Články
Zde vidíte seznam všech článků.
Články podle oboru:
- PR novinky
- Nezařazené
- Volný čas
-
Sport a závody
- Informace o závodech koňských spřežení
- Parajezdectví
- Dámská sedla
- Pólo
- Pony sport – jezdecké talenty, závody a další
- Skijöring
- Neoficiální soutěže
- Všeobecná sdělení
- Skokové ježdění
- Jízdní lukostřelba
- Reining
- Vytrvalost
- Všestrannost
- Drezurní ježdění
- Western & Rodeo
- Světové jezdecké hry
- Working Equitation
- Džigitovka
- Dostihy info - dostihoví koně, závody a další
- Klusáci - klusácké dostihy, koně a další
- Olympijské hry
- Voltiž
- Výcvik koně a jezdce
- Zajímavosti
- Zdraví koně a jezdce
- Chov koní a etologie
- Chladnokrevníci
150. výročí klatovské zemědělky ovládla technika a norici
Klatovy a okolí se norickými koňmi jen hemží a Střední škola zemědělská a potravinářská, Klatovy (SŠZP Klatovy) je svou tradicí známá, stačí to spojit a máme s trochou techniky ideální kombinaci. Sobota 8. října byla zasvěcena oslavám 150. výročí klatovské zemědělky. Díky skvělé organizaci Tomáše Jandy a Ing. Josefa Našince měli vedle výstavy a soutěže v orbě traktorem stejnou část programu k dispozici koně.
Ve strmých svazích v Děčíně pomáhají lesníkům se dřevem koně
Stromy napadené kůrovcem v děčínských lesích je potřeba pokácet. Na některá místa se však lesníci s technikou nedostanou, proto do strmých svahů město vyslalo koně. Pod kopcem, kde tento týden pracovali, vede silnice. Dopravu na ní během prací řídí policie, aby pokácené stromy nesjely z kopce na některé z projíždějících aut. Na práci s koňmi je podle lesníka a majitele jedenáctiletého hřebce Branislava Lauka těžké všechno. Těžké klády po svahu ujíždějí a mohou sjet i se zvířetem, zranit se mohou i samotní lesníci. "Je to dost nebezpečné," uvedl.
Koně ovládají jen povely, z prudké stráně nad Přípeří stahují suché stromy
„Hojta, prrr,“ nese se mezi cinkáním rolniček nad prudkou strání mezi Přípeří a Jalůvčím silný hlas Branislava Lauka. Je jedním ze tří kočí, kteří stahují stromy na jednom z nejproblematičtějších míst v městských lesích v Děčíně. Právě kvůli složitému terénu se Lesní úřad rozhodl využít na stahování stromů koně. Pokud by suché kmeny zůstaly na místě, hrozil by jejich pád na silnici nebo na domy. Dalším důvodem pro jejich stažení je požární bezpečnost.
Před 65 lety vyfáral z dolu Mayrau na Kladensku poslední kůň. Psal se listopad roku 1957
Přesuňme se o 65 let zpět, do doby, kdy byl kladenský revír významným dodavatelem uhlí u nás. V dole Mayrau tehdy ukončili svoji pracovní kariéru poslední koně, kteří tam tvrdě pracovali. Pomáhali havířům přímo hluboko pod zemí, tahali vozíky s uhlím nebo s traverzami. V šachtách žili i řadu let. O jejich práci se zajímal reportér Radek Duchoň.
Tradice sedláků neumírá. Podívejte se na orbu s koněm
Říká se, že řemeslo nenahradíš. V moderní době, kdy lidskou činnost již z velké části zastávají stroje, se toto pořekadlo zdá jako přežitek. V zemědělství to platí dvojnásob. Jenže jsou sitace, kdy stroje lidské ruce nezastoupí. Například při orbě těžko dostupných míst. Děkujeme panu Sokolovi za dnešní příspěvek.
Místo nafty tráva a oves. Vyměnit traktor za koně je dobré pro hospodáře i krajinu, říká chovatel
Slezský norik je chladnokrevný kůň, který vyniká svou chladnou hlavou a zapáleným srdcem. To projevil už v historických bitvách, v nichž nosil rytíře v těžké zbroji. Také vojevůdce Jan Žižka sedí na pražském Vítkově na norikovi. Toto plemeno se ale osvědčilo především na polích mírových. A v lesním hospodářství.
