Přiznejte se, kdo z vás se umí podívat do koňské huby? Dřív to uměl každý handlíř, dnes si na to v tom lepším případě zveme odborníky. V tom horším se tváříme, že koně žádné zuby nemají a občas jsme potom dost zaskočeni. Pojďme se tedy společně podívat koním na zoubek v novém seriálu MVDr. Kamily Retta a koňského zubního technika Adama Hlinovského. V prvním dílu si povíme to nejzákladnější o koňských zubech.

Snad všem je známý příběh Martina Zacha, muže roku 2009, který nedlouho po zisku titulu částečně ochrnul. Život mu změnil exhibiční skok do vody. Diagnóza zněla celkové ochrnutí, pohyblivost pouze hlavou.

Dnes desetiletý Kuba se narodil s dětskou mozkovou obrnou. Navíc mu život komplikují ještě další diagnózy, jako je hypotonický syndrom, sekundární epilepsie či centrální porucha zraku. Jeho start do života tedy nebyl vůbec snadný.

„Jmenuji se Terezka a je mi 8 let. Můj start do života nebyl úplně perfektní, narodila jsem se s Apertovým syndromem. Pro ty, kteří nevědí, co to vlastně je Apertův syndrom, je to syndaktílie horních a dolních končetin a také špatné srůsty lebečních švů, to znamená, že když jsem se narodila, neměla jsem žádné prstíčky, pouze srostlý chumel kostí a svalové hmoty...

Zpravidla až po druhém roce začínají chodit děti s oční vadou, částečnou či úplnou slepotou. Tedy výrazně později než jejich vrstevníci. Malý Jozífek Michalenko z Huntířova na Jablonecku ale svůj hendikep překonal a díky koním začal chodit už v roce a půl.

Jmenuji se Petra a je mi 22 let. Už od malička jsem si přála jezdit na koni. Můj sen byl a stále je mít svého vlastního koně a s ním jezdit na závody, a to i po světě a jednou se zúčastnit paralympiády.

Chtěli bychom vám představit příběh mladého paradrezurního jezdce, který ve svých 13 letech čím dál častěji v drezurním obdélníku poráží i zkušené „paramazáky“. Obvykle bývají podobné příběhy interpretovány terapeuty, cvičiteli či trenéry. My jsme však požádali o krátké shrnutí příběhu samotné rodiče, kteří svého syna maximálně podporují.

Mnoho rodičů o možnosti zahájení brzké rehabilitace včetně hipoterapie neví a lékaři stále váhají. Jak to vlastně funguje a není to nebezpečné? Přečtěte si o tom, jak koně pomáhají i miminkům.

Příběh Petry s Downovým syndromem nás zavede k paravoltiži. Tato disciplína je u nás neprávem poněkud opomíjená, přestože skýtá bohatý zdroj společných zážitků, zdravé pohybové aktivity, motivace - a krásy, protože spojení hudby, koně a estetického cvičení takové je.

Přečtěte si příběh Vojty a Lucky - jeho začátek je podobný mnoha dalším z oblasti hiporehabilitační praxe: zdravotní postižení a chmurná prognóza. V našem případě se jednalo o to, zda budou vůbec chodit. Ale na své nelehké cestě životem potkali koně a lidi, kteří uměli jejich potenciálu odborně využít.

V našem seriálu se budeme setkávat s klienty hiporehabilitace a s příběhy o tom, jak jim koně pomáhají dostat se zpátky do sedla života. Šárce osud nepřál už na startu a prognózy nebyly příliš nadějné. Přesto je její život díky koním velmi aktivní. A aby toho nebylo málo, užijete si ještě povídání "O zvířecí partičce".

Vědci se pustili už i do zkoumání samotného výcviku koně. Květnatá slova a přirovnání, která jsme zvyklí v souvislosti s ježděním či obecně výcvikem koní slyšet, tak mohou najednou znít úplně jinak. Nebo snad není pomůcka sedem tak přirozená či napojení v kruhovce pouhými "slovy koňského jazyka"?