Přecitlivělost na podbřišník

 "Přecitlivělost na podbřišník" je syndrom, kdy při sedlání nebo utahování podbřišníku kůň protestuje a projevuje bolest. Jde o nejčastější problém u jezdeckých koní, ale vyskytuje se i u hříbat, tažných koní nebo i u neobsednutých remont. Etiologie tohoto problému je nejasná. Jako možná příčina by mohlo být upadnutí nebo překlopení se se sedlem (při pádu se síly přenášejí končetinami do hrudního koše a jdou proti pevnému pásu, kterým je podbřišník). Tyto pády však mohou exacerbovat hlubší příčinu, protože i neobsednutí koně mají tento problém. Příčinou mohou být i úrazy hrudního koše a to i těsně po porodu, asymetrický hrudní koš nebo zlomená žebra.

Projevy averze

Projevy averze spojené s utahováním podbřišníku nejsou ve světě koní nic neobvyklého a mohou mít různé projevy i jejich závažnost. Jedná se o velmi mírné změny výrazu tváře koně (částečné přivření očí nebo pohnutí řasami) až po zuřivé, nekontrolovatelné vyhazování a kopání a/nebo lehání si. Nejčastějším příznakem je snaha kousnout člověka, který podbřišník dotahuje. Kůň se opakovaně snaží kousnout pokaždé, když se podbřišník dotáhne více. Koně někdy nafouknou hrudník, aby zapřeli a tím chránili žebra, uvolní se až ve chvíli, kdy se s dotahováním přestane. Mohou dokonce "chrochtat" při dotahování sedla nebo při ježdění. Ve vzácnějších případech se koně vrhají na zem a kopou kolem sebe. Většina koní, kteří jsou více než středně silně postižení, má zkrácené chody hrudních končetin do doby, než se zahřejí, a během uvolňovací fáze mohou švihat ocasem a stahovat uši dozadu. Někteří se odmítají po utažení podbřišníku pohnout dopředu, dokud bolest neustoupí. Někteří nereagují na pobídky holeněmi, spíš napínají hrudník. Někteří postižení koně viditelně kulhají a celkově stahují lopatky, pohyb jejich lopatek je omezený, následkem čehož se snižuje síla jejich hrudních končetin a jejich koordinace. Lze také očekávat, že dostihoví koně budou při výkonu trpět sníženým příjmem kyslíku, protože dochází k omezení expanze jejich hrudníku.

Příčiny

"Přecitlivělost na podbřišník" může být způsobená jak špatnými postupy při sedlání, tak i bolestí v oblasti kohoutku. Obvyklou příčinou je nepadnoucí sedlo, otoky v oblasti podbřišníku (otlaky) nebo abnormální citlivost hrudníku za loktem. Poslední jmenovaná skupina citlivých koní je zdaleka nejpočetnější ( > 50% populace jezdeckých koní). Problém má pravděpodobně původ v dysfunkci kostovertebrálních (mezi žebry a obratli) kloubů provázené bolestí, která sleduje dráhy interkostálních (mezižeberních) nervů. Také skákání nebo pád s pevně dotaženým podbřišníkem může poranit část hrudního koše a způsobit tak vážnou bolest v této oblasti, která se projeví pokaždé, když je kůň po nehodě sedlán.

Pro koně je normální lechtivost v oblasti za loktem, ale jemné pohlazení by mělo odstranit veškeré reakce - kromě abnormální citlivosti. Kožní citlivost přecitlivělých koní je spojená s příliš reaktivními svaly v této oblasti. Poklepání na kůži zde u citlivých koní vyvolá lokální svalový záškub a někdy se celá oblast kontrahuje a kůň může poklesnout v lopatce. V některých případech se může přecitlivělost rozšířit z prsních svalů před lopatkou i na hřbet až do středu hrudníku. Obvykle se však omezuje do okolí jednoho žebra, nejčastěji 4 nebo 5. Citlivost se potom přenáší dolů na prsní svaly, způsobuje jejich napětí a přecitlivělost, a dále až do interkostálního (mezižeberního) prostoru, kde se táhne pod listem lopatky. Citlivost může být akutní a snadno vyvolaná (jak lze často vidět u citlivých plnokrevníků), nebo ji lze vyvolat pouze hlubokou palpací žeber u méně citlivých koní, jako jsou teplokrevníci.

Pokud je váš kůň při sedlání přecitlivělý, měli byste stav konzultovat s veterinárním lékařem nebo chiropraktikem. Chiropraktická terapie, akupunktura a terapie trigger pointů mohu úspěšně léčit těžce rozpoznatelné a nepochopitelné případy bolesti, snížené výkonnosti a sekundárně problematického chování spojeného s citlivostí na podbřišník. Přesto ale není od věci se zamyslet i nad tím, zda příčina není v naší neschopnosti správně koně nasedlat.