Výstava a soutěž chladnokrevných koní (aneb „parohatá akce“ – tentokrát bez parohů)
Možná si někdo vzpomene na můj text z roku 2017, kdy se v Lučině konala akce premiérově současně s výstavou trofejí a soutěží trubačů. Tentokrát se v sobotu 16. července sešli u Vojenských lesů a statků v areálu střelnice Lučina (okr. Karlovy Vary) jen koně a jejich fandové, Svaz chovatelů a přátel norika tady uspořádal výstavu norických koní a soutěž chladnokrevných koní v ovladatelnosti s kládou.
Postřekovský kočí Jiří Foist vyhrál se svým koněm mistrovství v Bavorsku
Mistrovství, na němž se představilo devětatřicet koní z Německa, Rakouska a Čech, se na konci července konalo v Hinterwies-Sankt Englmar. Svůj A tým, slezské noriky Nacho a Narexe, měl s sebou postřekovský rodák Jiří Foist. Soutěžil tam ve dvou disciplínách, v jednospřeží a dvouspřeží.
Kláda, vůz i naložené saně. Show na ranči ukázala, jak člověk a kůň tvoří tým
/VIDEO/ Ovladatelnost, rychlost a síla. Tyto tři vlastnosti a předpoklady musí mít koně, které lidé využívají pro práci v lese nebo k převážení nákladu i lidí. Jak může vypadat souhra člověka s koněm při práci, se snaží ukázat soutěžící při závodech. A jedny takové se konaly v sobotu v hlučínských Bobrovníkách.
Osm párů tažných koní s oráči soutěžilo v Nabočanech v orbě
Celkem osm párů tažných koní s oráči tento týden v Nabočanech na Chrudimsku soutěžilo v orbě. Účastníci přijeli z různých míst Česka i Slovenska. Porota hodnotila jejich výkony podle 12 kritérií, deset z nich je zaměřeno na kvalitu orby. Většinu soutěžící splnili, řekl předseda rozhodčí komise Jozef Ďuďák.
Chladnokrevní koně vznikli jako pracovní koně těžkého typu, kteří byli schopní zvládnout velké objemy práce a svojí silou utáhnout těžký pluh či vůz, byli určení pro práci v lese nebo převoz čehokoli, co bylo potřeba. Od počátku nebyli předurčeni k rychlým pracím, jejich předností je klidná síla a velká vytrvalost v pomalém pracovním nasazení. Jedná se často o mohutná, obvykle klidná zvířata, jejichž míry a váha jsou obvykle někde jinde než u normálních koní. Nejtěžším chladnokrevným koněm vůbec byl shirský kůň Sampson, který byl vysoký 2,2 m a vážil 1524 kg. To ovšem byl extrémní příklad, zpravidla tažní koně váží kolem tuny, podle typu plemene. Chladnokrevník čelil po druhé světové válce veliké krizi, protože s masivním rozmachem mechaniky se zdálo, že pracovní koně již nebudou potřeba, ale brzy se ukázalo, že má i nadále spoustu možností pracovního využití, a tak naštěstí fungují i v 21. století jako nepostradatelní společníci člověka v jeho práci.
Český chladnokrevník a polský chladnokrevník
Plemen tažných koní je velmi mnoho a jsou velice variabilní, co se týče rozměrů, exteriéru a váhy. Od již zmíněných shirských koní jsou velmi známá a populární plemena například brabantský chladnokrevník, Clydesdale, norik, suffolský chladnokrevník, irský chladnokrevník, ardenský chladnokrevník, vyhlášení Peršeroni, polský chladnokrevník, belgický chladnokrevník, Schwarzwaldský chladnokrevník a v neposlední řadě naše národní plemena.
Našimi národními chladnokrevnými plemeny jsou Českomoravský belgický kůň a Slezský norik, kteří jsou vnímáni jako čeští chladnokrevníci. U nás v České republice tito koně pracují převážně v lese, kde tyto laskavé obry nejčastěji můžeme potkat.
Chladnokrevníci byli a jsou nepostradatelnou součástí pracovního života člověka a platí to i pro 21. století.