Chlévská mrva - matka hnoje a močůvky

Trochu přehnané, ale je třeba si ujasnit pojmy. To, co se vyváží ze stáje - směs koňských koblih, moči, steliva, event. zbytků krmiva, se nazývá chlévská mrva. Z ní biochemickými pochody na hnojišti vzniká hnůj. Moč a rozpuštěné výkaly nezachycené ve stelivu vytékají jako močůvka (hnojůvka).

Pokud stelete slámou, dozraje chlévská mrva vyvezená ze stáje do 1-2 let na hmotu zvanou koňský hnůj, pokud stelete pilinami, je tato doba delši, 2-3 roky.

Produktivita více než milá

Dospělý kůň o hmotnosti cca 500 kg vyprodukuje za rok 6,4 tun koblih a 2,2 tuny moči.

Dospělý kůň o hmotnosti cca 500 kg vyprodukuje za rok 64 metráků koblih a 2,2 t moči. Přidáme-li 6 kg steliva denně, dostaneme se za rok na 108 metráků chlévské mrvy a posléze k 72 metrákům koňského hnoje ročně(podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.,) Pět koní ve stáji tak svým ošetřovatelům naloží na vidle ročně neuvěřitelných 108 x 5 = 540 q, tedy 54 tun chlévské mrvy. Z té se biochemickými pochody stává pravý koňský hnůj.

Kapacita skládky

Na 6 měsíců potřebujeme pro jednoho koně sklad o objemu 4,2 m3 nebo plochu 2,1 m2 při vrstvě vysoké 2 m.

Na 6 měsíců potřebujeme pro jednoho koně sklad o objemu 4,2 m3. To jsou hodnoty počítané pro hlubokou podestýlku, která se kompletně nevyváží 3 týdny dle normativ. To ovšem neodpovídá obvyklé hygieně stájí, kdy se denně vyváží „vše" znečištěné výkaly nebo močí, neznečištěné stelivo zůstává a znovu se přistýlá - tedy jde o mrvu s vyšším obsahem suché složky a o větším objemu. Na druhou stranu jsou koně dnes běžně velkou část dne venku, potřeba steliva tedy nenarůstá. Proto se dají tabulkové hodnoty považovat za výchozí pro praktické plánování. Máme-li jednoho koně, za půl roku vyvezeme a uskladníme oněch 108/2 = 59 metráků chlévské mrvy, která se nám fermentací smrskne na 72/2 = 36 q hnoje, což by se nám mělo vejít do prostoru 4,2 m3. Měrná hmotnost hnoje je udávána v průměru 850 kg/m3.

Povinností chovatele je zajištění místa na uskladnění půlroční produkce hnoje od daného počtu zvířat.

Hnojní „kudykam"

Pro majitele stájí je podstatné si uvědomit, že to, co z koně vyleze na opačném konci, je nejen těžké, nevábné, ale i životnímu prostředí za určitých podmínek nebezpečné. Majitelé stájí se řídí předpisy Ministerstva zemědělství o nakládání se statkovými hnojivy. Pro nemajitele koní, např. zahrádkáře, kteří si hromadu hnoje složí kupříkladu pod okny sousedovy ložnice, se tato situace řeší v rámci Občanského zákoníku.

Hnůj je závadná látka

Musí se s ním zacházet tak, aby nedošlo ke znečištění povrchových a podzemních vod (§ 39 vodního zákona, zákon č. 254/2001 Sb.) Proto je nutné ho skladovat v souladu s předpisy.

Pevné hnojiště

Hnojiště musí mít minimálně půlroční kapacitu produkce hnoje, musí být nepropustné, vybavené jímkou pro zachycení hnojůvky a dešťových vod z manipulační a dosud nenaskladněné plochy. Náklady na stavbu jsou v řádech statisíců korun.

Skladování na zemědělské půdě

Toto řeší vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Podle § 4, odstavce 1 mohou být tuhá statková hnojiva na zemědělské půdě uložena nejdéle po dobu 24 měsíců. Neplatí zde podmínka minimální kapacity hnojiště na půlroční produkci hnoje. Ale dva roky klidu nemáte všude... v tzv. zranitelných oblastech je na skladování hnoje přísnější měřítko.

Zranitelná oblast, nitrátová směrnice

To jsou věci, které byste měli vzít v úvahu při plánování likvidace chlévské mrvy - musíte zjistit, kde se nacházíte.

• Zranitelné oblasti jsou oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Ve zranitelných oblastech platí nitrátová směrnice.
• Nitrátová směrnice je předpis Evropské unie (Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů) vytvořený pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělství. Nuže a tam, kde platí tato nitrátová směrnice, jsou samozřejmě i přísnější pravidla pro ukládání statkových hnojiv.

Jste ve zranitelné oblasti? To zjistíte jedním pohledem na MAPU nebo SEZNAM zranitelných oblastí na webu Ministerstva zemědělství, detailní informace včetně úložišť najdete na veřejném registru půdy LPIS

Pokud podnik hospodaří ve zranitelné oblasti, je možné uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělském pozemku nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy tohoto zemědělského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu, pokud je

• a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod
• b) složiště vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod,
• c) složiště umístěno na zemědělské půdě, která nebyla meliorována odvodněním, není písčitá, ohrožená erozí nebo zamokřená.

