Články
Zde vidíte seznam všech článků.
Články podle oboru:
- PR novinky
- Nezařazené
- Volný čas
-
Sport a závody
- Informace o závodech koňských spřežení
- Parajezdectví
- Dámská sedla
- Pólo
- Pony sport – jezdecké talenty, závody a další
- Skijöring
- Neoficiální soutěže
- Všeobecná sdělení
- Skokové ježdění
- Jízdní lukostřelba
- Reining
- Vytrvalost
- Všestrannost
- Drezurní ježdění
- Western & Rodeo
- Světové jezdecké hry
- Working Equitation
- Džigitovka
- Dostihy info - dostihoví koně, závody a další
- Klusáci - klusácké dostihy, koně a další
- Olympijské hry
- Voltiž
- Výcvik koně a jezdce
- Zajímavosti
- Zdraví koně a jezdce
- Chov koní a etologie
- Chladnokrevníci
Začleňování koní do stáda a konflikty

Dnes od pěkného povídání o koňském přátelství k něčemu praktičtějšímu. Víte, jak vybrat vhodné stádo pro svého koně a jak se pokud možno vyhnout konfliktům? A také něco o hřebcích a jejich chování, harémových valaších a hřebčících klisnách. A jak poznat konfliktního koně. Opět radí etoložka Jitka Bartošová z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi
O koňském přátelství

Z minulého povídání s etoložkou Jitkou Bartošovou z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi by se skoro zdálo, že koně jsou rasisté a šovinisté, ale pravdou je, že mnohem víc jejich signálů je o přátelství a náklonnosti – jen nejsou tak výrazné. A víte, jak skamarádit koně, co se "nemusí"? A ještě důležitější – nemyslíte si, že vůdcem je u koní ten dominantní, že ne?
Gender a rasismus v koňském stádě

Když si člověk zajde na oběd s etologem, bývají to velmi plodné debaty (a dlouhé obědy :-)). Nedávno jsme řešily otázku, jak dopřát koni benefit spokojeného stádového vyžití a zároveň se co nejvíce vyvarovat problémů a zranění. Dostaly jsme se přitom i k problematice optimálního množství koní ve stádě, rozdíly mezi pohlavími a koňskému rasismu. Zaručený recept na bezkonfliktní stádo ale nenabízí ani Jitka Bartošová z Oddělení etologie Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi.
Já i ty jsme v údolí

Je známý fakt, že příčinou většiny nedorozumění je špatná komunikace. Méně často si uvědomujeme, že neporozumění požadavkům je (vedle jejich nepřiměřenosti) asi nejčastější příčinou “neposlušnosti”. U zvířat je to téměř pravidlo. O komunikaci a také o jednom neznámém, ale velmi moudrém arabském přísloví přinášíme inspirativní esej Radky Kašpárkové.
Klikací úvaha a poznámky ze semináře s Františkem Šustou

Dnešní článek, věnující se „pozitivce“, bude kombinací zkušeností a postřehů z praxe Jany Lohrové a aby toho nebylo málo, také zápisků ze semináře RNDr. Františka Šusty na téma „Jak naučit/odnaučit pozitivním posilováním od slepice po koně“. Můžete si něco zopakovat, něčím se inspirovat a určitě se i pobavíte.
Olizování, přežvykování = učení?

Možná jste si toho někdy všimli také. Odfrknutí, cosi jako povzdechnutí, olíznutí a přežvýknutí - tento souhrn aktů prý doprovází okamžik, když se kůň naučí něčemu novému. Právě okamžik olíznutí a přežvýknutí je údajně momentem pochopení, vstřebání myšlenky. A většinou vyžaduje čas. Pojďme se na to podívat blíže..
Nebojte se dominantních koní

Kdybyste mezi jezdci udělali anketu, která koňská vlastnost je nejčastější příčinou problémů, o první příčky by se pravděpodobně dělily dvě – labilita (případně zvaná též přecitlivělost, lekavost, utíkavost a podobně) a dominance. O labilitě si popovídáme někdy příště, dnes se podíváme na koňskou dominanci. Co to vlastně je a jak si s ní poradit.
Co když se mu nechce?

Začínáme-li jakýkoliv živočišný druh motivovat pomocí odměn, narazíme nevyhnutelně na situace, kdy zvíře o odměnu nestojí. Kůň stojící na trávě přestává věnovat pozornost pamlskům v naší ruce, prasátko při cestě přes oranici ryje v zemi a rozhodně nezdvihne hlavu nahoru, odkud by mu snad mohla přijít mrkvička. Automatická reakce člověka pak bývá následující – popadnout koně za ohlávku či prasátko za vodítko, z prostoru je odvést (v případě prasátka s dost velkým úsilím odtáhnout) a do příštího tréninku s odměnami je nechat lehce vyhládnout, aby tomu, co jim nabízíme, věnovali pozornost. Ale hlavně, nepustit je už na trávu, resp. oranici, kde by se odměnili sami. Já osobně tuhle cestu za nejlepší nepovažuji.
Etologie jako vědní obor vznikla na přelomu 19. a 20. století. Etologie se zabývá studiem chování živočichů a snaží se rozkrývat smysl a význam ontogeneticky a fylogeneticky formovaných vzorců chování a vrozených a naučených modelů chování živočichů. Přestože se etologie zaměřuje především na studium chování zvířat v jejich přirozeném prostředí, u domestikovaných druhů zvířat se tento vědní obor zaměřuje i na výzkum chování zvířat žijících v zajetí či člověkem nastavených podmínkách.
Etologie koní jako samostatný obor
Etologie zvířat jako specializovaný obor se začala rozvíjet až v šedesátých letech dvacátého století. Etologové specializující se na výzkum chování koní koňští etologové se tehdy zaměřili na výzkum chování koní žijících bez kontaktu s člověkem a předmětem jejich zájmu se tedy stali v přírodních rezervacích žijící američtí mustangové a koně Převalského. Až koncem dvacátého století se koňská etologie zaměřila i na výzkum chování domestikovaných plemen koní.
Etologie koní se dnes primárně zaměřuje na pochopení modelů chování koní žijících v zajetí a úzkém kontaktu s člověkem. Cílem etologie koní je aplikace poznatků z pozorování a experimentů do praxe. Koně jsou chováni člověkem za různými účely, cvičeni různými metodami a ustajováni v různých podmínkách. Koňská etologie se snaží převádět vědecké poznatky do praxe tak, aby se zvýšila efektivita výcviku koní a byly zachovány požadavky na jejich dobré welfare.