Statistika nuda je...

má však cenné údaje. V našem tématu budou spíše varující. Bohužel u nás přesná čísla o úrazovosti v jezdectví nejsou, i když pojišťovny mají o svých klientech přehled. Nedělám si však iluze, že by se na práci záchranné služby v naší republice podílelo jezdectví v diametrálně odlišném měřítku než v Evropě.

Čerstvá studie o úrazech v jezdectví ve Švýcarsku z roku 2011 (Bianchi G, Brügger O, Niemann S. Unfälle im Pferdesport in der Schweiz) řadí jezdectví v úrazovosti sportů na desáté místo - ovšem v případě rozdělení úrazovosti podle pohlaví se u ženské části sportujících ocitá jezdectví na druhém místě po lyžování. Logicky - feminizace jezdeckého sportu je záležitost probíhající napříč kontinenty. U mužů je v čele tabulky z podobných důvodů fotbal, na druhém místě lyžování.
Co se týče věku, je ve Švýcarsku nejvíce zraněných ve věkové kategorii od 25 - 29 let (muži 440 a ženy 3560 úrazů za období 2004-2008 - údaje pojišťovny UVD). Mezi nejčastější úrazy patří poranění ramenního pletence a paží, dále naražení, podvrtnutí, zlomeniny.

Smrtelné úrazy

Údaje této švýcarské studie od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2010 dokládají průměrně tři úmrtí ročně - nejčastější obětí je žena 30-39 let nebo muž 50-59 let. V 80 procentech byl příčinou úmrtí pád z koně.

V Německu byly v roce 2003/2004 publikovány údaje o úrazovosti jezdeckého sportu. Číslo 30-40 tisíc úrazů souvisejících s koňmi a jezdectvím ročně odpovídá oblíbenosti koní a počtu aktivních jezdců. Alarmující je ale fakt, že 40 procent těchto úrazů připadá na dívky ve věku do 14 let, což znamená 12 000 úrazů ročně u dětí, které s jezdectvím teprve začínají. Přes polovinu těchto úrazů se přihodí „na zemi" - tedy při manipulaci s koněm - vodění, čištění a ošetřování (www.pferdundreiter.wordpress.com).

V letech 1991 až 1999 byla v USA provedena studie (NEISS - National Eletronic Injury Sureillance System), zaměřená na úrazy vzniklé v souvislosti s koňmi. Celkový počet hlášených úrazů dosáhl počtu 599 732 tis. Nejčastěji poraněnou částí těla byla dolní polovina trupu, následovalo poranění hlavy, horní poloviny trupu, ramene a zápěstí. Nejčastější věkové zastoupení zraněných jezdců bylo od 25 - 44 let.

Úrazy u koní se také zabývala zpráva Fakultní nemocnice v Motole, Klinika anesteziologie a resuscitace 2.LK UK a IPVZ (Blažek D., Pavlíček P., Havelková Š., Mixová D., Dlask K.), která má (k mému zděšení) název „Hipoterapie - zdroj potěšení nebo příčina dětských úrazů?" Zaujal mě údaj ze zdroje J.R.Silver - Spinal Cord(2002) 40,264-271 doi:10.1038/sj.sc.3101280:

K nehodě motocyklisty dochází každých 700 hodin, k úrazu jezdce na koni dochází každých 350 hodin, jízda na koni je tedy 2x nebezpečnější než jízda na motorce.

A víte, že pád ze cválajícího koně způsobí zrychlení hlavy na 100-300g, přičemž už 80 g stačí, aby došlo k fraktuře lebky?

Další „hodinová" statistika je opět ze zdroje Spinal injuries resulting from horse riding accidents, J. R. Silver - Spinal Cord(2002) 40,264-271 doi:10.1038/sj.sc.3101280, kde se uvádí:

• nezávisí na věku, ale dovednostech a zkušenostech
• závisí na způsobu jízdy
• 1 úraz na 100 hodin rekreační jízdy
• 1 úraz na 5 hodin amatérského skákání přes překážky
• 1 úraz na 1 hodinu soutěže všestrannosti - cross country

Pozn. k úrazům ve všestrannosti - v roce 2009 se v Anglii konala konference Eventing National Safety Office a zde bylo konstatováno, že riziko během cross country je tak vysoké, že dochází k pádu jednoho z pěti jezdců a jednoho z patnácti koní. Mezi lety 1997 - 2008 zemřelo v důsledku pádu 37 jezdců. Z toho 25 úmrtí při pádu s koněm. K nehodám dochází nejvíce během závodů nejvyšší obtížnosti, kde je nutná přítomnost zdravotní záchranné služby. K většině pádů v téhle disciplíně pak dochází v důsledku shození jezdce koněm (25 %), odmítnutí koně skočit překážku (23 %), uklouznutí a pád koně (17 %).

