Dopravní policie a veterinární správa připravují po vzoru EU kontrolu vozidel přepravujících koně. Na tuto dopravu se vztahuje množství předpisů, k nimž jsme pro vás připravili instruktážní video...

Každý z nás žije v přesvědčení, že způsobí-li svému spoluhráči při sportu úraz, není za tento nijak odpovědný, stal-li se v rámci sportovní disciplíny. Je tomu však skutečně tak? Dotýká se to jezdeckých disciplín? Můžete být pro způsobení úrazu i trestně stíhatelní?

Při mezinárodních závodech ve všestrannosti CIC** v Pardubicích začátkem srpna došlo k situaci, kdy na jedné z překážek terénní zkoušky utrpěli pád 3 jezdci z cca 10 startujících. Po této situaci technický delegát G. Meszaros z Maďarska rozhodl o vyřazení této překážky z trasy terénní zkoušky a nahradil ji opodál stojícím jiným skokem, který byl zařazen do kurzu soutěže CIC*.

V loňském roce časopis Jezdectví /XI/04/ otiskl můj článek týkající se nového disciplinárního řádu. V tomto článku jsem tento disciplinární řád zhodnotil jako v mnoha směrech chybný, jdoucí proti zásadám českého právního řádu a i v některých bodech jako přímo protiprávní.

Od dubna r. 2004 nabyl účinnosti nový disciplinární řád /DŘ/. Je však otázkou, zda slouží skutečně jezdecké veřejnosti nebo je to pouze nástroj vládnutí funkcionářů členské základně. Kromě tohoto základního problému trpí tato norma řadou právních nedostatků neslučitelných s naším právním řádem.

Systém profesní přípravy a odborného výcviku příslušníků jízdního oddělení Policie České republiky.

Při plnění služebních úkolů Policie ČR jsou využívána zvířata, která jsou spojena s činností člověka již od nepaměti. Domestikace psů a koní člověkem nastolila v historii vývoje lidstva nové dimenze a možnosti. Psi a koně provázeli lidstvo ve všech jeho činnostech. I k policistům patří neodmyslitelně pes a kůň a to platí v i dnešní přetechnizované době. Bez služebních psů by se neobešla pohraniční policie, bez služebních koní speciální policejní jednotky určené pro běžnou hlídkovou službu a pro obnovení veřejného klidu a pořádku, zejména při jeho hromadném narušení, při kterém dochází k páchání trestné činnosti.

Dny jsou již viditelně kratší a slunečných dnů je pramálo. Mnozí z nás tak mnohdy musejí absolvovat jízdu na koni i za snížené viditelnosti. Ne všichni si však uvědomují povinnosti, které musí dodržovat při jízdě na veřejné komunikaci. Za špatné viditelnosti je dodržování dopravních předpisů dvojnásob důležité, proto nebude jistě na škodu, připomenout si § 60 - Jízda na zvířatech a vedení a hnaní zvířat. Policejní „Kryšotové“ se příště mohou zaměřit i na vás :o)

Vážená redakce Jezdectví, v listopadovém čísle Jezdectví jste uveřejnili mou reakci na článek JUDr. Ing. J. Staňka CSc. o obecném užívání lesů i s odpovědí dr. Staňka. Domnívám se však, že jeho článek není odpovědí na otázky, kterých se můj dopis dotýká, a proto si dovolím k této jeho reakci několik poznámek.

V jednom z předcházejících čísel časopisu JEZDECTVÍ byl uveřejněn článek nadepsaný "Jezdectví a obecné užívání lesů". Na tento článek reagovalo několik čtenářů, na jejichž dopisy se pokusím alespoň stručně odpovědět, resp. původní článek na základě připomínek čtenářů doplnit.

Vazeni pratele, na vasem serveru jsem zaznamenal diskuzi o problematice jezdeni v lesich. Problem mne zaujal, protoze sam jsem lesnik, aktivni myslivec, stejne jako milovnik koni, fanousek jezdeckeho sportu a nadseny rekreacni jezdec.

Vážení, jsem rekreační jezdec a příznivce koní. Zajímám se proto o všechno možné, co s koňmi souvisí a samozřejmě odebírám též časopis Jezdectví. V červnovém Jezdectví mě zaujal článek dr. Staňka Jezdectví a obecné užívání lesů, jednak protože ze zkušeností ze stáje, kde jezdím, vím, že problémy s tím, zda někde s koňmi jezdit můžeme nebo ne, jsou dost časté a jednak proto, že jako absolventku právnické fakulty UK mě tento článek zajímal i z "profesionálního hlediska". Některé pasáže tohoto článku mě však dost rozčarovaly, protože, podle mého názoru, dovádí dr. Staněk dikci zákona ad absurdum, což mi potvrdili i moji známí, kteří článek četli.