Tělesný pach člověka...

Naše tělo neustále produkuje obrovské množství těkavých chemických látek. Pachové látky se uvolňují z mrtvých kožních buněk nebo jsou produkovány soustavou žláz s vnější sekrecí. V této souvislosti hrají primární roli apokrinní (pachové) žlázy, které jsou lokalizovány v podpaží, ušních kanálcích, v okolí pohlavních orgánů a prsních bradavek. Tyto látky ale nejsme schopni čichem detekovat. Naše charakteristická vůně totiž vzniká až poté, co jsou látky vyprodukované apokrinními žlázami metabolizovány bakteriální mikroflórou. A ta vykazuje určité rozdíly nejen mezi jedinci, ale i mezi muži a ženami. Chemické složení a struktura těchto látek ještě není zcela probádána, jejich účinky už ale z valné většiny známy jsou.

Tělesný pach každého z nás je jedinečný, výjimku tvoří pouze jednovaječná dvojčata. Vzhledem k tomu, že naše individuální vůně je specifická a v čase relativně stálá, je označována jako tzv. pachový podpis jedince. Pachový podpis jedince je ovlivněn geneticky, což dokládají studie, které odhalily, že příbuzní lidé mají tělesný pach podobný. Tato jedinečnost je v současné době využívána např. v policejní praxi při identifikaci osob, a to za pomoci speciálně vycvičených psů. Ve vývoji je dokonce i systém automatické chemické analýzy (plynová chromatografie a hmotnostní spektrometrie), který by dokázal každého jednotlivce identifikovat právě na základě jeho jedinečné tělesné pachové stopy.

Přesto ale náš tělesný pach může ovlivnit celá řada faktorů. Nejsnáze vysledovatelným faktorem vedoucím ke změně tělesného pachu je strava, kterou konzumujeme. To bylo například doloženo studiemi s dvojčaty. Pokud dvojčata konzumují stejnou stravu, je jejich pachový podpis prakticky identický. Jejich vůni nejsou schopni rozlišit lidé a ani průměrně nadaní psi se speciálním výcvikem. Pokud ale dvojčata konzumují odlišný druh stravy, jsou schopni jejich pach odlišit nejen psi, ale i lidé.

Ke změnám tělesného pachu vedou i změny zdravotního stavu. Změny tělesného pachu lze vysledovat jako důsledek reakce imunitního systému na infekci. Specifické změny tělesného pachu doprovází i metabolická onemocnění. Metabolická onemocnění totiž charakterizuje chybějící enzym nebo chyba v transportním systému, což vede buď k hromadění určitých metabolitů, anebo, u některých onemocnění, k jejich dalšímu štěpení. A to obvykle doprovází i změna tělesného pachu. Překvapivé je, že změnu tělesného pachu vyvolávají i poruchy psychiatrické. Například analýza dechu pacientů se schizofrenií prokázala vyšší obsah některých specifických látek (např. 3-metyl 2-hexenové kyseliny). Doložena je také skutečnost, že i některé vlastnosti naší osobnosti, jako jsou dominance anebo labilita, lze z našeho z tělesného pachu odvodit. Dominantní lidé zkrátka a dobře voní jinak, než neurotici.

V poslední době se tělesný pach dostal do popředí zájmu i v diagnostice onkologických onemocnění, a to na základě identifikace specifických látek u pacientů s různými typy nádorů. Tyto metody jsou schopny nádorové bujení zachytit v časné fázi, kdy postižený jedinec ještě nepociťuje žádné klinické příznaky. Výzkumy prokázaly, že přítomnost těchto specifických látek lze doložit analýzou dechu u pacientů s rakovinou plic a prsu nebo je lze nalézt v moči jedinců trpících rakovinou močového měchýře nebo prostaty. Pach těchto látek jsou schopni úspěšně zachytit cvičení psi, kteří rozliší vzorky dechu a moči lidí s rakovinou plic či močového měchýře a prostaty od vzorků zdravých jedinců.