Jedním z nejznámějších případů je kolize na překážce v rámcové soutěži na Mistrovství ve všestrannosti Německa, kde na druhé překážce kůň zůstal viset předníma nohama a svou jezdkyni, zkušenou 32letou Tinu Richter-Vietor, katapultoval ze sedla. Ta na místě pádu svým zraněním i přes okamžitý zásah lékařů podlehla.

Zajímavý je také údaj o prostředí - pouze 12% úrazů se stane při organizovaném sportu - na závodech. Ostatní jdou na vrub péče o koně - pošlapání, kopnutí, rekreace.

V SOU Chuchle bylo v roce 2007/2008 zaznamenáno 22 úrazů - nejčastěji při vodění, sedlání, postrojování, podkování, kopnutí v boxe.

Co se týče hipoterapie podle zprávy FN Motol, jsou zde uvedeny dvě kazuistiky končící úmrtím. V jednom případě byla pacientka ke koni přivázaná (!) provazem, kůň se splašil a několik desítek metrů ji vláčel. Ve druhém případě byla sedmiletá dívenka kopnuta do lýtka a do zad, svému zranění také později podlehla - u těchto kauzuistik není pochyb o selhání odpovědných osob.

Koně na silnici

Podle statistiky British horse society došlo v roce 2010 k 65 silničním nehodám, ve kterých byl účastníkem jezdec na koni. Devět z nich skončilo úhynem nebo utracením koně, ve dvou případech zahynul jezdec. BHS považuje tyto údaje za značně podhodnocené - viz.
http://www.bhs.org.uk/About_Us/Equestrian_Statistics.aspx
Prozíravou aktivitou BHS je jejich odkaz www.horseaccidents.uk.org, kde by se měly sbíhat zprávy o jezdeckých nehodách. Tím získá smysluplné „tvrdé" údaje a statistiky, které by měly být měřitelným důkazem pro argumenty na opatření pro zvýšení bezpečnosti jezdců v provozu u institucí, které mají k těmto opatřením kompetence.

Evening Mail ve Velké Británii vyhlásil den 12. října roku 2002 jako Národní den bezpečnosti koní a bezpečnosti na silnicích. Heslem pro motoristy je míjet koně z dostatečné vzdálenosti a pomalu a nedělat nečekané nebo hlasité zvuky.

Příčiny úrazů v jezdectví

Bezpečnostní výstroj je čím dál kvalitnější - proč se podíl jezdeckého sportu na počtu sportovních úrazů nesnižuje?

• dostupnost koní i pro lidi s nedostatečnými zkušenostmi
• podceňování výchovy koní - tolerance zlozvyků, náznaků agresivity
• „úzké" jezdecké zkušenosti - je příliš mnoho jezdců jen jednoho, někdy nekorektně přiježděného a vychovaného koně - chybí kontinuální oddílová výchova
• výcvik je placený - pro spokojenost platícího klienta provozovatel často nemá zájem zvyšovat nároky a trénovat i situace, na kterých jezdec získává zkušenosti
• podceňování rizika - vidíme to dnes a denně - jezdce bez přileb, vlající na koni, kterého nemají pod kontrolou, jízda na koních bez výcviku, nejhorší je kombinace špatný jezdec nebo jezdecký laik a nepřiježděný nebo zkažený kůň
• jízda navzdory strachu z ježdění na určitém koni nebo obecně - častý jev, ze strachu není jezdec uvolněný, neadekvátně koně omezuje, což vede k odporu koně a kolizím (chybí vhodní školní koně)
• sezónní ježdění - s koňmi, kteří přes zimu odpočívají a mají minimální možnost pohybu, jezdec vyrazí na jaře bez přípravy do terénu
• nezájem o vlastní fyzickou kondici - nadváha, koordinace, nerozhýbanost
• alkohol
• u starších, zkušených jezdců neochota nosit přilbu a další bezpečnostní výstroj mimo závody, kde je předepsaná pravidly
• nedostatečná péče o výstroj koně - prasklé otěže, třmenový řemen apod.
• neohleduplnost okolí - spíše neznalost než úmysl
• neovlivnitelné faktory - extrémní změna počasí, neohleduplnost okolí, útočící pes atd.

