadu nebo do strany nebo obojí.

Jsem si jistý, že pokud jste k sobě upřímní, přiznáte, že se vám to v minulosti často stávalo. Když se to stane znovu, budete nyní vědět proč. Zapomněli jste v pasivní fázi přechodu uvolnit.

Chtěl bych opravdu zdůraznit, jak důležité je správné používání půl-parád při ježdění přechodů směrem dolů. Jsou pro úspěch vašich přechodů rozhodující. Nezapomeňte, že půl-parádu musíte použít právě ve chvíli, kdy se zadní noha koně odlepuje od země a dostává se pod tělo koně. To je jediný okamžik, kdy můžete ovlivnit koně, aby se více aktivoval, více ohnul zadní nohu a došlápl s ní více pod tělo.

9.jpg

Nezapomeňte, že kůň pohybuje nohama střídavě, takže abyste byli úspěšní, musíte střídat půl-parády – nejprve vnitřní a pak vnější. Proto se silná půl-paráda pro změnu chodu ve skutečnosti tvoří ze dvou po sobě jdoucích střídavých půl-parád, nejdříve na vnitřní straně a pak na vnější, nebo naopak, právě když se zadní noha koně na příslušné straně odlepuje od země. Pokud správně zkoordinujete své pomůcky, ucítíte, jak kůň sníží a zapojí záď.

Když jezdíte mladšího nebo nezkušeného koně, může být výhodné používat pomůcky s váhou mírně mimo sedací kosti (tj. přikládat váhu více k rozkroku). Jak se váš kůň vyvíjí a sílí, můžete postupně zvyšovat tlak na sedací kosti ve spojení s pomůckami holení, zády a otěží.

Když jezdíte přechod dolů do zastavení na správně trénovaném koni, zvykne si na zastavení poté, co jste použili plnou parádu na vnitřní straně. Váš kůň automaticky přivede vnější zadní nohu na úroveň vnitřní, aniž by bylo nutné, abyste použili vnější plnou parádu.

Pokud se pokusíte použít půl-parádu k ovlivnění zadní nohy koně a zároveň použijete aktivní omezující pomůcku na opačné otěži, narušíte na této straně aktivitu zadní nohy koně během fáze protažení, i aktivitu zadní nohy na opačné straně, když se dotkne země. V této situaci se váš kůň bude bránit nebo zdráhat podvolit se. Jeho zadní hlezno a kloub spěnky budou zbytečně namáhány.

Přechod nahoru

Přechody nahoru jsou ze zastavení do kroku, ze zastavení do klusu, ze zastavení do cvalu, z kroku do klusu, z kroku do cvalu a z klusu do cvalu. Stejně jako přechody dolů jsou si i přechody nahoru navzájem velmi podobné. Rozdílů je jednoduše dosaženo intenzitou pomůcek jezdce.

Podívejme se na přechod z kroku do klusu. Nejprve je třeba použít půl-parádu na vnější straně, abyste koně připravili a ujistili se, že je pozorný. Poté pomocí holeně a sedu pobídnete koně přes týl dopředu do nového chodu. V okamžiku, kdy váš kůň přejde do klusu, musíte povolit ruku, abyste koně povzbudili v uvolněném rytmu a nutkání jít dopředu v novém tempu (pamatujte, že stejně jako při přechodu dolů nepřerušujete pružný kontakt, ale spíše se z něj stává lehčí kontakt). V dalším okamžiku bude kontakt pevnější, protože použijete půl-parády, abyste nový chod dále zdokonalili.

 10.jpg

Pokud koně na přechod nahoru nepřipravíte a místo toho použijete přímo pomůcky pro přechod, kůň nemusí být dostatečně v rovnováze a pozorný, aby přechod provedl správně. Může být vašimi pomůckami zaskočený.

Nejlepším příkladem pro ilustraci tohoto scénáře je přechod z kroku do cvalu. Pokud je tento přechod provedený správně, nedojde k žádným klusovým krokům. Představte si, že jedete na koni ve shromážděném kroku a použijete pomůcky pro nacválání, aniž byste koně předem připravili. Ten bude vašimi náhlými pomůckami překvapený a bude spěchat dopředu v klusu a možná nakonec nacválá. To se pravděpodobně stalo i vám! Jestliže se to stane znovu, teď už víte proč. Můžete si připomenout, že jste zapomněli použít půl-parádu na vnější straně, abyste koně připravili.

Pokud nepoužijete dostatečně silnou podporu holení a sedem (nezapomeňte, že potřebná intenzita závisí na úrovni přípravy koně a jeho citlivosti), váš kůň vůbec nezmění tempo. Když použijete pomůcky holení a sedem se správnou intenzitou, ale nepodaří se vám koně protlačit přes týl do vaší mírně zadržující ruky, může se stát, že se váš kůň dostane nad otěž.

Pokud se dobře připravíte a váš kůň změní chod, ale vy nedokážete uvolnit ruku, váš kůň může být napjatý (jako se to stalo při přechodu dolů).

 11.jpg

Abych to uzavřel, půl-paráda je klíčem ke správnému ježdění přechodů. Je to abeceda, která dává jezdci základy k tomu, aby byl schopen efektivně komunikovat se svým koněm. Stejně jako abeceda i půl-paráda vyžaduje čas, abyste se ji naučili správně. Jakmile jezdec získá základní pochopení, může strávit roky cvičením a zdokonalováním své techniky, podobně jako se spisovatel světové úrovně vyvíjí od prvních dětských čmáranic až k vytvoření mnohamilionového bestselleru.

Bez abecedy by spisovatel mohl mít všechny dovednosti světa, ale nebyl by schopen napsat knihu. A půl-paráda je pro jezdce totéž, co abeceda pro spisovatele.

Podobné články

Neexistuje návod, jak správně dát koni poloviční zádrž; protože každý jezdec ji u každého koně použije jinak. A tak Sue Morris přináší několik rad,…

Jednorožce všichni znají a přece ho nikdy nikdo neviděl. Poloviční zádrž je takový jezdecký jednorožec – všichni o ní mluví jako o té nejdůležitější…

Preference cookies: pro nejpohodlnější prohlížení webu
Aby naše webové stránky zůstaly tak, jak je znáte, potřebujeme od Vás souhlas se zpracováním souborů cookies tj. malých souborů, které se Vám ukládají v prohlížeči. Slibujeme, že Vaše data u nás budou v bezpečí.

Nechcete-li i přes to uchovávání dat povolit, stačí kliknout zde.
Podrobné nastavení