Kuba na koni sedí a udrží rovnováhu

Dnes desetiletý Kuba se narodil s dětskou mozkovou obrnou. Navíc mu život komplikují ještě další diagnózy, jako je hypotonický syndrom, sekundární epilepsie či centrální porucha zraku. Jeho start do života tedy nebyl vůbec snadný.
Maminka se Jakubovi odmalička velmi intenzivně věnuje a dosáhli spolu všech maximálně možných pokroků. Po několika krátkodobých hiporehabilitačních pobytech se v roce 2009 rozhodli věnovat se léčbě s pomocí koní intenzivně a pravidelně.
Nelehké začátky
Zpočátku Kuba vůbec nebyl schopen jakéhokoliv samostatného držení trupu, používal však i doma vertikalizátor a tak se ve Sdružení Sraz na Toulcově dvoře, kam na hipoterapii docházel, rozhodli zkusit to na koni již od začátku vsedě. Samozřejmě s oporou ergoterapeutky a asistentů. A tak Kuba začal dvakrát týdně jezdit. Rozuměl si s Davidem, svým asistentem a moc rád měl od začátku i kobylku, která s ním pracovala. Hipoterapie mu tak pomáhala nejenom po fyzické stránce, ale i po té psychické. Kuba byl veselý, smál se, s Davidem si při terapii zpívali a pobrukovali.
Pokroky
Pokroky na sebe nenechaly dlouho čekat. Ve druhé společné sezóně již Kuba dokázal na koni sedět bez opory, lépe držel trup i hlavu i při běžných hrách doma a čas, po který vydržel samostatně sedět, se postupně prodlužoval. Kuba dokázal sám sedět už i na kráčejícím koni a vydržel i půl hodiny. A pro člověka se zdravotním problémem není vůbec jednoduché udržet rovnováhu na pohybujícím se zvířeti, obzvláště v případě, že máte vážnou oční vadu.
Vedlejší pozitivní účinky - imunita
Koně Kubu opravdu nadchli. Léto, zima, horko, déšť, jezdil stále. A tak se mu, kromě jeho fyzické kondice, zlepšila i imunita a odolnost. Nebyl prakticky vůbec nemocný. Samozřejmě během léčby přicházely komplikace, jeho oblíbená kobylka se zranila, a tak si zvykal na nové zvíře. Před dvěma lety ho navíc začala velmi trápit kyčel a způsob práce s koněm tedy museli terapeuti přizpůsobit jeho aktuálnímu stavu. I to ale společně zvládli a tak Kuba jezdí dodnes. Dokáže sedět, záda se mu rovnají a svaly pracují tak, jak mají. Pocit, že kráčí, mu koňské nohy propůjčují pravidelně a on i jeho maminka to velmi oceňují.
Hipoterapie
Hipoterapie je fyzioterapeutická metoda využívající trojrozměrný pohyb hřbetu jdoucího koně. Terapie je vedena fyzioterapeutem nebo ergoterapeutem - specialistou pro hipoterapii na základě písemného souhlasu lékaře. Terapeut určuje pro klienta polohu na koni, délku a intenzitu terapie podle jeho aktuálního zdravotního stavu, schopností a rehabilitačního plánu. Kůň je speciálně připraven a veden plnoletým vodičem.
Hipoterapie je účinná rehabilitační metoda pro děti a dospělé se širokou škálou koordinačních poruch, posturálních nebo pohybových problémů. Trojrozměrný pohyb koňského hřbetu aktivuje vzpřimovací mechanizmy, hluboké stabilizační systémy a navozuje střídavé pohybové stereotypy plazení, lezení a chůze. Navíc kůň má o 10 °C vyšší teplotu těla, a tak přímý kontakt s ním příznivě působí na uvolnění svalů a kloubů. Kůň může být veden rychlým nebo pomalým krokem po různém terénu a povrchu, proto se může normalizovat svalové napětí klienta - zvyšovat nebo snižovat. Člověk na jdoucím koni se rytmicky pohybuje vpravo-vlevo, a tím zapojuje symetricky obě poloviny těla - to je důležitá složka pro jedince po centrálních mozkových příhodách a úrazech. Trojrozměrný pohyb koňského hřbetu aktivuje vestibulární systém, který s navozením pohybu v prostoru je důležitou rehabilitační složkou u lidí s poruchami sluchu a zraku. Při terapii se aktivuje limbický systém (pocitový mozek) a tím radost z pohybu, což je největší motivací k pokrokům.
Česká hiporehabilitační společnost (ČHS) vznikla v roce 1993 a v současné době sdružuje 38 členských organizací ve většině krajů republiky a desítky individuálních členů. Každá organizace pracuje zhruba se 150 klienty, ročně se tedy jedná o více jak 5 000 lidí. K dispozici pro klienty je téměř 180 speciálně připravených hiporehabilitačních koní, kterým ČHS uděluje licenci pro jednotlivé obory hiporehabilitace na základě složení specializační zkoušky. Jednotlivá střediska se zabývají různými obory hiporehabilitace - hipoterapií, psychoterapií pomocí koní, parajezdectvím a aktivitami s využitím koní. ČHS také umožňuje vzdělávání pracovníků v jednotlivých disciplínách hiporehabilitace a vydává důležité dokumenty, jako jsou standardy péče, oficiální slovník, etický kodex, metodiky, atd. ČHS poskytuje zájemcům informace nebo rady, sdílí zkušenosti a příklady dobré praxe. Všechny potřebné informace včetně indikací a seznamu provozovatelů dle krajů najdou zájemci na webových stránkách České hiporehabilitační společnosti www.hiporehabilitace-cr.com.
Na stránkách EQUICHANNELu si můžete o hiporehabilitaci a jejích formách přečíst více v seriálu Léčba koňmi.
Galerie




Snad všem je známý příběh Martina Zacha, muže roku 2009, který nedlouho po zisku titulu částečně ochrnul. Život mu změnil exhibiční skok do vody.…
Ani Apertův syndrom Terce nezabránil v realizaci snu

„Jmenuji se Terezka a je mi 8 let. Můj start do života nebyl úplně perfektní, narodila jsem se s Apertovým syndromem. Pro ty, kteří nevědí, co to…