Prevence

• korektní výcvik jezdce
• vhodný kůň k jezdci (velikostí, temperamentem, schopnostmi)
• odpovídající výstroj jezdce, ochranné pomůcky
• schopnost posoudit momentální podmínky pro určitou jezdeckou aktivitu (trenér, technický delegát, veterinář, zdravotní nebo psychický stav jezdce)
• výstroj koně - dobřa pasující, nepoškozená
• režim ustájení
• kontinuita práce s koněm
• zkušený trenér
• zdravotní stav koně odpovídá zátěži
• zdravotní stav jezdce odpovídá zátěži - např. při 40 stupních ve stínu je dobré hlídat si hydrataci nejen u koně
• umět říci NE - nevyhovět přání začínajícího jezdce, pokud si nejsme jisti, že to zvládne
• výchova koní

Výše uvedené faktory bezpečnosti jsem nečíslovala - každý může být tím spouštěčem nešťastné události.

Jak jezdectví zaměstnává chirurgii u nás, jsem vyzvídala u staniční sestry Hany Išové z jednotky intenzivní péče na chirurgickém oddělení v nemocnici v Novém Městě na Moravě.

Jak často se s úrazy u koní ve své práci setkáváte a o jak závažná zranění jde?
V naší malé okresní nemocnici i přes polohu na Vysočině se nesetkáváme s úrazy od koní tak často. Průměr ročních příjmů je asi 5 pacientů za rok. Jedná se především o ženy a dívky. Nejčastějším poraněním jsou otřesy a zhmoždění mozku, zlomeniny lbi, obratlů a méně častěji zlomeniny končetin.

S jakými příčinami úrazů u koní se nejčastěji setkáváte - vede sport, rekreační jezdecké aktivity nebo manipulace s koňmi (případně jiné)?
Především jsou to manipulace s koňmi a následky pádů především při rekreačních aktivitách, méně ze závodů.

V jaké věkové kategorii jsou pacienti a jaké pohlaví převládá?
Převládají především osoby ženského pohlaví a zvláště mladé ženy do 40 let a dívky od 15-25 let.

Setkala jste se s tím, že jsou úrazy u koní opakované u stejných pacientů?
Ano, to není neobvyklé.

Ano, to není neobvyklé - zkuste si počíst na zdejších diskuzích. Co jezdce nutí i po vážných úrazech znovu se vyhoupnout do sedla a znovu zamířit mezi červený a bílý praporek? Jak překonat strach? To už je námět spíš pro psychology a pro článek Katky Lipinské v některém z dalších dílů.

Téma měsíce jistě není příliš optimistické, na druhou stranu bychom neměli zavírat oči před realitou. Kůň je silné a rychlé zvíře vybavené instinkty, které může být v kontaktu s nezkušeným člověkem nebezpečné. Nárůst počtu koní a zájemců o ježdění na jedné straně a nedostatek zkušených jezdců, trenérů a ošetřovatelů na straně druhé má své logické následky.

Osvícená BHS již letos nabádala chovatele, aby velmi zodpovědně zvážili, zda své klisny budou zapouštět. V současné době je v Anglii 12 000 koní v nouzi. Narůstající počet koní v Anglii neodpovídá počtu lidí, kteří jsou schopni se o ně odborně starat. I nad tím je dobré se zamyslet.

V jezdectví však bude docházet k úrazům i v případech, kdy s koňmi manipulují zkušení lidé. Když už k úrazu dojde, pak je na řadě další odbornost - umět poskytnout první pomoc. To už bude obsahem příštího dílu.