V tomto článku prozkoumáme anatomii koňského krku, nebezpečí úrazů a nemocí a s tím související terapii. Svému koni tak budete moct vytvořit ty nejlepší podmínky pro udržení silného a zdravého krku - a tím pádem i sportovní budoucnost.

Autor původního textu: Christa Lesté-Lasserre, MA

Anatomie koňského krku

Koňský krk je komplexní struktura, skládající se z více než stovky podpůrných svalů, které drží a hýbou sedmi velkými kostmi - obratli. Každým z obratlů prochází mícha spolu s periferními nervy, které pak pokračují dolů do předních končetin.

Koně mají o hodně delší krk než většina ostatních býložravců, říká doktorka Hilary Claytonová, někdejší předsedkyně McPhail Dressage na veterinární fakultě Michiganské státní univerzity a prezidentka Sport Horse Science v Masonu v Michiganu. Sedm krčních obratlů je propojeno tak, že od týla ke kohoutku tvoří písmeno S. První dva obratle se od ostatních trochu liší a mají za úkol držet hlavu a pohybovat s ní. Zbylých pět obratlů, které se řadí mezi nejdelší v koňském těle, se vine dolů k základně krku. K hrudi se připojují tak, že navazující hrudní obratel vyčnívá nahoru a vytváří tak kohoutek.

Koně také nosí krk ve svislejší pozici než ostatní býložravci, což vyžaduje značnou podporu svalů. Díky tomu linii krku opticky netvoří kosti, ale převážně svalstvo. Ve skutečnosti velká masa svalstva. Krk tvoří 6 % celkové hmoty koňského těla a podle Claytonové jsou velká většina z toho svaly.

Intenzivní výzkumy anatomie koňského krku v posledních několika letech odhalily, že obratle jsou obaleny systémem stabilizačních svalů, zvaných axiální svaly. Tyto svaly chrání obratle a zajišťují, aby zůstaly na svém místě. Na krku se také nacházejí dlouhé svaly, které jím pohybují dolů, nahoru a do stran. Oba tyto typy svalů musí pracovat v harmonii, aby dokázaly rozpohybovat a stabilizovat koňský krk, tvrdí Claytonová.

Obratle jsou silné a pohyblivé - což znamená, že poměrně dobře dokáží absorbovat otřesy, vysvětluje Richard Hepburn, uznávaný koňský internista z B&W Equine Hospital v britském Gloucestershiru. Kromě toho jsou nejblíže k týlu obratle uloženy hluboko v krku, což pomáhá chránit míchu před zraněním.

V koňském krku se nachází také trachea - dýchací trubice, jícen, krční žíla, celá řada šlach, úponů a chrupavek. A hluboko v páteři je uložen ten vůbec nejdůležitější z nervových provazců: mícha.

Čeho se bát nejvíc? Stlačení míchy

Nejzávažnějším problémem souvisejícím s koňským krkem je podle Hepburna stlačení (komprese) míchy a periferních nervů. Stlačení může nastat při vrozených deformacích páteře, zraněních - zlomeninách nebo pohmožděninách kostí, degenerativním onemocnění kloubů nebo kombinací více z těchto faktorů.

Příznakem stlačení míchy je ataxie neboli ztráta koordinace při pohybu. „Ataxii obvykle doprovázejí i další neurologické příznaky, jako je snížení síly svalů, citlivosti kůže a uvědomění si vlastního těla," říká Jean-Marie Denoixová, ředitelka Centre d'Imagerie et de Recherche sur les Affections Locomotrices Equines v normandském Dozulé.

V těchto případech se obvykle objevuje značně snížené povědomí koně o tom, kde se jeho tělo nachází, vysvětluje Narelle Stubbsová, profesorka koňské sportovní medicíny a rehabilitace v McPhail Equine Performance Center na Michiganské státní univerzitě. „Vrávorají, jako by byli opilí a ztráceli pojem o tom, kde vlastně je země."

Třebaže většina forem ataxie spojených se stlačením míchy přímo neohrožuje život, často koně limituje v pohybu a celkové výkonnosti. Někteří koně dokázali tyto problémy překonat a zotavit se až k návratu do závodění, ale většina z nich musela odejít do důchodu nebo být utracena.

Hůře se diagnostikují příznaky stlačených periferních nervů - známky bolesti, brnění a slabost, uvádí Stubbsová. Stlačený nebo podrážděný nerv v krku se například může projevovat příznaky v přední noze nebo neurčitou bolestí v oblasti krku. „Je to podobný pocit, jako když se praštíte takzvaně do brňavky na lokti, což je ve skutečnosti váš ulnární nerv," říká. „Cítíte ostrou bolest a brnění ve čtvrtém a pátém prstu, což je místo, kam nerv vede. Koně ale mluvit nemohou, takže je obtížné určit přítomnost a sílu bolesti, vystřelující od krku do předních nohou."

Jinak řečeno, někteří koně mohou vykazovat sníženou výkonnost nebo dokonce kulhání v důsledku nervosvalové dysfunkce vycházející z krku.

