Píce - jak šel čas

28. 8. 2012 Michaela Burdová Autor fotek: archiv autorky

Poslední článek srpnového tématu „píce“ trochu odlehčíme a začnu osobní zkušeností. Rok 1992 byl pro mě rokem přelomovým – za domem vyrostla stáj a přišel první kůň, pětiletý plnokrevník. Pamatuji si, že jsem ho v té době viděla spíše jako pohublého, což ještě zvýrazňovalo několik odřenin. Krmením se tedy nešetřilo, rodinný klenot se válel ve vojtěškovém seně...

Krmná dávka obsahující „fakt hodně" sena s převahou vojtěšky, otruby, oves a vitamíny se brzy projevila pozitivně na jeho kondici a ze stupně 4 se rychle šplhal k osmičce přesto, že jsme rozhodně jen necourali po lesích, ale pečlivě a systematicky jsme trénovali na parkury. Při pohledu na jeho barokní tvary jsem si pak konečně uvědomila, že kdesi před mateřskou jsme TO na škole dělali a mám z toho zkoušku - z výživy a krmení hospodářských zvířat. Nalistovala jsem tabulky a poctivě vypočítala krmnou dávku. Vše se vážilo, kbelíčky jsme předělali na odměrky. Už si nevzpomínám na přesné dávky, ale když jsem mu seno rozdělovala na tři porce a viděla jsem tu ubohou hromádku na večerní krmení, bylo mi ho upřímně líto. Kůň sice shodil na optimální váhu, ale začal intenzivněji klkat (což už dělal v minulém působišti). Jádro se tedy nadále pečlivě vážilo, ale sena jsem aspoň večer znovu dávala „intuitivní" dávku. Pokud si uděláte malý test odhadu hmotnosti sena na vidlích, obvykle na nich máte víc, než si myslíte.

Stáj se rozrůstala. Tehdy jsem si vozila vitamíny ze zahraničí - a koně se úžasně leskli, což bylo příjemné a motivující pro další nákupy fantastických granulek. Divím se, že ještě výrobci zázračných doplňků ve svých reklamách neoperují s fotografiemi „šťastné majitelky koně" podobně jako u výživy batolat. V této době se v naší stáji objevily tu a tam mírné koliky. Vyřešily se „samy" tím, že jsem dvěma kolikářům dopřála přímý přístup do výběhu 24 hodin denně a seno 4-5x denně.
Postupně se o výživě koní objevovalo stále více informací, vykvetly tu krmivářské firmy a nastala doba moderních řešení. Jezdci, kteří jezdili „na Západě", básnili o tom, že koně místo vidlí sena dostávají zelené brikety do žlabu. Jsem přesvědčena, že kdybych tehdy na tento způsob krmení dosáhla, tak by zelené kostky u nás taky zdomácněly.

Výhodou je, že když máte na starosti jedny a ty samé koně po dobu celého jejich života, tak si můžete kontinuálně ověřovat, jak jste coby futtermajstři úspěšní - ale také se musíte naučit žít s tím, že ne každý kůň bude celých 20 let vypadat pořád stejně, že neprodělá nějaký váhový výkyv související třeba s úrazem nebo nemocí, případně vysokým stářím - a proč si to nepřiznat, ne vždy je krmná dávka v daném období optimálně nastavená. Osobně si zapisuji denně (mám na to šifry) i údaje o krmení a zpětně mohu zjistit, kde narůstala nějaká chyba a krmení a režim upravit.
Neustále řešíme druhy granulí a müsli, ale otázka kvality sena je jakoby samozřejmá. Přitom se odhad výživné hodnoty tohoto základního krmiva od skutečnosti může lišit o desítky procent - rozbor krmiv však není nic nedostupného, dnes existují soukromé laboratoře, kde rozbor sena vyjde na rozumnou částku - např. http://www.zol.cz/cenikkrmiv.html

PíceV praxi ale bývá píce jediným komponentem krmné dávky, u které obvykle nemáme cedulku garantující obsah živin. Přitom je základem krmné dávky, od něhož se odvíjí naše rozhodnutí, zda a čím ji doplníme. U sena jsme tedy odkázáni podle fáze sklizně a skladby hledat v tabulkách odpovídající hodnoty. Odhadujeme. Odhady znamenají, že stanovení výživné hodnoty píce podle tabulek je věc vždy nepřesná, ale stejně tak jsme odkázáni na odhad zátěže koně, podle které řídíme jeho potřeby. Zátěž koně máme ve zvyku spíše přeceňovat. Drtivá většina koní přitom pracuje lehce, maximálně středně. Záchovná dávka je spíše akademická kategorie a těžká zátěž se týká např. všestrannosti nejvyšší stupně obtížnosti, vytrvalostních dostihů. Pak nám do toho vstupuje individualita každého koně, plemeno, věk... Lidský faktor nenahradí žádný počítačový program na výpočty KD, je jen pomocnou silou, se kterou nejlépe pracuje zkušený odborník. Tomu program ušetří hlavně čas.

