Není nad to, když se kůň může poklidně pást; vždyť je to jeho nejpřirozenější strava. Co když ale s chutnou trávou pozře i nějakou jedovatou rostlinu? Nebo se některá podobná dostane do sena? Možná si ani nevšimneme, co kůň s chutí rozžvýkal a polknul, ale příznaky otravy obvykle nepřehlédneme. Je pak dobré vědět, že se o otravu jedná – a co ji asi způsobilo.

Dost možná i vaši mazánci nakynuli s podzimem jako buchtičky, zadek louplý ve stylu panské kuchařky a v korýtku na zádech by bylo možné transportovat snad i deset litrů vody. Bitva s nadváhou se v mnoha stájích odehrává prakticky po celý rok výhradně na hlavní bojové linii.

MVDr. Kateřina Černá je nejen koňská ambulantní veterinářka, ale také velmi žádaná chiropraktička a certifikovaný koňský kineziologický tejpovací terapeut – CEKTT. Dnes tedy rozhovor s MVDr. Kateřinou Černou a to nejen na toto vždy velmi žhavé téma!

Přeprava koní patří k občasnému nebo dokonce každodennímu chlebu jezdců. Pokud vezete svého koně jen pár kilometrů na vyjížďku, je to jednoduché – nic moc k tomu nepotřebujete. Pokud ale povezete koně na vzdálenost delší než 65 kilometrů, už vám do přepravy začnou výrazně hovořit předpisy.

Co může majitel koně udělat pro to, aby pomohl koni od bolestí nohou? Svoje zkušenosti popisují v překladu článku z The Horse.com dva veterináři, kteří mají s léčbou onemocnění končetin u koní dlouholetou praxi.

Nastupující podzim s železnou pravidelností rozfouká po většině stájí diskuse, jejichž středobodem se stanou jásavě rudé plody růží. Ano, ne, kdy, jak a kolik? Šípky se dostaly v posledních letech na výsluní, jsou mimořádně populárním krmným doplňkem a trh nám je nabízí takové či onaké ze všech stran. Jak to ale je? Má smysl krmit koním šípky anebo ne? Šálek, desek kusů či raději rovnou celý kýbl? Komu a čemu máme věřit? Existuje relevantní rozuzlení tohoto nadmíru "moderního" tématu?

Je to již 3 roky, kdy byla poprvé v České republice podána genová léčby Zolgensma dětem se Spinální muskulární atrofií (SMA). Celkem 18 dětí ve věku 1 rok až 10 let, které jsou po podání tohoto léku, jezdí do Centra hiporehabilitace Mirákl, o.p.s. na hiporehabilitační pobyty. Ty jim pomáhají zlepšovat fyzický i psychický stav.

Do výběhu a na pastvu s ohlávkou nebo bez? Dva odborníci, které oslovil časopis Cavallo, analyzují klady a zápory ohlávek na pasoucích se koních.

Pohybový systém koně je fascinujícím a komplexním mechanismem. Pokud dojde k poruše některé ze struktur pohybového systému, tj. svalů, šlach, kostí, kloubů, vazů nebo nervů, může to mít vážné důsledky pro jeho zdraví, pohybové schopnosti a výkon. V tomto článku se zaměříme na periferní nervy, které hrají klíčovou roli v přenosu smyslových a motorických informací. Tyto nervy propojují různé části pohybového systému a umožňují koni plynule se pohybovat a reagovat na vnější podněty.

Obecně je pro kastraci optimálně doporučováno období mezi druhým a třetím rokem života hřebečka. A to jak z hlediska dalšího vývoje chování a morfologického vývoje koně, tak v souvislosti s riziky operace a komplikací, ke kterým může dojít. Nedávno publikovaná studie ale naznačila, že hříbata zřejmě mohou být kastrována podstatně dříve – dokonce i ve věku tří dnů – a to zřejmě bez nepříznivých následků.

Zdraví hřbetu je zásadní podmínkou pro dobrou výkonnost koně. Pokud chcete, aby se váš kůň pohyboval zdravě, tedy správně přes hřbet, je potřeba podívat se na koně celostně, tedy vzít v úvahu všechny aspekty života koně. Bylo by chybou přemýšlet jen o hřbetu izolovaně a nevzít v úvahu celého koně. Nezdravá biomechanika může vést k bolestem zad, žaludečním vředům, špatné výkonnosti, záhadnému kulhání bez příčiny, problémům s chováním, ztrátě důvěry, svalovému napětí a mnoha dalším problémům.

Jedna z nejčastějších nemocí koní a téměř „zázračné“ účinky mnohdy proklínané vojtěšky… Asi tak by se dal charakterizovat článek o žaludečních vředech, jejich podstatě, léčbě a prevenci.