Kvalita odchovu je přímo úměrná fyzickému a psychickému zdraví dospělých koní a odstav je v této souvislosti mimořádně důležitým a významným mezníkem. Mohlo by se zdát, že proces, kterým je odloučeno hříbě od matky, není něco, čemu nemusíme věnovat zvýšenou pozornost. Hříběti je pět, šest měsíců, je vitální a na první pohled nezávislé – tráví mnoho času hrou se svými vrstevníky a matku využívá především jako „spižírnu“. Tak tomu ale není. Ačkoli standardní denní režim hříběte před odstavem v nás může vyvolávat dojem, že hříbě svou matku už nutně nepotřebuje, není tomu tak a proces odloučení hříběte od matky vždy vede u hříběte k celé řadě fyziologických reakcí. Lze zaznamenat dlouhodobé zvýšení hladin stresového hormonu kortizolu a srdeční frekvence. Dochází ke změnám v imunitním systému, které mohou hříbě predisponovat k rozvoji infekcí. Objevují se změny v příjmu potravy (dočasné snížení přírůstku hmotnosti, výkyvy v růstové křivce) a změny ve střevní mikroflóře, které bývají zodpovědné za koliky a průjmy...

Výživa a odstav

Neveselou informací je pak také skutečnost, že u čtvrtiny až poloviny hříbat lze diagnostikovat žaludeční vředy. Proč je tomu tak? Kromě obecného stresu spojeného s odstavem může k rozvoji syndromu žaludečních vředů u koní (EGUS) přispět také typ krmiva, které je hříběti po odstavu nabízeno. V běžných podmínkách jsou hříbatům po odstavu nabízeny koncentráty s vysokým obsahem škrobu – tradice velí krmit odstávčata vysokými dávkami obilovin (koncentrovaná krmiva na bázi ovsa, kukuřice a ječmene). Krmiva s vysokým obsahem škrobu jsou ale spojena s rychlým růstem a často se proto podílí na manifestaci vývojových ortopedických onemocnění, včetně osteochondritidy, úhlových deformit končetin a fyzitidy. Dnes ale existují studie, které přesvědčivě dokládají, že ideálních růstových křivek hříbat lze dosáhnout za pomoci vlákniny. V rámci jedné ze studií byla první skupině hříbat nabízena krmná dávka založená na vláknině, druhé skupině pak dieta na bázi obilovin. Hříbata, v jejichž krmné dávce převažovala vláknina, měla vyrovnanější růstovou křivku a méně kyselé pH žaludku ve srovnání s hříbaty krmenými dietou na bázi obilovin. Krmná dávka s vysokým obsahem vlákniny má tedy potenciál pomoci snížit výskyt žaludečních vředů u hříbat a diety s vysokým obsahem vlákniny chrání před žaludečními vředy i koně všech ostatních kategorií. Mnoho krmivářských společností proto v současné době vyrábí krmiva pro mladé rostoucí koně s vysokým obsahem specifických zdrojů vápníku a stravitelné vlákniny (řepné řízky, sójové otruby) a upouští od nadměrné dotace obilovinami.

Věk hříbat a odstav

Tradičně jsou hříbata od svých matek odstavována ve věku pěti až šesti měsíců. Výsledky mnoha uskutečněných studií ale naznačují, že z odstavu v tomto věku hříbata nemají prospěch. Protože průběh odstavu významně ovlivňuje jak fyzický, tak i psychický stav odstávčat a má zásadní vliv na zdraví i chování koně v následujících měsících až letech, zasloužila by si tato kapitola života našich koní ze strany chovatelů více pozornosti. Celá řada konfliktního chování – ať již se jedná o nezdravé lpění na stádě nebo o agresivitu vůči koním nebo člověku, je často ukotvena právě v období odstavu. Všechny faktory, související s odstavem, tedy mohou do jisté míry ovlivnit nejen zdravotní stav, ale i chování mladých koní. A výzkumy naznačují, že i vznik a rozvoj abnormálního chování – zlozvyků jako klkání, okusování nepoživatelných materiálů nebo tkalcování či separační úzkost – s nevhodnou dobou/metodou odstavu a nevhodným managementem odstávčat souvisí. 

Jedna z nedávno publikovaných francouzských studií současnou praxi odstavování mladých koní od jejich matek ve věku 5 až 7 měsíců zpochybňuje. Naznačila totiž, že hříbata – zejména klisničky – potřebují podstatně delší sociální podporu, a proto by měla zůstávat se svými matkami delší dobu.

Výzkum

Pouto mezi klisnou a hříbětem je v prvních měsících velmi silné. V přirozených podmínkách přestávají matky kojit hříbata zhruba kolem devíti měsíců jejich věku, vazba mezi matkou a hříbětem ale přetrvává až do věku 18 až 30 měsíců. Ve standardních chovech koní jsou hříbata ale obvykle ve věku pěti až sedm měsíců odstavena, uměle oddělena od matky.