Bohužel nezávislých konzultantů v oblasti výživy koní je u nás pramálo. Obvykle je nepotřebujeme - koním v lehké až střední zátěži je fyziologicky možné dopřát vše, co potřebuje. Když máme seno standardní kvality a doplníme ho buď ovsem nebo směsí, kde už můžeme u renomovaných výrobců vsadit na udávané složení. Dodržujeme-li zásady krmení, pak není důvod volat výživového konzultanta, kdykoliv máme dojem, že potřebujeme dávku zvýšit nebo snížit nebo změnit doplněk. Není to taková věda - pokud budeme věnovat největší pozornost množství a kvalitě přijatého objemného krmiva.
Koně se zdravotními problémy, velmi staří, hůře krmitelní nebo vrcholoví sportovci už vyžadují sofistikovaný přístup a skládat jim krmnou dávku a´la dort pejska a kočičky může být vražedné.

V následující tabulce (Joe D. Pagan) vidíme podíl objemného a koncentrovaného krmiva podle kategorie a hmotnosti koně. V oblastech s nedostatkem píce (tropické oblasti) se podíl jádra dostává nad ještě relativně bezpečných 50 %. Tyto ukazatele také ilustrují, jak velký má vliv kvalita a množství píce na celkový program výživy koně. V případě, že podceníme hodnotu přijaté píce, zbytečně utrácíme za suplementy, což může mít v extrémních případech za následek nutriční nerovnováhu až toxikózu. Když hodnotu přijaté píce přeceníme, dostáváme koně do nutričního deficitu. Proto je důležité věnovat píci nejvyšší pozornost. Je to stejné, jako pořadí při krmení - nejdřív seno, potom jádro.

Očekávaná spotřeba krmiv:

Kategorie koně

% tělesné hmotnosti

objemné krmivo

% tělesné hmotnosti

jádro

% krmiva v KD

objemné krmivo

% krmiva v KD

jádro

Záchovná 1,0-2,0 0-1,0 50-100 0-50
Březí klisna 1,0-2,0 0,3-1,0 50-85 15-50
Kojící klisna (zač.) 1,0-2,5 0,5-2,0 33-85 15-66
Kojící klisna (konec) 1,0-2,0 0,5-1,5 40-80 20-60
Odstávče 0,5-1,8 1,0-3,0 30-65 35-70
Roček 1,0-2,5 0,5-2,0 33-80 20-66
Sportovní kůň 1,0-2,0 0,5-2,0 33-80 20-66
         

Když vezmete v úvahu výše uvedená procentuální rozpětí, tak znejistíte - je rozdíl dát koni v období klidu seno a jádro rovným dílem nebo ho nechat jen na seně. Jistější je seno. Měla jsem teplokrevné koně v zimě celé týdny jen na vysoce kvalitním seně, které jim stačilo na to, aby byli plní energie, udrželi si váhu i lesk (plus minerálka). Kupovali jsme ho od jednoho z mála dodavatelů, který neprodával hmotu, ale prvotřídní seno.

Prvotřídní seno - poznají ho koně?

O tom nepochybuji. Zelené, bezprašné, hodně lístků, prosté plísní, voňavé... tyto ukazatele kvality jistě znáte. Koně ocení vůni na dálku - máte-li ve stáji přísné a vybíravé degustátory, dají velmi výrazně najevo, co jim přinášíte na vidlích. Po týdnu až dvou už byste při pohledu na koně měli mít jasno, zda nové seno má v sobě víc, než jste si spočítali - nebo naopak.

Chutnost sena se snižuje s růstem. U leguminóz se snižuje olistění, ale listy si zachovávají stejnou strukturu a chutnost, stonky kvůli narůstající váze rostliny mohutně zvyšují obsah ligninu. Naproti tomu mají listy přerostlé trávy více ligninu a stonky jsou dokonce chutnější. Kromě ligninu snižuje chutnost i obsah silice, která doplňuje lignin a zvyšuje pevnost. Silici obsahuje např. sláma - dodává jí hladký, lesklý vzhled.

