Pokojné jezdecké vlny v poslední době rozčeřila zpráva o výsledcích jednoho nového výzkumu anglických autorek Hayley Randle a Emmy Halliday, které na 152 dvojicích (dospělý) jezdec - kůň žijících v oblasti Devonu a Cornwallu zjišťovaly, zda je hmotnost jezdce vhodná vůči jeho koni. Sledovaly přitom skutečně jen hmotnosti, bez ohledu na věk či plemeno koně, způsob jeho využití či jezdecké dovednosti jezdce. Při vyhodnocování svých výsledků vycházely autorky z obecně a nezávazně „platného" pravidla, že z hlediska zdraví a výkonnosti koně by měl v ideálním případě jezdec vážit 10 % jeho hmotnosti. Pokud váží 15 % hmotnosti svého koně, lze ještě mluvit o uspokojivém poměru, pokud však přesahuje 20 %, hraničí to s ohrožením zdraví koně a narušením jeho pohody.

Jací jsou Angličani?

Jezdci sledovaní ve zmíněné studii, která byla v roce 2011 zveřejněna pod názvem „The horse and rider Bodyweight relationship within the UK horse riding population" v Journal of Veterinary Behaviour, měli průměrně hmotnost 68 kg bez oblečení a výstroje, což představovalo asi 14 % hmotnosti jejich koní (většinou se jednalo o koně s kohoutkovou výškou 165 cm). Když se oblékli a přidali výstroj, jejich hmotnost stoupla na asi 16,6 % hmotnosti koně.

Zmíněná studie zjistila, že:

• pouze jeden z 20 jezdců (5 %) byl v rozmezí optimálním, tedy do 10 % hmotnosti svého koně;
• 63 % jezdců se pohybovalo v „uspokojivé zóně", tedy odpovídalo 10-15 % hmotnosti svého koně;
• skoro třetina jezdců (32 %) však byla těžší, než je 15 % hmotnosti jejich koní, což pro zvířata již představuje zvýšení zdravotního rizika.

Ze studie vyplynulo, že 10% limit zatěžování koně je pro současnou "rostoucí" lidskou populaci očividně nereálný...

Zajímavé byly i další informace:

• 2/3 dotazovaných jezdců bylo spokojeno s poměrem jejich hmotnosti k hmotnosti jejich koně;
• koně z jezdeckých škol obvykle měli jezdce lehčí; prohřešky proti „pravidlům" nepřetěžování koní se vyskytovaly především mezi soukromými majiteli, kteří většinou ani nevěděli, že nějaké hmotnostní omezení existuje, popřípadě jak je vysoké.

Autorky chtěly svojí studií probudit zájem o problematiku přetěžování koní a byly by rády, kdyby se vypracovaly vědecky podložené směrnice, podle nichž by se mohli řídit lidé kupující si nové koně, popřípadě komisaři při skládání zkoušek jezdeckého výcviku. Přetěžování hřbetů koní totiž může mít nepříjemné a závažné následky: kromě nevhodného chování koní (vzpínání, vyhazování) může docházet k poškozování jejich hřbetu a kulhání.

Na toto téma se souhlasně vyjádřil i Keith Chandler, prezident asociace britských veterinárních lékařů. Podle něho mnoho členů asociace řeší ve své praxi případy související právě s nevhodnou velikostní kombinací jezdec - kůň.

Je to ale všechno tak jednoduché?

Kde se berou tato čísla?

