Není nutné hned teď renovovat za těžké statisíce celý areál (ať už jde o areál zemědělského družstva nebo maličký pozemek zasvěcený chovu koní doma u baráčku), na to nemusí být ihned na první dobrou ani finance, ani síla. Ono by často stačilo uklidit vše nadbytečné a ozelenit + nechat rozkvést okolí, aby byl dojem z našeho pozemku rázem úplně jiný…

Krok 1 – ukliďte!

Podíváte-li se na fotografii, jistě je vám pohled na skromný příbytek dvou rodinných koníků hned u domu, pěkně pod dohledem (pastviny jsou jinde) příjemný. Nic tu neuráží oko, nemáte pocit, že jde o skládku harampádí. Přitom by stačilo výběh obskládat namísto skalkou stroji, zaplachtovanými balíky sena a slámy, zbytkovým stavebním materiálem (jak je často k vidění) – a bylo by po útulném dojmu.

Chcete-li velebit okolí koní, úplně v první řadě pořádně ukliďte!

Sama dobře vím, jak těžké je udržet kolem koní pořádek. Stačí v sezóně sen a žní zakopávat o strojový park mého muže „pěkně po ruce“ před halou a kolem haly, namísto v ní. Tam traktor s vlečkou, tam obracák, tuhle barel s naftou, onde svářečka a porůznu spousta nářadí a materiálu k akutním opravám. Navrch naštvaný chlap, který neví, co dřív – v tu chvíli rozhodně neprudím s úklidem, to bych se nestačila divit, co bych si poslechla. V ty dny jen tiše počítám hodiny, kdy si konečně zavře svoje železářství do haly a já budu mít kolem ohrad zase jen kytičky a pořádek…

Kdykoli si odložíte nějaký krám na pozemek kolem ohrad, krom hlediska bezpečnosti (takové luční brány odstavené před vchodem do pastviny nahrávají úrazu koní z nepozornosti jako máloco!) si vždy uvědomujte i hledisko estetické. A staré dobré „jen na chvíli, zítra to uklidím“ určitě známe všichni: ze zítřka je pozítřek, příští týden a příští měsíc – a než se nadějeme, uteče pár let a smetiště se nám stále válí tam, kde mělo hyzdit prostory „jen na chviličku“. Buďte, co se úklidu týče, nekompromisní!

Maličkosti tvoří dojem

Když už máme uklizeno a najeli jsme na vlnu „uklízím denně, průběžně“, rozhlédněme se po okolí pastvin a výběhů, po přímém sousedství stájí a dvora: kam se vejde ostrůvek zeleně? Kam truhlíky a výsadbové mísy? Kam by se hodila skalka a kam zvýšené záhony? Čím víc navštívíte upravených jezdeckých areálů, zoologických zahrad (tam se dá načerpat z estetické tvorby kolem zvířat mnoho!) a třeba i zahradnictví, tím víc inspirace a chuti k velebení domácích prostor načerpáte. Všude pozorně sledujte práci s terénem, s plochami záhonů a ptejte se, co se osvědčilo a co naopak ne. Líbí-li se vám nějaký esteticky přínosný prvek, zeptejte se, zda nebude vadit, vyfotíte-li si ho. Doma si potom můžete zjistit, jestli použitá výsadba bude vhodná i na vaše stanoviště a nebo si podle fotky dohledáte výrobce například venkovních květináčů nebo laviček.

Někdy stačí opravit rozbitý chodníček trochu nápaditěji než doposud, jindy postavit ke stáji pěknou lavičku s rozkvetlými květníky po stranách, hodně parády udělá taková maličkost, jako je veliká výsadbová mísa s bělostnými oblázky a sukulenty (ty nemusíte moc zalévat a vydrží v pohodě i tropická vedra na přímém sluníčku).

Pokud vám uvadne květinová dekorace, ihned ji odstraňte a nahraďte čerstvou!

Ke každé výsadbě si dopředu nastudujte podmínky pěstování daných rostlin, ať jde o letničky nebo trvalky. Nekupujte něco jen proto, že se vám rostlina líbí. Jestliže nebudete mít vhodné stanoviště, stejně kráska, která vám učarovala, zajde – těžko přesvědčíte stínomilné keře k bujnému růstu na slunci a bahenní rostliny k nadšení ze skalky.

Využívejte k ozelenění výběhů i bylinky a zeleninu – taková dýně vám ochotně poroste všude, kde ji nepošlapou koně (mimochodem z kobyláků bude mít ohromnou radost!), z rajčat uděláte bujnou protipohledovou zelenou stěnu (též milují pohnojení trochu uleželým hnojem) a cukety s patizony vám ochotně zarostou jakoukoli velkokapacitní nádobu nebo zvýšený záhon. A oranžové afrikány jako podsadba fungují úplně všude. Pod rajčaty, mezi dýněmi i samostatně…

Staré pneumatiky se před odvozem do sběrného centra dají zužitkovat na ochranu výsadby mezi koňmi – semínka a malé rostlinky vám bez ochrany před sešlapem nepřežijí, mají-li k nim koně přístup.

Jakmile se afrikán a dýně rozrostou, pneumatiky schovají. V tomto prostoru před jedním z výběhů se pohybují volní koně, když si v létě majitelé před nebo po ježdění sednou na kafíčko a své svěřence chtějí mít po ruce. Koně spásají trávník a samozřejmě chodí i do těsné blízkosti ohrad pozdravit zbytek stáda. Díky pneumatikám je výsadba chráněna před sešlapem.