Atritida meziobratlových kloubů

Poměrně častým problémem jezdeckých koní, především ve vyšším věku, je degenerativní kloubní onemocnění neboli osteoartritida (OA) krčních meziobratlových synoviálních kloubů. Pokud je chrupavka v těchto kloubech poškozená nebo opotřebovaná, způsobuje změny v synoviální tekutině, která kloub lubrikuje, ztluštění kloubního pouzdra a změněnou kontrolu nad krčním svalstvem. Následky artritidy pozorujeme jako zánět a potenciálně bolest v meziobratlových kloubech. Hepburn a Stubbsová vysvětlují, že nejčastější kombinací příznaků je ztráta nebo snížení výkonnosti, změny v chování a/nebo kulhání na přední nohu.

Artritida má sekundární vliv i na navazující krční svaly. „Ke spoustě změn, které v souvislosti s těmito klouby můžeme pozorovat, dochází na axiálních svalech," říká Hepburn. „Tyto „dynamické, stabilizační svaly", které, jak je známo, jsou zásadní pro normální pohyb a fungování krku, jsou zánětem a bolestí kloubů zpomalovány. Tak se artritida krku stává začarovaným kruhem bolesti, zánětů a dysfunkce," doplňuje Stubbsová.

Když k tomuto dojde, kůň se snaží bolest kompenzovat stažením dlouhých krčních svalů ve snaze stabilizovat krk při pohybu nebo zátěži. Celý krk tak obvykle ztuhne, dodává Claytonová. Naneštěstí i když veterináři úspěšně léčí primární zdroj bolesti krku pomocí léků, krátké stabilizační svaly se automaticky znovu své funkce neujmou. „Výsledná ztráta stability mezi sousedícími obratli dává příležitost k dalšímu rozvoji artritických změn," doplňuje, „a tak cyklus pokračuje."

Obratle může poškodit i úraz

Velké, pohyblivé krční obratle koní zůstávají dobře chráněny a jsou poměrně odolné k mechanickému poškození. „Je potřeba skutečně velké síly, aby došlo k poškození kostí v koňském krku," říká Hepburn.

Přesto i k traumatickým poraněním krku může dojít. V Británii je Hepburn vídá nejčastěji u steeplechase koní, kteří spadli do překážky hlavou napřed. I rotační pády, kdy se kůň překulí přes vlastní hlavu - obvykle přes crossové překážky - také mohou způsobit vážné zranění.. To platí obzvlášť, když kůň dopadne na zem místem, kde se spojuje krk s rameny. Takové pády mohou způsobit zlomeniny, urychlit artritickou degeneraci nebo zhoršit následky vývojového ortopedického onemocnění, jako jsou deformity obratlů - s dlouhodobými následky.

Zlomený obratel může také způsobit poškození míchy, které může vést k ataxii a dalším neurologickým poruchám, jako je inkontinence a slabost ocasu.
Naštěstí takto komplexní diagnostické scénáře nejsou běžné. „Naprostá většina případů úrazů krku, které vídáme, nemá žádný neurologický dopad," uvádí Hepburn. Co tedy veterináři nejčastěji vídají jako následek pádu? „Bolavé krky. Bolest a poškození se často týkají měkkých tkání a mohou být léčeny klidem, analgetiky a fyzioterapií."

Poškození svalů, indentace a další

Svaly krku může poškodit také mechanické poranění, popisuje další příčiny Hepburn. Následkem je ale typicky krátkodobá ztuhlost, bolestivost a snížená hybnost/ohebnost. Někdy se k těmto příznakům může připojit také kulhání na přední nohu, zkracování kroku, neobvyklé nesení hlavy, zhoršená výkonnost nebo změny v chování. Většinou bolesti krčních svalů odezní s časem a protizánětlivými léky. Pokud veterinář spojuje bolest krčních svalů se způsobem vašeho ježdění nebo tréninku, snažte se především tréninkové techniky upravit tak, aby se kůň do bolestivých pozic nedostával (o tom více za chvilku).

„Malý důlek ve svalu na krku vašeho koně je pravděpodobně důsledek mírně poškozeného povrchového nervu," vysvětluje Hepburn. Jen málokdy se jedná o něco vážného. Jak Hepburn uvádí, v Británii jsou tyto „otisky prstů proroka Mohameda", jak se jim říká, často oficiálně používány v popisech pro identifikaci koní.

Důlek je sám o sobě atrofovaný nebo nevyvinutý sval, který už nedostává - nebo možná ani nikdy nedostával - nervové impulsy, které by ho udržely aktivním, objasňuje Hepburn. Čím větší je poškození samotného nervu, tím víc větví tohoto nervu poškození ovlivňuje a tím větší je výsledný důlek.

Problémy s krčními svaly, které nesouvisejí s ježděním nebo se zraněním, jsou podle Hepburn spíše neobvyklé. „Krk podle našich zkušeností nebývá primárním dějištěm myopatií, ty se častěji objevují v zádech nebo v zadních končetinách," tvrdí.