Tato praxe – a její možné psychologické důsledky pro hříbě – je již dlouho předmětem vášnivých debat. Doposud ale nebyly k dispozici údaje, které by doložily, zda hříbata skutečně silnou vazbu na matku mají a poznají ji i měsíce po odstavu. Rovněž nebylo doloženo, zda vazba klisna-hříbě i po odstavu přetrvává. Není také známo, zda by hříbata měla prospěch z další sociální podpory ze strany matky.

Právě na tuto problematiku se proto zaměřila studie, kterou financovalo Francouzské národní centrum pro vědecký výzkum. V rámci výzkumu bylo vytvořeno kontrolované prostředí tak, aby bylo možné posoudit, zda hříbata měsíce po odstavu stále rozpoznávají a preferují svou matku před jinou známou klisnou a zda je preference matky výraznější u klisniček nebo hřebečků.

Do studie bylo zavedeno 34 mladých velšských poníků – 15 klisniček a 19 hřebců – všichni byli odstaveni (zcela odloučeni od matek) ve věku 7 měsíců.

Ve věku jednoho roku, tedy pět měsíců po odstavu, byla hříbata podrobena řízenému testu: test probíhal ve výběhu (viz obrázek níže), kde byly umístěny dva boxy vzdálené od sebe tři metry – v jednom byla umístěna matka hříběte a ve druhém důvěrně známá klisna z původního stáda hříběte. Hříbatům bylo umožněno přiblížit se ke klisnám a všechny interakce byly zaznamenány pro analýzu.

Výsledky byly překvapivé: tři čtvrtiny hříbat ve studii přistoupily jako první ke své matce spíše než ke známé klisně, což naznačovalo, že matku poznala, přestože s ní od odstavu – tedy pět měsíců – nebyla v kontaktu. Roční hříbata matku opakovaně očichávala a měla tendenci se na ni dívat častěji než na druhou klisnu.

Procento hříbat v preferenčním testu, které se poprvé přiblížilo ke své matce, namísto známé klisně (A): procento klisniček (B), procento hřebečků (C). U obou pohlaví bylo pravděpodobnější, že jako první přistoupí hříbě k matce.

To nás přivádí k závěru, že uměle odstavení koně si matku pamatují a stále k ní projevují náklonnost a zdá se také, že vazba přetrvává i po pěti měsících odloučení. Zjištěno rovněž bylo, že klisničky vykazovaly ještě větší preference než hřebci, a to jak pro matku, tak pro jim známou klisnu. Klisničky se na matku i známou klisnu dívaly častěji, očichávaly je déle a trávily více času v blízkosti obou klisen než hřebci. To naznačuje, že klisny mají obecně silnější pouto se svou matkou a s ostatními klisnami z jejich rodného stáda.

Výsledky výzkumu naznačují, že hříbata by měla zůstat déle se svými matkami a chovatelská praxe by se potřebám hříbat měla přizpůsobit. Je zřejmé, že pouto mezi klisnou a hříbětem zůstává pevné i poté, co hříbata dosáhnou jednoho roku a dlouho svou matku neviděla. Hříbata jsou schopna si vytvářet silné vzpomínky jak na matku, tak i členy svého stáda, jsou je schopna rozpoznat i po dlouhé době odloučení. Především klisničky vykazují silnější preferenci pro své matky a pro známé klisny, což ukazuje, že klisny mají ještě větší potřebu sociální podpory než hřebečci.

Závěr

Dnes se hříbata obvykle odstavují od matek ve věku pěti až šesti měsíců, a to bez ohledu na to, zda jsou behaviorálně nebo psychicky na tento významný krok připravena, což nemusí být ve všech případech ideální. Pozitivní rané zkušenosti hříběte, včetně šetrné manipulace v jeho nejútlejším věku, ale mohou ovlivnit chování koně v dospělosti a omezit jeho strach z člověka a dalších potenciálně nepříjemných situací. Odstav má vždy pro hříbata četné behaviorální a fyziologické důsledky a zřejmě nikdy nebude pro hříbata kapitolou, v níž stres nebude hrát hlavní roli. Přesto bychom ale v chovu koní měli hledat taková opatření, která obecný stres minimalizují. Je třeba si uvědomit, že u koní jsou vazby mezi členy skupiny, zejména mezi klisnami, velmi silné a někdy i celoživotní, a to je skutečnost, kterou by bylo dobré se pokusit v chovu koní zohlednit. Výzkumy totiž ukazují, že vhodnější metodou, než jakou je odstav náhlý, je pozvolný odstav hříbat od matek, a to ideálně v pozdějším věku, než je standardních šest měsíců či méně. Pokud tedy můžete zvolit takový průběh odstavu, které zohledňuje welfare hříbat, volte ho. Zdraví vašich hříbat vám bude odměnou.