PíceAnalýza

Uvažme, že se nenecháte opít rohlíkem ani tabulkami a necháte si udělat rozbor sena. Když už ale investujete do rozboru, nechte si také odborně vzorky odebrat, vyplatí se vám to.
Agrolaboratoře mají potřebné vybavení (vzorkovací tyče). Podstatný je pro vás obsah bílkovin (dusíkaté látky), množství a poměry důležitých minerálních látek - vápník, fosfor, hořčík. Kvalitu sena určuje i obsah mykotoxinů, ale tuto analýzu musíte zadat státnímu veterinárnímu ústavu. Jak s výsledkem rozboru sena naložíte, záleží na vaší odborné erudici. Když už jste se vydali cestou odborného vyšetření, nedokončete ji amatérsky, ale vybalancování krmné dávky konzultujte s odborníkem. Na druhou stranu do analýz a rozborů moc nezabředněte, abyste se nedostali - jak se říká, „analýzou k paralýze".

Když přesně, tak i váhu koně

Častou chybou je prostý odhad váhy koně. Od roku 1988 se používá vzorec na určení váhy - obvod hrudníku2 x délka těla/11 877 (Carrol, Huntington 1988). Při porovnání se skutečnou váhou však dochází k odchylkám až o 50 kg (Konstanze Rasch, 2009). Tatáž autorka v knize Diagnóza - schvácení kopyt uvádí příklad majitelky, která po zjištění skutečné váhy spočítala přesnější koeficient odpovídající jejímu koni, což je velmi praktické. Právě v programech na výpočet KD mají lidé tendenci nějak váhu odhadnout. Je škoda investovat do kvalitního krmení a rozboru sena a pak nadhodnotit nebo podhodnotit důležitý údaj.

Seno versus výkon

Koně s převahou píce v krmné dávce nemohou podávat výkony? Dostihoví trenéři tradičně koním omezovali před dostihem příjem sena na 1 % váhy. Studie Kentucky Equine Research (J.D.Pagan) vycházela z hypotézy, že restrikce sena 3 dny před dostihem způsobí úbytek váhy a sníží během tréninku výdej energie. Jedna skupina koní si určenou dobu přivykala na příjem sena ad. l. Tři dny před dostihem tedy jedna skupina měla k dipozici seno ad. l. a druhá měla omezený příjem sena na 1 % tělesné váhy. Výsledek studie ukázal, že koně s omezeným příjmem sena ztratili před dostihem přibližně 2 % hmotnosti a zvýšila se spotřeba kyslíku v průběhu výkonu. Anaerobní podíl výdeje energie během výkonu byl nižší u koní s restrikcí sena než u koní s ad. l. (podle hodnot akumulovaného kyslíkového deficitu a koncentrace laktátu).

U vytrvalostních koní hraje píce důležitou roli v hydrataci - viz Svatá trojice vytrvalostního jezdce - hydratace.

Jste odborníci na výživu?

Jestliže si krmení koní sami zajišťujete, do určité míry musíte být a je jedno, zda je vám 16 a máte doma jednoho hucula nebo holštýna v komerčním ustájení. Nesete za zvíře jako majitelé plnou odpovědnost, tedy i za jeho zdraví. Není nutné znát všechno - ale základy ano. Patří sem zásady krmení koní, živiny, minerály (poměr Ca a P), vitamíny. Měli byste rozumět tomu, co je napsáno na složení vámi zakoupeného müsli. Nemusíte umět pracně spočítat krmnou dávku - využijte dostupných programů. Čím více se ale budete vzdělávat, tím lépe dokážete komputerové hodnoty interpretovat a budete umět klást výživářskému poradci správné otázky. U píce je výhoda, že čím vyšší její podíl v krmné dávce si můžete dovolit, tím méně chyb se dopustíte.

Podobné články

Máte ve výbězích vzrostlé duby? Pasete koně v jejich majestátním stínu? Pak máte s podzimní nádherou zase o jednu starost navíc. Nejen javory totiž…

Je to tak jednoduché? Zvoní podkovám hrana? Odpověď na tuto otázku budeme hledat v dnešním rozhovoru s „botičkářkou“ Romanou Dlouhou z Pasování bot…