Mnoho oblíbených okrasných rostlin je jedovatých. Většinou to jsou jejich plody, listy a kůra, které způsobují největší potíže. Myslete na to a raději nikdy nedovolte svému koni, aby si „jen tak" uždiboval z větví kolem sebe nebo z trsů u svých nohou. Myslete na to, aby se koně nedostali k živým plotům či jiných okrasným dřevinám a bylinám, zajistěte to dodatečným hrazením, například elektrickým ohradníkem. Pokud se rozhodnete vytvořit nový výběh či pastvinu, zjistěte si, jaké stromy budou uvnitř růst. Některé totiž mají toxické plody, uškodit může koním i okusování jejich kůry a větví.

Pojďme se podívat, jaké nebezpečí na koně číhá v mnoha zahradách a parcích:

Zelená smrt

Krása je někdy smrtící - aneb pozor na skutečně velmi nebezpečné rostliny!

Tis červený (Taxus baccata)

Tento strom/keř sice většina lidí zná ze zahrad a parků, ale jedná se o naši původní rostlinu, která se v přírodě vyskytuje už jen vzácně na některých místech. O to běžněji ji můžeme vidět v okolí lidských obydlí.

Je to smrtelně jedovatá rostlina (+++), jedovaté je vše kromě červených kalíšků (semena v nich jsou také toxická), především pak jehličí. V tisu se nachází celá řada účinných látek, které se varem ani sušením nemění; nejvíce jich najdeme na začátku roku ve starém jehličí, nejméně pak v jehličí čerstvém (květen). Hlavní alkaloid taxin postihuje oběhový a nervový systém (nejdříve ho dráždí, pak tlumí), snadno se vstřebává ve střevech a má schopnost tlumit i dech a srdce. Pro koně je smrtelně jedovatá už dávka 0,2-0,3 g/kg tělesné hmotnosti, čili na koně vážícího 500 kg je to už 100-200 g jehličí. Koně pak mohou uhynout už za pár minut po pozření.

Pokud je otrava „slabší", objeví se u koně asi za hodinu silný zánět střev, těžká kolika a průjem nebo zácpa, tečou mu sliny nebo se mu okolo huby udělá pěna. Poklesne mu krevní tlak, takže bude slabý, následkem zánětu močového měchýře a ledvin bude mít kůň silné nutkání močit, později bude močit po kapkách, bude se motat, mít křeče a může upadnout. Smrt nastává následkem zástavy dechu či srdce.

Náprstník červený (Digitalis purpurea)

Překrásná léčivka pěstovaná často v našich zahradách jako okrasná, jen výjimečně ji lze najít volně v přírodě. Kromě červeného existují i další druhy náprstníku, například velkokvětý, které mají stejné toxické působení.

Je velmi silně jedovatý (+++), a to i v sušeném stavu, takže může představovat i nebezpečí v seně. Pro koně je smrtelná dávka už 25 g sušených nebo 100-200 g čerstvých listů, a to i v případě, že přijímá více dní po sobě dávky menší. Vše mají na svědomí různé glykosidy, například digitoxin a gitoxin, saponiny, třísloviny a další látky. Působí na srdce a z tohoto důvodu se ve velmi nízkých dávkách používají do léků.
Otrava náprstníkem se projevuje otupělostí, pocením, nepravidelným dýcháním, třesem, krvavě-vodnatým průjmem, zpomalením srdečního tepu a později i poruchami srdečního rytmu, vrávoráním, záškuby a nakonec smrtí následkem zástavy srdce.

Zerav západní (Thuja occidentalis)

Původní na americkém kontinentě, u nás oblíbená parková a zahradní dřevina.

Je silně jedovatý (+++), především jeho jehličí a mladé výhonky. Obsahuje éterické oleje, silice, pryskyřice, hořčiny a další látky, které způsobují záněty kůže, sliznic a ledvin a u vysokobřezích klisen mohou vyvolat potraty v posledních měsících březosti. Koně jsou na pozření mladých výhonků velmi citliví.

Skočec obecný (Ricinus communis)

Tento teplomilný druh se u nás pěstuje především pro okrasu, přestože z jeho semen se vyrábí známý ricinový olej.

Rostlina je velmi silně jedovatá (+++), a to její listy a semena, pokud se rozkoušou. Toxin ricin je bílkovinná látka (tedy nikoli ricinový olej), nejsilnější z mnoha dalších toxinů obsažených ve skočci, silně dráždí sliznice, vyvolává těžké záněty trávicího traktu a poškozuje játra a ledviny. Toxin se v těle hromadí, ale lze ho zničit varem. Pro koně je smrtelná dávka asi 60 g semen skočce.

