Růže šípková

Růže šípková, latinsky Rosa canina, je rostlina náležící do čeledi růžovitých (Rosaceae). Jedná se o planě rostoucí, listnatý, opadavý keř, který dorůstá průměrné výšky jednoho až tří metrů. Pětičetné květy růže šípkové slabě voní a mají bílou, narůžovělou až růžovou barvu a vyrůstají jednotlivě nebo po dvou až třech na řídkém chocholíku. Květy jsou samosprašné, ale k opylení může dojít i díky přenosu pylu hmyzem.

Plody růží jsou sytě rudé šípky (lat. Fructus cynosbati), které jsou z hlediska morfologického složeným souplodím (nepravý plod), na jehož stavbě se podílí nejen jednotlivé plody (nažky), ale i češule květu a květní lůžko. Svoji typickou červenou až tmavě rudou barvu mají šípky díky vysokému obsahu karotenoidů. Nažky uvnitř šípku, vzniklé z jednotlivých volných (apokarpních) pestíčků, jsou obklopené chloupky, z nichž ale nemusíme mít obavy. Alergické reakce jsou u koní více než vzácné a zdravý kůň si s dráždivými pestíčky poradí. Je ale pravdou, že pokud mají koně ve výbězích k šípkům volný přístup, ne všichni je žerou s oblibou. Dost možná ale vybíravci dělají velkou chybu. Karotenoidy totiž ani zdaleka nejsou to jediné, co plody růže šípkové obsahují...

Proč právě šípky?

Již více než dva tisíce let je růže šípková považována za rostlinu léčivou. Údajnou schopnost léčit vzteklinu připsal této rostlině již Plinius starší. Příznivé působení šípků na lidský organismus ale detailně popisuje například i anglosaský herbář z 11. století. Plody růže zkrátka jsou nedílnou součástí lidového léčitelství od nepaměti a současný enormní zájem o ně tedy čerpá z hluboce usazených kořenů.

Léčivé účinky ovšem nejsou připisovány jen plodům růže, které jsou v mnoha částích světa mimochodem i ceněnou potravinou, tuto schopnost mají i listy a okvětní plátky.

Samotné šípky obsahují několik skupin biologicky aktivních látek. Mají vysoký obsah vitamínu C, A, B1, B2, E a vitamínu K. Významný je i jejich obsah flavonoidů, které patří mezi tak zvané sekundární metabolity. Flavonoidy (známé také jako vitamín P nebo bioflavonoidy) působí antioxidačně. Tyto sekundární metabolity některých druhů rostlin omezují působení oxidačního stresu. A některé flavonoidy jsou skutečně velmi cennými antioxidanty. Vysoké hodnoty flavonoidů ale naleznete také v ostružinách, malinách, borůvkách, lékořici, černém rybízu, aronii, granátovém jablku, červených grapefruitech, olivách a oleji z nich, rajčatech, červeném víně nebo kakau.

Mimo výše uvedené obsahují plody růže šípkové také glykosidy (např. tilirosid, multiflorin), organické kyseliny (kyselina jablečná, citrónová), třísloviny, pektiny, některé makro- a mikroelementy a slizy.

Pokud budete chtít šípky nabízet svým koním, naleznete milion odkazů, které ale ve finále budou odkazovat jeden na druhý. Jasných informací k dispozici nemnoho. Přesto se ale pokusíme alespoň některá relevantní fakta na jednu hromádku poskládat...

Šípky - zdroj vitamínu C?

Vitamín C, kyselina askorbová, je ve vodě rozpustná živina a vitamín zastávající v organismu mnoho významných funkcí.

Koně, a spolu s nimi i většina živočichů, vyjma kupříkladu člověka anebo morčete či lososa, jsou schopni si vitamín C sami syntetizovat a neměli by tedy potřebovat žádnou další suplementaci vitamínu C v krmné dávce.

Může se tedy zdát, že v této souvislosti můžeme šípky hodit za hlavu. Věc je ale komplikovanější. Vitamín C je neenzymatický antioxidant, který může sehrát významnou roli například při ochraně plic před oxidačním poškozením. Neenzymatické antioxidanty (karotenoidy, vitamín C, vitamín E, rostlinné polyfenoly) totiž mají schopnost přerušit řetězové reakce volných radikálů, což zabraňuje úbytku enzymatických antioxidantů v organismu.

Uskutečněné výzkumy naznačují, že biologická dostupnost kyseliny askorbové může být velmi důležitá u těch druhů zvířat, která si jsou schopna tento vitamín sama syntetizovat. Jedna ze souvisejích studií například doložila, že pokud je koním orálně podáváno 20 mg kyseliny askorbové na jeden kilogram hmotnosti po dobu dvou týdnů, dojde ke zvýšení průměrné plazmatické koncentrace kyseliny askorbové v bronchoalveolární výplachové tekutině. Dotace organismu koní vitaminem C tedy může hrát roli v ochraně plic před poškozením oxidačními reakcemi a záněty dýchacích cest, a to i alergického původu.