Dále je nutné skládku řádně ošetřovat:

• zajištěním ochranných prvků proti odtoku hnojůvky (např. vytvoření záchytné brázdy či více mělkých brázd, nahrnutí zeminy nebo přidání slámy),
• péčí o celkový vzhled skládky (vrstva o minimální výšce 1,5 m, orientace po spádnici).

Havarijní plán

Jste chovatel koní a máte tedy na starost i správné nakládání s hnojem. Měli byste mít zpracovaný tzv. Havarijní plán.

Havarijní plán je součástí opatření pro případ úniku závadných látek do prostředí, zabývá se možnými cestami úniku jednotlivých závadných látek a způsoby řešení vzniklých havárií, stanoví podmínky hlášení a odstranění následků havárií. Na stránkách M Ze najdete VZOR havarijního plánu, který celkem snadno přizpůsobíte vlastním podmínkám. Ještě vhodnější příklady havarijního plánu jsou ZDE.

Havarijní plán se vás netýká, pokud má vaše kupka hnoje váhu do 1000 kg. Pokud ale koně produkují velmi zřetelné množství nad tuto hranici, je havarijní plán důležitým dokladem, když vás navštíví pracovníci z Inspekce životního prostředí nebo kontrola z ÚKZUZ. Pokuty za jeho neexistenci se pohybují od 5-20 tisíc korun. Jsou firmy, které se vypracováním havarijních plánů živí, ale jestliže si otevřete výše uvedené vzory, jistě to zvládnete. Samozřejmě, kde není žalobce, není soudce, ale letecké snímkování hnojní Mont Everesty v místech ke skládkám neurčených odhalí.

Pokuty za delikty v oblasti skladování hnoje

(Zákon hovoří o hnojivech - hnůj je statkové hnojivo, tedy se to týká i koňského hnoje.)

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) § 14a:
§ 14a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(2) Zemědělský podnikatel, výrobce, dovozce nebo dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že

• a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 3 uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které nebyly registrovány nebo jim nebyl udělen souhlas podle § 3a,
• b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) a § 3 odst. 3 uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, u nichž obsah rizikových prvků nebo rizikových látek je vyšší než stanoví vyhláška,
• c) označuje nebo balí hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 7,
• d) skladuje hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 8 odst. 1 až 4,
• e) nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13, nebo
• f) poruší povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv16b).

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

• a) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d),
• b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. d),
• c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 2 písm. c) nebo e),
• d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b) nebo f).

Když není kam

Jak vyplývá z výše uvedeného, zakládat skládky hnoje a ani zakládat dočasná hnojiště nelze na zmeliorovaných půdách. Pokud jste v takové oblasti, nezbývá než vybudovat nepropustné hnojiště nebo skladovat hnůj např. na valníku a pravidelně odvážet na povolenou skládku hnoje u jiného zemědělce. Ale pokud si od vás bere zemědělec hnůj a dává ho na vlastní úložiště, je dobré mít na tuto transakci doklad.

Jiné zpracování hnoje

Kalifornské žížaly

Tento druh je specifický několika vlastnostmi oproti žížale hnojní a sice, že zpracovává organický materiál mnohem rychleji, množí se mnohem rychleji, dožívá se výrazně vyššího věku (až 16 let), neprokazuje migrační chování a je víceméně závislý na velkém množství potravy. Proto je možné kalifornské žížaly chovat na zpevněné ploše nebo v izolovaném vermikompostéru, kde má pro život ideální podmínky a rozhodně se nerozuteče do volné přírody. Přesto se jejich využívání příliš u nás nerozšířilo. Pro malé stáje se starosti se žížalami nevyplatí, u velkých stájí už jde o chov mnoha milionů žížal a v podstatě vedlejší podnikání.

Substrát pro pěstování žampionů

Vzhledem k množství produkovaného koňského hnoje jde jen o okrajové využití - ale proč si ho nepřipomenout. Technologie spočívá ve fermentaci koňského hnoje spolu s trojnásobným množstvím slámy. Ta se spolu s hnojem navrství na betoně do tvaru krychle a nechá se někde ve stínu ležet, přičemž se měří teplota hromady. Nesmí přestoupit 80 °C. Pokud se nechce ohřát, přikryje se plachtou. Po týdnu se hromada převrství tak, aby se horní vrstva dostala dolů a spodní vrstvy nahoru a znovu se nechá prohřívat. Pak se substrát paří parou na děravém plechu (dá se použít např. starý kotel na prádlo) a založí do bedýnek nebo do koryt. Lze použít také techniku kostek stažených poplastovaným pletivem. Takový substrát neobsahuje čpavek a díky použití tepla neobsahuje ani muší vajíčka. Uloží se do regálů do sklepa, kde teplotu udržujeme na 10-12 °C pomocí větrání a rosení a nasadíme mycelium - zárodky houby. Pokud neudržíme nízkou teplotu, brzo se objeví mouchy a máme po úrodě. Proto je lépe pěstování odložit na podzim, kdy se lépe udrží vhodné podmínky.

