Jezdectví a obecné užívání lesů - polemika

17. 10. 2000 Mgr. Jana Jandusová

Vážení, jsem rekreační jezdec a příznivce koní. Zajímám se proto o všechno možné, co s koňmi souvisí a samozřejmě odebírám též časopis Jezdectví. V červnovém Jezdectví mě zaujal článek dr. Staňka Jezdectví a obecné užívání lesů, jednak protože ze zkušeností ze stáje, kde jezdím, vím, že problémy s tím, zda někde s koňmi jezdit můžeme nebo ne, jsou dost časté a jednak proto, že jako absolventku právnické fakulty UK mě tento článek zajímal i z "profesionálního hlediska". Některé pasáže tohoto článku mě však dost rozčarovaly, protože, podle mého názoru, dovádí dr. Staněk dikci zákona ad absurdum, což mi potvrdili i moji známí, kteří článek četli.

Rozhodla jsem se proto napsat polemickou reakci na tento článek, což jsem udělala a 21.6.2000 odeslala na adresu redakce Jezdectví. Dosud však (do říjnového čísla Jezdectví) moje reakce nebyla otištěna. Domnívám se, že pokud bude můj dopis otištěn za půl roku nebo i delší dobu, nebude už mít smysl, protože si nikdo nebude pamatovat, co se v článku, na který jsem reagovala, psalo.
Proto posílám tento dopis i Vám, abyste zvážili, zda by stálo za to, publikovat ho na Vašem serveru. Přece jen elektronické prostředky jsou rychlejší než papírové a možná, že by odlišný názor na výklad zákona v této oblasti mohl pomoci některým stájím, které s problematikou užívání lesa bojují:
 

Vážená redakce Jezdectví,

ráda bych reagovala na článek JUDr. Ing. J. Staňka CSc., Jezdectví a obecné užívání lesů, publikovaný v červnovém čísle Jezdectví. Vítám, že se problematika obecného užívání lesů konečně veřejně zmiňuje a osvětluje, protože z vlastní zkušenosti vím, že v této oblasti často vznikají problémy, se kterými se potýkají nejen jezdci na koních, ale i cyklisté, pro něž platí stejný režim užívání lesa, a v menší míře i pěší turisté. Ráda bych však vyslovila odlišný názor na některé otázky, které dr. Staněk ve svém článku zmínil.

Za prvé, dr. Staněk zmiňuje ustanovení § 20 odst. 5 lesního zákona, podle nějž organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat jen na základě oznámení orgánu státní správy lesů (tj. okresnímu úřadu) podaném nejméně 30 dnů před konáním této akce. Lesní zákon nedefinuje pojem organizované nebo hromadné sportovní akce. Dr. Staněk v článku tvrdí, že praxe se ustálila na názoru, že za organizovanou nebo hromadnou sportovní akci je třeba považovat i společné vyjížďky několika jezdců na koních do lesa. Dr. Staněk však již nezmiňuje, čí praxe se na tomto názoru ustálila. Taková praxe by musela být rozšířená, soustavná a jednotná. Protože tyto akce se oznamují orgánu státní správy lesů, tj. okresnímu úřadu, měla by to, podle mého názoru, být praxe okresních úřadů (ty by měly vyžadovat oznamování vyjížděk do lesa). Vzhledem k tomu, že rozhodování okresních úřadů probíhá v rámci správního řízení, kde se neuplatňuje tak striktně zásada, že každý má pečovat o svá práva a nese následky svých opominutí a kde je širší poučovací povinnost správního orgánu, než v řízení soudním, myslím si, že okresní úřady by měly poučit jezdecké kluby, ale i všechny majitele koní a kol ve svém okresu, že pokud tak nečiní, jsou povinni oznamovat své akce okresnímu úřadu podle lesního zákona. Zatím jsem se však nesetkala s žádným případem, kdy by jezdecký klub nebo soukromý majitel koní či kol oznamoval konání běžných vyjížděk okresnímu úřadu nebo mu na každý rok předkládal plán, trasy, četnost a délku vyjížděk, ani s tím, že by okresní úřadu upozorňoval na takovou povinnost nebo její dodržení vynucoval a nedodržení sankcionoval. Proto nelze činit obecné závěry o tom, co se rozumí organizovanou nebo hromadnou sportovní akcí z názorů, které patrně zastávají jen některé okresní úřady nebo jiné orgány, pokud nejde o názor obecně rozšířený a zachovávaný.

Má druhá připomínka se týká samotného vymezení organizované nebo hromadné sportovní akce. Dle článku dr. Staňka je to "i společná vyjížďka několika jezdců na koních do lesa." Z této formulace vyplývá, že organizovanou nebo hromadnou sportovní akcí je tedy cokoli, co dosahuje intenzity stejné nebo vyšší než je vyjížďka několika jezdců na koních. Hlavní kámen úrazu tohoto vymezení vidím v určení toho, co znamená slovo několik. To je velmi neurčité vymezení - může znamenat podle názoru každého jednotlivého okresního úřadu v podstatě jakékoli množství od 3 jezdců (to považuji za nejmenší množství, které lez označit slovem několik) výše. Sjednotit tento výklad by mohl pouze nadřízený orgán, tedy příslušné ministerstvo.