Proč právě 10 % jako optimum, proč 20 % jako riziko? Někdo musel výše zmíněné „limity" nějak stanovit. Než sáhneme do historie, podívejme se na jiný výzkum, provedený v Ohiu v roce 2008. Vědci sledovali 8 jezdeckých koní lehčího typu o hmotnosti 391-625 kg, kteří měli 4 měsíce klid na pastvině a pak byli přivedeni do boxů s každodenním výběhem. Během výzkumu pracovali jednou za 14 dní po dobu 45 minut v lehké až střední zátěži (imitace jezdecké hodiny pod středně pokročilým jezdcem) a přitom nosili zátěž odpovídající 15-30 % jejich tělesné hmotnosti. Měřili jejich dechovou a tepovou frekvenci a následující den sledovali stav jejich svalstva (přítomnost bolestivosti a ztuhlosti, svalové enzymy a kyselina mléčná v krvi). Výsledky byly následující:

• Když sledovaní koně nesli 15-20 % své hmotnosti, vykazovali jen málo známek stresu.
• Když ale zatížení stouplo na 25 % jejich hmotnosti, příznaky přetížení byly zřetelné - ještě více se zvýraznily, když náklad dosáhl 30 % jejich hmotnosti.
• Koně významně rychleji dýchali a měli vyšší tepovou frekvenci, když nesli jezdce a výstroj dosahující 25 % jejich tělesné hmotnosti.
• Den poté, co klusali a cválali s touto velkou zátěží, byly svaly koní bolavější a ztuhlejší.

Na základě těchto výsledků autoři studie doporučují, aby lehcí jezdečtí koně nebyli zatěžováni více než 20 % jejich tělesné hmotnosti. Kůň o hmotnosti 550 kg by podle toho neměl nést náklad těžší, než je 110 kg (tedy jezdce s výstrojí). Jenže! Při sledování zjistili ještě jednu věc: Koně, kteří měli širší bedra, byli i po velké zátěži méně bolaví, než jejich „užší" kolegové.

(Pozn.: Jedná se o studii D. M. Powell, K. Bennett-Wimbush, A. Peeples a M. Duthie: Evaluation of Indicators of Weight-Carrying Ability of Light Riding Horses publikovanou v roce 2008 v Journal of Equine Veterinary Science. Podrobnější informace k tomu, jak byl pokus proveden, najdete ve článku Horses' Weight-Carrying Ability Studied.)

Je zajímavé, že tento výzkum provedený zemědělským technickým institutem univerzity v Ohiu dospěl ke stejným závěrům, jako manuál péče o koně US kavalerie (US Cavalry Manuals of Horse Management) publikovaný v roce 1920. I on říká, že kůň by neměl nosit více než 20 % své hmotnosti (což znamená kromě jezdce i výstroj a případný náklad).

Jsou koně a jsou koně...

Jak je vidět ve druhé zmíněné studii, začíná se tady mluvit nejen o hmotnosti koně, ale i o jeho tělesných proporcích. A to může měnit situaci, protože samotná hmotnost, tedy poměr hmotností jezdce a koně, nemusí být vůbec to hlavní!

V první řadě tu je stavba těla...

Jak již bylo zmíněno, velkou hmotnostní zátěž lépe zvládají koně se širšími bedry. To je mimo jiné známka silnějšího fundamentu, který se běžně z chovatelského hlediska sleduje a posuzuje především podle obvodu holeně. Kůň se silným fundamentem má silnější kosti a šlachy a tedy i větší obvod holeně pod karpálním kloubem. A tak vznikla další metoda, která vám řekne, zda nejste pro svého koně těžcí; stačí doplnit do vzorečku:

celková hmotnost jezdce+koně+výstroje (v librách) děleno obvod holeně (v palcích) děleno 2

(pozn.: 1 libra neboli pound = 0,45 kg, 1 palec neboli inch = 2,54 cm)

Pokud vyjde výsledek < 75, hmotnost je koni adekvátní, pokud 75-80, pak se to ještě dá snést, výsledek > 80 už však znamená pro koně riziko přetížení.