Peletování

Celkem lákavý byznys a ještě se zbavit hromad hnoje - ovšem zatím je jen málo stájí, kde úspěšně hnůj peletují - jsou problémy s vyšší vlhkostí a s usušením. Celé linky vyrábí slovenská firma IMC Slovakia a na ranči v Považské Bystřici vyrábí pelety z koňského hnoje už několik let. Kapacita linky je cca 100 kg za hodinu. Diskuzní fóra se hemží protichůdnými názory na různá zařízení, samozřejmě jsou zde již i levnější peletovací zařízení z Číny - chce to neunáhlit se a hledat komfortní řešení s odborníky a číst recenze.

Bioplynky

V době, kdy naši půdu tolik zatěžujeme umělými hnojivy, spalování hnoje v bioplynce zavání plýtváním. Jenže s koňským hnojem jsou problémy, nedávno je úspěšně řešili vědci z University Hohenheim. Dosud mohl být jako substrát používán koňský hnůj jen ve velmi malém množství. Vzhledem k vysokému podílu slámy se totiž koňský hnůj s jinými substráty nemísil, ale plaval pouze na povrchu a byl tak pro bakterie ve fermentorech nevyužitelný. Díky přípravě ve speciálním zařízení, které se normálně používá v odpadovém hospodářství a pracuje na podobném principu jako kuchyňský mixer, se zvětší povrch. V důsledku toho se hnůj lépe mísí s jinými substráty a plocha pro působení bakterií se zvětšuje.

Množství 4,5 milionů tun koňského hnoje vyprodukované ročně v Německu by mohlo podle odhadu vědců nahradit 80 000 hektarů kukuřice. Cílem vědců je v budoucnu provozovat zařízení, které bude zpracovávat pouze koňský hnůj.
Více na http://www.topagrar.com/news/Energie-News-Aus-Pferdemist-wird-Biogas-718199.html

Problémy s hnojem jsou staré

I naši předkové řešili spory kolem nevhodně uskladného hnoje - pro ilustraci citace z případu z roku 1923:

Rc 3102/1923
.......Odstranění poškozujícího výtoku močůvky ze sousedova hnojiště lze se domáhati pořadem práva. Prosakování močůvky z vadného hnojiště jistě není soused vůbec povinen snášeti a nepřichází tu v úvahu § 364, odstavec druhý obč. zák.

(Rozhodnutí ze dne 31.10.1923, R I 930/23)
Z odůvodnění.
Žalobci domáhali se v žalobě, by žalovaný soused byl uznán povinným 1. odstraniti pronikání vody ze své držebnosti na dvůr žalobců a 2. zameziti poškozování domu žalobců výtokem močůvky z pozemku žalovaného. Procesní soud prvé stolice v onom směru rozhodl o žalobě věcně, v druhém směru ji pro nepřípustnost pořadu práva odmítl.

Rekursu žalobců od odmítacího usnesení rekursní soud vyhověl a nařídil prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, rozhodl o odmítnuté části žaloby, nepřihlížeje k použitému odmítacímu důvodu... (http://kraken.slv.cz/Rc3102/1923)

Důvody:

K opodstatnění žalobního nároku uvedli žalobci, že z hnojiště žalovaného vytéká občas močůvka směrem k domu žalobců a podél něho teče dále k potoku, takže prostora před domem žalobců jest močůvkou prosáklá a zdi i podlahy domu tím poškozeny. Žalobci žádají proto dle §u 364, odstavec druhý, obč. zák. odstranění této závady. Zásah do majetku žalobců může býti buď nepřípustné bezprostřední přivádění, nebo může se jednati o vzdálenější působení, jež s ohledem na škody povstalé v prostoru před domem a v domě samém překročuje dle místních poměrů obvyklou míru a zasahuje škodlivě v používání domu žalobci. Nejde tu tedy o svádění neb obranu proti vodám veřejným nebo soukromým (§ 75 českého vodního zákona), nýbrž o obranu proti tomu, že močůvka vytéká z hnojiště žalovaného, pokud prosakuje prostorem před domem žalobců a poškozuje zdi a podlahy domu žalobců, což není záležitostí veřejného zájmu, nýbrž jde o věc čistě soukromoprávní mezi sousedy.

No a ještě je tu připomenutí z doby ještě dávnější: Města pohřbená pod nánosy hnoje - katastrofické scénáře minulosti

Zdroje:

• www.nitrat.cz
• www.eagri.cz
• http://www.ivzops.cz/files/sbornik%20-%20hnojiva.pdf
• www.cizp.cz
• http://www.agronormativy.cz/docs/3030010_rslt.html

Legislativa:

• Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv (novela č. 353/2009 Sb.)
• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (novela č. 150/2010 Sb.)
• Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech (novela č. 9/2009 Sb. )
• Nitrátová směrnice
• Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu