Ono to dává smysl. Stačí si uvědomit, že tlak podbřišníku na koně působí každý den, kdy ho nasedláte. Jeho efekt se kumuluje a i malá nepohoda se vlivem času násobí. I takový miniaturní uzlík na ponožce, kterého si v první chvíli nevšimnete, vám delší procházku dokáže pěkně znepříjemnit. A u koní to není jiné. Ovšem, co je novinka, není to otázka malých „uzlíků", ale docela silného tlaku, což byste možná do podbřišníku neřekli. Ale začněme popořadě, nejdřív se podíváme na materiály, které se od dob nylonu, bavlny nebo provázků docela posunuly, pak na dotahování a skončíme u tvaru, který také není jednoznačný, jak by se mohlo zdát.

O podbřišnících mají nejlepší přehled majitelé koní s citlivou kůží, které podbřišníky odírají. Ti je řeší, protože jim nic jiného nezbývá. My všichni ostatní někdy tolik ne, protože ten problém nevidíme. Než se tedy pustíme do bádání o ideálním tvaru nebo šířce, podívejme se na materiál, kde toho tolik ke zkoumání není. Bohužel i tady platí, že skoro co člověk to názor, takže vám jen zprostředkuji, co jsem posbírala, názor si už musíte udělat sami. Přesněji řečeno musíte vyzkoušet, co vašemu koni vyhovuje. Zdá se, že jednoznačně nejpozitivněji i pro citlivé koně vychází dostatečně široký kožený podbřišník s pravým beránkem. Zdůrazňuji, že pravým, syntetický může odírat. Je to samozřejmě trochu dražší záležitost, navíc náročnější na údržbu, pro většinu koní je to asi zbytečný luxus. Z „obyčejnějších" variant mnoho lidí nedá dopustit na starou dobrou kůži, ovšem mnoho jiných jí zase nemůže přijít na jméno. Není totiž kůže jako kůže, zásadní je kvalita. Je-li kůže kvalitní, tedy vláčná, měkká a také dobře udržovaná, je to určitě výborné řešení. Nekvalitní tvrdá a/nebo neošetřovaná kůže ovšem koně tlačí a dost spolehlivě odře. Pokud si tedy nejste jistí, že se o kůži chcete opravdu dobře starat, zkuste některý ze syntetických materiálů, ať už neopren nebo speciální pěnu, ze které jsou vyrobeny například podbřišníky wintec. Ohlasy na ně jsou také více než dobré.

Možná ještě důležitější, než co je na povrchu, je, aby podbřišník nevytvářel tzv. žiletkový efekt. O co jde, vám bude jasnější při pohledu na obrázek. Tento podbřišník je složen z tenkého pevného pruhu uprostřed, který je vypodložen měkkým polstrováním. Pokud se vám tento typ podbřišníku líbí, hodně dobře zkontrolujte, že ani při zátěži se polstrování neshrnuje a nesmačkává, protože pak je tlak koncentrovaný jen v úzkém pruhu uprostřed.

Korzetům odzvonilo

Když jsem byla malá holka čerstvě u koní, jednou z mých nočních můr bylo dotahování před ježděním. Dívala jsem se, jak trenér chytil do jedné ruky zápinku, vzepřel se o bok koně a rázně trhl vzhůru. Já tu sílu nikdy neměla, ale samozřejmě jsem se snažila ho napodobit, co to šlo. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat, přivodila jsem si „tenisový loket" (což se, když to později přestalo víc bolet, ukázalo jako velmi výhodné, protože jsem byla osvobozena z některých otravných cvičení v hodině tělocviku). Nicméně ponechme stranou blaho mého loktu a podívejme se radši na blaho námi sedlaných koní. Jak moc utahovat podbřišník?

Na toto téma proběhl v Austrálii zajímavý výzkum Johna Bowerse a Rona F. Slocomba. Byl iniciovaný trenéry dostihových koní, kteří si všimli, že když před dostihem víc dotáhli svým svěřencům sedla, koně nepodali moc dobrý výkon.

Výzkumu se zúčastnilo 10 koní, ale dva ze zdravotních důvodů odstoupili. Ti zbývající měli čtyřikrát běžet na běžeckém pásu s podbřišníkem dotaženým na různou míru - 5, 10, 15 a 20 kg. Doktor Slocombe vysvětluje: „Pokud zvednete kbelík obsahující pět litrů vody, pak síla, která působí na vaši paži, je pět kilogramů (plus váha kbelíku). Pět kilogramů je na utažení podbřišníku trochu málo. Při pohybu a ve cvicích má sedlo utažené silou pěti kilogramů tendenci klouzat. Nad 15 kilogramů je dotažené příliš. Při 20 kg bude velmi obtížné pod podbřišník vsunout prsty a po sundání po něm na hrudníku zůstanou stopy." [1] Kolik je tedy optimální dotažení? Podle doktora Slocomba někde mezi 8-10 kg tak, aby sedlo neklouzalo. U jednotlivých koní se tolerance k dotahování liší.

A jak dotažení podbřišníku ovlivní výkon koně? Podle této studie ho při delším běhu sníží až o 20 %. Při síle dotažení 5 kg trvá koni v rychlém cvalu 16 minut, než se unaví a začne klesat jeho výkonnost. Při 15 kg je to ale už jen 12,6 minut. Na každý kilogram zvýšení mezi 5 a 10 kilogramy připadá průměrně o 81,3 metrů kratší vzdálenost, po níž se kůň unaví. Samozřejmě, mluvíme o průměru. Vědci upozorňují, že ačkoli u všech koní s dotahováním podbřišníku mezi 5 až 10 kg klesala výkonnost, nad 10 kg už byly rozdíly individuální. U některých poklesla výkonnost prudce, u jiných postupně nebo kolísala. Nicméně proč je mnohem větší rozdíl mezi 5 a 10 kg než mezi 10 a 20 kg, ještě není objasněno.

