Laminitida neboli schvácení kopyt je velkým strašákem mnoha majitelů koní. Je zrádná v tom, že často nepozorovaně následuje jiný závažný problém. Vaše zvíře prodělá koliku nebo kolitidu, nebo třeba zlomeninu nohy a když si oddechnete, že jste vše zdárně zvládli, je tu laminitida. O víkendu 7. a 8. listopadu proběhl v aule ČZU v pražském Suchdole odborný seminář na téma LAMINITIDA KOPYT KONÍ – JEJÍ PŘÍČINY, DIAGNOSTIKA A MODERNÍ LÉČEBNÉ POSTUPY. Seminář vedl jeden z nejuznávanějších světových odborníků v tomto oboru - Prof. Dr. Christopher C. Pollitt, BVSc, PhD. Přinášíme naše zápisky.

Balancovat mezi strachem a rozumnou opatrností bývá velmi obtížné už jenom proto, že objektivní hranici nikdo neznáme. Těžko říci, zda je lepší mít růžové brýle a problémy si nepřipouštět - podcenit nebo je nevidět - nebo být ostražití a předvídaví natolik, až si sami obtížnou situaci přitáhneme, vyvoláme nebo v nás vzbudí strach, kvůli kterému si vyjížďku vůbec neužijeme my ani kůň.

Operační důstojník vyslal jednotky profesionálních hasičů ze Vsetína a Otrokovic do obce Jablůnka, kde došlo k uvíznutí koně v žumpě. Současně vyjeli i místní dobrovolní hasiči. Ti byli na místě události také jako první.

První dojem z koně si často vytváříme na základě tvaru jeho hlavy a krku. Všímáme si, jak krk vychází z plecí a jak „hladce“ se napojuje na hlavu. Koně „o krk“ můžou vyhrát dostih a spoustu pozdvižení v posledních letech v koňském průmyslu způsobil tlak na nutnost ohnutí krku. Ale při všem tom soustředění na krk koně občas opomíjíme, jak důležitá tato část těla je pro vedení důležitých nervů po těle a jak jeho zdraví přispívá k celkovému dobrému stavu koně.

Při „Podzimním zavírání Hamzova parku a arboreta“ v léčebně v Luži-Košumberku se zájemci mohli ve čtvrtek setkat s dobrým duchem parku a odborným garantem jeho rozvoje, botanikem Václavem Větvičkou, ale také být svědky slavnostního otevření kryté jízdárny pro hipoterapii po rekonstrukci.

Přibývá dnů, kdy je mi zima snad i zevnitř, kdo to nezná? Zalézt, koně nevidět zblízka, nejlépe ani zdálky... a pak sám sebe bombardovat výčitkami, že se jim dost nevěnuji. Posíláme malé podzimní zamyšlení.

Na rychlostní silnici R4 se u Mníšku pod Brdy převrátilo ve čtvrtek v podvečer osobní auto, které převáželo ve vleku koně. Dva lidé se při nehodě zranili, kvůli překládce vystresovaného zvířete musela být silnice obousměrně uzavřena.

Měli jste někdy problém rozumět svému trenérovi při silném větru, lijáku bubnujícím na střechu haly nebo na přeplněném opracovišti? Hádejte – dost možná v tom nejste sami. A i když se o tom příliš nemluví, problémy se sluchem mohou mít i koně.

O Chytré houbě už jste si toho mohli na EQUICHANNELu mnoho přečíst - nejen o jejím působení, ale třeba i příběh o tom, jak Chytrá houba pomohla vyléčit hnilobu kopyt koníka Šošona. Dnes se podíváme na správnou aplikaci.

S kožními problémy se u svého koně čas od času potýká téměř každý. Zatímco pojmy sarkoid, dermatofilóza nebo „letní rána“ zná každý, termín „habronematóza“ zní až cizokrajně. Možná se ale vyskytuje častěji, než bychom si mysleli. Na příkladu klisny Tary si proto o této nemoci řekneme více.

Pokračujeme s povídáním o správné práci hřbetu. Dnes navazujeme již konkrétními protahovacími cviky, které autor přirovnává k jógovým pozicím u lidí. Jedná se o cviky ze sedla, které jsou tak jednoduché, že není problém je zahrnout do pravidelného opracování.

O syndromu „kissing spines“ jste už asi slyšeli, nicméně možná se vás netýká, protože váš kůň ho určitě nemá. Pravděpodobně máte pravdu, ale kissing spines je až poslední stadium potíží, kterými v menší míře trpí neuvěřitelná spousta koní. V prvním díle našeho článku si popíšeme příznaky svědčící o tom, že váš kůň má ztuhlý hřbet a je kandidátem na tento syndrom. V tom druhém se potom dozvíte, co dělat, aby se to nestalo.