Co může být špatně?

Pozice sedla

Pokud sedlo položíme příliš dopředu, bude rušit listy lopatek. Výsledkem je zkrácení pohybu hrudních končetin a může dojít až k poranění nejširšího hřbetního svalu, jehož hlavní úlohou je tlačit tělo koně dopředu, když je hrudní končetina ve fázi podpěru ("překlápět" tělo přes hrudní končetinu). Naopak sedlo umístěné příliš vzadu může dráždit bedra a posune hmotnost jezdce dozadu za nejstabilnější místo v oblouku páteře.

Pozice podbřišníku

Pokud je podbřišník příliš vepředu, omezuje funkci hlubokého prsního svalu, kterou je podpořit hrudní končetiny v jejich úloze nést trup, zejména při pohybu do stran (práce na dvou stopách), kdy se hrudní koš mezi listy lopatek podélně ohýbá a zároveň rotuje. Koně jsou v této oblasti velmi citliví a proto ji musíme před a po každém ježdění udržovat čistou a kontrolovat, zda se na ní nenacházejí ranky nebo podrážděná místa.

Několik zásad, aby sedlo a podbřišník byly pro koně pohodlné:

Nespěchejte se sedláním (můžete koně nechat udělat několik kroků, než poprvé dotáhnete podbřišník a vždy zkontrolujte, zda je sedlová dečka čistá a zda je vyrobená z materiálu, který neklouže nebo nedráždí koně. Sedlejte v klidu, snažte se docílit toho, aby kůň zůstal uvolněný. Použít lze i protahovací cviky uvolňující hřbet a prsní svaly ještě před osedláním.

Nepoužívejte vynálezy, které pomáhají jako rumpál utahovat podbřišník. Pokud se kůň při dotahování nafukuje, máte zaděláno na problém, který lze odstranit opatrným a důsledným re-tréninkem. Pokud byl někdo někdy hrubý při dotahování sedla, kůň se naučil ulevit si od tlaku podbřišníku tím, že se při sedlání nafoukne a při ježdění vyfoukne. Nemá žádný smysl ho v tuto chvíli nutit se vyfouknout například kopnutím. Kopáním do břicha můžete koně poranit. Hrubost pouze vyrábí problémové koně. Pokud se problém již vyskytnul, hrubé zacházení ho jen zhorší.

Položte sedlo více dopředu, než by mělo být, potom ho opatrně posuňte dozadu až na jeho správné místo (vyhněte se naježení srsti, protože ta by mohla koně odřít),

Podsedlová dečka by neměla být příliš tlustá, protože to způsobí klouzání sedla a nutí vás k nadměrnému dotahování podbřišníku. Tlusté podsedlové dečky jsou skutečně ošidné, často jsou totiž nestabilní a mohou sedlo vyvést z rovnováhy nebo ho stlačit proti listům lopatek. Rozhodně neřeší problém nepadnoucího sedla. Silnější dečka sedlo nadzvedne, protože je k tělu koně v určitém úhlu. Pokud se sedlo více nadzvedne vepředu, znamená to, že se překlopí dozadu. A to je obvykle opakem toho, co člověk zamýšlel, protože většina jezdců sedí příliš vzadu tak jako tak a tlačí zadní okraj sedla dolů. S tlustou podložkou je to ještě výraznější.

Některé podložky jsou vyrobené z gelu. Tento typ podložek pod sedlo je jako stvořený pro vznik problémů. Gel umožní, aby se sedlo pohybovalo do stran i dopředu a dozadu. Může také způsobit, že i jezdec se začne více pohybovat, než normálně, a především - zvyšuje vzdálenost jeho trupu od hřbetu koně a znemožňuje mu cítit hřbet koně a uvolnění prostřednictvím jeho pohybů. Skutečným důvodem, proč dávat pod sedlo dečku, je to, aby se koňský pot nedostal k sedlu a aby ho tato slaná voda nezničila. Podsedlová dečka má za úkol odvádět vlhko od koně a zabránit jejímu průniku až k sedlu. Sedlo by mělo být velmi dobře použitelné na koně i bez jakékoli podložky. Například jsou koně, které podsedlová dečka odírá, a pro ně by bylo řešením jezdit jen se sedlem, bez dečky.

Poprsní řemen a podocasník jsou určeny k tomu, aby drželi sedlo na správném místě; tato zařízení však vyžadují odborné posouzení a zapnutí. Poprsák může rušit/omezovat činnost lopatky, podocasník musí mít vhodnou délku, velikost a být čistý a z materiálu, který nedře. Pokud nemáte zkušenosti, je proto na místě konzultace.