Pokud tedy chceme chránit organismus koní před oxidačním stresem, který je příčinou mnoha onemocnění či poškození důležitých tkání, klademe vyšší požadavky na výkon, řešíme poúrazové či pooperační stavy, je doplnění kyseliny askorbové dobrou volbou.

Pomohou nám ale v této souvislosti šípky?

Obsah vitamínu C v šípcích se různí. Vliv na jeho obsah v plodu má nejen lokalita, nadmořská výška, ale především konkrétní druh růže. Nejvyšší obsah vitamínu C v plodech - 1800 mg/100 g - má druh Rosa pendulina (R. alpina) - růže alpská a Rosa cinnamomea - růže skořicová - 1700 mg/100 g. Naopak Rosa canina - růže šípková - má obsah vitamínu C v plodech za všech druhů růží nejnižší. Uvádí se 800 mg/100 g, ale v některých zdrojích je uváděn obsah i významně nižší (390 - 426 mg/100 g.)

Teď zkusíme počítat. Doporučená denní dávka vitamínu C pro člověka se pohybuje mezi 60 až 100 mg/ na den.

Jedna polévková lžíce čerstvých šípků váží přibližně 30 gramů. Sušené plody pak mají hmotnost asi 20 gramů. Tato čísla jsou samozřejmě pouze orientační, lžíce máme různé, obsah látek v šípcích se mění též. :) Přesto z těchto údajů můžeme snadno odvodit, že pokud bychom chtěli koním obohatit krmnou dávku o 10 gramů kyseliny askorbové, museli bychom koním o průměrné hmotnosti 500 kg zkrmovat nejméně 0,5 kg šípků každý den, což je obtížně realizovatelné. Zdá se tedy, že šípky v souvislosti s dotací organismu koní vitamínem C efektivní volbou nebudou. 

A to i z důvodu příliš vysokého obsah cukrů, který je přibližně 30 %. V žádném případě tedy nelze doporučit podávání vysokých dávek těchto plodů koním s predispozicí k laminitidě, případně trpícím equinním metabolickým syndromem (EMS). O možných reakcích gastrointestinálního traktu ani nemluvě.

Šípek jako analgetikum, šípek proti zánětům...

Je prokázáno, že preparáty vyrobené z šípků mají protizánětlivé a antinociceptivní (bolest potlačující) účinky. Navíc dlouhodobé používání těchto extraktů nemá žádné vedlejší účinky, nevede ke krvácení gastrointestinálního traktu, což je častý důsledek dlouhodobého užívání nesteroidních antiflogistik (NSAID) a neopioidních analgetik.

Výzkumy, které byly v této souvislosti uskutečněny u lidí, jsou mimořádně nadějné. Protizánětlivé a antinociceptivní účinky extraktů z šípku vykazují o 50 až 100 % vyšší účinost, než jakých dosahují analgetické a protizánětlivé léky ze skupiny ASA a NSAID.

Některé studie také doložily, že u koní a psů, kterým byl podáván extrakt ze šípků, bylo možné vysledovat zvýšení výkonnosti a rychlejší regeneraci po zátěži. Biologická dostupnost aktivních složek z celých plodů je ale velmi omezená, získaná data se týkají pouze extraktů.

Přestože tedy šípky obsahují účinné protizánětlivé látky (a vědci se je snaží izolovat), v běžné praxi z této skutečnosti nic moc nevyvodíme. Bylo by potřeba zkmovat mimořádně velká množství čerstvých nebo sušených plodů, abychom se přiblížili množství účinných látek obsažených v testovaných extraktech. Minimální množství, které by mohlo mít jistý terapeutický efekt, je 300 g/den. Situace je tedy v této souvislosti shodná jako u vitamínu C. Množství šípků, které bychom museli zkrmovat, je příliš vysoké.

Jsou šípky užitečným zdrojem minerálů?

Minerální látky dělíme na makroprvky a mikroprvky. Mezi makroprvky patří vápník, fosfor, sodík, draslík, chlor a hořčík. Mikroprvky neboli stopové prvky, které mají významnou roli ve výživě koní, jsou zinek, selen, železo, jód, kobalt a měď. Nejen makroprvky, ale i mikroprvky musí stát v centru pozornosti chovatelů, protože tyto prvky si organismus koně nedokáže vyrobit a ani je efektivně nahradit. Jejich dotaci je tedy nutné kontinuálně zajistit. A mohou nám v této souvislosti vypomoci plody růží?

Pro představu. Z dostupných zdrojů vyplývá, že jeden kilogram šípků plané růže obsahuje průměrně 1 mg mědi a 3 mg zinku. Denní doporučená dávka mědi pro koně o průměrné hmotnosti 500 kg je 100-125 mg. Doporučená denní dávka zinku je 400-500 mg, přičemž 500 mg denně je doporučováno pro kojící klisny. Je tedy jisté, že šípky v této souvislosti zajímavou alternativou rozhodně nebudou. Existují mnohem lepší způsoby, jak doplnit měď, zinek a další mikroprvky. Například tolik žádaný selen neobsahují šípky dokonce žádný.