Náš styl ježdění

Ukázali jsme vám, že na koňském krku se toho může „rozbít" poměrně hodně - a velkou část z toho můžeme jen těžko ovlivnit. Ale mezi dobrým stavem krku našeho koně a naším jezdeckým uměním je důležitá souvislost. Naše zdroje se shodují - určité tréninkové metody mohou prodloužit našim koním sportovní kariéru a udržet jejich krk zdravý. Klíčem k tomu je pružnost... v několika různých významech.

„Krk má naprosto zásadní význam pro to, jak se kůň pohybuje," říká Claytonová. „Pokud kůň běží s hlavou vysoko ve vzduchu a obráceným krkem, prohýbají se mu také záda, takže se stane náchylnějším k artritidě. Brzy nebude předvádět takové výkony, jaké bychom si od něj na soutěžích přáli vidět."
Ale i ježdění koně klasicky na drezurním „přilnutí" může vést k problémům s krkem, dodává Hepburn. Podle Claytonové to platí obzvlášť u koní s vrozeným zúžením páteřního kanálu.

„Když koně přivedete do klasické pozice na přilnutí, mělo by to být velmi dobré pro jeho měkké tkáně (svaly, vazy a šlachy)," vysvětluje Hepburn. „Ale také to znamená zúžení páteřního kanálu v místě meziobratlových otvorů (mezer mezi obratli), takže se zvyšuje nebezpečí stlačení páteře nebo kořenů periferních nervů."

Co by tedy měl jezdec dělat?

„Nejlepší je pravděpodobně trochu od každého," říká Hepburn v souvislosti s drezurními cviky. „Budete-li dělat pořád to samé, zhoršuje se negativní dopad. Nejezděte koně v drezurním držení celou hodinu, především pokud není v kondici. Jezdci by také měli dovolit svým koním protažení a prodloužení krku pravidelně v průběhu tréninku."

„Odborníci na humánní sportovní medicínu dokázali, že 80 % případů bolestí krku a zad u lidí se týká svalů a fascie (povázky, neboli vazivové tkáně, která pokrývá svaly a svalové skupiny)," dodává Stubbsová. „Výzkum ukázal, že pacienti s bolavým krkem a zády by měli měnit své postojové a pohybové vzorce (například běžecký styl) každých 10 minut," říká. „To u lidí výrazně pomáhá výsledkům rehabilitace a zlepšení výkonu a naopak snižuje riziko zranění do budoucna. Zkoušejte tak každých 10 minut změnit pozici hlavy a krku svého koně a pracovní rutinu."
A pokud jdete na vyjížďku, povolte otěže.

Cvičení, která mohou pomoci

Koni, který utrpěl zranění krku nebo se potýká s bolestí nebo ztuhlostí kvůli artritidě nebo špatnému způsobu ježdění, může velmi prospět fyzioterapie a speciální cvičení, říkají naše zdroje. Tato cvičení ale mohou být velmi přínosná i pro koně, které krk nebolí. Je ale důležité nezkoušet jen tak něco. Nevhodná manipulace s krkem může naopak u zvířete způsobit zhoršení.

Claytonová nabádá majitele k posilování krátkých stabilizačních svalů kolem krčních obratlů pomocí velmi specifických dynamických mobilizačních cvičení (uzpůsobených k tomu, aby podporovaly pohyb kloubů). Když použijete mrkev jako lákadlo, můžete koně přimět přiblížit bradu k horní části hrudníku, mezi karpy, mezi přední spěnky a do snížení na každou stranu, přičemž tyto pozice je potřeba udržet po dobu minimálně tří až pěti sekund.

Claytonová, Stubbsová a jejich kolegyně Nicole Rombachová v poslední době využily automatizovanou technologii analýzy pohybu a ultrazvukové záznamy k potvrzení, že tato cvičení skutečně pomáhají rozhýbat klouby v krku a zádech, a co je ještě důležitější, posilovat krátké stabilizační svaly. „A tím pádem vylepšují zdraví zad a krku," říká Claytonová.

„Skutečně si myslím, že tato cvičení jsou důležitá pro udržení zdravé páteře po celé její délce," říká. „I u zdravých koní. I u mých koní!" Majitelé by také měli kontaktovat kvalifikovaného koňského terapeuta pro natrénování těchto cvičení.

Co si z toho odnést?

I když je koňský krk převážně složen z masivních svalových struktur, které chrání velké, bytelné obratle a křehčí tkáně ležící pod nimi, nemoc nebo zranění stále nemůžeme vyloučit. Majitelé koní by se měli mít na pozoru před příznaky problémů s krkem a pokud kůň vykazuje známky ztuhlosti či bolesti v krku nebo dokonce ataxie, přivolat veterináře. Zatímco některé druhy problémů s krkem mohou mít dlouhotrvající následky, jiné mohou být vyřešeny správným veterinárním zásahem ve spojení s vhodnou fyzickou terapií a úpravou tréninkových metod.