Z tohoto hlediska je třeba myslet nejen na to, kolik daný kůň váží, popřípadě jak je vysoký, ale i jak má silnou holeň. Nízký hafling na silné noze o hmotnosti 500 kg tak snese větší zátěž, než stejně těžký, ale subtilní (a vysoký) plnokrevník. Navíc vysocí koně, přibližně nad 163 cm (!) už mají bez ohledu na sílu holeně poměrně vysoko své těžiště a to jim ztěžuje nosit vyšší hmotnosti. Pro nošení těžkých jezdců se historicky osvědčila mohutnější plemena nepříliš velké výšky, ať už se jedná o huntery, americké mimochodníky, vojenské teplokrevníky nebo třeba i koně tzv. primitivního typu.

Zároveň je třeba myslet na to, že není důležitá jen hmotnost jezdce a výstroje, ale i hmotnost samotného koně - obézní nebo nadměrně nasvalený oř bude ve větší nevýhodě než jeho štíhlý kolega. Jakýkoli kůň, který se blíží k sedmi metrákům, není vhodný k tomu nosit jezdce, protože právě celková hmotnost (jezdec + výstroj + kůň) už může přesahovat nosnou schopnost jeho kostí a šlach. Z tohoto důvodu nejsou k ježdění vhodní mohutní a vysocí koně chladnokrevní; mají „dost problémů" sami se svou vlastní hmotností. Naopak ideální jsou koně relativně nižší, přiměřeně „udělaní" a na „silnější noze". Jakápak by to mohla být plemena? ;-)

Ale pojďme zpět ke hřbetu. Síla holeně sice říká, jakou celkovou hmotnost zvládnou kosti - či končetiny - koně, ale nikoli to, jakou zátěž bude schopen unést jeho hřbet. Jednotlivé obratle páteře jsou navzájem spojené klouby a vazy a chovají se trochu jako visací most obloukovitého tvaru. Platí jednoduchá fyzikální zákonitost: čím delší trup - především bedra, tím delší hřbet a tím větší šance ho vyšší hmotností jezdce „prověsit" a tedy i poškodit. Opět se dostáváme k oněm kompaktním, kratším a širším ořům...

Důležité budou i tzv. odchylky od korektního exteriéru, především pak vázanost beder, sklon a délka lopatek a pánve a zaúhlení a osy končetin. Čím korektnější exteriér kůň má, tím lépe bude zvládat zátěž na svém hřbetě.

Pak musíme přihlédnout k fyzickým schopnostem jezdce a koně

I poměrně nepříznivý hmotnostní poměr či méně vhodné tělesné proporce koně mohou zvrátit další faktory:

• Kůň v dobré fyzické kondici bude schopen lépe a s menším poškozením těla nosit i těžší břemeno. Jde o to, že má výrazně silnější svaly, které stabilizují jeho páteř, dokáže lépe koordinovat své pohyby a tím odlehčuje pracujícím tkáním, a v neposlední řadě má lepší svalovou výdrž.
• Na druhé straně jsou tu jezdecké schopnosti jezdce; pokud jezdec dokáže jít s pohybem koně a ovládá dobře své těžiště, „ulehčí" koni nést i vyšší hmotnost.
• Svůj vliv má jistě i sed jezdce - přestože tzv. lehký neboli stehenní sed koni žádné kilo neubere, bylo zjištěno, že jezdec je v něm stabilnější, méně ovlivňuje pohyblivost hřbetu koně a tím i jeho rovnováhu. A právě lepší rovnováha koně je velké plus pro jeho schopnost nést těžší břemena. (O tom se zmiňuje i článek Koňské novinky: Diagnostika kulhání, sed jezdce a rovnováha kopyta.)

A ještě...

Nesmíme ale zapomenout ani na další důležitý aspekt, kterým je věk koně - tedy jeho tělesná zralost. Pouze silné, zralé tkáně jsou schopné zatížení. Platí to nejen pro kosti, které musí mít uzavřené růstové zóny, ale i pro vazy a šlachy. Obecně platí, že začít zatěžovat lze koně ve věku tří až čtyř let, kdy jsou poměrně zralé jejich končetiny, plného zatížení jsou pak schopni přibližně od šesti nebo sedmi let, kdy dozrává i páteř.