Za asi 2-24 hodin po pozření se objevuje slinění a dráždění sliznic, kůň se motá, je ospalý, potí se, roste mu tělesná teplota, těžce dýchá. Objevují se koliky a průjmy, blednou sliznice, nastupují křeče, ataxie, svalové záškuby, zpomaluje se tep a dochází k rozpadu červených krvinek. Poškození ledvin se projevuje silným nucením na močení, poškození jater zase žloutenkou.

Jalovec chvojka (Juniperus sabina)

Tento známý okrasný keř je velmi silně jedovatý (+++), a to především díky éterickému oleji sabinenu. Dráždí kůži, sliznice a ledviny a do těla se může dostat i skrze zcela zdravou a nenarušenou kůži. Otrava se projevuje poškozením trávicího traktu s kolikami, průjmem, dále dochází k zánětu ledvin, svalovým křečím, abortům v poslední třetině březosti a k obrnám.

Durman obecný (Datura stramonium)

Bylina rostoucí většinou plevelně v zahradách nebo podél cest či na polích, která pochází ze severní Ameriky.

Je velmi silně jedovatý (+++) díky mnoha alkaloidům jako hyoscyamin, atropin či skopolamin. Ve vysokých dávkách působí podobně jako indiánský „šípový" jed kurare - vyvolává obrny svalů. Kromě toho působí toxiny této rostliny parasympatolyticky, čili zesilují srdeční činnost, omezují sekreci trávicích žláz, poškozují termoregulaci.

Otrava se projevuje nechutenstvím, zvýšením tělesné teploty, rozšířením zornic, žízní, rychlým dýcháním, suchými sliznicemi, omezením pocení. Koně mají průjem, nucení na močení, objevuje se dráždění nervové soustavy a později ataxie, obrny, kůň ulehne a může uhynout.

Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides)

Jedná se o oblíbený zahradní a parkový keř, u nás je sice nepůvodní, ale v teplých oblastech se může šířit do okolí.

Silně jedovatá (++) je celá rostlina, především její plody a semena, a to i ve vysušené podobě. Obsahuje několik alkaloidů, které působí podobně jako nikotin, tedy nepříznivě na nervová centra ovlivňující dýchání a průsvit cév. Pro dospělého koně je smrtelných už 250-300 g semen (0,5 g/kg).

Otrava nastupuje rychle, už za 4-5 hodin se kůň silně potí, třese, zpočátku je podrážděný, pak otupělý, stoupá mu krevní tlak, namáhavě dýchá a má rychlý tep i dechovou frekvenci. Koně také trpí kolikou, poruchami rovnováhy, svalovými záškuby a křečemi. Může dojít až ke smrti následkem zástavy dechu.

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)

Jedná se o neopadavý keř, který se u nás pěstuje v zahradách a parcích, například jako součást živých plotů.

Silně jedovatá (++) je celá rostlina, nejvíce semena a listy. Obsahují kyanogenní prunasin, který se v žaludku mění na kyanovodíkovou kyselinu blokující dýchací řetězec v buňkách. Za smrtelnou dávku lze považovat už půl kilogramu listí.

Postižení koně sliní, jsou podráždění a výrazně dýchají, mohou mít koliky, světle červené sliznice i krev, křeče. Mohou se motat až ulehnout, začínají se dusit a mohou uhynout na zástavu dechu.

Jedovaté živé ploty

Stálezelené keře, které jsou dostatečně husté a ideálně se ještě dají dobře stříhat, jsou oblíbeným lemem a rozdělovníkem cest, pastvin a vůbec jakýchkoli jiných ploch. Často však jsou zdrojem různých toxinů, které mohou v těle nenasytných nebo jen zvědavých koní způsobit problémy.

Kustovnice cizí (Lycium barbarum)

Je to opadavý keř původem z jihovýchodní Evropy a Malé Asie, dovezený k nám byl asi v 18. století. Mezitím i u nás zdivočel a kromě zahrad, kde se používá jako součást živých plotů, ho najdeme i na neudržovaných svazích, náspech, u zdí, kolem cest a železnic, nejčastěji v teplejších oblastech.

Je jedovatý (++), a to díky obsahu glykosidů, saponinů, steroidů i velmi malého množství hyoscyaminu. Koně jsou na působení těchto látek citlivější než lidé, mluví se o tom, že smrtelná dávka pro ně může být už 200-300 g.

Otrava se pozná podle celkového podráždění, rychlého tepu, žízně, dráždění sliznic v dutině ústní a dále v trávicím traktu, koně mívají koliky, průjem a křeče.

Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens)

Tento neopadavý keř pochází z oblasti Středomoří, je nenáročný a snáší dobře sucho, horko i mráz. Oblíbený je v mnoha zahradách a parcích, protože se dá střihem různě upravovat a tvarovat. Slouží proto jako nenáročný živý plot okolo domů i stájí. Kdysi byl využíván i jako léčivka, pro četné nežádoucí vedlejší účinky se od toho upustilo.

