Klonování je možné definovat jako vytváření nového jedince geneticky identického s předlohou. Tito dva jedinci jsou poté označeni jako klony. V nejširším slova smyslu lze klonování popsat jako přenos buněčného jádra obsahujícího jedinečnou komplexní genetickou informaci do oocytu. Použitý oocyt je před přenosem zbaven své vlastní genetické informace odstraněním jádra, projde tzv. enukleací. Po přenosu jádra určité buňky do oocytu je nastartován vývoj.

Welfare koní je v posledních letech více a více v centru pozornosti, a přestože jsme se v mnohém posunuli o světelné roky dál, stále jsou slyšet hlasy odsuzující sport s koňmi a jejich jezdecké využívání. Mnoho z vyřčeného toho ale s realitou našich koní nic moc společného nemá. Opravdu je život koní ve výkonnostním sportu nekonečná sága plná utrpení, anebo je to celé přece jen o trochu složitější?

Stres je naším nerozlučným souputníkem od nepaměti. I v poklidných časech se s ním všichni tak či onak potýkáme, nyní se ale - pod tlakem celosvětové pandemie - řádně chopil kormidla. Nezbývá nám, než se pokusit poznat svého nepřítele... Co všechno stres umí a proč je potřeba s ním pořádně „zatočit“?

Hlasové pomůcky nejsou v hipologii zrovna kdovíjak oprašovanou kapitolou. Většina začínajících jezdců získá v této souvislosti obvykle jen dvě informace. Za prvé: „Na koni se nemluví!“ a za druhé: „Okolo koní nekřičíme.“ To je standardní základ, se kterým si musí většina začátečníků vystačit, nic moc víc se totiž v úvodních lekcích od svých instruktorů jezdectví obvykle nedozvíme. A to je docela škoda. Hlas je totiž pro koně zrcadlem naší duše.

V posledních letech obrovsky vzrůstá zájem o možnost léčby některých závažných onemocnění nebo poranění pomocí kmenových buněk, neboť jejich „zázračné“ vlastnosti budí pozornost široké veřejnosti. Můžeme se zatím jen ptát, na jaká všechna onemocnění by tato léčba měla blahodárný vliv, a zda mezi tato onemocnění patří i neurodegenerativní choroby s poruchou paměti. O tom všem je dnešní článek.

Určitě jste se s tím již mnohokrát setkali. Jeden a tentýž kůň reaguje na jednoho konkrétního člověka úzkostně, při kontaktu s ním se ihned stává obezřetným, znervózní a raz dva je k smrti vyděšený, ocitne-li se ale ve společnosti někoho jiného, jako mávnutím kouzelného proutku se uklidní, je zvědavý a vyrovnaný. Nepochopitelné? Nevysvětlitelné? Něco mezi nebem a zemí? Kdepak. Nic nadpozemského v tom nehledejte. Je to důsledek emočního přenosu, který má překvapivě mnoho možností... od reakcí odvislých od výrazu naší tváře až po přenos, který zprostředkovává náš tělesný pach...

Nebude mezi námi mnoho takových, kteří by snili o tom, že odchovají nebo zakoupí hříbě s predispozicí k rozvoji závažných metabolických či ortopedických onemocnění. A ani takových, kteří se zaradují, když jejich klisna nebude po porodu schopna znovu úspěšně zabřeznout. O riziku spojeném s možností dystokie - nepostupující porod navzdory normálním kontrakcím dělohy - samozřejmě raději ani nemluvě.

Většina z nás považuje za legitimního dědečka či babičku koně starší dvaceti let a podle toho k o něco mladším koním i přistupujeme. Zdá se ale, že naši koně začínají stárnout podstatně dříve, než si myslíme, a zřejmě i proto jsme schopni snadno přehlédnout zdravotní problémy, které stárnutí našich koní často provází.

Nástup teplot okolo bodu mrazu každoročně rozpoutá diskuse, jejichž středobodem není jen množství vody, které je nezbytné pro dostatečnou hydrataci organismu koní, ale i její teplota a skupenství, v němž se nachází.

Věnujete významnou pozornost frekvenci pohybů očních víček svých koní? A říkáte si, proč byste této reflexivní banalitě vůbec nějakou pozornost věnovat měli? Právě na tuto otázku si dnes posvítíme jasným světlem nejnovějších poznatků vědy.

Přestože se mnohým může zdát pohyb Měsíce po obloze jako něco vzdáleného a ne příliš podstatného, už i moderní věda uznává, že Měsíc a jeho fáze na nás významný vliv mají. Náš nejbližší kosmický soused, Měsíc, totiž neovlivňuje jen hydrosféru naší Země, ale také její atmosféru, litosféru, ionosféru a biosféru. A to rozhodně ne nevýznamně.

Většina klisen, která měla být v letošní připouštěcí sezóně zapuštěna, už nejspíše zapuštěna byla. Pokud ale právě vaše klisna ještě nezabřezla a vy si nejste jisti, jestli má smysl letos ještě v reprodukčních aktivitách pokračovat, rozhodně byste neměli klesat na mysli. Pusťte se bez obav do toho! Nejnovější výzkumy totiž naznačují, že hříbata narozená na začátku léta nejsou žádní konkurence neschopní chudáčkové... naopak – z pozdního data narození hříbata profitují a zřejmě i ve svém dalším vývoji profitovat budou!