Kdo by si nepřál mít okolí svého domu a samozřejmě i stáje či jízdárny zkrášlené atraktivními rostlinami? Barevné květy či plody zpestří monotónní zeleň trávníků, živé ploty dobře doplní ohrady a jednotlivé stromy poskytnou koním potřebný stín či závětří. Jste si jistí, že jim neublíží na zdraví?

Při toulkách přírodou se nejednou stane, že si kůň něčeho ukousne. Neví, že to může vyvolat velmi nepříjemné následky. V našich lesích, na jejich okrajích a okolo lesních cest i vodních toků roste dost jedovatých rostlin, které je dobré znát a vyvarovat se jich.

Přestože následující rostliny nezpůsobují život ohrožující otravy, mohou nepříjemně zkomplikovat život nám i koni. Jsou situace, kdy koni „není dobře“, a při hledání (a odstraňování) příčiny můžete právě na ně narazit. Jsou všude kolem nás...

Nechejte svého koně jen tak se někde popásat na mezi, na zeleném okraji cesty či v přímém okolí stáje – tušíte, na čem jedovatém si může pochutnat? Ale i samotné pastviny či louky na seno mohou hostit zdroje silných jedů. Podívejme se dnes, jaké nebezpečné býlí můžete na těchto místech mezi zelenou trávou potkat.

V Předboři, části Luk nad Jihlavou, se v sobotu odpoledne splašili koně. Zranili při tom dva lidi a poškodili zaparkované auto. Stalo se to po třetí hodině odpoledne.

Věčné otázky: Nejsem na svého koně těžký? Je můj kůň pro mě dostatečně velký? Podívejme se na odpovědi - možná se budete divit, jací koně jsou pro těžší jezdce nejvhodnější!

I když letos to vypadá spíš na za kamna lezení, doufáme, že se to už brzy změní a jako každoročně věnujeme téma měsíce dubna sportovním jezdcům a začínající sezóně. Letos ale poněkud netradičně – budeme pokračovat v psychologii jezdce, ovšem nyní zaměřené na sportovce. Dnes se popereme s nejčastějším problémem (nejen) začínajících závodníků – se závodním strachem a trémou.

Společnost Eponacell, která jako první v tuzemsku získala certifikát k výrobě léků pro zvířata z kmenových buněk, uvažuje o otevření další laboratoře.

Cvičení dělá mistra a knížky ještě nikoho jezdit nenaučily. Přesto se poměrně často setkávám s dotazem, zda je možné udělat něco pro zlepšení svého jezdeckého umu i mimo sedlo. Zaznívá zpravidla od lidí, kteří chtějí jezdit, zlepšovat se, ale buďto mají vynucenou přestávku, nebo se ke koním z nějakého důvodu nedostanou tak často, jak by chtěli. Mám dobrou zprávu: ano, je to možné....

Že ježdění není lehká dovednost a člověk se ji dlouhá léta učí, víme všichni. Ovšem jak to udělat, abychom na této cestě příliš nebloudili, jak si ji zbytečně nekomplikovat a podle čeho si zvolit průvodce (cvičitele nebo trenéra), to už tak jasné není. Pojďme si tedy povídat, jak si usnadnit proces učení... a taky jaký by měl být dobrý trenér.

K náročné a dlouhotrvající záchraně koně byli profesionální a dobrovolní hasiči ze Šluknova vysláni v neděli v 11:30 do Království u Šluknova.

Dnes si budeme povídat o emocích. Asi nikoho netrápí dobrá nálada a nadšení, co nám ale dělá potíže, jsou emoce negativní - strach, zlost, tréma. Je paradoxem, že evolučně vznikly proto, aby nám pomohly adekvátně reagovat na podněty z prostředí. Bohužel u koní se nám síla ani negativní emoce nehodí, naopak se je musíme naučit zvládat tak, aby nebránily naší komunikaci s koněm.