Královna kopřiva, vévoda bez

Nebojte se využít k ozelenění hodně namáhaných výběhů kopřivy a černý bez. Tam, kde neporoste vůbec nic, protože koně zlikvidují jakýkoli náznak zeleně, má kopřiva šanci. Stačí všímat si, kde se vám sama uchytila a jen ji podpořit kobyláky. Bez problémů snáší i čerstvé. Já nechávám kopřivové lemy na jednom základním výběhu vyloženě schválně coby okrasný prvek.

Pokud máte poblíž koní sousedy a hrozí, že by se kopřivy vysemenily do jejich zahrad, bez obav je po odkvětu, než vytvoří semínka, posekejte, velice rychle narostou znovu. Zavadlými uděláte koním velkou (a zdravou!) radost – nechte je prostě ležet, koně si s nimi po pár dnech bezezbytku poradí. O kopřivách více v tomto článku.

Stejný nezmar je černý bez – ohlídáte-li si v začátku mladou rostlinku před sešlapem (například pneumatikou, kterou musíte včas, jak keř zmohutní, odstranit), později se o ni již nemusíte starat. Je to jedna z mála zeleně, které si koně nevšímají k okusu ani v zimě.

Veškeré zelené lemování výběhů bude mít patřičný efekt jedině tehdy, nebude-li ho přerůstat neposečené plevelné okolí.

Experimentujte – a radujte se z těšení na výsledky pokusů.

Slunečnice

Další velmi jednoduchá a přitom esteticky cenná rostlina, ze které vám během pár týdnů vyroste doslova živý plot. Můžete ji vyset na řídko v pár exemplářích, ale také klidně do hustého pásu, přes který nebude vidět vůbec.

Aby ohrady kopaly

A nejen aby kopaly, ale aby se elektrické impulzy nepřenášely do výsadby, květiny samozřejmě v místě dotyku výboj poškozuje, nechte spodní lanka a pásky bez proudu, nebo zelené lemy odsaďte kus od spodních pásek a průběžně je udržujte nerozrostlé do vodičů.

Květinové lemy kolem výběhů můžete zakládat zvenku i zevnitř. Na vnitřní výsadbu se samozřejmě hodí jen to, co koně nezajímá – já využívám již zmíněné kopřivy, dýně, cukety a kostival. To vše mohu dát přímo mezi koně a nedotknou se toho. Jak je známo, každé stádo má chuťové preference trochu jiné, takže musíte zkoušet.

Zde byly použity levandule – mají rády sucho a nevyhnojenou půdu, takže nesázet pod sklon, kam stéká splach z výběhu. Všimněte si, že oko poutají v prvé řadě, neboť výsadba není ještě rozrostlá, březové kmeny – majitelé vsadili na tento okrasný prvek jako na jistotu, březová kůra má vysokou estetickou hodnotu. Lemy kolem ohrad můžete mít každý rok jiné, čímž vaše prostory nezevšední návštěvám ani vám.

Mulčujte!

Sedět neustále v záhoně je jistě míň atraktivní, než sedět na koni. Proto si musíte pomoci. Než se výsadba rozroste dostatečně na to, aby vyplnila vymezený prostor a nepustila již mezi sebe plevel, vypomáhejte si jakýmkoli vhodným mulčovacím materiálem: štěpka, kůra, na krátko nasekaná sláma (pozor na vítr, než si sedne, raději nečekejte na déšť a nakropte ji), posečená tráva (ve vyšší vrstvě zahnívá), oblázky (ty podle zamýšlené výsadby). Použitím fólie v půdě si sice zajistíte téměř nulové plení, ale ekologie dostává na frak. Zkuste to bez ní!

Afrikány, měsíček, ořechoplodec, tamaryšek, slunečnice, krásenka a spousta dalšího se ukrývá v tomto zvýšeném záhoně mezi základním výběhem a pastvinami.

U koní je neustálé smetí a spousta odpadu – jak trus zvířat, tak roztroušená sláma a rozfoukané seno, také ze strouhání kopyt hoblinky i kousky rohoviny, z úprav koní a čištění odstřižky žíní a srst. Zametejte, hrabte! A hromádky pečlivě kompostujte. Nebojte se ani zmíněné kopytní rohoviny. Jediné, co separuji pryč z hnoje a kompostu, jsou dlouhé žíně a velké chuchvalce srsti z jarního línání, kterých se nasbírá při jediném čištění stáda klidně celá taška. Ty odnáším do směsného odpadu, který z našich popelnic putuje do brněnské spalovny. Jelikož výsledným materiálem kompostace hnojím, nechci v trávnících a v pastevních plochách řešit dlouhé zamotané chuchvalce. Krátké odstřižky neřeším. Ty se vším ostatním se rozloží nebo přirozenou cestu smísí s půdou, kde se posléze dodatečně postupně rozloží a poslouží v koloběhu přírody jako užitečné hnojivo.

Každá výsadba se časem rozrůstá. Z malého roztomilého keříčku u úvaziště bude za pár let pořádné houští. Myslete na to ještě před výsadbou vhodným výběrem druhů – a v dalších letech mějte zahradnické nůžky stále při ruce. :)