Pojďme počítat

Zohledněme tedy všechna zmíněná fakta a vytvořme si dva příklady:

Kůň menší než 163 cm, se širokými, krátkými a prostornými bedry a obvodem holeně aspoň 20 cm na svoji tělesnou hmotnost okolo 450 kg a s korektním exteriérem a postojem končetin je nejlépe stvořený pro nošení jezdce. V pohodě bude nosit 90 kg a může unést až 130 kg! (Což je skoro 30 % jeho tělesné hmotnosti!)

Naopak chladnokrevník vážící 680 kg s obvodem holeně okolo 24 cm by měl pro udržení svého zdraví a pohody nosit pouze a jen 20 kg! Jeho kostra a končetiny budou větší hmotnost snášet špatně. Přestože zátěž 90 kg, která je pro koně v prvním příkladu bezproblémová, představuje u tohoto chladnokrevníka pouhých 13 % jeho tělesné hmotnosti, může to pro něho být už hodně.

Je jasné, jací koně jsou ti nejvhodnější pro těžké jezdce? Znovu to tedy připomenu:

• výška do cca 163 cm = nižší těžiště
• široká, hluboká a krátká, dobře vázaná bedra
• kompaktnější, kratší a méně pružný hřbet
• končetiny s pravidelným postojem
• silné, kvalitní kosti (obvod holeně) - pozor na koně podvyživené, v mládí podtržené, vyrůstající s nedostatkem volného pohybu apod.
• dobrá fyzická kondice s přiměřenou tělesnou hmotností (žádná nadváha, bez nadměrného osvalení).

Takové koně můžete bez problémů zatížit i těžším jezdcem a výstrojí, dosahující nejen 10 % jejich tělesné hmotnosti, ale klidně i překračující „hranici" 20 %. Koně, kteří těmto požadavkům neodpovídají, lze naložit jen nízkou váhou, aby jim nezpůsobila zdravotní problémy.

A co těžký jezdec?

Ano, lehcí lidé mají výběr širší, těžký člověk musí hodně přemýšlet, na jakého oře sednout. A kromě výběru koně o vhodné velikosti a fundamentu by měl udělat ještě něco navíc:

• cvičit, aby byl v sedle pružný, šel s pohybem koně, nepřekážel mu,
• vybírat lehkou výstroj,
• vybírat kvalitní sedlo odpovídající koni a sedlat tak, aby dostal své těžiště nad těžiště koně,
• používat často lehký sed,
• udržovat svého koně v dobré fyzické kondici, především se silným a pevným hřbetem,
• při ježdění by měl koni co nejvíce ulevovat (dělat přestávky, sesedat...).

Myslete na zdraví a pohodu svých koní, zaslouží si to. Bolavé hřbety, záněty meziobratlových kloubů, poškození kloubních chrupavek, neurologické problémy, poškození šlach a vazů nebo „jen" nadměrná únava koní - tomu všemu se dá vyhnout, pokud se člověk na ježdění na koňském hřbetě dopředu dobře připraví skutečně ze všech stran.

Zdroje informací:

Many riders too heavy for their mounts - study. HorseTalk.co.nz, 2013

Neue Studie: Viele Reiter sind zu schwer für ihre Pferde. PferdPlus.com, 2013

Are Riders Too Heavy for Their Horses?. Horse Science News

L. Osborn: How Much Weight Can a Horse Carry?. Horse Science News

What Size Horse Is Right For You?. Horse Protection Society of North Carolina

How much weight (rider) can a horse carry? Odpověď v Yahoo Answers napsaná podle: 58 years with horses: The works of Dr. Deb Bennett, Dr. Karen Gellman, and others

K. Thomas: How Much Weight Can an Icelandic Horse Carry? Icelandic Horse Connection