Takže?

Celé šípky, čerstvé anebo sušené (zde ale pozor - šípky při sušení snadno podléhají plísním - věnujte tedy procesu jejich sušení náležitou pozornost), můžeme bez obav po hrstech zkrmovat jako zajímavou pochutinu. Víc než potěšení z pamlsku bychom ale, při tomto způsobu podávání, očekávat neměli. Přestože terapeutický a substituční účinek šípky v běžných dávkách zásadní význam nemají, přesto zůstávají mimořádně cenným doplňkem výživy. Každá možnost obohatit základní krmnou dávku má svou hodnotu.

Dnes se až příliš mnoho koní musí spokojit s pobytem na pastvinách, které postrádají druhovou diverzitu a převažují na nich monokulturní travní porosty. Druhově pestrá luční společenstva jsou na většině lokalit jen snem. Pokud tedy právě náš kůň bydlí na fádní a „posmutnělé“ louce, život mu i hrst šípků v každém případě zpříjemní.

Vhodným "dárkem" ale rozhodně nejsou jen šípky. Nabízet můžeme snítky hlohu (včetně plodů), maliníku, ostružiníku, vrby, lísky, buku, břízy. Z bylin pak mnohde ještě i nyní svízel přítulu, kerblík lékařský, zavadlé kopřivy, smetanku, řebříček, jitrocel kopinatý nebo pelyněk černobýl. Stačí, když se podíváte do herbářů a zjistíte si, které rostliny jsou ke zkrmování vhodné.

Jestliže se ale rozhodnete potěšit svého koně pamlsky v podobě volně rostoucích rostlin:

• Nikdy nepřeceňujte své vědomosti a nikdy nezkrmujte rostliny, jestliže máte sebemenší pochybnosti o tom, že jste je správně určili! Naučte se bezpečně identifikovat jedovaté druhy rostlin, s kterými se můžete setkat nejen ve volné přírodě, ale i v zahradách (mohou být vysazeny v blízkosti stájí, výběhů nebo expandují do krajiny zplaněním). Na území České republiky se vyskytuje přibližně 3700 taxonů vyšších rostlin. V průběhu staletí se jich k léčebným účelům používalo asi 800. Dnes je využíváno necelých 200 taxonů vyšších rostlin, přičemž ale většinu z nich by měl k fytoterapii používat pouze odborník. Koním tedy předkládáme jen vhodné druhy rostlin, nekombinujeme více než pět až šest druhů a nepodáváme je ve větším množství a dlouhodobě. Méně běžné druhy rostlin koním předkládejte jen na doporučení nebo opravdu jen příležitostně a v minimálních dávkách. Pokud jste si jisti svými vědomostmi v oblasti bylinkářství, můžete být odvážnější, přesto ale nikdy nezapomínejte na nebezpečí, které kombinace látek obsažených v rostlinách mohou vyvolat.
• Nesbírejte rostliny na lokalitách, kde nemáte 100% jistotu, že zde nebyly aplikovány chemické postřiky či hnojiva a rovněž tam, kde na rostliny působí, ve zvýšené míře, exhalace. To se netýká jen silničních komunikací se zvýšeným provozem. Nebezpečné je sbírat rostliny například i v blízkosti spaloven, průmyslových závodů či skládek odpadů.
• Pamatujte, že při zdravotních potížích koně je třeba kontaktovat veterinárního lékaře a nikoli aplikovat fytoterapii. Obzvláště pak, pokud k tomu nejsme dostatečně kompetentní. Jestliže chcete konvenční veterinární léčbu fytoterapií podpořit, měli byste svůj záměr s veterinárním lékařem konzultovat. O hrsti šípků se samozřejmě zmiňovat nemusíte. Cokoliv navíc ale za konzultaci rozhodně stojí.
• Koně z holých výběhů obvykle sežerou vše, co jim předložíme. Buďte tedy kreativní, nabízejte koním léčivé byliny, ale i zde platí, všeho s mírou. Bez dostatku vědomostí můžete snadno napáchat více škody nežli užitku. Mnoho majitelů dnes bezhlavě sype do žlabů (a někdy i do sebe:)) prakticky cokoliv, o co právě zakopne. Myšlenka může být dobrá, ale krmnou dávku koní opravdu nelze sestavovat v podobném duchu, v jakém pekli pejsek s kočičkou svůj slavný dort. :) 

 Použité zdroje:

• ScienceDirect, LWT - Food Science and Techlogy, červen 2014: Evaluation of volatiles, phenolic compounds and antioxidant activities of rose hip (Rosa L.) fruits in Turkey
• Free Radical Research, červenec 2009: Pulmonary Bioavailability of Ascorbic Acid in an Ascorbate-synthesising Species, the Horse
• ResearchGate, květen 2016: The role of rose hip (Rosa canina L) powder in alleviating arthritis pain and inflammation – part II animal and human studies
• ScienceDirect, říjen 2016: A review of the antioxidant potential of medicinal plant species