Není tedy asi žádným velkým překvapením, že náš tělesný pach poměrně přesně odráží i emoční stav, v němž se právě nacházíme. Ba co víc... výzkumy prokázaly, že tělesný pach je schopen emoce nejen odhalit, ale i přenášet. Jestliže vdechujeme pach osoby, která je šťastná či vyděšená, vyvolává to v nás obdobnou emoční odezvu. A právě na tuto skutečnost se podíváme trochu důkladněji. Zdá se totiž, že změny tělesného pachu – související s negativními a pozitivními emocemi – se přenáší nejen mezi příslušníky svého vlastního druhu, ale dekódovatelné jsou i mezidruhově...

Tělesný pach a přenos emocí

Tělesný pach jiného člověka, získaný v různých kontextech, je schopen ovlivnit – odpovídajícím způsobem – naše reakce a kognitivní schopnosti. Pach totiž aktivizuje jednotlivá mozková centra. Například pach vznikající za stresových situací vzbuzuje odezvu v oblastech spojených se zpracováním emocí (fusiformní gyrus – mezi spánkovým a týlním lalokem, amygdala, mozeček), pozornosti (talamus, dorzomediální prefrontální kůra) a empatie (inzula – část mozkové kůry, cingulární kůra – limbický systém, precuneus – mediální část mozkových hemisfér). Zjištěna byla i zvýšená neurální aktivita ve střední a laterální části frontální mozkové kůry u žen a úzkostných jedinců.

Takže... Pachy lidského těla obsahují chemické signály (informace), které umožňují druhově specifickou komunikaci. Tato komunikace probíhá bez komunikačního záměru a je podprahová. Neuvědomujeme si ji a ani ji nejsme schopni ovládat.

Lidští příjemci chemosignálů produkovaných v průběhu emočních změn vykazují simulakrum (nápodobu) emočního stavu, ve kterém daný chemický signál vznikl ...uskutečněné výzkumy u člověka doložily, že náš emoční stav ovlivňuje náš tělesný pach a ten je následně schopen ovlivnit i emoční stav jiné osoby. Může ale náš tělesný pach vyvolat odezvu a změnu chování i u našich psů a koní? Zdá se, že je to tak!

Mezidruhový přenos emocí

Výzkum mezidruhového přenosu emocí pomocí chemických signálů je v posledních letech velmi intenzivní. Zahájen byl u domestikovaných druhů zvířat – u psů a koní. Tyto dva živočišné druhy jsou s lidskou kulturou úzce spjaté a předpokládá se tedy, že by v důsledku této dlouhodobé vazby mohly být k chemickým signálům člověka vnímavější.

Experimenty se psy ukázaly, že pachy lidského těla produkované za emocionálních podmínek štěstí & strachu mění emocionální naladění psů. Psi projevují emoce podobné těm, které prožívají lidé, s nimiž přišli do kontaktu.

Doloženo je také, že pokud psi vstupují do kontaktu s cizími osobami, jejichž tělesný pach je ovlivněn strachem, mají výraznou tendenci se držet v blízkosti svých majitelů. A naopak. Jestliže je tělesný pach cizí osoby ovlivněn pocity radosti a štěstí, psi se chovají přátelsky a k cizí osobě se významně ochotněji přibližují.

Uskutečněné studie získaly obdobná data i u koní. Pach lidského těla získaný za navození podmínek emocí strachu a ohrožení & štěstí a radosti aktivizuje autonomní nervový systém koní, a to v každém úseku tohoto spektra odlišným způsobem. Ke změnám vnímání prokazatelně dochází, jak přesně ale náš pach ovlivňuje i emocionální naladění koní, ovšem ještě nevíme...

Přesto je jisté, že výsledky uskutečněných studií u psů a koní otevírají brány novým možnostem mezidruhové emoční komunikace. Chemické signály, které vysíláme, tedy rozhodně stojí za pozornost.

