Chválit nebo nechválit, když se náš kůň bojí?

5. 5. 2022 Robin Foster Autor fotek: Gabriela Rotová Překladatel: Gabriela Rotová Zdroj: The Horse URL zdroje: thehorse.com

Pokud dojde na diskusi týkající se odměňování a chválení nervózních a vystrašených koní, pak se tábory ve svých názorech prakticky vždy zásadně rozchází. Někdo věří, že pokud bude bázlivého koně za nervózní projevy a vyhýbavé chování chválit, posílí to, co by posilovat neměl. Jiní to vidí přesně naopak. Podle nich pochvala koně podpoří a modifikuje jeho chování. Kde je pravda? Máme strašpytlíky za jejich bojácné projevy chválit, nebo raději nechválit? Právě na tento dotaz dnes odpovídá odborník na chování koní PhD. Robin Foster.

Otázka:

Vzala jsem svou klisnu na několik tréninkových klinik. Je velmi nervózní ze setkání s neznámými koňmi. Když je napjatá, drbu ji na krku a mluvím na ni konejšivým hlasem. Mám ale obavy, zda tato moje podpora není odměnou za její strach. Mám ji chválit, nebo její chování ignorovat?

0K0X4395.JPG

Odpověď:

Strach a úzkost jsou automatické reakce spouštěné něčím v prostředí, co kůň vnímá jako potenciální hrozbu. Drbání na kohoutku a konejšivá intonace hlasu může koně uklidnit a pomoci zvládnout stresovou situaci. Dotek může působit terapeuticky a předpokládá se, že je schopen snížit fyziologické vzrušení a poskytnout úlevu od úzkosti. Jen pokud je kůň uvolněný, může normálně reagovat a vnímat. Ve studii prezentované na konferenci International Society for Equitation Science v roce 2015 je uvedeno, že: „Koně, kteří byli drbáni na kohoutku po dobu jedné minuty, vykazovali uvolněnější chování, jako je sklonění hlavy, ve srovnání s koňmi, kteří byli poplácáni po krku nebo se jich nikdo nedotýkal.

Doteky a mluvení na koně ale nemají vždy uklidňující účinek. Proto je důležité sledovat řeč těla koně, zda se u něj neobjevují známky zvyšujícího se napětí. Úzkost se může i navzdory těmto uklidňujícím projevům zvýšit, protože vystresovaná zvířata často nejsou schopna vnímat sociální pozornost a někteří koně dokonce mohou být i podráždění, když se jich dotknete. Některé zvuky a doteky, které považujeme za uklidňující – jako je poplácání po krku – jsou ve skutečnosti spíše stimulující. V těchto případech pak může hlazení koně zvýšit úroveň jeho strachových reakcí nebo způsobit další rozrušení koně. Opatrnost je na místě i v dalším případě. Někteří majitelé koně drbou a mluví na ně především proto, aby snížili své vlastní úzkosti. V takovém rozpoložení ale může jezdec vyslat své negativní reakce směrem ke koni jako po telegrafu.

0K0X0024.JPG

Je běžným mýtem, že pokud pohladíme nervózního koně, odměňujeme ho za jeho strach. Jedním z důvodů této mylné představy je, že pozornost může fungovat jako odměna za dobrovolné chování, jako je hledání pozornosti, ale ne za nedobrovolné reakce, jako je strach a úzkost. Příklad: pokud se kůň dotkne nozdrami majitele (dobrovolné chování) a majitel ho následně podrbe na kohoutku (odměna), chování se bude opakovat. Dobrovolné chování, jako je dotek nozdrami, přetrvává, dokud je odměňováno, a mizí, když je ignorováno. Naproti tomu strach a úzkost jsou nedobrovolné reakce vyvolané potenciálními hrozbami v prostředí. Ty přetrvávají, dokud je hrozba přítomna, a zmizí, když hrozba pomine.

Hladit koně a mluvit s ním uklidňujícím hlasem může mít uklidňující účinek, který může vést ke snížení napětí, ale ne vždy nutně. Ignorování strachu koně, když je situace mírně stresující, je také účelné. Vystavení stresorům může být přínosné, protože takové zkušenosti pomáhají koni vytvořit si návyk, a tak i odolnost vůči stresorům tak, aby se kůň byl schopen sám později vyrovnat s dalšími podobnými výzvami. Platí také, pokud je mezi člověkem a zvířetem silný vztah a důvěra, může se sám majitel stát pro koně bezpečnostním signálem. Bezpečnostní signál je signál spojený s ochranou před nebezpečím a pouhý pobyt v blízkosti majitele může potlačit strach a úzkost koně.

0K0X4395.JPG0K0X0024.JPG

Použité zdroje:

  • Thorbergson, Z. (2015) Physiological and behavioral responses of horses to wither scratching and patting the neck when under saddle. International Society of Equitation Science Conference Proceedings, Abstract 16.
  • Lyons, D.M., Parker, K.J., Katz, M., and Schatzberg, A.F. (2009). Developmental cascades linking stress inoculation, arousal regulation, and resilience. Frontiers in Behavioral Neuroscience 3, doi: 10.3389/neuro.08.032.2009
  • Christianson, J.P., Fernando, A.B.P., Kazama, A.M., Javanovic, T., Ostroff, L.E., and Sangha, S.(2012). Inhibition of fear by learned safety signals: A mini symposium review. The Journal of Neuroscience 32: 14118-14124.
  • McGreevy, P., Henshall, C., Starling, M., McLean, A., and Boakes, R. (2014). The importance of safety signals in animal handling and training. Journal of Veterinary Behavior 9, 382-387.
Podobné články

Vědci se pustili už i do zkoumání samotného výcviku koně. Květnatá slova a přirovnání, která jsme zvyklí v souvislosti s ježděním či obecně výcvikem…

Jak jsme již v předchozích článcích zmínili, je motivace alfou i omegou všech výcvikových úspěchů a její nedostatek vede ke kognitivním a emočním…