Koneckonců ani to, proč k poklesu vůbec dochází. Vědci zvažují, že to může souviset se stažením dýchacích svalů. Možná je důvodem snížené prokrvování tkání, nebo zkrátka stažené dýchací svaly nemohou tak efektivně pracovat a plíce pak neposkytují tělu dost kyslíku pro výkon. Možná lepší představu o tom, jak má být podbřišník dotažen (málokdo umí odhadnout, zda působí silou 5 nebo 10 kg), poskytne informace, že koňský hrudník se v místě podbřišníku roztahuje jen o 1,5 cm, takže pokud se budete držet poučky, že pod dotažený podbřišník máte bez problémů vsunout dlaň, neměli byste mít s přetažením problém.

O dotahovacích gumách se asi rozepisovat nemusím, dnes už ví prakticky každý, že pokud gumy, pak rozhodně na obou stranách. Při pohybu totiž pruží a pokud je guma jen na jedné straně, rozhazuje rovnováhu sedla a rozložení tlaku. Obecně jsou ale spíše diskutabilní, protože s gumami nemusíme odhadnout míru (jde to s nimi snáze). Navíc, jak popisuje doktor Slocombe, příliš utažený elastický podbřišník sice hrudník koně stahuje při nádechu méně než příliš utažený podbřišník neelastický, ale při výdechu se neuvolní a stahuje hrudník pořád. Kůň si tak od tlaku na hrudník nikdy neodpočine. Přesto u jezdců, kteří mají tendence koně přetahovat, vidí elastický podbřišník jako menší zlo.

U drezurního koně nebo hobby koně, po kterém nepožadujeme velké vytrvalostní nebo rychlostní výkony, nám asi v principu nevadí, že se dřív unaví, nebo bude o fous pomalejší, ale komfort koně nás samozřejmě zajímá také (resp. by rozhodně měl). Pokud je kůň příliš stažený, nejenže mu způsobujete zbytečnou nepohodu, ale dost výrazně mu komplikujete uvolnění a omezujete pohyb především hrudních končetin. Nešetrné dotahování nebo přetahování mohou vyvolat chronickou bolest a následnou přecitlivělost na podbřišník, o které píšeme zde.

Tlaky, které působí

Že na podbřišník působí poměrně velký tlak, jsem zmínila už v úvodu a je to známo už poměrně dlouho. Tento tlak se liší (pomineme nyní výšku, váhu a vliv jezdce) v závislosti na chodu koně a také na různém místě. Podle výzkumu Wrighta [2] je překvapivě nižší v kroku než v zastavení, ovšem zvyšuje se v klusu a ještě víc ve cvalu.

Druhým krokem tohoto týmu tedy bylo pokusit se vyvinout podbřišník, který omezí tlak na tato nejvíce exponovaná místa a poskytne větší volnost loktu. Tento podbřišník (tedy, je více různých typů, ale zásadní znaky jsou shodné), kromě toho, že je široký a velmi dobře polstrovaný, je také vykrojený v oblasti za lokty a více či méně rozšířený v místě hrudní kosti.

Následovalo jeho porovnání s běžným podbřišníkem. Výzkum potvrdil, že skutečně novým designem podbřišníku je možné vyvarovat se zvýšeného tlaku v místě za lokty. Přesně, v místě, kde byl předtím naměřen největší tlak, na pravé straně byl u standardního podbřišníku tlak o 98 % a na levé straně o 76 % vyšší než u tohoto nově vyvinutého typu. To mělo měřitelný vliv na natažení a prodloužení fáze vznosu příslušné hrudní končetiny, které se zlepšilo o 6-11 %. Ovšem, nejde jen o hrudní končetiny, bylo zaznamenáno i zlepšení pohybu pánevních končetin o 10-20 %, prodloužení fáze vznosu a lepší ohnutí v kolenech (o 4 %) i hleznech (3 %) ve srovnání s koňmi s normálním podbřišníkem.

Přestože tento výzkum a vývoj nového typu podbřišníku (je známý jako Fairfax Performance Girth) proběhl již před olympiádou v Londýně, na veřejnost se dostal až roce 2013, tedy až poté, co Britové zvítězili. Časopis Horse & Hound nazval tento podbřišník tajnou zbraní britského týmu. Nyní o ní víte i vy.

 

PS: Prosím všechny fyziky za odpuštění formulací, že působíme silou x kg. Ne že bych to nezvládla převést na newtony, ale považuji to pro většinu lidí od koní za srozumitelnější takto.

[1] Bowers, J.R.; Slocombe, R.F. Influence of girth strap tensions on athletic performance of racehorses. Equine Exercise Physiology 5, Equine Veterinary Journal Supplement, 30, 52-56, 1999.

[2] Wright, S.: Girth tensions and their variability while standing and doing exercise. Comparative Exercise Physiology 7, 141-148. 2011.

[3] Murray, R et al.: Girth pressure measurements reveal high peak pressures that can be avoided using an alternative girth design that also results in increased limb protraction and flexion in the swing phase. The Veterinary Journal 2013.