Pro lepší představu o tom, jak koně reagují na chemické signály člověka, si přiblížíme výzkum, který uskutečnil Antonio Lanata a jeho spolupracovníci z University of Pisa v Itálii. Vědci v rámci této studie sledovali změny srdeční frekvence koní jako ukazatel aktivity autonomního nervového systému v reakci na lidské pachy strachu vs. štěstí pocházející ze vzorků lidského potu, a to ve srovnání s pachem neutrálním.

V rámci studie byly monitorovány reakce koní na vzorky potu získané z podpaží mladých mužů, kteří několik dní před započetím experimentu nepoužívali žádné parfémované produkty. V průběhu experimentu muži sledovali buď filmy hororového žánru, které vyvolaly strach, nebo filmy, které navozovaly pocity radosti a štěstí. Vědci následně získané vzorky potu konfrontovali se sedmi koňmi různých plemen a stáří. Zaznamenávala se srdeční aktivita koní v reakci na kontakt se vzorky.

Časově-frekvenční analýza variability srdeční frekvence koní

V rámci studie byla sledována aktivita autonomického nervového systému (ANS) u koní v reakci na pachy lidského těla (BOs) produkované ve stavu strachu & štěstí. ANS odezva koní byla analyzována na základě proměnlivosti srdeční frekvence (HRV) extrahovaných ve frekvenční doméně. Výsledky ukázaly, že lidské BOs indukují sympatické a parasympatické změny a koně emocionálně stimulují, což naznačuje, že dochází k interspeciálnímu přenosu emocí prostřednictvím BOs.

Koně vykazovali i jasné změny v autonomní činnosti nervového systému – projevovali zvýšenou úroveň vzrušení – když byli konfrontováni s pachem lidského strachu a štěstí. Naopak při konfrontaci s neutrálními pachy k žádným výraznějším změnám nedošlo.

Závěr? Závěr!

Tato předběžná zjištění otevírají brány nových možností, jak měřit změny v dynamice autonomního nervového systému koní v reakci na lidské emoční stavy. To nám může pomoci lépe porozumět chování zvířat, která s námi vstupují do kontaktu.

Nabízí nám to také možnost, jak vytvořit účinnější strategie pro udržení dobrého welfare zvířat v celé řadě situací, ve kterých je vyžadována humánně-animální interakce. Experimenty se psy jednoznačně prokázaly, že pachy lidského těla produkované za emocionálních podmínek štěstí a strachu vedou u psů k emočním projevům odpovídajícím těm, které prožívali lidé.

Údaje získané z výzkumu reakcí koní rovněž doložily, že pachy lidského těla ovlivněné strachem nebo štěstím aktivují autonomní nervový systém koní a vyvolávají fyziologické změny. Zda koně prožívají shodné emoce jako lidé v reakci na chemický signál, ještě nelze jednoznačně říci. Přesto tyto výzkumy naznačují, že mezidruhová emoční komunikace prostřednictvím chemosignálů má světlou budoucnost.

Přestože studie u koní proběhla na malém vzorku, můžeme mezidruhovou emoční komunikaci založenou na chemických signálech brát vážně. Před příchodem do stáje se tedy zamyslete, jaké chemické informace si s sebou právě dnes přinášíte! A na sledování hororů před tréninkem raději jednou pro vždy zapomeňte! :)

Zdroje:

• Chiara Scopa, Laura Contalbrigo, Alberto Greco, Antonio Lanatà, Enzo Pasquale Scilingo and Paolo Baragli: Emotional Transfer in Human–Horse Interaction: New Perspectives on Equine Assisted Interventions
• Lanata A, Nardelli M, Valenza G, Baragli P, DrAniello B, Alterisio A,Scandurra A, Semin GR, Scilingo EP.: A Case for the Interspecies Transfer of Emotions: A Preliminary Investigation on How Humans Odors Modify Reactions of the Autonomic Nervous System in Horses. Conf Proc IEEE Eng Med Biol Soc. 2018 Jul;2018:522-525. doi: 10.1109/EMBC.2018.8512327. PubMed PMID: 30440449