Je silně jedovatý (++), především jeho kůra, plody a listy, kterých stačí pro usmrcení koní 700-1000 g. Obsahuje směs alkaloidů, především pak buxin, který má dráždivé a později tlumící účinky na nervový systém a způsobuje pokles krevního tlaku. Některé jiné alkaloidy jsou buněčnými jedy.

Otrava zimostrázem se u koní projevuje zmíněným poklesem krevního tlaku, tedy vrávoráním, neklidem, slabostí. Po pozření dochází i k dráždění trávicího traktu, objevuje se nevolnost a průjem, poškození nervového systému se projevují nejdříve křečemi a později obrnami až celkovou slabostí. Kůň se může udusit.

Zimolez (Lonicera)

Existuje celá řada druhů spadajících pod rod zimolez, z nichž se některé nacházejí nejen v zahradách jako součást živých plotů, ale i volně v přírodě.

Všechny druhu zimolezu mají mírně jedovaté (+) plody. Obsahují hořčin xylostein, saponiny a stopy alkaloidů a kyanogenních glykosidů. Předpokládá se, že hlavním toxinem jsou saponiny. Dříve se používaly i v léčitelství, ale pro své nežádoucí vedlejší účinky se od nich upustilo.

U koní se objevují poruchy krevního oběhu, roste tepová frekvence a tělesná teplota, kůň je otupělý. Nastupuje kolika, průjem, může mít křeče.

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)

Tento keř můžete najít i ve volné přírodě, jinak roste v zahradách a parcích, kde je díky hustému listoví součástí živých plotů.

Je mírně jedovatý (+), a to jeho plody, listy a kůra. Po pozření způsobuje zarudnutí sliznic, bušení srdce, rozšíření zornic, zvýšení tělesné teploty, dále koliky, ataxie a obrny zádě.

Pámelník bílý (Symphoricarpos albus)

Tento známý keř pochází ze severní Ameriky, ale u nás už docela zdomácněl, a to nejen v zahradách a parcích, ale najít ho můžeme i planě rostoucí podél cest a plotů.
Mírně jedovaté (+) jsou jeho plody, bílé kuličky, obsahují saponiny, které dráždí sliznice trávicího traktu. Po pozření se mohou objevit lehké koliky, nevolnost a průjmy.

Nebezpečné stromy

Rostou všude kolem nás, těší nás svým stínem, květy či plody, přesto mohou škodit.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Tento strom (keř) k nám byl dovlečen ze severní Ameriky a v současné době ho najdeme růst i ve volné přírodě na okraji lesů, podél cest apod.

Je silně jedovatý (++) a díky své sladké a voňavé kůře přitažlivý pro zvířata. Už 70 g kůry způsobuje trávicí potíže, 100 g způsobuje poškození centrálního nervového systému, 150 g může být pro dospělého velkého koně smrtelná dávka.

Otrava se pozná podle slinění, rychlého dechu a pulzu, rozšířených zornic, zácpy a koliky. Koně mohou být rozrušení a neklidně chodit po boxe, mít křeče, později poruchy rovnováhy, obrny, mohou až ulehnout. Při poškození jater je vidět žloutenka, při poškození ledvin kůň hodně močí. Kůň může oslepnout a schvátit se na všechny čtyři končetiny.

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)

Původně z Balkánu, v současné době u nás známý a plošně rozšířený strom vysazovaný především v parcích.

Je silně jedovatý (++), především jeho nezralé plody a zelené slupky. Jeho obsahové látky dráždí sliznice a mohou způsobit rozpad červených krvinek. Otrava se projevuje neklidem, žízní, rozšířením zornic, kolikami a průjmem, záškuby svalů, apatií a případně až kómatem a smrtí. Pozor je třeba dát především tehdy, když se vyskytuje v ohradě a koně by mohli spásat spadané plody.

Škumpa orobincová (Rhus typhina)

Tento strom pochází ze severní Ameriky, u nás se pěstuje jako okrasný v zahradách a parcích od první poloviny 19. století, od té doby ji ale můžeme vidět i „divoce" rostoucí v okolí.

Je slabě jedovatá (+) celá rostlina, nejnebezpečnější je pak ve větším množství její mléčná tekutina. Obsahuje hořčiny, kyseliny včetně kyseliny mléčné. U koní vyvolává dráždění trávicího traktu, lehké koliky, průjmy, stříknutí této tekutiny do oka může vyvolat jeho zánět.

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)

Jedná se o náš původní strom, který v přírodě roste ve světlých lesích, na pasekách a okrajích lesů, ale je díky nápadným oranžově-červeným plodům často vysazován i okolo lidských obydlí a podél cest.

Je mírně jedovatý (+), a to zvláště jeho nezralé plody. Obsahuje celou řadu účinných látek, od různých barviv a hořčin po olejovitou parasorbinovou kyselinu, která dráždí sliznice trávicího traktu. Sušením a vařením však její účinek mizí.