S takovým vymezením organizované nebo hromadné sportovní akce však nesouhlasím. Takové vymezení by mohlo vést k absurdním situacím, kdy např. rodina o 4 - 5 členech, která pravidelně nejezdí do lesa, by se musela 30 dnů předem rozhodovat, že v určitý den se sejde a pojede na vyjížďku, ať už na koni nebo na kole. Otázka je, co by dělali v případě, že v oznámený den bude pršet a oni budou chtít uskutečnit vyjížďku následující den. Dle tohoto vymezení by patrně museli předem oznámit více dní, kdy vyjedou do lesa nebo čekat dalších 30 dní a doufat, že tentokrát nebude pršet. Takové řešení mi připadá absurdní a domnívám se, že účel zákona takové situace nechtěl nastolit.

Navíc, pojem organizovaná nebo hromadná sportovní akce je vedle lesního zákona použit v několika dalších právních předpisech - jde asi o 15 vyhlášek, které obvykle zřizují přírodní rezervaci, chráněnou krajinnou oblast či národní park. Tyto právní předpisy sice trochu odlišně formulují tento pojem - užívají výraz hromadná sportovní a jiná akce nebo veřejná, sportovní nebo jiná hromadná akce - ale není pochyb o tom, že jde o totéž. Ani ony tento pojem nevymezují, ale vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 6/1991 Sb. v příloze 3 mluví o organizované akci s hromadnou účastí a jako příklad zmiňuje závody, srazy, pochody a v příloze 17 jako příklad zmiňuje závody, srazy apod. Domnívám se, že vymezení uvedené dr. Staňkem tyto příklady daleko překračuje.

Účelem institutu obecného užívání lesa je umožnit všem osobám volný vstup do lesa při využívání rekreační funkce lesa a toto jejich právo omezit opravdu jen v nejnutnějších případech odůvodněných vážným zájmem na bezpečnosti osob užívajících les nebo na bezpečnosti lesa ( např. při nebezpečí vzniku lesních požárů v době velkého sucha). Domnívám se, že vymezením organizované a hromadné sportovní akce v článku dr. Staňka by do práv osob užívat les bylo výrazným způsobem zasaženo - nejen pokud jde o jezdce na koních, ale i cyklisty a pěší turisty - i ti by museli oznamovat předem, kdy chtějí jít/jet do lesa, případně na každý rok vypracovávat plán, kolikrát, kdy a v jakém počtu hodlají les navštívit. Troufám si říci, že takovýto zásah již hraničí se zasahováním do práva svobody pohybu, zaručeného Listinou základních práv a svobod.

Podle mého názoru je třeba vykládat pojem organizované nebo hromadné sportovní akce v kontextu s účelem celého lesního zákona a v kontextu s účelem institutu obecného užívání lesa.

Pokusím se o vysvětlení mého názoru na to, co lze označit za organizovanou nebo hromadnou sportovní akci použitím jazykového výkladu, kdy se vychází z obvyklého významu slov, užívaného v běžném jazyce. Při použití tohoto výkladu by se pak pod tento termín zahrnovaly pouze případy konání neobvyklých nebo nepravidelných akcí, které vybočují z rámce běžné činnosti daného subjektu (např. jezdecké závody, běžecké nebo cyklistické závody či dálkový pochod). Jestliže má jít o akci organizovanou, rozumím tím to, že daná akce se řídí určitými pravidly, stanovenými buď nějakou vyšší autoritou nebo samotným pořadatelem, účastníci jsou na akci pozváni nebo se přihlašují, jsou povinni stanovená pravidla dodržovat a pořadatel jejich dodržování vyžaduje a porušení sankcionuje. Pod pojmem hromadná sportovní akce pak rozumím sportovní akci, která nemá tak přesně stanovená pravidla nebo dodržování pravidel není nijak sankcionováno a je na účastníku, zda se jimi bude řídit, případně akce na níž není třeba se přihlašovat a kdokoli a kdykoli se k ní může připojit. Podmínkou je, aby akce byla hromadná, tedy, aby byl určitý větší počet účastníků - dle mého názoru alespoň 15 - 20.

Pokud jde o vymezení toho, co je sportovní akce, myslím, že většina se mnou bude souhlasit v tom, že se tímto výrazem obvykle rozumí jednorázová událost nebo událost, která nespadá do běžné činnosti osoby, která ji pořádá a kterou tato osoba pořádá nad rámec své činnosti, i když se může konat několikrát do roka.

Vzhledem k tomuto vymezení pojmu organizované nebo hromadné sportovní akce se domnívám, že pod tento pojem lze zahrnout např. jezdecké závody, Hubertovu jízdu nebo organizovaný veřejný trénink, ale v žádném případě společnou vyjížďku několika jezdců do lesa - domnívám se, že zde chybí jak znak organizovanosti, tak hromadnosti. Myslím si, že takovéto vymezení je i v souladu s kontextem celého lesního zákona i institutu obecného užívání lesa, které chtějí docílit toho, aby všechny osoby mohly užívat les k rekreaci v co nejširší míře a za co nejjednodušších podmínek.

S pozdravem


Mgr. Jana Jandusová

Podobné články

BRNO, ZNOJMO – Policisté na jižní Moravě se zaměřují na kontroly zazimovaných rekreačních chat. Vzhledem k mnohdy špatně přístupnému terénu do akcí…

Seznam zprávy

Na hřbitovech v Pardubicích teď hlídkují také policisté na koních, v období svátků zemřelých tam jezdí velké množství lidí, což může lákat zloděje.