Před jízdou vždy kontrolujte, zda není pod podbřišníkem kůže pomačkaná. Veďte koně několik kroků, než na něj sednete (měli byste používat nějaké schůdky pro nasednutí, abys zabránili protočení sedla, nebo pokud je kůň citlivý). Podbřišník po několika minutách ježdění ještě znovu zkontrolujte.

Najděte si svůj způsob, jak koni sedlání zpříjemnit. Koně mají rádi rutinu a komfort. Vytrvalejší "přecitlivělost na podbřišník" může mít příčinu ve fyzickém zdroji bolesti, například kloubů mezi žebry a prsní kostí nebo obratli. V takovém případě bude zapotřebí veterináře nebo chiropraktika, aby tento problém odstranil.

Tipy

Správně umístěné sedlo neruší horní části lopatek. Pokud by bylo položeno více dopředu, kůň by asi dělal kratší kroky, protože by přední okraj sedla narážel při pohybu hrudních končetin do chrupavčitých čepiček na horním okraji lopatek.

Pokud jdete vedle svého koně a položíte dlaň na vrcholek listu lopatky, měli byste cítit, kam až během sedlo v průběhu pohybu zasahuje. Podle toho správně umístěte sedlo.

Pokud je sedlo položeno příliš dopředu, brání také v rozvoji důležitých hřbetních svalů, které stabilizují ohnutí hrudního koše. Tyto svaly přiléhají na obou stranách hrudních obratlů a na horních plochách žeber (nejdelší sval hřbetní). Pokud tyto svaly správně pracují, volně nabývají na objemu: pokud je kůň pod sedlem nepoužívá, neuvidíme u něho "dvojitá záda", tvořená pružným a dobře vyvinutým nejdelším svalem hřbetním.

Umístíte-li sedlo příliš dozadu, bude mít kůň problém nést vaši váhu. Sedlo musí pasovat jak koni, tak i sedu a délce a tvaru nohou jezdce.

Sedla je třeba také čas od času docpat, podle toho, jak se s věkem a tréninkem mění tvar hřbetu koně. Dostatečně kvalitní sedlo bude na hřbetě koně měkké. Pokud je tvrdé, měli byste zainvestovat do jeho přecpání nebo do nového sedla.

Vzdálenost obou sedlových polštářů je důležitá a proto ji kontrolujte. Tunel, který je jimi vytvořen, má za úkol poskytnout dostatek prostoru trnovým výběžkům hřbetních obratlů. To je velmi důležité. Tyto výběžky nesmí zatěžovat žádná hmotnost - to by způsobovalo bolest, která by se postupem času stala chronickou. Sedlo má spočívat pouze na žebrech, které se kloubí s hrudními obratli. Kůže a vazy na vrcholcích trnových výběžků nesmí být stlačené. Proto poskytuje zmíněný tunel těmto strukturám prostor. Ale aby tomu tak bylo, musí být tento tunel dostatečně široký, aby se výběžkům přizpůsobil, a musí jít s linií páteře. Široký kanál bude stále tlačit na výběžky, pokud je křivý, nebo je kůň neustále ohnutý na jednu stranu. Pamatujte si, že sedlo se ohne jen velmi málo, pokud vůbec. U starších a levných sedel budete obvykle bojovat s tím, že vzadu trochu „sesednou". Zadní části polštářů se stlačí k sobě a do jisté míry se oploští a rozšíří do stran, tím se zúží prostor mezi nimi. V tomto případě nepomůže obyčejné přecpání, protože tvar roztažené kůže je neměnný. Kůže změní svůj tvar trvale. U takových sedel je nutné vyměnit celé polštáře (pokud se vám na něm tak dobře sedí) nebo může být dokonce nezbytné koupit nové sedlo.

Žlábek, který lze vidět ze strany na hlubokém prsním svalu, je známkou toho, že podbřišník byl utažen PŘÍLIŠ VEPŘEDU A PŘÍLIŠ TĚSNĚ. Tak se spojí dva problémy: citlivost koně na podbřišník a zkrácení pohybu hrudních končetin.

Bezpečnost je prvním kritériem při výběru a upevňování podbřišníku. Vyberte proto takový materiál, který je měkký, pevný, neklouže a nedráždí kůži. Udržujte podbřišník vždy zcela ČISTÝ. Nikdy nejezděte se špinavým podbřišníkem, myslete na pohodlí koně!

Šířka podbřišníku by měla rozložit tlak sedla i s jezdcem tak, aby prsní svaly nebyly zmáčknuté úzkým popruhem. Utahujte podbřišník pomalu, postupně a tak, aby sedlo neklouzalo.

Pamatujte také na potřebu koně roztahovat během dýchání hrudník! Preferujte podbřišníky s elastickými konci, některé mají elastickou část odnímatelnou a ujistěte se, že elastická část není poškozená nebo oslabená.