Po příjmu většího množství čerstvých plodů jeřábu mohou koně slinit, trpět nevolností a průjmem.

Další jedovaté okrasy zahrad

Potěší pestrými květy, nápadnými plody či originálními listy. Nepotěší svými toxiny...

Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)

Tento stálezelený malý strom či keř s nádhernými červenými bobulemi známými z amerických vánočních pohlednic je u nás nepůvodní a pěstuje se pro okrasu v zahradách a parcích, nebo pro dřevo vhodné k řezbářství.

Cesmína je silně jedovatá (++), a to její rudé plody a listy. Obsahuje celou řadu alkaloidů, saponinů a dalších látek, které vyvolávají především problémy s trávicím traktem. Toxická dávka pro koně není známá, ale už 20 bobulí vyvolá smrt u psů.

Otrava se pozná podle ospalosti koně, koliky a průjmu.

Oleandr obecný (Nerium oleander)

Jedná se o barevně kvetoucí keř pocházející ze Středomoří, u nás se vysazuje do velkých nádob a na zimu schovává v místě, kde nemrzne.
Je silně jedovatý (++), zvláště jeho plody, v něm obsažené účinné látky dokážou lokálně dráždit tkáně, ale také poškozují oběhový systém a způsobují křeče. Člověka může zabít už 30-40 pozřených plodů!

U koně lze po pozření očekávat už za 15 minut zvýšení teploty, zrychlení dechu, poruchy oběhového systému, samozřejmě koliky a průjem nebo zácpu, křeče. Později může dojít k poškození ledvin a jater.

Rododendron (pěnišník) (Rhododendron spp.)

V našich zahradách jsou oblíbené především asijské a severoamerické druhy, které jsou mírně až silněji jedovaté (+ až ++), a to buď jen jejich listy nebo celé rostliny. Jejich účinné látky ovlivňují činnost trávicího traktu, způsobují pokles krevního tlaku, zpomalují srdce a dráždí a poškozují nervovou soustavu.

Otrava se projevuje sliněním, nechutenstvím, pomalým a namáhavým dýcháním, kolikami, průjmem nebo zácpou, křečemi, obrnami, kůň může dokonce uhynout následkem zástavy dechu.

Vistárie čínská (Wisteria sinensis)

Původně japonská a čínská opadavá dřevitá liána s krásnými fialovými nebo bílými květy se do Čech dostala začátkem 20. století a patří mezí oblíbené popínavé zahradní rostliny.

Je mírně jedovatá (+), především její plody (chlupaté lusky) se semeny. Obsahuje kromě jiných látek i glykosid wistarin, který je podobný glykosidu štědřence odvislého, ale má slabší účinek. Jeho účinky se podobají také nikotinu; působí na nervové uzly sympatického nervového systému, ovlivňuje jejich prostřednictvím činnost trávicí soustavy, dýchání i roztahování a zužování cév. Nejdříve tento systém dráždí, později tlumí. Následkem toho dochází k rozšíření zornic, oběhovým potížím, nevolnosti a průjmu.

Břečťan popínavý (Hedera helix)

Jedná se o popínavou rostlinu, která je u nás původní a roste ve stinných listnatých lesích a na skalách. Pěstuje se také na zahradách, především v podobě různých kulturních odrůd, najdeme ho i na starých zdech různých opuštěných míst.

Je to jedovatá rostlina (+), a to jak listy a plody, tak i její šťáva a stonky. Obsahuje více účinných látek, které dráždí sliznice, rozšiřují krevní cévy, aby je později zúžily, a rozkládají červené krvinky.

Otrava se u koní projeví sliněním, podrážděním, nevolností až kolikou a průjmem, nastupují křeče a později i obrny.

Pár tipů na budování zahrad „přátelských pro koně"

Pokud se teprve rozhodujete, jaké rostliny vysadíte do okolí stájí, jízdáren, výběhů nebo pastvin, je dobré si důkladně prostudovat jejich možné nežádoucí účinky po kontaktu nebo pozření. Je dobré řídit se několika obecnými pravidly:

• nepoužívejte exotické rostliny, bývají často toxické,
• myslete na to, že stálezelené (neopadavé) keře jsou obvykle toxické,
• poohlédněte se raději po „domorodých" rostlinách. Výběr neškodných či dokonce chutných a užitečných rostlinných druhů je skutečně široký.

V neposlední řadě zajistěte, aby se koně v ohradě nenudili, aby měli co žvýkat a okusovat, ideálně seno nebo trávu. Hladový kůň totiž může pozřít i to, čeho by si jinak normálně nevšímal.

Zdroj informací:

B. Dülffer-Schneitzer: Pferde und Giftpflanzen. FNverlag, Warendorf 2005

Webové stránky Botany.cz