Pardubice – V pořadí už 19. ročník mezinárodní výstavy Koně v akci je minulostí, dva páry s ní spojené ale čeká budoucnost. Pořadatelé totiž naplnili téma výstavy „svatební veselí“ do puntíku a tak u legendární překážky – Taxisova příkopu zaznělo „ano“. A to dokonce dvakrát, nebo vlastně čtyřikrát.

Tentokrát navštívíme huculské koně, kteří žijí v krasovém pásmu Baradla a jsou součástí Agtellek Nemzeti Parku (Agtellekský národní park). Poprvé vidím huculské koně, kteří jsou využíváni ve sportu… vítejte v Jósvafő, stájích, kde žije sportovní huculský kůň.

Tentokrát se podíváme do opravdu největšího chovu koní na Ukrajině. Je jím Plemkonetsentr, který zároveň zajišťuje i služby chovatelům, jejich podporu a mezinárodní spolupráci. Laskavé pozvání jsme přijaly od paní Myroslavy Golovach, která nás osobně provedla chovem v Holubyni a věnovala velký podíl i doplnění dat o chovu koní na Ukrajině.

V úvodním díle této série jsem začala vyprávění o treku v sedle huculských koní. Dnes konečně vyrazíme na cestu… do nadmořské výšky 1400 metrů nad mořem. Řekneme si o nutném vybavení a pocitech, které máte při jízdě na koni v tak těžkém terénu. Podíváme se na poloninu Runa a poloninu Ostrou a zažijeme cval po kamenitých cestách, prudkými úbočími hor, ale také liják a mlhu, že by se dala krájet. Takové jsou hory, neexistuje špatné počasí, existuje pouze špatné vybavení.

Tentokrát vám přiblížím chov huculských koní, který jsem navštívila osobně a společně s těmito koňmi a lidmi jsem strávila nejprve celý týden a teď už se tam přirozeně vracím zpět. Koně zde žijí v přirozených podmínkách hor a i lidé se tady musejí přizpůsobit zdejšímu životu a výkyvům počasí. Chovem vás provede majitel hospodářství a toho času i majitel největšího stáda v soukromém vlastnictví, pan Oleksandr Ihnatenko.

Hucul, malý podsaditý koník, o kterém jsem nesmýšlela zrovna úplně hezky. Díval se na mě z fotografií a já si živě představovala obtloustlé koníky, kterým se přetáčí sedla, nebo odcházejícího koně z jízdárny s jezdcem na hřbetě, jelikož kůň právě vyhodnotil, že hodina skončila. Pak jsem ale dostala nápad, a rázem je všechno jinak...

Je to již 6 let, co se do produkce jednoho z našich partnerů, výstaviště v Lysé nad Labem, dostala výstava Kůň, jejíž 24. ročník proběhne letos od 15. do 17. září. A právě z "Koně" nám dorazila zajímavá pobídka pro partnery.

Cílem lehce provokativního titulku není vymezit se proti čundrákům táhnoucím krajem a spícím i se svým věrným koněm na mezi, ani se nesnažíme naznačit, že nám přebývají finanční prostředky. Naším cílem je představit způsob, jak provozujeme koňskou turistiku my – a třeba k ní přitáhnout i ty z jezdců, pro které byl dosud čundr krajem z různých důvodů nepředstavitelný.

Na veletrzích v Brně se koně objevují už několik let, poprvé to bylo v roce 1999, kdy se pod názvem Den Nezávislosti konala první velká sportovně-westernově-chovatelská akce v pavilonu Z, později se změnila na Brno Trophy (pod hlavičkou Horseman). Westernoví koně se na veletrh postupně začali vracet, nejvýraznější posun byl v roce 2008, kdy se poprvé na TECHAGRU konal Ranč John Deere – spojení krásných koní a kvalitních traktorů.

Jaká byla letošní Equitana? Vedle nákupů a show byla letos bezesporu největším trhákem Ingrid Klimke. A rozhodně nezklamala! Kromě ní jste na Equitaně mohli potkat i Hubertuse Schmidta, Ludgera Beerbauma nebo Isabel Werth. Mimoto stála za vidění i standardní Hop Top show a samozřejmě nedělní přehlídka hřebců. Tady je reportáž, videa a fotografie Míši Dvořákové.

Prodlužte si prázdninové dny a vyrazte do Maďarska! Poslední díl věnovaný putování po této zemi, která má i koňákovi co nabídnout, je z hřebčína Bábolna, domova koní plemene Shagya arab.

23. ročník výstavy Kůň, který proběhl ve dnech 23. – 25. 9. 2016, můžeme dnes hodnotit jako velmi úspěšný. Výstava zaplnila všechny výstavní haly, a to včetně nové haly C, kde probíhal hlavní doprovodný program.